zapojení varistoru v zásuvce

[ARDO]

zdravím vás teď se ptám zřejmě na 🤐,ale jen jako teoretická otázka.Fungovala by jakási ochrana proti přepětí,když bych přímo do zásuvky 230V/16A namontoval varistor ( třeba ten samý jak je v elektronice -satelity,atd...)

samozřejmě jinak dimenzovaný,ale otázka zda-li by to fungovalo a nerušilo nikde nic

[Burajko]

Ked si chces zapalit barak,tak ho tam daj...

[ARDO]

tato odpověď mi postačuje to byla jen taková laická otázka.

A ted tedy odborněji je lepší dát přepětovku přímo do Rozvaděče anebo zvolit metodu,že do každé zásuvky ( kde se používají náchylné elektronické spotřebiče)dát ,,přepětovou zásuvku" ?

[mi-ro]

Fungovalo, já ho používám na mobilních akcích při zapojování do přívodů od elcentrál. Měl by být opatřený v sérii tepenou a tavnou pojistkou. Jednou už mi zachránil aparát, když někde v přívodu upadla nula a v síti bylo 400V. Používám toto http://www.ame.cz/Varistor-275V-20A-_d146560_10699.aspx

[Burajko]

Siet je trosku tvrdsia(vacsi skratovy prud),ako centrala.Chcel by som vidiet,ako bude vyzerat po zachyteni 5kW spicky za 2 periody.

[ARDO]

MIRO to jako opravdu? já právě jsem si říkal,že dyž by on odešel (jakoby dojde ke zkratu mezi L a N) a přece musí dojít k vybavení jističe,ale může to takto fungovat dlouhodobě?
Já jsem tu měl ovládací jednotku z z brány a tam byl zapojen přívod napětí přes FASTONY právě sem paralelně mezi L a N na primár trafa a z jeho sekundáru se ovládal již zbytek této jednotky.


PS : ale ten zkratový proud tu samozřejmě taky hraje hlavní roli.

a co myslíte tedy? přepětovku přimo do RZV nebo zásuvek?

[Milan_F]

Burajko: Je marný vysvětlovat lidem, že samotná přepětovka v zásuvce nebo prodlužce je naprd a jenom vyhozený prachy. Nedovedou pochopit, že ochrana spotřebičů před přepětím je komplexní záležitost, jejíž součástí je např. i správně naprojektovanej a zhotovenej bleskosvod....

ARDO: Aby přepěťová ochrana správně fungovala, musí být v objektu nainstalovány všechny tři stupně. Samotnej varistor nebo zásuvka s přepěťovkou je k hovnu. A až zjistíš, že Saltek pro první a druhej stupeň stojí kolem deseti litrů, pak tě na takovýhle laškovný dotazy přejde chuť..

[ARDO]

to MILAN_F : děkuji . Je mi samozřejmě jasné,že přepěťová ochrana nejde udělat jen tak za ,,20cku" .proto jsem v úvodu uváděl že se jedná o hloupý dotaz, ale někdo si ulevit prostě musí.

čili nejúčinnější ochrana je použití těch třech stupňů a v provedení do RZV.Tohle jen stačilo napsat

[mi-ro]

Kolegové teoretici mají asi jiné zkušenosti. Jak už jsem psal, mě to zachránilo aparát pře přepětím 400V. Pravda, varistor byl praský, propálený, tedy dále nepoužitelný ale dokázal přepálit přívodní 6A pojisku. A to se za 20Kč vyplatilo. Nyní jsem ještě přitmelil na varistor 10A tepelnou pojistku na 120C. Nikoho nenutím aby to dělal, ptal ses, odpovídám.
PS pokud to nefunguje tak nvm proč varistory spousta výrobců osazuje do vstupních fíltrů napáječů průmyslové i spotřební elektroniky.

[Hill]

Zásuvek s vestavěnou přepěťovou ochranou typu 3 (dříve D) se prodává dost typů, aby sis vybral i bez bastlení. Pravda, jsou poněkud (tím chci říci mnohem) dražší, než obyčejná zásuvka, ale pořád jde jen o zlomek nákladů na skutečně účinnou přepěťovou ochranu, t.j. včetně zemnění, ekvipotenciální přípojnice, hromosvodů a přepěťových ochran typů 1(B) a 2(C).
Ta zásuvka sama o sobě nic nezachrání, jejím úkolem je "sežrat" zbytek přepěťové špičky, která se na zásuvku dostala po omezení ochranami 1 a 2.
Ale to už tu napsali jiní.
To Mi-rovo řešení s pojistkou dokáže opravdu zachránit hodně, ale hodí se právě spíše pro ty elektrocentrály a vůbec mobilní použití, kde se spíše dá očekávat ta upadlá nula a sdružené napětí místo fázového. Tam bych očekával účinnost téměř stoprocentní.
V případě domovní instalace, kde musí přepěťovka umět odvést proudový impuls až 50 kA, to může nastat při zásahu blesku do distribuční sítě, bych radši použil certifikované komponenty. A, kdo se moc bojí, tak ještě jednu prodlužku s přepěťovou ochranou navrch (a třeba i s tou F-pojistkou, tou se určitě nic nezkazí). Do zásuvky v pevném rozvodu bych tu pojistku ale nedával, její výměna je pak přinejmenším značně nepohodlná.

[ZdenekHQ]

Kolegové teoretici mají asi jiné zkušenosti. Jak už jsem psal, mě to zachránilo aparát pře přepětím 400V. Pravda, varistor byl praský, propálený, tedy dále nepoužitelný ale dokázal přepálit přívodní 6A pojisku. A to se za 20Kč vyplatilo. Nyní jsem ještě přitmelil na varistor 10A tepelnou pojistku na 120C.

Na tuhle pozici u elektrocentrály patří spíš 20kA bleskojistka na 400V. Varistor by to opakovaně zvládnul taky, ale krabicovej EPCOS by se Ti tam asi nevešel, nebo by Tě složila cena. Případy, kdy se elektrocentrála zblázní znám.

Dál bez komentáře až na jednu, už napsanou větu - musí to být komplexní řešení posouzené případ od případu.

[Sesi]

Bleskojistky (GDT) mají výhodu ve VA charkteristice typu crowbar, takže při přepětí se zapálí výboj, sníží se napětí na velmi malou honotu a následně vypíná nadřazená nadproudová ochrana spotřebiče (jistič,...) - pak je samozřejmě spotřebič bez napětí, i když už přepětí odeznělo.
Varistor má VA charakteristiku jako zenerka, akorát symetrickou pro obě polarity napětí. Takže při přepětí vzroste proud tekoucí varistorem, přepětí se nějak ořízne (záleží na energii pulsu) a po odeznění přepětí bude přístroj napájen dál. Také však mohlo dojít k vybavení nadproudové ochrany spotřebiče, pokud byl proud při svedení pulsu velký.
Ovšem pokud je přepětí dlouhodobé a ne příliš velké (zvýšené napětí na fázi), tj. nedojde k vybavení předřazené nadproudové ochrany, pak snadno může dojít k tepelné destrukci varistoru. I velké varistory pro průmysl (např. EPCOS řada B80K - disk má průměr 80mm) snesou impuls 100kA a energii v řádu tisíců J, ale trvalá výkonová ztráta je pouze 2W. Proto jsou na místě tepelné pojistky nebo jiné řešení (kombinace s jinými prvky).
Rozhodně platí, že návrh přepěťových ochran není snadná záležitost, pokud to má být funkční a bezpečné.