Favorit kolo
Moderátor: Moderátoři
Favorit kolo
Pokud nějaký sběratel/zoufalec z okolí chce starého, poctivého favorita z totality (páčky na rámu),OK mimo plášťů, může ho mít za 3? 2 stovky. Plete se a mne bolí kolena:-))
Nebýt to tak daleko, tak bych si pro něho zajel. Takový starý Favorit, když se o něj majitel trochu stará, se umí odvěčit dobrými jízdními vlastnostmi...
Civilizace založená na oboustranné lepící pásce nemůže dobře skončit...
I kdyby se z tebe jednou stal král, neodsuzuj lidi, kteří ti nebudou provolávat slávu- raději se zeptej sám sebe, proč tomu tak není...
I kdyby se z tebe jednou stal král, neodsuzuj lidi, kteří ti nebudou provolávat slávu- raději se zeptej sám sebe, proč tomu tak není...
Nevyrovná... jestlipak takový lepší dnešní kolo dokáže vydržet stejně tak dlouho, jako třeba Stadion? Stařičký dámský kolo, který si zamlada pořizovala bábina. Akorát mu musím dát novej lak, původně to byla červenorůžová metalíza, pak to bylo natřený nažluto a nakonec namodro, ale jinak jede furt, sám jsem to zkoušel. Kolo je překvapivě lehký, dobře se s ním jede, ale hlavně pohodlný, žádnej kostitřas! Jinak tuším, že mu je kolem 60 let, ne-li víc. Teď jsem koukal, že se víceméně ve stejným provedení vyrábělo ještě před válkou.
Kdo není ve dvaceti levičák, nemá srdce,
kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum.
— Winston Churchill
kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum.
— Winston Churchill
-
forbidden
- Příspěvky: 8808
- Registrován: 14 úno 2005, 01:00
- Bydliště: Brno (JN89GF)
- Kontaktovat uživatele:
Já jezdím na kole docela dost, jezdil jsem dřív i závody, tak se na to dívám asi z jinýho pohledu. Prvorepubliková kola byly bytelný, to je jasný. Ale za komoušů se toho moc dobrýho nevyrábělo. Klasickej příklad, prvorepublikový kola měly středovou osu s čtyřhrany, komouši vymysleli "úžasný" klínky, který byly tak dobrý, že jsem je během jedinýho závodu vždycky zničil. Po revoluci se sem začly vozit různý věci, okamžitě jsem koupil střed s klikama a převodníkem z duralu, samozřejmě na čtyřhran tenkrát. Samozřejmě jsem ho už měnit nemusel. To samý byly čelisťový brzdy, komoušský hamatný se různě kroutily, seřídit pořádně nešly. V Rakousku jsem koupil nový, už nevím ani co to bylo za značku a to bylo něco úplně jinýho. Takže asi tak, můj názor.
Jestli je ten Favorit, cituji, "překvapivě lehký", tak se pravděpodobně nejedná o obyčejné provedení, alebrž o sportovní s rámem F1. A tam bych si cenu na Tvém místě ještě promyslel 
Jinak klasický Favorit je největší krám, který se mi kdy dostal do ruky. Pravda, ten můj už patří mezi novější, z osmdesátých let, kdy šla kvalita čehokoli u nás ještě více dolů, než bylo obvyklé. Ale i tak.
Jinak klasický Favorit je největší krám, který se mi kdy dostal do ruky. Pravda, ten můj už patří mezi novější, z osmdesátých let, kdy šla kvalita čehokoli u nás ještě více dolů, než bylo obvyklé. Ale i tak.
Rám favoritu je je lehký, protože je z tenkých ocelových trubiček do sebe zasazených ozdobnými objímkami a spoje sletovány mosazí. U novějších rámů je to spoj ještě pro jistotu bodovaný. Rám je na tom kole asi to nejlepší. Jinak s tou klínkovou osou souhlasím- bylo to zlo. Nedávno jsem to taky vyměnil za čtyřhran. U těch klínků byl problém ten, že pokud se otvor v klice jen nepatrně vyžvýkal a v střed. hřídeli se viklal, už to nikdy spojehlivě nedrželo a pak se vždy po chvíli vyžvýkal klínek a zase bylo co opravovat. Můj rám je z roku 1974 (viz číslo vyražené u středové osy - první dvojčíslí). Favorit jako kolo bylo dobrý, ale vyžadovalo, jako spousta věcí z té doby, semtam něco dotáhnout atd. No určitě lepší než dnešní strategie vyrobit pokud možno něco, aby to vydrželo do záruky a pak ať se to vyhodí a koupí nové - jen když se hýbe byznys..forbidden píše: Klasickej příklad, prvorepublikový kola měly středovou osu s čtyřhrany, komouši vymysleli "úžasný" klínky.
Taky musím v jednou punktu potvrdit kritiku kola Favorit, ač na něm jezdím svátečně dodnes a je mu asi 40 let. Vždycky jsem si myslel, že jeho brzdy brzdí dobře a že to líp nemůže jít. Že prostě člověk musí ujet docela dlouhou dráhu, než zastaví. Pak jsem si půjčil moderní kolo a málem jsem napoprvé přeletěl přes řidítka(naštěstí jsem jel krokem) jak to ukrutně brzdilo. Přitom to jsou principiálně stejné čelisťové brzdy. Ale na Favoritu jsou takové gumové, poddajné, pružící, nebrzdící. Mně to nevadí, ale to porovnání byl šok.
Taky jsem na něm vyměnil páky s klínkem za čtyřhran. Ale protože najedu ročně asi 20km při asi třech výletech s dětmi, tak mi stále slouží a nebudu ho měnit.
Ještě mi řekněte, jsou dnešní duše takové, že neutíkají? Kdykoli přijdu po několika měsících ke kolu(třeba na jaře), musím ho dofukovat, což je otrava. Jestli má smysl výměna duší a ventilků.
Taky jsem na něm vyměnil páky s klínkem za čtyřhran. Ale protože najedu ročně asi 20km při asi třech výletech s dětmi, tak mi stále slouží a nebudu ho měnit.
Ještě mi řekněte, jsou dnešní duše takové, že neutíkají? Kdykoli přijdu po několika měsících ke kolu(třeba na jaře), musím ho dofukovat, což je otrava. Jestli má smysl výměna duší a ventilků.
K těm brzdám -existují 3 typy - standartní čelisťovky "Eska" křížení na boku, vhodné tak pro cestovní kola.Pak trochu lepší tzv."Special", standartní výbava favoritů, taky nejsou bohviečo.A do třetice "Centric" , ty se dávaly na závodní kola (myšleno závodní pro veřejnost, nikoliv profi speciály) a ty už jsou docela solidní a pro amatéry docela dostačují, samozřejmě měřeno optikou a v kontextu doby, dnes kdy není problém sehnat i na kolo kotoučovky je to už někde jinde.
Tak už vím co tomu je - je to pokažené 
!
!Pánové, dovolte mi, abych částečně oponoval.
V mém "koloparku" nenaleznete nic než favority, jsou různého stáří - 25 - 50 let. Nikdy jsem s nimi neměl problém, je fakt, že u tohoto kola je amortizace středu velice častá, ale přesto je to únosné. Co se týče brzd, brzdí, jak mají náladu.
Jednoho podzimu, když jsem jel od návštěvy z vedlejší vesnice, pršelo, kolo jsem hnal, jako nikdy jindy, neboť jsem nechtěl být dlouho na dešti. Přede mnou zhruba 50 metrů stál automobil zaparkován u obrubníku, bylo třeba jej objet (předjet), ale v protisměru jel další osobní automobil, tak jsem začal brzdit. K mému údivu jsem jel dále stejnou rychlostí, konec páčky jsem již tlačil na řidítka, ale brzdy jen leštily ráfek (špalky byly v dobrém stavu, před tím stále brzdily výborně). Abych nenarazil do stojícího auta a ani nevjel do protisměru, brzdil jsem podrážkami od bot a zároveň tlačil kolo na obrubník.
Děs a hrůza, co se týče brzd.
Dalším polechtáním nervů byla přehazovačka na Eskách, poněvadž byla jen ze dvou hliníkových tenkých plátu, které z důvodu odlehčení neměly výplň. Tyto dva pláty držely dvě ozubená, v lepším případě plná, kola, která byla z umělé hmoty. Samotná kola amortizací netrpěla, ale ty dva pláty neskutečně řvaly. Při plném provozu přehazovačka vykonává neskutečnou zátěž, neboť napíná řetěz, dostávaly na "frak" i dva hliníkové pláty, neboť měly tendenci se ohýbat. Také i šrouby, kterými byly ozubená kola chycena do plátu, ničily pláty - ničily hliníkové závity v plátech. Přehazovačka poté nebyla funkční - přeskakovala, nebo řetěz sebou škubal.
I přes tyto nedostatky nedám na tato kola dopustit. Jejich rámy jsou velmi dobře zpracovány, nikdy jsem rám neopravoval. (V totalitních polských kolech praskaly vidlice).
Středy těchto kol jsou také jednoduše řešeny, kdyby osička končila čtyřhranem, bylo by to výtečné. Při poruše jste jen odšroubovali misku vyměnili věnečky a opět misku zašroubovali.
Dnešní středy jsou komplikované, osička nelze ze středu vyjmout zcela úplně. Na zašroubování existuje zvláštní zubatý klíč (pastorkový). Ne každý jej má k dispozici.
Dle mého názoru, dnešní kola již nejsou uzpůsobená na těžší zátež.
Pravda, moderní kola jsou komfortnější, ale za to více složitější.
Po své babičce mám krásného favorita, 50 let starého. Onomu kolu jsem pouze vyměnil věnečky. Jezdí stále krásně.
Těmto kolům staším připisuji i výhodu dynama, kola nejsou závisla na cizím zdroji - opět je nevýhoda, že osvětlení nebude tak efektivní, jako dnešní "blikačky".
V mém "koloparku" nenaleznete nic než favority, jsou různého stáří - 25 - 50 let. Nikdy jsem s nimi neměl problém, je fakt, že u tohoto kola je amortizace středu velice častá, ale přesto je to únosné. Co se týče brzd, brzdí, jak mají náladu.
Jednoho podzimu, když jsem jel od návštěvy z vedlejší vesnice, pršelo, kolo jsem hnal, jako nikdy jindy, neboť jsem nechtěl být dlouho na dešti. Přede mnou zhruba 50 metrů stál automobil zaparkován u obrubníku, bylo třeba jej objet (předjet), ale v protisměru jel další osobní automobil, tak jsem začal brzdit. K mému údivu jsem jel dále stejnou rychlostí, konec páčky jsem již tlačil na řidítka, ale brzdy jen leštily ráfek (špalky byly v dobrém stavu, před tím stále brzdily výborně). Abych nenarazil do stojícího auta a ani nevjel do protisměru, brzdil jsem podrážkami od bot a zároveň tlačil kolo na obrubník.
Děs a hrůza, co se týče brzd.
Dalším polechtáním nervů byla přehazovačka na Eskách, poněvadž byla jen ze dvou hliníkových tenkých plátu, které z důvodu odlehčení neměly výplň. Tyto dva pláty držely dvě ozubená, v lepším případě plná, kola, která byla z umělé hmoty. Samotná kola amortizací netrpěla, ale ty dva pláty neskutečně řvaly. Při plném provozu přehazovačka vykonává neskutečnou zátěž, neboť napíná řetěz, dostávaly na "frak" i dva hliníkové pláty, neboť měly tendenci se ohýbat. Také i šrouby, kterými byly ozubená kola chycena do plátu, ničily pláty - ničily hliníkové závity v plátech. Přehazovačka poté nebyla funkční - přeskakovala, nebo řetěz sebou škubal.
I přes tyto nedostatky nedám na tato kola dopustit. Jejich rámy jsou velmi dobře zpracovány, nikdy jsem rám neopravoval. (V totalitních polských kolech praskaly vidlice).
Středy těchto kol jsou také jednoduše řešeny, kdyby osička končila čtyřhranem, bylo by to výtečné. Při poruše jste jen odšroubovali misku vyměnili věnečky a opět misku zašroubovali.
Dnešní středy jsou komplikované, osička nelze ze středu vyjmout zcela úplně. Na zašroubování existuje zvláštní zubatý klíč (pastorkový). Ne každý jej má k dispozici.
Dle mého názoru, dnešní kola již nejsou uzpůsobená na těžší zátež.
Pravda, moderní kola jsou komfortnější, ale za to více složitější.
Po své babičce mám krásného favorita, 50 let starého. Onomu kolu jsem pouze vyměnil věnečky. Jezdí stále krásně.
Těmto kolům staším připisuji i výhodu dynama, kola nejsou závisla na cizím zdroji - opět je nevýhoda, že osvětlení nebude tak efektivní, jako dnešní "blikačky".