Tesla AZ11 (elektronka-dvoucestný usměrňovač)
Moderátor: Moderátoři
Ja som pred mnohými rokmi pri oprave historického oscila Křižík nahradil usmerňovačku polovodičmi, ale vyvstal problém, že po zapnutí, než sa nažhavili elky, v niektorých sa blýskalo. Vyriešil som to časovačom s relé, ktoré pripojilo anódové napätie až po minúte po zapnutí. A aby to bolo dobové, ako časovač som použil TČR (tepelné časové relé) z telefónnej ústredne.
Keď Vám hodia pod nohy polená, zakúrte s nimi.
TubeGuru
Ty odpory se v sérii s diodami dávají protože na vnitřním odporu té elektronky jednak dochází k určitému sražení napětí, jednak pak nedostávají tolik po řiti filtrační kondy. Obecně ale může být náhrada elektronky polovodičovými diodami problematická i z toho hlediska, že se na anodách následných elektronek objevuje plné anodové napětí dříve, než se katoda zcela nažhaví. To klade velké nároky na emisní vrstvu, která tím trpí. Usměrňovací elektronka zajistí sama pozvolný náběh. V případě polovodičového usměrňovače bych se také přikláněl k nějaké verzi softstartu. Právě proto jsem si spáchal vícestupňový softstart s 555 (nejprve žhavení přes odpor, pak bez odporu + anody přes odpor, pak anody bez odporu). Když to u mě viděl kamarád, tak se nabídl že mi to zjednoduší a naprogramuje mi na to nějakého osminohého atmela, což se i stalo. Nemám procesory moc rád, ale tohle je příjemné zjednodušení a ničemu to nevadí. Ale ještě jsem to na něj nepřevoral.
Ty odpory se v sérii s diodami dávají protože na vnitřním odporu té elektronky jednak dochází k určitému sražení napětí, jednak pak nedostávají tolik po řiti filtrační kondy. Obecně ale může být náhrada elektronky polovodičovými diodami problematická i z toho hlediska, že se na anodách následných elektronek objevuje plné anodové napětí dříve, než se katoda zcela nažhaví. To klade velké nároky na emisní vrstvu, která tím trpí. Usměrňovací elektronka zajistí sama pozvolný náběh. V případě polovodičového usměrňovače bych se také přikláněl k nějaké verzi softstartu. Právě proto jsem si spáchal vícestupňový softstart s 555 (nejprve žhavení přes odpor, pak bez odporu + anody přes odpor, pak anody bez odporu). Když to u mě viděl kamarád, tak se nabídl že mi to zjednoduší a naprogramuje mi na to nějakého osminohého atmela, což se i stalo. Nemám procesory moc rád, ale tohle je příjemné zjednodušení a ničemu to nevadí. Ale ještě jsem to na něj nepřevoral.
Zdar EB, Thalesi děkuji za pěkné vysvětlení pro mladší členy EB. Vše co uvádíš je "teoretická" pravda která má v praxi svá ale. Úbytek napětí na usměrňovací elektronce je až na vyjímky (tzv. sag u zesilovačů pro kytaru) spíš nežádoucí.
O nějakých "velkých nárocích na emisní vrstvu" se nedá při anodových napětích v řádu stovek Voltů taky uvažovat; jiná je situace např. u vysílacích lamp s anodovým napětím v řádu kV, tam už k vytrhávání emisní vrstvy z katody vlivem elektrického pole docházet může. Odtud se chybně inspiroval pan Leo Fender a převzal vypínač standby do svých zesilovačů a od něj to nekriticky převzali další. Jinak nic proti ničemu, ať si to každý vyřeší jak mu libo, ovšem vyjde to poněkud dráž
.
O nějakých "velkých nárocích na emisní vrstvu" se nedá při anodových napětích v řádu stovek Voltů taky uvažovat; jiná je situace např. u vysílacích lamp s anodovým napětím v řádu kV, tam už k vytrhávání emisní vrstvy z katody vlivem elektrického pole docházet může. Odtud se chybně inspiroval pan Leo Fender a převzal vypínač standby do svých zesilovačů a od něj to nekriticky převzali další. Jinak nic proti ničemu, ať si to každý vyřeší jak mu libo, ovšem vyjde to poněkud dráž
.
Thales píše:TubeGuru
Obecně ale může být náhrada elektronky polovodičovými diodami problematická i z toho hlediska, že se na anodách následných elektronek objevuje plné anodové napětí dříve, než se katoda zcela nažhaví.
To se ale v podstate deje ne? Nabeh AZ11 muze byt cca 2-3 sekundy do plnyho anodovyho napeti, s RC filtrem za flaskou mozna o sekundu delsi. Spis by mohl byt problem i ve vyssim sitovym napeti nez bylo driv (neznam trafo v choralu), a tvrdsim zdrojim, kterej z toho kremik udela. To samozrejme resi ten odpor v serii.
Jinak AZ11 jsem kupoval 2x z aukra do radii, za cca 100kc i s postou, obe pouzity a fungovalo to paradne. Nijak bych to neresil a koupil AZ11.
napr. http://aukro.cz/dvojita-dioda-az-11-i3691303258.html
Nejde o fyzické vytrhávání emisní vrstvy, ale o její opotřebení a zhoršování emisní schopnosti.
Na odpojovači anodového napětí nevidím nic špatného, ba naopak. Proto bych tuto funkci nenazval "chybnou".
U přímožhavené AZ11/12 to moc dlouho nebude, ale u nepřímožhavených usměrňovaček to nějakou chvíli potrvá než se nažhaví a to dá alespoň nějakou tu chvilku čas i ostatním elektronkám.
Na odpojovači anodového napětí nevidím nic špatného, ba naopak. Proto bych tuto funkci nenazval "chybnou".
U přímožhavené AZ11/12 to moc dlouho nebude, ale u nepřímožhavených usměrňovaček to nějakou chvíli potrvá než se nažhaví a to dá alespoň nějakou tu chvilku čas i ostatním elektronkám.
Zdar všem, Otkundesi a vzpomeneš si jak vysoké anodové napětí bylo v těch vojenských vysílačích nebo radiolokátorech? Že by jen těch cca 300V jako v tom přijímači s AZ11 nebo 450V jako v těch kytarových zesilovačích? 
Tvrdím, že vypínač anodového napětí "standby" je u audio zesilovačů zbytečný ať mají usměrňovač elektronkový nebo polovodičový a nestydím se za to.
Tvrdím, že vypínač anodového napětí "standby" je u audio zesilovačů zbytečný ať mají usměrňovač elektronkový nebo polovodičový a nestydím se za to. A co tak obyčejný uživatelský komfort, opřu kytaru do stojanu, přepnu do stby a jdu na pivo... to má kytarista furt šoupat s volume poťákem ? Navíc je zes s vypnutýma anodama ekologičtější a požárně bezpečnější.TubeGuru píše: Tvrdím, že vypínač anodového napětí "standby" je u audio zesilovačů zbytečný ať mají usměrňovač elektronkový nebo polovodičový a nestydím se za to.
TubeGuru:
Ono záleželo na tom, jaké elektronky byly v zařízení použity. Vzpomínám si na anodové zdroje, zapínané nejdříve dvě minuty po zapnutí žhavení. Nešlo to uspíšit. Byly to vyměnitelné unifikované bloky, které poskytovaly napětí -125V, +125V, +250V, jmenovitý proud 0,4A. V jiné mašině to bylo třeba -150V a +300V. Vše proti kostře, záporná napětí používaná většinou pro předpětí (tzv. Опорное напряжение). Společně s anodami, se obvykle ještě zapínaly VN zdroje, třeba pro obrazovky, tuším 7 kV.
Aha, teď vidím, ptal jste se na vysílače. To nelze říci jednoznačně, záleželo na typu a určení vysílače. Navíc tyto zdroje bývaly regulovatelné. Řekněme, že se jednalo řádově o kilovolty (po usměrnění), a u anod výkonových elektronek třeba až desítky kilovolt.
Sendyx:
Zapnutím spínače vysokého napětí, se u některých zařízení zapínaly vysokonapěťové zdroje, které napájely modulátory a vysílače, podle druhu zařízení. Máte pravdu, že i v tomto případě se jednalo o anodová napětí. Avšak, aby bylo vůbec co modulovat a vysílat, předem musely být již v činnosti ostatní systémy zařízení. To znamená, předem musely být ty ostatní malé elektronky, připojeny ke svým anodovým zdrojům a celé zařízení, krom těch výkonových částí, již v činnosti. Proto se to "vysoké" zapínalo jako poslední a vypínalo jako první.
Mohu ze zkušenosti potvrdit, že v zařízení a v jeho částech, kde se elektronky počítají na desítky, je toto opatření velmi vhodné. Elektronky provozem mění parametry a obvody, ve kterých jsou osazeny, by pak svou případnou nestabilitou, mohly ovlivnit funkci celého zařízení. Proto se elektronky napřed jen nažhavily a až pak se na ně připojilo anodové napětí a zařízení se uvádělo do provozu.
Uznávám, že je přenejmenším diskutabilní, zda má takový postup zapínání a vypínání smysl třeba u starého čtyřlampového rádia, nebo nějakého NF zesilovače...
Ono záleželo na tom, jaké elektronky byly v zařízení použity. Vzpomínám si na anodové zdroje, zapínané nejdříve dvě minuty po zapnutí žhavení. Nešlo to uspíšit. Byly to vyměnitelné unifikované bloky, které poskytovaly napětí -125V, +125V, +250V, jmenovitý proud 0,4A. V jiné mašině to bylo třeba -150V a +300V. Vše proti kostře, záporná napětí používaná většinou pro předpětí (tzv. Опорное напряжение). Společně s anodami, se obvykle ještě zapínaly VN zdroje, třeba pro obrazovky, tuším 7 kV.
Aha, teď vidím, ptal jste se na vysílače. To nelze říci jednoznačně, záleželo na typu a určení vysílače. Navíc tyto zdroje bývaly regulovatelné. Řekněme, že se jednalo řádově o kilovolty (po usměrnění), a u anod výkonových elektronek třeba až desítky kilovolt.
Sendyx:
Zapnutím spínače vysokého napětí, se u některých zařízení zapínaly vysokonapěťové zdroje, které napájely modulátory a vysílače, podle druhu zařízení. Máte pravdu, že i v tomto případě se jednalo o anodová napětí. Avšak, aby bylo vůbec co modulovat a vysílat, předem musely být již v činnosti ostatní systémy zařízení. To znamená, předem musely být ty ostatní malé elektronky, připojeny ke svým anodovým zdrojům a celé zařízení, krom těch výkonových částí, již v činnosti. Proto se to "vysoké" zapínalo jako poslední a vypínalo jako první.
Mohu ze zkušenosti potvrdit, že v zařízení a v jeho částech, kde se elektronky počítají na desítky, je toto opatření velmi vhodné. Elektronky provozem mění parametry a obvody, ve kterých jsou osazeny, by pak svou případnou nestabilitou, mohly ovlivnit funkci celého zařízení. Proto se elektronky napřed jen nažhavily a až pak se na ně připojilo anodové napětí a zařízení se uvádělo do provozu.
Uznávám, že je přenejmenším diskutabilní, zda má takový postup zapínání a vypínání smysl třeba u starého čtyřlampového rádia, nebo nějakého NF zesilovače...
Pozdrav všem, díky Otkundesi, že jsi pochopil o co mi šlo. Sendyxovi chci sdělit, že uživatelský komfort se dá zajistit i méně "drasticky" než vypínáním anodového napětí, např. odpojením katod fázového invertoru čímž je vyřešeno i nevrčení a nechytání vazeb jak napsal ok1hga. Je to stejná funkce jako "mute" u spotřební elektroniky. Nahlížet na tento "problém" z hlediska ekologie nebo požární bezpečnosti mě nenapadlo 
a to jsou neprůstřelné argumenty.
Je to stejná funkce jako "mute" u spotřební elektroniky. Nahlížet na tento "problém" z hlediska ekologie nebo požární bezpečnosti mě nenapadlo a to jsou neprůstřelné argumenty.