malá úvaha jak ušetøit...
Moderátor: Moderátoři
zásadnì mì šlo o to pøeèùrání pøes cos fi,samozøejmì mì to pøišlo nìjak až moc jednoduchý a proto se tady ptám jestli by nìco takového bylo možné, a jestli by tady byl nìkdo natolik ochotný který by mi to vysvìtlilCrifodo píše:Okolo jaloviny je poøád plno mýtù a planých nadìjí, rád bych se zeptal, jestli si autor otázky opravdu myslí, že pánem energetického svìta v ÈR je ÈEZ náhodou a že by vydìlával svoje miliardy, kdyby ho mohl pøeèùrat na cos fí každý strejda s kondenzátorem?
Jen tak na okraj bych pøedestøel k úvaze, co všechno zmìøí souèasné digitální elektromìry øady ETS a kolik dní to podrží v pamìti (a pak event. na zákazníka "vykecají"...
Pro ilustraci, že mystifikace lidí jak "ušetøit" je bez hranic, uvádím jeden výrobek uvedený (a pak zase rychle stažený) na Aukro.cz. Proto je to už jen v googlovì archivu. K "pøístroji" radši nemám komentáø
http://209.85.129.104/search?q=cache:pK ... lr=lang_cs
v zásadì mi šlo o to že budu mít nìco co má co nejmenší cos fí, dejme tomu že do zásuvky strèim pouze kondenzátor nebo indukènost a cos fí bude 0, kondenzátorem nebo cívkou bude protékat proud a já zaplatim 00nic ovšem taky nic nevyužiju, pokud dám do serie s kondenzátorem èi cívkou nìjakej ohmickej odpor tøeba pøímotop s cosfí 1, pøímotop bude topit ménì kvùli kondenzátoru (kterej má urèité Z-podle jeho kapacity), ohmickým odporem bude procházet proud a bude ho zahøívat, ovšem jelikož pžímotop nemá prakticky žádnou kapacitu a indukènost tak by nemìl nijak posouvat napìtí oproti proudu> cos fí kondenzátoru nebo cívky v serii s pøímotopem my mìl být 0 a jí bych mìl nìjaké to teplo z pøímotopu zadarmo
jinak bonzující elektromìry a podobnì bych zatím nechal stranou, jde mi pouze o využití toho jalového výkonu
Ten Crifodův link je slabý čajíček, navíc je to amatérská cena - taková věc musí stát aspoň 10-20x tolik, nechceme přece úsporu zadara
Škoda že jsem ten link ztratil, ale kdesi na nějaké webové stránce (myslím, že v adrese bylo borec.cz nebo chytrak.cz) bylo mnohem zajímavější čtení. Nějaký Brada, křestím asi Rozum, tam fikaně vysvětloval, že šetří účet tím, že má tepelné spotřebiče zapojeny skrz diodu. Takovým velmi složitým postupem, ve kterém aplikoval ohmův zákon (správně), a totálně dopletl efektivní, střední a maximální hodnotu napětí, pak odvozoval nějakou úsporu a dokazoval to měřením voltmetrem, který mu asi ukazoval se značnou chybou měření. V podstatě tam tvrdil něco takového, že když to zapojí skrz diodu, tak bude teoreticky mít poloviční napětí, což znamená čtvrtinový výkon, ale voltmetr mu ukazoval nějakých 170V, a z toho rozdílu počítal tu úsporu...
Dokonce tam psal, že si to nechává patentovat a bude to vyrábět.
Škoda že jsem ten link ztratil, ale kdesi na nějaké webové stránce (myslím, že v adrese bylo borec.cz nebo chytrak.cz) bylo mnohem zajímavější čtení. Nějaký Brada, křestím asi Rozum, tam fikaně vysvětloval, že šetří účet tím, že má tepelné spotřebiče zapojeny skrz diodu. Takovým velmi složitým postupem, ve kterém aplikoval ohmův zákon (správně), a totálně dopletl efektivní, střední a maximální hodnotu napětí, pak odvozoval nějakou úsporu a dokazoval to měřením voltmetrem, který mu asi ukazoval se značnou chybou měření. V podstatě tam tvrdil něco takového, že když to zapojí skrz diodu, tak bude teoreticky mít poloviční napětí, což znamená čtvrtinový výkon, ale voltmetr mu ukazoval nějakých 170V, a z toho rozdílu počítal tu úsporu...
Dokonce tam psal, že si to nechává patentovat a bude to vyrábět.
Jak vidím, tak "perpeáci" nevymøeli...
Už to bylo øeèeno hned zkraje - nakresli si vektorový diagram a odeèti si z nìj reálnou (èinnou, tj. tu, kterou sice získáš ke své "potøebì", ale také bezezbytku zaplatíš...!) složku a máš jasno.
Energetici "potírají" jalové odbìry pøedevším proto, protože èinná èást výkonu (tedy ztráty) se realizuje pøevážnì na jejich zaøízení (vedení, vinutí traf atd.) pøed elektromìrem spotøebitele (je to trochu složitìjší, pøeèti si nìjakou literaturu z elektroenergetiky o kompenzaci atd, vše se navíc øídí ekonomikou, takže co nevykompenzuješ, zaplatíš a vykompenzují jiní. Platí to ale samozøejmì až pro odbìratele urèité velikosti, domácostí se nikdo zabývat nebude).
Kdybys dokázal využít toto "teplo", pak by tvá úvaha byla reálná. Pro spotøebitele však zdroj (v náhradním schématu tvrdý zdroj napìtí) zaèíná právì u elektromìru a výkon se realizuje až za ním, takže "úspora" se jaksi nekoná...
A tu úvahu o kondenzátoru s cos(fi) 0 v sérii s topidlem jsi myslel vážnì (jako že 0 v sérii s 1 dá zase 0??)?
Už to bylo øeèeno hned zkraje - nakresli si vektorový diagram a odeèti si z nìj reálnou (èinnou, tj. tu, kterou sice získáš ke své "potøebì", ale také bezezbytku zaplatíš...!) složku a máš jasno.
Energetici "potírají" jalové odbìry pøedevším proto, protože èinná èást výkonu (tedy ztráty) se realizuje pøevážnì na jejich zaøízení (vedení, vinutí traf atd.) pøed elektromìrem spotøebitele (je to trochu složitìjší, pøeèti si nìjakou literaturu z elektroenergetiky o kompenzaci atd, vše se navíc øídí ekonomikou, takže co nevykompenzuješ, zaplatíš a vykompenzují jiní. Platí to ale samozøejmì až pro odbìratele urèité velikosti, domácostí se nikdo zabývat nebude).
Kdybys dokázal využít toto "teplo", pak by tvá úvaha byla reálná. Pro spotøebitele však zdroj (v náhradním schématu tvrdý zdroj napìtí) zaèíná právì u elektromìru a výkon se realizuje až za ním, takže "úspora" se jaksi nekoná...
A tu úvahu o kondenzátoru s cos(fi) 0 v sérii s topidlem jsi myslel vážnì (jako že 0 v sérii s 1 dá zase 0??)?
tohle jsem teï narychlo vygooglil, je tam "úplnì všechno, a ještì je to popsaný"...
http://ashtray.jz.gts.cz/~kohic/Skola/v ... oniky3.doc
http://ashtray.jz.gts.cz/~kohic/Skola/v ... oniky3.doc
tak uz vim jak se pocita cosfí v rcl obvodechAnonym píše:tohle jsem teï narychlo vygooglil, je tam "úplnì všechno, a ještì je to popsaný"...
http://ashtray.jz.gts.cz/~kohic/Skola/v ... oniky3.doc
jenže
"Èinný výkon vytváøí práci a tepelné ztráty na rezistorech, svìtelný tok žárovky, pohyb motoru, apod. mìøíme jej wattmetrem. Výkon je maximální, má-li zátìž èistì odporový charakter a mezi proudem a napìtím je nulový fázový posuv. Cos se nazývá úèinník. Tento údaje je èasto uveden na elektrospotøebièích.
Jalový výkon vzniká pøi pøipojení kapacitní nebo indukèní zátìže. Tento výkon si vymìòuje zdroj a zátìž. Vytváøí se jím elektrické pole kondenzátoru nebo magnetické pole cívky. Jalový výkon nevykonává práci.
S jalovým výkonem se setkáváme hlavnì u motorù, protože jejich vinutí má indukènost. I když jalový výkon nevyvolává tepelné ztráty, musíme se jeho problematikou zabývat. Výmìna energie mezi zdrojem (elektrárnou) a spotøebièem (napø. motorem) probíhá po vedení, na kterém vznikají zbyteèné ztráty. Velkoodbìratelé mají proto povinnost kompenzovat jalový výkon (indukèní zátìž) pøidáním paralelních kondenzátorù. Výmìna energie potom probíhá mezi motorem a kompenzaèním kondenzátorem.
tak tady si pan autor trochu pøotiøeèí- tvrdí že jalový výkon nevykonává práci a nevyvolává tepelné ztráty a pøesto se s ním musí poèítat jelikož na vedení vznikají ztráty
jenže jaké to jsou ztráty když ne tepelné?- to dráty svítìj , tancujou nebo jánevim co?
nejsou náhodou ztráty formou práce kterou nevyužijeme nebo se pøemìní na jinou nevyužitelnou formu (napø tøením v motoru nebo odporem napájecího vodièe na teplo)-"ztratí se"? -jenže pokud jalový proud nekoná žádnou práci nemùžou existovat zádné ztráty
Autor si neprotiřečí, jen rozděluje užitečnou práci a ztráty ve vedení. Protože proud, když teče drátem, vyvolává na jeho odporu co, Kefalín ? úbytek napětí, potažmo tedy ztráty (což je činný výkon). A tomu odporu drátu je jedno, jestli ten proud je jalový nebo jaký, áno ? A chceme-li omezit ztráty ve vedení (elektrickém, žádném jiném), omezíme je tak, že snížíme odpor vedení nebo snížíme proud, áno ? A minimální proud poteče tehdy, když bude minimální, áno ? A minimální je tehdy, když je nejmenší možný pro daný přenos, čili má cos fí 1, což znamená, že jeho jalová složka je jaká ? Nulová, Kefalín, nulová.
a právì proto že je drátu jedno jaký jím protéká proud udìláme úplnej opak -zvìtšíme ztráty, ovšem u nás doma- seriový RC obvod s co nejmenšim cos fía , jelikož rezistorem prochází jak jalový tak èinný proud, na rezistoru (pøímotopu) se bude tvoøit úbytek napìtí a bude topit,Sendyx píše:Autor si neprotiøeèí, jen rozdìluje užiteènou práci a ztráty ve vedení. Protože proud, když teèe drátem, vyvolává na jeho odporu co, Kefalín ? úbytek napìtí, potažmo tedy ztráty (což je èinný výkon). A tomu odporu drátu je jedno, jestli ten proud je jalový nebo jaký, áno ? A chceme-li omezit ztráty ve vedení (elektrickém, žádném jiném), omezíme je tak, že snížíme odpor vedení nebo snížíme proud, áno ? A minimální proud poteèe tehdy, když bude minimální, áno ? A minimální je tehdy, když je nejmenší možný pro daný pøenos, èili má cos fí 1, což znamená, že jeho jalová složka je jaká ? Nulová, Kefalín, nulová.
jelikož je drátu jedno jaký proud na jím prochází bude topit také jalovým proude, za který se neplatí, já zaplatím pouze èinnou složku, jestli to dobøe chápu