Tranzistor jako spínaè
Moderátor: Moderátoři
Tranzistor jako spínaè
Chtìl bych se zeptat, kolikrát vìtší proud se volí do báze tranzistoru, když má pracovat jako spínaè (spínat napø. relé).
Kdesi jsem èetl, že když vypoèítám bázový proud napø. 5mA, tak pro spolehlivé sepnutí zátìže by tranzistorem mìl procházet proud nìkolikrát vìtší.
Kdesi jsem èetl, že když vypoèítám bázový proud napø. 5mA, tak pro spolehlivé sepnutí zátìže by tranzistorem mìl procházet proud nìkolikrát vìtší.
Re: Tranzistor jako spínaè
Ahoj, bezne se pouziva i 10x saturacni proud. Ale musis si uvedomit ze takhle prebuzenej tranzistor se bude pro zmenu pomalejs vypinat.
Re: Tranzistor jako spínač
Zdar, tranzistorem procházející proud C-E (Ic), proudové zesílení (hfe) - Ic podle zátěže, hfe - katalog . Proud do báze, potřebný k sepnutí tranzistoru, vypočítáš Ic/hfe. To proudové zesílení (pro saturaci) - hfe - volit spíše 2x menší než je udávané. Je to odzkoušeno a v poho...PavelXX12 píše:Chtěl bych se zeptat, kolikrát větší proud se volí do báze tranzistoru, když má pracovat jako spínač (spínat např. relé).
Kdesi jsem četl, že když vypočítám bázový proud např. 5mA, tak pro spolehlivé sepnutí zátěže by tranzistorem měl procházet proud několikrát větší.
Naposledy upravil(a) gepard dne 21 bře 2007, 19:17, celkem upraveno 1 x.
-- Gepard --
To snad proboha není myšleno vážně, apríl je až za deset dní. Snad jen v nějakých extra divokých aplikacích.jandu píše:Pre účely spínača je výhodné tranzistor zapojiť opačne, t.j. zameniť emitor s kolektorom. V staršej literatúre je uvedený aj výpočet IB, ak nájdem, pridám to sem.
Jinak se nikdy nic nezkazí, pokud se pro spínací aplikace proud do báze zvolí cca 10x menší než kolektorový. S uváděným parametrem h21e bych vůbec nepočítal - je to dynamický proudový zesilovací činitel v určitém pracovním bodě, který vůbec neřeší spínací vlastnosti. Tam je nutné používat statický proudový zesilovací činitel B (ale ten někdy v katalogu nenajdeme). A ten činitel B může být klidně i více než 100x menší než h21e!
Pro spinaci ucely h21 nebrat, je to diferencialni parametr z linearni oblasti. Navic miva rozptyl klidne 8x. Osobne davam proud do baze 10 az 20x nizsi nez Ic. U vykonovejch tranzistoru i 5x.
U CMOSu je treba pocitat s tim, ze pro rychle vypinani jsou do gate potreba relativne velke proudove spicky (zejmena u vetsich tranzistoru, amper neni zadna mira), aby se odsal/dopravil naboj do gate. Lze to odhadnout z parametru Qctot, ktery se uvadi v katalogu (pro zapojeni se spolecnym sourcem) a ktery zahrnuje vliv jak Cgs tak Cgd vcetne dynamickeho prechodu.
U CMOSu je treba pocitat s tim, ze pro rychle vypinani jsou do gate potreba relativne velke proudove spicky (zejmena u vetsich tranzistoru, amper neni zadna mira), aby se odsal/dopravil naboj do gate. Lze to odhadnout z parametru Qctot, ktery se uvadi v katalogu (pro zapojeni se spolecnym sourcem) a ktery zahrnuje vliv jak Cgs tak Cgd vcetne dynamickeho prechodu.
Trocha teorie http://alzat.szm.sk/Ttl_mos/Tr_spin/tr_spin.htm
Zdař, tak stačí si přečíst něco málo o polovodičích - pasáž TRANZISTOR. Není co řešit, mám to mnohokráte odzkoušeno, bez problémů....breta1 píše:To snad proboha není myšleno vážně, apríl je až za deset dní. Snad jen v nějakých extra divokých aplikacích.jandu píše:Pre účely spínača je výhodné tranzistor zapojiť opačne, t.j. zameniť emitor s kolektorom. V staršej literatúre je uvedený aj výpočet IB, ak nájdem, pridám to sem.
Jinak se nikdy nic nezkazí, pokud se pro spínací aplikace proud do báze zvolí cca 10x menší než kolektorový. S uváděným parametrem h21e bych vůbec nepočítal - je to dynamický proudový zesilovací činitel v určitém pracovním bodě, který vůbec neřeší spínací vlastnosti. Tam je nutné používat statický proudový zesilovací činitel B (ale ten někdy v katalogu nenajdeme). A ten činitel B může být klidně i více než 100x menší než h21e!
http://ok1ike.c-a-v.com/web1/soubory/vl ... oniky4.htm
-- Gepard --
Že se to pro malé proudy zaměnit dá (mám to odzkoušeno, zejména tranzistory kf507 jsou opravdu odolné) je jedna věc...druhá věc je, jestli to má nějaké výhody proti zapojení pro které je tranzistor určen. Možná v ňákejch speciálních případech, nebo pro tranzistory z dob "pionýrských" ale pro zapojení s dnešním tranzistorem jako spínač pochybuju.
Zdař, tak stačí si přečíst něco málo o polovodičích - pasáž TRANZISTOR. Není co řešit, mám to mnohokráte odzkoušeno, bez problémů....
http://ok1ike.c-a-v.com/web1/soubory/vl ... oniky4.htm
[/quote]
Ať čtu jak čtu, v pasáži TRANZISTOR o nějakém inverzním režimu není ani zmínka. Ale k uvedenému problému : Já netvrdím, že to vůbec nefunguje, ale uniká mi smysl tohoto užití - položím pár základních otázek -má při tom způsobu použití tranzistor menší saturační napětí, stačí k jeho vybuzení menší bázový proud, má při rozepínání např. indukční zátěže vyšší průrazné napětí, má menší difuzní kapacitu B-E určující rychlost sepnutí a rozepnutí? Chtěl bych zjistit alespoň jedinou vhodnější vlastost při tomto použití. Třeba opravdu existují nějaké neobvykle výhodné aplikace s tímto zapojením, já o nich nevím, taky nemusím vědět všechno a tak se nechám rád poučit.
http://ok1ike.c-a-v.com/web1/soubory/vl ... oniky4.htm
[/quote]
Ať čtu jak čtu, v pasáži TRANZISTOR o nějakém inverzním režimu není ani zmínka. Ale k uvedenému problému : Já netvrdím, že to vůbec nefunguje, ale uniká mi smysl tohoto užití - položím pár základních otázek -má při tom způsobu použití tranzistor menší saturační napětí, stačí k jeho vybuzení menší bázový proud, má při rozepínání např. indukční zátěže vyšší průrazné napětí, má menší difuzní kapacitu B-E určující rychlost sepnutí a rozepnutí? Chtěl bych zjistit alespoň jedinou vhodnější vlastost při tomto použití. Třeba opravdu existují nějaké neobvykle výhodné aplikace s tímto zapojením, já o nich nevím, taky nemusím vědět všechno a tak se nechám rád poučit.