Pasta do lutowania 35g, kto použivá a aká je?

Zpráva

#31 Příspěvek od **Sendyx** » 03 bře 2012, 23:43

Fero, tys tomu dal...

Cín se skládá z cínu.

To, cos chtěl napsat, se nazývá "pájka", "slitina pro měkké pájení" a podobně. Složení může mít různé, dokonce nemusí obsahovat ani zlomek procenta cínu - jsou pájky zcela bez cínu.

Ty tavidla máš popletené - SW26 a podobně je kategorie tavidla dle normy DIN8511, tj. může jít o mnoho různých tavidel různých výrobců, zatímco TKP101 je konkrétní tavidlo konkrétního výrobce, a o jeho vlastnostech bez datasheetu nevíme nic.

bastliar · #32 Příspěvek od **bastliar** » 03 bře 2012, 23:43

http://avelmak.sk/index.php?lm=604&pg=det&article=16199
Uľahčuje spájkovanie na silne znečistených alebo zaoxidovaných povrchoch. Možno by to predsa len mohla by to byť dobrá voľba. Ktovie, či v tom nie je aj chlorid zinočnatý

http://www.gme.sk/sk/pjec-pasta-50-g-p745-041.html
Táto aktívna pasta chlorid zinočnatý obsahuje a doplnok - má antikorozívne učinky, čo mi vraví, že by nemala škodiť kontaktom

a nedymí, je tam vaselina, avšak symbol T-toxický

#33 Příspěvek od **Sendyx** » 03 bře 2012, 23:46

A nějaký datasheet, kategorie tavidla, odkaz na normy, zkoušky pájitelnosti, korozivní zkoušky ?

fero7 · #34 Příspěvek od **fero7** » 04 bře 2012, 00:25

Sendyx píše:To, cos chtěl napsat, se nazývá "pájka"

Ale ano, mas plnu pravdu.
Nieco maju na stranke http://www.cynel.com.pl/index.php/pl/pr ... kp-101-rma

#35 Příspěvek od **Sendyx** » 04 bře 2012, 10:16

Fero7, zmínil ses, že nakupuješ u Cynelu... já jsem z Polska měl v ruce asi 30-40 vzorků trubičkových pájek, nevím kolik z nich bylo skutečně polské výroby, ale mohu napsat, že to byl na dnešní dobu průměr až špatné. Ano, kdysi (1991-4) se třeba z PL vozil Sn60Pb40 s nějakým účinným tavidlem (asi Fluitin) v průměru drátu 0,55mm, což tady nikde nebylo, ale ta slitina nebyla nic moc (a ty zbytky tavidla se skoro nedaly umýt, něco jako HS10).
Máš třeba po ruce nějaký rozbor kovu několika typických pájek, které považuješ za dobré ? Obvykle to výrobce dělá ke každé vyrobené šarži. Já tady pár protokolů z KovoPb pochopitelně mám.

Atlan · #36 Příspěvek od **Atlan** » 04 bře 2012, 16:05

neviem ja pouzivam klasiku ja tu polsku zo zelenym vrchnakom ..hlavne v kombinacii s "vecnym hrotom trafopajky" lebo ak sa pouziva na vypajkovanie suciastok a potobne prehrievanie s klasickiu kalafoniou ... vytvori sa cierna vrstva... a ponorenim nahriateho hrotu to tej polskej kalafuny sa ta potom paierovym obruskom pekne ocistii hrot a je ako novy.

Bastlfanda · #37 Příspěvek od **Bastlfanda** » 17 čer 2013, 14:01

narazil jsem na tohle téma (a jemu podobný řešící většinou Pb vs Pbfree, teplotu tání, příměsi jako Cu, Ag, příp. Zn pro Al, ale nikde zmínka třeba o bismutu...) a dal jsem se na zkoumání, čim to vlastně pájím

a zjistil jsem, že mám bezolovnatou pájku (kupovaná před lety v GMe z kovohutí Příbram) Sn96,5Bi2Ag1Cu s tavidlem MTL568 a stejnou už jsem nikde nenašel, i když podle jí podobnejch (SnAgCu, SnBiCu(P) ) bude mít asi relativně vysokou teplotu tání, cca kolem 220°C (pořád menší, než třeba jen Sn(97)Cu(3) ) a pájím s ní "co mi přijde pod ruku" a zatim jsem nenarazil na problém (ať už oxidace nebo studeňák, i když je pravda, že "zamalgámovatění" taky umí, když se hodně prohřívá/při odsávání, ale to asi většina Pbfree pájek) - myslíte, že je na něco vyloženě nevhodná?(příp. to tavidlo MTL568 a jejich kombinování s jinejma pájkama?)
A co ten bismut (vs olovo)? Koukal jsem, že se často přidává kvůli snížení bodu tání, zlepšení "kujnosti" (na úkor pevnosti) a zároveň má nejednu zajímavou vlastnost (krom př.poločasu rozpadu) a to, že při chladnutí mírně zvyšuje objem - všeobecně to je pro použití v elektrotechnice asi spíš nevýhoda, ale u teplotně namáhanejch spojů by to mohla bejt spíš výhoda, ne?
Máte zkušenosti s použitím pájek s vyšším obsahem Bi? (př.Sn32Bi20Pb48 - proč je u ní jednou tavidlo MTL408 a u většího balení F1? - viz. např. http://racvonka.cz/pajky-a-chemikalie/cinove-pajky.html ) Popř. na jaký konkrétně "teplotně citlivý součástky" používáte? A naopak na teplotně namáhanější spoje je asi nejlepší ta olověná, co?(Sn2,5Ag2,5Pb95)

#38 Příspěvek od **Sendyx** » 17 čer 2013, 20:33

Pájky s malým obsahem vismutu mají zajímavé vlastnosti, ale to bys musel vyzpovídat nějakého metalurga. Určitě se dá toho najít dost v patentové literatuře, a v žádném případě nebude platit "čím víc Bi, tím lepší pájka".
Co se týče F1 a MTL - F1 je dle nejen mého názoru mnohem horší tavidlo, a důvod jeho použití ve výrobcích Kovohutí bych raději nerozebíral. Já si raději seženu jinde pájky s MTL, i kdybych si měl zadat výrobu šarže

.

Bastlfanda · #39 Příspěvek od **Bastlfanda** » 18 čer 2013, 20:20

díky za odpověď, víš něco o (ne-)vhodnosti kombinování těch tavidel (F-1 a MTL568)? To F-1 taky využívam docela hojně hlavně když potřebuju pocínovat větší plochu a řekl bych, že funguje dobře i s výše zmíněnou pájkou) Klas. kalafunu se chystam dokoupit, protože mam ještě to tavidlo "R" a přijde mi horší než snad i libovolně namíchaná kalafuna s lihem...
Ten bismut (/vismut), resp. jeho větší podíl(i když zas ne takovej, aby byla nízká teplota tání jako v případě těch sloučenin používanejch u "kropících" požárních systémů...) by imho mohl bejt zajímavej hlavně v tepelně namáhanejch aplikacích, ale to by chtělo fakt spíš vyjádření nějakýho metalurga (co by věděl i jak si "rozumí" s dalšíma příměsema i něco o teplotní závislosti vodivosti různejch sloučenin, ap.)...

#40 Příspěvek od **Sendyx** » 22 čer 2013, 00:00

Tavidla není vhodné kombinovat, při nejhorším lze kombinovat podobná tavidla, ale to tyhle asi nejsou.

Ohledně toho vismutu najdi si patenty k pájkám, tam to všechno je.
Na kalafunu se vykašli, na to "R" taky a kup si MTL4x8, a ev. MTV125 na oceli a nerez atd.

#41 Příspěvek od **Sendyx** » 23 čer 2013, 12:33

Kyselina salicylová je taky aktivátorem v některých tavidlech, bohužel tabletky často obsahují cukry a podobně, což teda pájení moc nepomáhá

.