Úprava PWM regulátoru

[EKKAR]

...
Některé křišťálové koule měli pravdu, jiné ne.. Jedná se opravdu o použití v autě, ale ve světelné rampě na tereňáku a zapojení má sloužit k napájení vláken žárovek ve světelné rampě na střeše.
Při zapnutých potkávačkách chci žhavit vlákno 55w žárovky H3 na cca 15- 20% a tím dosáhnout podobného efektu jako když mají kamiony v přídavných světlech ještě malou 5w žárovku.
...

Je lepší napsat důvod dotazu/účel použití hned na začátku, než pak vyvracet domněnky vyplývající ze skoro identickejch dotazů položenejch v minulosti jiným tazatelem. Stačí na to jedna věta.

A pro takovejhle případ (není potřeba měnit střídu impulsů plynule) je dvojoperák zbytečně složitej (moc součástek) - na přepnutí dvou stavů mezi 20% - 100% výkonu stačí nasadit oscilátor na bázi NE555 se střídou nastavenou pro výstupní výkon 20% doplněnej jedním tranzistorem, kterej v momentě požadavku plnýho výkonu zablokuje ten časovač v potřebným stavu = buď aktivací vývodu RESET, nebo THRESHOLD. Časovači to neublíží a z jeho výstupu jde budit MOSFET obou vodivostí (n- i p-FET) přesně podle požadavku na zapojení zátěže - "proti zemi" i "proti plusu".

[Davepast]

Příště se polepším

Tady je to tak jak bych si to představoval.
Jinak tohle jsem zvolil z důvodu jednoduchosti (zdánlivé- objednat stavebnici, zapájet, připojit, finíto..) kdybych se podíval pořádně na schemátko než jsem objednával tak jsem si ušetřil práci hledání i peníze
Edit: Ta dioda je asi zbytečně předimenzovaná, uvidím jak se bude hřát FET při zapojení více světel (jsou tam 4) a jaký proud poteče přes diodu a případně upravím hodnotu.

[EKKAR]

A jestli to dobře chápu, tak chceš mít na teréňáku rampu se 4 přídavnýma dálkama, který budou svítit v případě svícení obvyklýma potkávačkama na asi 20% výkonu - a pokud se "normální světla" s žárovkama H4 přepnou na dálkový, tak na rampě se ty přídavný taky rozsvítí naplno?

Teď když pominu poždavky na technickou (STK), kde takto fungující světla skoro určitě neprojdou a soustředím se jen na technický řešení, dám otázku - PROČ NA 4 REFLEKTORY DÁVÁŠ 4 SAMOSTATNÝ REGULÁTORY?
Bohatě by na všecky 4 světla stačil jeden regulátor, do kterýho zapojíš dostatečně proudově dimenzovanej spínací prvek - nebo jich jednoduše dáš několik (dva-tři) paralelně, u MOSFETů to jde bez dalších složitostí. A když dáš 4 regulátory, budeš nastavovat 4x svítivost - a to se ještě nemusíš u všech 4 "sejít", kdežto když dáš jen 1 regec, nastavíš všecko najednou jedním jediným regulačním prvkem...!

[Davepast]

Chápeš to úplně správně ale samozdřejmě tam bude jeden regulátor, když vemu že chci max. 20% svítivost tak bych se měl určitě vejít do 10A na všechny 4 světla.. jen jsem z důvodu jednoduchosti do schemátka dal jen jednu žárovku

Jinak zvídavej dotaz... pokud bych chtěl u nějaký jiný aplikace regulovat vyšší zátěž tak stačí prostě a jednoduše spojit paraelně 2 MOSFETY?

EDIT: Jinak STK teď neřeším, tam jsou problém už ty 4 přídavný dálky samy o sobě, můžou bejt seriový světla a jeden pár přídavných dálek a mlhovek.

[EKKAR]

FETů můžeš dát paralelně kolik chceš, důležitý potom je, abys je dostatečně rychle vybudil (aby se při otevírání/zavírání dostatečně rychle nabila i vybila kapacita jejich "gejtů" = aby byly co nejkratší dobu v lineárním režimu funkce) = budič bude muset dodávat poměrně velkej proud. Jedině tak docílíš stavu, kdy jsou FETy buď plně uzavřený = není na nich žádnej ztrátovej výkon, anebo kdy jsou plně otevřený = mají RDSon v řádu maximálně desítek miliohmů a výkonová ztráta na nich je tím pádem minimální.

STKčko neřeším, schválně jsem napsal, že požadavky na STK opomíjím - jednak ta rampa jde určitě sundat, druhak to nemusíš chtít mít namontovaný na autě jezdícím v normálním provozu, jedná se čistě jen o techniku svícení...

[Davepast]

Takže tam kde bych chtěl FETy použít jako spínací prvek to není problém. Ale třeba zrovna v případě PWM regulace kdy je potřeba velice rychle otevírat a zavírat to problém bejt může.

Sundat to samozdřejmě jde a navíc to asi v běžnym provozu a hlavně v noci budu vypínat

[masar]

FETů můžeš dát paralelně kolik chceš, ... anebo kdy jsou plně otevřený = mají RDSon v řádu maximálně desítek miliohmů a výkonová ztráta na nich je tím pádem minimální...

Jen malá poznámka:
RDSon každého tranzistoru se může navzájem lišit. Proto je vhodné pro rovnoměrné rozložení ztrátového výkonu tyto tranzistory vybírat na shodný RDSon. Pokud se tento parametr liší více než o 10% (moje volba), pak je lépe drainy tranzistorů vyvést ke každé zátěži zvlášť.

[PeteBurns]

masar, akou metodou chces tie Rdsony porovnavat? Tie rozdiely su v praxi take male, ze rozdiely v stratovych vykonoch su minimalne, okrem toho su na spolocnom chladici, takze vyssie oteplenie jedneho sposobi narast Rdson aj u ostatnych, nevidim v praxi dovod na ich vyber, tym duplom nie pri takych prudoch, o akych je tu rec Som sice slovak, ale uz viackrat mi do oci udrelo to slovo - samozDřejmě? To je co za dialekt?

[procesor]

Jedna žiarovka má odber cca 5-6A. Pri podžhavení (studenšie vlákno) to bude viac. V tom krátkom čase zopnutia pulzu odhadom to bude najmenej 8A.
Keby to malo na výstupe indukčnosť ( pri tej malej frekvencii by musela byť dosť veľká) asi by stačil pre všetky žiarovky jeden 10-15A tranzistor.

V každom prípade by som tam dal najmenej 40 až 70A tranzistor (npr. IRF4905), aby to zvládlo aj nejaké nešetrné zaobchádzanie pri nastavovaní. Treba aby aj Rdson bol nízky (väčšinu tepelných strát bude na tomto odpore prechodu). Ak to má byť bez chladenia, nemalo by sa na tranzistore krátkodobo (pár sekúnd) strácať viac ako pár wattov pri 100% nastavení.
Na konkrétnom tranzistore (viď vyššie) to bude pri 100% výkone štyroch žiaroviek asi 8W. Pri tom 20% nastavení možno do 1W.

[PeteBurns]

Plus je velka vyhoda, ze vlakno ziarovky ma velku tepelnu zotrvacnost, je teda mozne ist s frekvenciou PWM ovela nizsie, ako pri inych aplikaciach, takze spinacie straty budu ozaj minimalne...

[masar]

masar, akou metodou chces tie Rdsony porovnavat?.... Som sice slovak, ale uz viackrat mi do oci udrelo to slovo - samozDřejmě? To je co za dialekt?

Poznámka se týkala obecně tranzistorů s různými Rdson a zmínil jsem jejich rozptyl >10%. A použitá metoda - měření Uds při několika Ids.
A poznámka o slově "samozDřejmě" - to slovo jsem nepoužil.

[PavelFF]

... Som sice slovak, ale uz viackrat mi do oci udrelo to slovo - samozDřejmě? To je co za dialekt?

Dialekt to není. Patrně přehnaná snaha o spisovnost způsobuje písmenko navíc. Pravidla českého pravopisu takové slovo samozřejmě neznají. Jako Slovák máš víc citu pro češtinu než spousta domorodců.
Tady na Bastlírně to najde 4 stránky výskytů slova samozDřejmě.

[EKKAR]

Takže tam kde bych chtěl FETy použít jako spínací prvek to není problém. Ale třeba zrovna v případě PWM regulace kdy je potřeba velice rychle otevírat a zavírat to problém bejt může.

Sundat to samozdřejmě jde a navíc to asi v běžnym provozu a hlavně v noci budu vypínat

V případě pulzní regulace JSOU samozřejmě ty FETy ve spínacím režimu - u každýho spínání záleží na pokud možno co největší strmosti sepnutí, aby se spínací polovodič nacházel co nejkratší čas ve stavu, kdy má nějakej měřitelnej odpor - nevím jak vy panstvo, ale bez spešl přípravku JÁ nejsem schopnej změřit odpory menší, než je řádově desetina ohmu, tudíž vybírat FETy s odporem v otevřeným stavu kolem 50mΩ a menším na toleranci ±10% - o tom si můžu nechávat jen zdát... A řekl bych, že i 99% bastlířský populace je na tom obdobně. Tudíž se musím spolehnout na katalog, kde třeba IRFZ44 má udáváno nějakejch 18mΩ - a nabít mu Gate co nejstrmějším způsobem...

[Chenzee]

Nebylo by jednodušší přepínat sériové zapojení (25%) a paralelní zapojení (100%) žárovek? Jen dávám alternativu ...

[EKKAR]

... Jen dávám alternativu ...

Stačí aby jedna přišla o vlákno a 25% verze přestane svítit (přerušení sériovýho zapojení). Navíc 6 mechanickejch překládacích kontaktů - to je moc...