DPA222
Moderátor: Moderátoři
Chtěl jsem najít někoho, kdo mi s tím poradí (spíše se asi podívá, protože takové razení na dálku asi příliš plodné nebude). Pokud by ovšem schéma s naměřeným napětím v jednotlivých uzlech pomohlo věci, tak ho zkusím někde najít a plácnout sem. Alespoň tedy část, protože celé ho tady dávat nechci kvůli autorským právům, vím že se to zrovna u DPA dost řešilo.
Schéma visí (už x let) tady
http://sjostromaudio.com/dudek_files/DPA222SE.pdf
s verzí Mk2 ale nesedí číslování součástek. Vypadá to na studák ale jak se ti ho podařilo vyrobit na oboustranné desce s prokovama je mi záhadou..to už spíš nějaký nakřupnutý tranzistor nebo kondenzátor. Blbě se to hledá, proto se do pomoci nikdo nežene.
Kdybys sem do schematu vepsal hodnoty napětí (proti GND) v různých bodech v poruchovém stavu šlo by ti něco poradit.
http://sjostromaudio.com/dudek_files/DPA222SE.pdf
s verzí Mk2 ale nesedí číslování součástek. Vypadá to na studák ale jak se ti ho podařilo vyrobit na oboustranné desce s prokovama je mi záhadou..to už spíš nějaký nakřupnutý tranzistor nebo kondenzátor. Blbě se to hledá, proto se do pomoci nikdo nežene.
Kdybys sem do schematu vepsal hodnoty napětí (proti GND) v různých bodech v poruchovém stavu šlo by ti něco poradit.
Tak jsem to dnes rozebral a začal měřit, nejprve zdravý modul (myslel jsem že je to ten špatný, a když jsem zjistil že jede, tak už jsem ho taky změřil) a pak jsem vzal na stůl ten vadný. Bohužel jsem zjistil, že má v obou větvích vyhozené pojistky, takže je tam ještě nějaký další nový problém (asi proražené koncáky nebo kdo ví co). Takže musím vyřešit ještě jeden problém, abych to vůbec mohl začít měřit ![Sad :(](./images/smilies/icon_sad.gif)
![Sad :(](./images/smilies/icon_sad.gif)
Tak jsem vcera vymenil prorazene koncaky (4xBD911 a 1xBD912), hodil to na slaby zdroj s mensim napetim (bohuzel nemam laboratorni zdroj), abych to trochu promeril a samozrejme ze vse jelo normalne. Zkusil jsem to tedy hodit na mensi trafko s provoznim napetim a taky vse funkcni. Po promereni to dava podobne hodnoty jako na zdravem modulu. Kdyz jsem to nahodil zpet do krabice a poprve zapnul tak vsek ok. Pak se mi jednou po zapnuti stalo, ze jedna ledka na podezrelem modulu nesvitila. Vypl jsem zes, zase zapl a vse ok. Pak jsem to nechal asi tak hodinu v provozu a opet vse funkcni. Tesi me, ze zes zase jede, ale vubec me netesi ze nevim co je v nem spatne a ani netusim jak ho donutit aby zlobil... Nevim proc se prorazily konce, podle me to s tim mym problemem nesouvisi, protoze ten problem uz jsem pozoroval mnohokrat bez problemu s koncaky.
Včera mi přes kamaráda odpověděl autor zesilovače že můj popsaný problém je jednoznačný stuďák. Radil proletovat vše co je v sérii s onou ledkou. Včera jsem tedy opět oba moduly vykuchal z krabice ven a proletoval pořádně znovu vstupní části na obou deskách. Doufám tedy že jsem tímto problém opravil. Jesti to tak ovšem opravdu bude ukáže až čas. naměřená napětí sem hodit můžu, třeba se to bude někomu hodit. Dřív než o víkendu to ale nestihnu.
-
- Příspěvky: 3886
- Registrován: 06 kvě 2007, 02:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
Dostal jsem na rozchození dva moduly DPA222 Mk2, které si majitel sestavil a jaksi mu nechodily. Na obou byly opačně osazené obě LED. První modul pak bez problému fungoval, ale druhý mě docela vyškolil. Každá LED svítila jinak, nešel nastavit klidový proud na víc než cca 50 mA, naprázdno modul vybudit šel, ale po zatížení začal už při malém výkonu ořezávat kladnou půlvlnu a navíc zakmitával. Navíc po vyndání IO serva dával na výstup asi 4 Vss.
Nejprve mě mátlo, že vstupní tranzistory měly na bázi cca -250 mV, čekal jsem nulu. Po zkratování bází na kostru ss napětí na výstupu kleslo, ale ne na nulu. Osazení jiných tranzistorů přineslo menší ss offset, ale jinak to zkreslovalo pořád stejně. Pak jsem našel vadný Q17, zkrat báze - emitor. Vesele jsem to opravil, zapnul a chovalo se to cca stejně! Jen to začalo zkreslovat o něco později a bylo to stabilní. Jako by něco užíralo proud z budicí části do báze Q17. Nakonec to byl proražený Q18, zkrat kolektor - emitor. Netuším, jak k tomu došlo...
Proč sem ale píšu - při připojení 4 ohm zátěže a vybuzení sinusem do limitace velice záhy shoří pojistky, které mají mít hodnotu F2,5A. Stačí při nastavování výstupního napětí trochu přejet do limitace a po sekundě je po pojistkách. Zesilovač přitom má zkratovou ochranu. Nešlo by ty pojistky dát větší?
Nejprve mě mátlo, že vstupní tranzistory měly na bázi cca -250 mV, čekal jsem nulu. Po zkratování bází na kostru ss napětí na výstupu kleslo, ale ne na nulu. Osazení jiných tranzistorů přineslo menší ss offset, ale jinak to zkreslovalo pořád stejně. Pak jsem našel vadný Q17, zkrat báze - emitor. Vesele jsem to opravil, zapnul a chovalo se to cca stejně! Jen to začalo zkreslovat o něco později a bylo to stabilní. Jako by něco užíralo proud z budicí části do báze Q17. Nakonec to byl proražený Q18, zkrat kolektor - emitor. Netuším, jak k tomu došlo...
Proč sem ale píšu - při připojení 4 ohm zátěže a vybuzení sinusem do limitace velice záhy shoří pojistky, které mají mít hodnotu F2,5A. Stačí při nastavování výstupního napětí trochu přejet do limitace a po sekundě je po pojistkách. Zesilovač přitom má zkratovou ochranu. Nešlo by ty pojistky dát větší?
V manuálu k DPA222, resp. jeho první verzi není velikost pojistek uvedena. Když Aldax okolo r. 2010 dodával součástkové sady pro DPA222, bylo nám Pavlíkem doporučeno, že do součástkové sady máme kompletovat pojistky F4A. Já jsem navrhoval T3,15A, ale to Pavel nechtěl.
Pojistky tam mají chránit plošný spoj před destrukcí při průrazu v koncovém stupni.
Zkratová ochrana funguje zcela odlišně, omezuje proud až do zkratu, nesmí jej omezovat do normální impedance.
Ten zesilovač dává cca 120W/4R, má účinnost asi 65%, takže ze zdroje s celkovým napětím 80V /při vybuzení těsně pod limitaci/ odebírá do této zátěže proud právě okolo těch 2,5A. Zaženeš-li koncové tranzistory do saturace, odběr se ještě o něco zvedne.
Všechny zesilovače podobného výkonu bývají jištěny pojistkami F4A, například všechny 100W moduly AUJ.
F2,5A je pro tento výkon a zátěž fakt málo.
Pojistky tam mají chránit plošný spoj před destrukcí při průrazu v koncovém stupni.
Zkratová ochrana funguje zcela odlišně, omezuje proud až do zkratu, nesmí jej omezovat do normální impedance.
Ten zesilovač dává cca 120W/4R, má účinnost asi 65%, takže ze zdroje s celkovým napětím 80V /při vybuzení těsně pod limitaci/ odebírá do této zátěže proud právě okolo těch 2,5A. Zaženeš-li koncové tranzistory do saturace, odběr se ještě o něco zvedne.
Všechny zesilovače podobného výkonu bývají jištěny pojistkami F4A, například všechny 100W moduly AUJ.
F2,5A je pro tento výkon a zátěž fakt málo.
-
- Příspěvky: 3886
- Registrován: 06 kvě 2007, 02:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
V originálním návodu ke stavebnici je uvedena hodnota F2,5A a tato hodnota je se stavebnicí i dodána.
Při výkonu 120 W do 4 ohm poteče do zátěže 5,5 A střídavého proudu. Tento se musí vzít ze zdroje, takže jen proud zátěže udělá cca 2,75 A každou pojistkou. K tomu klidová spotřeba zesilovače 200 mA a jsme na 3 A ještě před limitací.
BOBOBO: To není žádná "dlouhodobá" limitace, shoří to hned. Stačí to napojit na aparaturu s mikrofonem, zavazbí to a zesilovač je potmě.
Při výkonu 120 W do 4 ohm poteče do zátěže 5,5 A střídavého proudu. Tento se musí vzít ze zdroje, takže jen proud zátěže udělá cca 2,75 A každou pojistkou. K tomu klidová spotřeba zesilovače 200 mA a jsme na 3 A ještě před limitací.
BOBOBO: To není žádná "dlouhodobá" limitace, shoří to hned. Stačí to napojit na aparaturu s mikrofonem, zavazbí to a zesilovač je potmě.