Nabíječka
Moderátor: Moderátoři
Možná, že v posledním příspěvku jsi vyhmátnul to podstatné - uspořádání a délka spojů. Doposud jsem podezříval provedení transformátoru - rozptylová indukčnost má samozřejmě zásadní vliv, ale nevhodné uspořádání a dlouhé spoje dělají svoje - nedávno to samé tady řešil forbidden s jeho regulovaným zdrojem 500V. Taky měřil hausnumera - jako např ty na pinu 4 a 7. Když to pak dal na desku s krátkými spoji, tak "se to umoudřilo".
Mj. záleží, jak dlouhý máš přívod GND u sondy osciloskopu - i na pár cm se v okolí silného rozptylového pole trafa s mezerou v jádru dost indukuje - myslím, že odtud pochází ty zákmity, které vidíš na pile na p4. Zkus kolik se toho nachytá, když zemním přívodem sondy zkratuješ měřicí hrot sondy a tuto "půlzávitovou cívku" přiblížíš k trafu.
Asi hodně záleží na společném zemním bodu (mínus pól 320V). Mám vysledované, že ve spínaných zdrojích se dodržuje zásada jednoho společného bodu s individuálními přívody z této společné země ke klíčovým součástkám - žádné průběžné zemní spoje, ale hvězdice s jedním centrem na mínus pólu filtračního kondenzátoru. A pak je důležitá další věc - nenechat sekundární stranu úplně plavat, ale vstupní a výstupní GND spojit modrým "bezpečnostním" kondenzátorem - stačí jakákoliv hodnota nezi 1n až 4n7 - ale bezpodmínečně modré bezpečné provedení - najdeš ve starém PC zdroji nebo ve vraku nějakého CD/DVD přehrávače, terest nebo SAT přijímače apod. (zdroj sběrný dvůr )
Transil zkus, až to uspořádáš - mají je za pár Kč třeba v GME.
Jinak koukám, co stačí na bakalářskou práci - na katalogové zapojení udělat desku, pár měření, pak třeba pojednat o problému s napájením IO - a je hotovo... Ale jako studijní materiál je to dobré!
Mj. záleží, jak dlouhý máš přívod GND u sondy osciloskopu - i na pár cm se v okolí silného rozptylového pole trafa s mezerou v jádru dost indukuje - myslím, že odtud pochází ty zákmity, které vidíš na pile na p4. Zkus kolik se toho nachytá, když zemním přívodem sondy zkratuješ měřicí hrot sondy a tuto "půlzávitovou cívku" přiblížíš k trafu.
Asi hodně záleží na společném zemním bodu (mínus pól 320V). Mám vysledované, že ve spínaných zdrojích se dodržuje zásada jednoho společného bodu s individuálními přívody z této společné země ke klíčovým součástkám - žádné průběžné zemní spoje, ale hvězdice s jedním centrem na mínus pólu filtračního kondenzátoru. A pak je důležitá další věc - nenechat sekundární stranu úplně plavat, ale vstupní a výstupní GND spojit modrým "bezpečnostním" kondenzátorem - stačí jakákoliv hodnota nezi 1n až 4n7 - ale bezpodmínečně modré bezpečné provedení - najdeš ve starém PC zdroji nebo ve vraku nějakého CD/DVD přehrávače, terest nebo SAT přijímače apod. (zdroj sběrný dvůr )
Transil zkus, až to uspořádáš - mají je za pár Kč třeba v GME.
Jinak koukám, co stačí na bakalářskou práci - na katalogové zapojení udělat desku, pár měření, pak třeba pojednat o problému s napájením IO - a je hotovo... Ale jako studijní materiál je to dobré!
K té bakalářské práci - nevěřím, že to autor odevzdal tak jak je to napsané nebo nakreslené, to by snad neprošlo ani v legraci, dal jsem tomu 10 minut a stačilo - samá gamatická chyba, chyby v obrázcích, v číslování obrázků atd...
Nejlepší perla je v popisu té jeho závady v napájení IO - místo aby přišel na to, kde má chybu, nacpal tam odpor 10k/10W. Celému světu to funguje, jemu ne.
No, chyba je, že jsem ze staré školy, asi to dneska není až tak důležité.
Nejlepší perla je v popisu té jeho závady v napájení IO - místo aby přišel na to, kde má chybu, nacpal tam odpor 10k/10W. Celému světu to funguje, jemu ne.
No, chyba je, že jsem ze staré školy, asi to dneska není až tak důležité.
Díky! Takže C 2n2 mezi GND P a S nemá žádný vliv. Na S straně jsem ho připojil před R 20 na -C10. Sonda má kablík GND 15 cm i krokodýlem. Takže dost. Do zkratu to u trafa "nachytá" 0,3 V.sis2 píše:Možná, že v posledním příspěvku jsi vyhmátnul to podstatné - uspořádání a délka spojů. Doposud jsem podezříval provedení transformátoru - rozptylová indukčnost má samozřejmě zásadní vliv, ale nevhodné uspořádání a dlouhé spoje dělají svoje - nedávno to samé tady řešil forbidden s jeho regulovaným zdrojem 500V. Taky měřil hausnumera - jako např ty na pinu 4 a 7. Když to pak dal na desku s krátkými spoji, tak "se to umoudřilo".
Mj. záleží, jak dlouhý máš přívod GND u sondy osciloskopu - i na pár cm se v okolí silného rozptylového pole trafa s mezerou v jádru dost indukuje - myslím, že odtud pochází ty zákmity, které vidíš na pile na p4. Zkus kolik se toho nachytá, když zemním přívodem sondy zkratuješ měřicí hrot sondy a tuto "půlzávitovou cívku" přiblížíš k trafu.
Asi hodně záleží na společném zemním bodu (mínus pól 320V). Mám vysledované, že ve spínaných zdrojích se dodržuje zásada jednoho společného bodu s individuálními přívody z této společné země ke klíčovým součástkám - žádné průběžné zemní spoje, ale hvězdice s jedním centrem na mínus pólu filtračního kondenzátoru. A pak je důležitá další věc - nenechat sekundární stranu úplně plavat, ale vstupní a výstupní GND spojit modrým "bezpečnostním" kondenzátorem - stačí jakákoliv hodnota nezi 1n až 4n7 - ale bezpodmínečně modré bezpečné provedení - najdeš ve starém PC zdroji nebo ve vraku nějakého CD/DVD přehrávače, terest nebo SAT přijímače apod. (zdroj sběrný dvůr )
Transil zkus, až to uspořádáš - mají je za pár Kč třeba v GME.
Jinak koukám, co stačí na bakalářskou práci - na katalogové zapojení udělat desku, pár měření, pak třeba pojednat o problému s napájením IO - a je hotovo... Ale jako studijní materiál je to dobré!
OK, asi se to zlepší, když to bude na desce a krátké spoje.
15 cm GND kablík u sondy je na tahle měření hrozně moc dlouhý!
A jak máš udělané to trafo? rozdělený primár, pořadí vinutí, stínění?
Jak je vytvořená mezera v mag. obvodu? kratším středním sloupkem? (to je lepší) - anebo jsou obě poloviny jádra stejné (do roviny) a mezera je mezi nimi? toto řešení je trochu horší a projeví se právě větší ztrátou v tlumicích obvodech. Nejlepší by bylo použít přiměřené jádro (a třeba i kostřičku) např. ze spínaného zdroje z vraku nějakého televizoru nebo CRT monitoru, tam bude trafo potřebné velikosti s jádrem se středním sloupkem s mezerou - zde se skoro vždy používaly flyback měniče. A tam se vlastně taky dají vytěžit ty správné a správně dimenzované součástky tlumícího obvodu i výkonový spínač...
A doporučuju přečíst http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... c&start=15
tam na straně 2 PavelFF a Milan z Vysočiny uvádí podstatné podmínky a připomínky.
15 cm GND kablík u sondy je na tahle měření hrozně moc dlouhý!
A jak máš udělané to trafo? rozdělený primár, pořadí vinutí, stínění?
Jak je vytvořená mezera v mag. obvodu? kratším středním sloupkem? (to je lepší) - anebo jsou obě poloviny jádra stejné (do roviny) a mezera je mezi nimi? toto řešení je trochu horší a projeví se právě větší ztrátou v tlumicích obvodech. Nejlepší by bylo použít přiměřené jádro (a třeba i kostřičku) např. ze spínaného zdroje z vraku nějakého televizoru nebo CRT monitoru, tam bude trafo potřebné velikosti s jádrem se středním sloupkem s mezerou - zde se skoro vždy používaly flyback měniče. A tam se vlastně taky dají vytěžit ty správné a správně dimenzované součástky tlumícího obvodu i výkonový spínač...
A doporučuju přečíst http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... c&start=15
tam na straně 2 PavelFF a Milan z Vysočiny uvádí podstatné podmínky a připomínky.
Trafo je podle článku. Primár rozdělený na dvě poloviny atd. Stínění tam nemám, ale po přečtení doporučeného tam zkusím ten závit nakrátko udělat.Jádro je EF 32, dvě stejné poloviny s mezerou mezi nimi. Myslíš, že by pro zmenšení ztráty pomohlo tu mezeru mezi jádrem ještě zmenšit? Vím že tak naroste L.
Tak ještě k tomu spojení trafa a - primáru. Zkoušel jsem spojit - pól sekundáru a trafo. To mám stažené 2 svorníky M3 a Al plíškem s otvory k plošnému spoji. Je to vlastně obrácené U. Jeden svorník ocel, druhý mosaz. Mezi jádrem a Al je slabá silikonová guma. Když jsem spojoval to sekundární mínus s tím svorníkem, tak jsem viděl jiskření ! Sonda 1:100 ukázala 640V šš . To samé je i mezi + nebo - na primární straně. Nechápu, kde se to tam bere. Asi s tím prásknu a bude.
Stínící závit zmenší rozptylové pole, tzn. rušení v blízkém okolí trafa.
Zmenšovat mezeru - nemůžu posoudit, nevím jaká je, jak jsi ji nastavil.
Měla by být taková, aby indukčnost primárního vinutí byla mezi 0,5 až 1 mH - viz článek. Pokud bys mezeru zmenšil, tak L poroste, ale výstupní výkon půjde dolu. Přenášená energie roste s kvadrátem proudu v primáru a nárůst toho proudu závisí na indukčnosti primáru - tzn. s rostoucí indukčností (zmenšující se mezera) proud klesá a výkon taky. Naopak, jak zvětšuješ mezeru, klesá indukčnost a tímpádem roste proud primárem - a omezuje tě maximum, co vydrží tranzistor a vinutí ... proto autor udává rozmezí, ve kterém se má indukčnost primáru pohybovat. Jakou máš indukčnost primáru můžeš spočítat z následujícího: Osciloskopem změříš průběh na R11 a zjistíš:
1. dobu otevření Fetu (kdy teče proud) ... t
2. maximální proud = úbytek napětíí/0,33 ohm) máš-li R skutečně 0,33 ohm (a doufám, že není drátový, to by bylo úplně na h-nic)
Pak indukčnost L = U*t/I
kde U = cca 300V = napětí zdroje a I je změna proudu za dobu t, tj. doba, kdy je fet sepnutý.
Praktická hodnota (pro jednoduchost dám kulatá čísla): Po připojení indukčnosti 1 mH ke zdroji 300V naroste za 5 µs proud o 1,5A... někde tady by ses měl pohybovat....
A proud 1,5A přes R 0,33 = úbytek 0,5V - asi tak velké špičky na R11...
Zdroj musíš pro měření přiměřeně zatížit - tzn 1 - 2 A do odporové zátěže (autožárovky). A měřený průběh musíš oprostit o to, co se ti indukuje z okolí trafa do sondy a mrší průběh - viz komentář kolegů ve smyslu, že černá magie je proti tomuhle docela jednoduchá... Tak zkus a uvidíme, kde se pohybuješ s indukčností...
Zmenšovat mezeru - nemůžu posoudit, nevím jaká je, jak jsi ji nastavil.
Měla by být taková, aby indukčnost primárního vinutí byla mezi 0,5 až 1 mH - viz článek. Pokud bys mezeru zmenšil, tak L poroste, ale výstupní výkon půjde dolu. Přenášená energie roste s kvadrátem proudu v primáru a nárůst toho proudu závisí na indukčnosti primáru - tzn. s rostoucí indukčností (zmenšující se mezera) proud klesá a výkon taky. Naopak, jak zvětšuješ mezeru, klesá indukčnost a tímpádem roste proud primárem - a omezuje tě maximum, co vydrží tranzistor a vinutí ... proto autor udává rozmezí, ve kterém se má indukčnost primáru pohybovat. Jakou máš indukčnost primáru můžeš spočítat z následujícího: Osciloskopem změříš průběh na R11 a zjistíš:
1. dobu otevření Fetu (kdy teče proud) ... t
2. maximální proud = úbytek napětíí/0,33 ohm) máš-li R skutečně 0,33 ohm (a doufám, že není drátový, to by bylo úplně na h-nic)
Pak indukčnost L = U*t/I
kde U = cca 300V = napětí zdroje a I je změna proudu za dobu t, tj. doba, kdy je fet sepnutý.
Praktická hodnota (pro jednoduchost dám kulatá čísla): Po připojení indukčnosti 1 mH ke zdroji 300V naroste za 5 µs proud o 1,5A... někde tady by ses měl pohybovat....
A proud 1,5A přes R 0,33 = úbytek 0,5V - asi tak velké špičky na R11...
Zdroj musíš pro měření přiměřeně zatížit - tzn 1 - 2 A do odporové zátěže (autožárovky). A měřený průběh musíš oprostit o to, co se ti indukuje z okolí trafa do sondy a mrší průběh - viz komentář kolegů ve smyslu, že černá magie je proti tomuhle docela jednoduchá... Tak zkus a uvidíme, kde se pohybuješ s indukčností...
Pro inspiraci - tlumicí obvod u PoE zdroje - je tam transil i RC.
A taky jak je zapojený kondenzátor mezi primární a sekundární stranou - mezi +320V a GND sekundáru 48V. A ve schematu je taky naznačeno, jak správně na primární straně zemnit na mínus pól filtračního elektrolytu.
A taky jak je zapojený kondenzátor mezi primární a sekundární stranou - mezi +320V a GND sekundáru 48V. A ve schematu je taky naznačeno, jak správně na primární straně zemnit na mínus pól filtračního elektrolytu.
- Přílohy
-
- PoE zdroj.gif
- (22.77 KiB) Staženo 53 x
Díky moc za perfektní vysvětlení. R 0,33 mám na 1W metalizovaný. Ale i pokud byl dráťák, nic to na věci nezměnilo . Po změření při zátěži 1,5A ( elektronická zátěž) a výpočtu jsem dospěl k L = 920 uH. Potom jsem L primáru trafa změřil měřičem L a má 800 uH. Podle mě je to v toleranci navís se s rezervou pohybuju v mezích autora 0,5 až 1 mH. Vše funguje jak má, jen ten R 13 topí jako kráva.
R13 topí ako kráva lebo:
akumulovaná energia v primárnej indukčnosti sa nevie okamžire celá vyžiariť na primárnu stranu.
a/ Trafo nemá dostatočne tesnú väzbu (má veľkú rozptylovú indukčnosť)
b/ na sekundárnek strane je veľká sériová impedancia (veľké esr kondenzátora, veľká indukčnosť vodičov ku elektrolytu,....)
Energia, ktorá sa na začiatku(po rozpojení tranzistora) neprijme do výstupného elektrolytu sa musí vyžiariť cez R13 (nabije sa do C8 a postupne sa vyžaruje).
Veľkosť napäťia na tom kondenzátore je úmerné nekvalite transformátora a kvalite výstupného akumulátora energie (kondenzátor).
V okamihu zatvorenia tranzistora sa do výstupného kondenzátora chce natlačiť cca 15A. Ak nie je toho ochotný nabije sa C8 na primárnej strane.
akumulovaná energia v primárnej indukčnosti sa nevie okamžire celá vyžiariť na primárnu stranu.
a/ Trafo nemá dostatočne tesnú väzbu (má veľkú rozptylovú indukčnosť)
b/ na sekundárnek strane je veľká sériová impedancia (veľké esr kondenzátora, veľká indukčnosť vodičov ku elektrolytu,....)
Energia, ktorá sa na začiatku(po rozpojení tranzistora) neprijme do výstupného elektrolytu sa musí vyžiariť cez R13 (nabije sa do C8 a postupne sa vyžaruje).
Veľkosť napäťia na tom kondenzátore je úmerné nekvalite transformátora a kvalite výstupného akumulátora energie (kondenzátor).
V okamihu zatvorenia tranzistora sa do výstupného kondenzátora chce natlačiť cca 15A. Ak nie je toho ochotný nabije sa C8 na primárnej strane.