Matematická pomoc
Moderátor: Moderátoři
Naopak - pravdu má EKKAR
Za předpokladu, že auto vykonává pohyb po kružnici, tak na auto působí síla dostředivá a odstředivá a obě jsou v rovnováze.
Pokud někdo tvrdí, že po dosažení rychlosti 18m/s tu rychlost ještě nedosahnul tak porušuje princip kauzality.
Takže výsledná síla působící na auto je 0N
Za předpokladu, že auto vykonává pohyb po kružnici, tak na auto působí síla dostředivá a odstředivá a obě jsou v rovnováze.
Pokud někdo tvrdí, že po dosažení rychlosti 18m/s tu rychlost ještě nedosahnul tak porušuje princip kauzality.
Takže výsledná síla působící na auto je 0N
Podle mne je otázka nejednoznačně položená a asi bych odpověděl "na blbou otázku blbá odpověď".
Buď tedy se počítá stav, kdy vozidlo dosáhlo rychlosti 18 m/s, pak dále nezrychluje, a dám za pravdu Ekkarovi.
Nebo měla otázka znít tak, že vozidlo ... zvýšilo rovnoměrně svoji rychlost z 15m/s na 18m/s a dále zrychluje (tedy i přes 18 m/s; mtajovsky - dobrý příměr, to se mi líbí), ale zajímá nás výslednice sil jedině v okamžiku, kdy má vozidlo na kružnici obvodovou rychlost právě 18 m/s, jak napsal Milan.
Jestli si už ani nedokážeme jednoznačně definovat situaci v zadání matematických výpočtů, těžko nám mohou vyjít výsledky mající nějaký smysl. A pak se nám propadají nadloží tunelů, střechy podchodů, hoří kontakty spínačů žárovek atd...
A včíl mudrúj...
Buď tedy se počítá stav, kdy vozidlo dosáhlo rychlosti 18 m/s, pak dále nezrychluje, a dám za pravdu Ekkarovi.
Nebo měla otázka znít tak, že vozidlo ... zvýšilo rovnoměrně svoji rychlost z 15m/s na 18m/s a dále zrychluje (tedy i přes 18 m/s; mtajovsky - dobrý příměr, to se mi líbí), ale zajímá nás výslednice sil jedině v okamžiku, kdy má vozidlo na kružnici obvodovou rychlost právě 18 m/s, jak napsal Milan.
Jestli si už ani nedokážeme jednoznačně definovat situaci v zadání matematických výpočtů, těžko nám mohou vyjít výsledky mající nějaký smysl. A pak se nám propadají nadloží tunelů, střechy podchodů, hoří kontakty spínačů žárovek atd...
A včíl mudrúj...
Naposledy upravil(a) Hill dne 14 říj 2014, 06:10, celkem upraveno 1 x.
Pak by byla správně tato úvaha:
Milan píše:F= √ ((mv²/r)²+(ma)²) = √((3000*18²/150)² +(3000*1)²) = 7140,76N,
tj. celková síla je o 660,75N větší než jen odstředivá.
Ještě pro Ekkara - pokud by auto při dosažení rychlosti 18 m/s (přesně) již nezrychlovalo, nemohlo by jí dosáhnout, a skončilo by někde na 17,9999999..... m/s. Hezký večer.
Pro Berka : Chlapče, abys dosáhl zvýšení rychlosti,musíš působit nějakou silou,jinak se zrychlení jaksi nekoná a rychlost se nezvýší.Pokud ti ta singularita při dosažení rychlosti 18m/s činí problém,dosaď si do příkladu
třeba těch 17,9999999999999......a nebo to počítej jako limitu pro v jdoucí k 18 m/s integrací dráhy a sil. Anebo,jde to spočítat i přes energie
tělesa integrací na příslušné dráze ,zkus potrénovat.
třeba těch 17,9999999999999......a nebo to počítej jako limitu pro v jdoucí k 18 m/s integrací dráhy a sil. Anebo,jde to spočítat i přes energie
tělesa integrací na příslušné dráze ,zkus potrénovat.
Je to marný,je to marný....
Rychlost se za 3s zvýšila o 3 m/s,rovnoměrné zrychlení,takže zrychlení je a=Δv/Δt=1 m/s².Síla je m*a,takže 3000*1= 3000N :síla je vektor ( má velikost a směr),takže je musíme složit vektorově. Síla odstředivá a "zrychlovací"
jsou na sebe kolmé ( odstředivá míří od středu kruhu a "zrychlovací" po tečně.Složení sil je pravoúhlý trojůhelník,jehož přeponu vypočteme Pythagorovou větou - výsledek je to,co hledáme. Proti působí stejná síla - reakce stejné velikosti ,zde tření mezi koly a silnicí,jinak by auto ulétloí dopryč,to ovšem nemá žádný vliv na výpočet.
Víc ti nepomůžu,nemám pedagogické vlohy ( spíše tíhnu k metodám učitele Hnízda),myslím,že Hill je hodně trpělivý vykladač .
Rychlost se za 3s zvýšila o 3 m/s,rovnoměrné zrychlení,takže zrychlení je a=Δv/Δt=1 m/s².Síla je m*a,takže 3000*1= 3000N :síla je vektor ( má velikost a směr),takže je musíme složit vektorově. Síla odstředivá a "zrychlovací"
jsou na sebe kolmé ( odstředivá míří od středu kruhu a "zrychlovací" po tečně.Složení sil je pravoúhlý trojůhelník,jehož přeponu vypočteme Pythagorovou větou - výsledek je to,co hledáme. Proti působí stejná síla - reakce stejné velikosti ,zde tření mezi koly a silnicí,jinak by auto ulétloí dopryč,to ovšem nemá žádný vliv na výpočet.
Víc ti nepomůžu,nemám pedagogické vlohy ( spíše tíhnu k metodám učitele Hnízda),myslím,že Hill je hodně trpělivý vykladač .
Milan << ten vektorový diagram je špatně. Urychlující síla se musí složit s dostředivou silou, která na auto působí, nikoliv s odstředivou silou, kterou auto, jakožto reakcí, působí na silnici.
Je obecným omylem říkat, že na rotující předmět působí odstředivá síla. Naopak, aby těleso, které se do té chvíle pohybovalo rovnoměrně a římočaře, začalo kroužit, musí na ně působit síla, která je v každém okamžiku kolmá na směr pohybu a působí směrem do středu kružnice. Jestli je tato síla vyvolávána provázkem upevněným ke středu, nebo jinak, třeba reaktivním motorem připevněným na těleso, je jedno. Odstředivá síla je pak jen rekací tělesa na tuto sílu. Zdánlivý paradox je podobný jako u přímočarého zrychlení, řekněme v autě. Zdánlivě vás síla tlačí zpět do sedadla, ale v tomto případě je každému jasné, že síla působí dopředu, ve směru pohybu.
Na obrázku je to zachyceno. Je třeba si uvědomit, že jde o situaci v jednom časovém bodě, s pohybem tělesa po kružnici se budou všechny vektory neustále natáčet.
Je obecným omylem říkat, že na rotující předmět působí odstředivá síla. Naopak, aby těleso, které se do té chvíle pohybovalo rovnoměrně a římočaře, začalo kroužit, musí na ně působit síla, která je v každém okamžiku kolmá na směr pohybu a působí směrem do středu kružnice. Jestli je tato síla vyvolávána provázkem upevněným ke středu, nebo jinak, třeba reaktivním motorem připevněným na těleso, je jedno. Odstředivá síla je pak jen rekací tělesa na tuto sílu. Zdánlivý paradox je podobný jako u přímočarého zrychlení, řekněme v autě. Zdánlivě vás síla tlačí zpět do sedadla, ale v tomto případě je každému jasné, že síla působí dopředu, ve směru pohybu.
Na obrázku je to zachyceno. Je třeba si uvědomit, že jde o situaci v jednom časovém bodě, s pohybem tělesa po kružnici se budou všechny vektory neustále natáčet.
- Přílohy
-
- pohyb.JPG
- (8.02 KiB) Staženo 10 x
A to je přesně ten bod , kdy praktik nemůže tuto teorii sežrat . Školsky je to tak , ale když někdo nedělá teoretickou fyziku , tak je to jedno . Ještě jsem neviděl , aby se kolo zhroutilo , ale vždy se roztrhne . Proto laik vždy namaluje tu sílu ven . Je totiž stejně velká a rozdíl je v indexu . Ale ve výsledku je důležité , aby si běžný středoškolák uvědomil , že ta výsledná "reálná" síla je v poměru toho co vypočítá "jiným" vzorečkem . Proto jsem ten výsledek nazval odpadem . Nebyl jsem sám schopen vzít "zpětně" trojúhelníkový výsledek a napasovat do vzešlých čísel .
2mtajovsky - ten obrázek je zase blbě. Dostředivá síla je správně, ale výslednice sil nemůže působit po směru tětivy kružnice dráhy, ale v každým okamžiku působení zrychlení musí výslednice sil zachovávat směr TEČNY kružnice neboli = výslednice sil a dostředivá síla při pohybu po kružnici musí svírat minimálně pravej úhel, jinak by totiž hmotnej bod zrychloval "dovnitř dráhy". Samozřejmě za předpokladu stále trvající urychlující síly. Při pohybu po kružnici musí urychlující síla se silou dostředivou svírat úhel větší než 90°.
Prostě protože je to příklad pro střední školu a ne pro VŠ, kde by byl naopak určitě požadovanej komplexní výpočet řešení, jak se tady všem snaží vecpat jistí "inženýři", tak je pro zjednodušení v zadání zanedbáváno a opomíjeno několik dalších v reálu působících sil.
Prostě protože je to příklad pro střední školu a ne pro VŠ, kde by byl naopak určitě požadovanej komplexní výpočet řešení, jak se tady všem snaží vecpat jistí "inženýři", tak je pro zjednodušení v zadání zanedbáváno a opomíjeno několik dalších v reálu působících sil.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě !!!
BOBOBO << to bude asi ten důvod, proč praktici mají používat závěry a výsledky prací teoretiků. Ale k věci:
Kolo se roztrhne v důsledku reakčních ostředivých sil hmotných částí kola. To jsou síly, které se zvyšováním rychlosti nakonec překonají dostředivé síly a tak umožní částem kola po odtržení rovnoměrný přímočarý pohyb. To je OK. Věc je ale v tom, že v příkladu přece nejde o tyto síly. Máme určit síly, které pohyb tělesa zakřivují (a urychlují).
Neházejme předčasně flintu do žita. Je to přece velmi jednoduchá nuance. Síly vždy vznikají mezi hmotnými tělesy jako dvojice akce a reakce. A teď jde o to rozlišit, o kterou sílu se nám jedná. Dostředivá síla je ta, která na těleso působí a pohyb zakřivuje do kružnice (bez ní by byl podle 1. Newtonova z. rovnoměrný a přímočarý) a odstředivá síla je reakce tělesa, kterou toto těleso působí na to, co jeho dráhu zakřivuje, ať už je to cokoliv (provázek, reaktivní motor, silnice skrze naotčená kola atd.) V příkladu jde o tu první sílu, protože se mluví o síle působící na auto - těleso.
A "inženýry" bych do toho netahal. To byste musel počítat diferenciální rovnici v komplexní rovině. V příkladu jde skutečně jen o středoškolské věci, jako je skládání sil a rozlišení, která síla je která.
Kolo se roztrhne v důsledku reakčních ostředivých sil hmotných částí kola. To jsou síly, které se zvyšováním rychlosti nakonec překonají dostředivé síly a tak umožní částem kola po odtržení rovnoměrný přímočarý pohyb. To je OK. Věc je ale v tom, že v příkladu přece nejde o tyto síly. Máme určit síly, které pohyb tělesa zakřivují (a urychlují).
Neházejme předčasně flintu do žita. Je to přece velmi jednoduchá nuance. Síly vždy vznikají mezi hmotnými tělesy jako dvojice akce a reakce. A teď jde o to rozlišit, o kterou sílu se nám jedná. Dostředivá síla je ta, která na těleso působí a pohyb zakřivuje do kružnice (bez ní by byl podle 1. Newtonova z. rovnoměrný a přímočarý) a odstředivá síla je reakce tělesa, kterou toto těleso působí na to, co jeho dráhu zakřivuje, ať už je to cokoliv (provázek, reaktivní motor, silnice skrze naotčená kola atd.) V příkladu jde o tu první sílu, protože se mluví o síle působící na auto - těleso.
Výslednice dvou kolmých sil (zrychlení auta a dostředivá síla) může s některou z nich svírat pravý úhel jedině za předpokladu, že druhá síla je nekonečná. Takže se auto urychluje nekonečně?EKKAR píše: ...neboli = výslednice sil a dostředivá síla při pohybu po kružnici musí svírat minimálně pravej úhel,
A "inženýry" bych do toho netahal. To byste musel počítat diferenciální rovnici v komplexní rovině. V příkladu jde skutečně jen o středoškolské věci, jako je skládání sil a rozlišení, která síla je která.