Operační zesilovač rail to rail na vstupech
Moderátor: Moderátoři
Operační zesilovač rail to rail na vstupech
Potřeboval bych tip na nějaký běžně dostupný bipolární OZ schopný práce s jedním nap.napětím (třeba 9-15V) ,který bez potíží zpracuje i záporné
napětí tak do 1V na vstupech .Na rychlosti nezáleží. Už jsem si "naběhl" s MCP6041,takové nee,musel bych se asi celý obalit staniolem . Díky za tip z praxe.
napětí tak do 1V na vstupech .Na rychlosti nezáleží. Už jsem si "naběhl" s MCP6041,takové nee,musel bych se asi celý obalit staniolem . Díky za tip z praxe.
- ZdenekHQ
- Administrátor
- Příspěvky: 25593
- Registrován: 21 črc 2006, 02:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Do -0.3V chodí obyčejná LM358. Uměla by víc, problém bude asi v nějaké substrátové diodě.
Další možnost je posunout tomu OZ diodou napájecí napětí mírně do mínusu, popř. použít ICL7660.
Další možnost je posunout tomu OZ diodou napájecí napětí mírně do mínusu, popř. použít ICL7660.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
To bych taky chtěl vidět. Podle mě to není možné. Ani u LM358, co má na vstupu PNP tranzistory výrobce nezaručuje funkčnost pod úrovní GND.Milan píše:Potřeboval bych tip na nějaký běžně dostupný bipolární OZ schopný práce s jedním nap.napětím (třeba 9-15V) ,který bez potíží zpracuje i záporné napětí tak do 1V na vstupech ..
Co to má být? Jsou strašně pomalé. Proč staniol?Milan píše:Na rychlosti nezáleží. Už jsem si "naběhl" s MCP6041,takové nee,musel bych se asi celý obalit staniolem
- serviceman
- Příspěvky: 4005
- Registrován: 09 črc 2013, 02:00
Nestačí to řešit zapojením, THS4521? Celý popis je zde.
- Přílohy
-
- 2015-01-30_18-39-59.jpg
- (39.23 KiB) Staženo 61 x
Nebojte se skloňovat (i cizí slova).
Nemáš pravdu Pavle,ten MC má zaručenou funkčnost Uss-0,3V a Udd+0,3V,max. ta napájení +-1V,tam asi ještě fungovat bude,ale bez záruky.
Je to dáno dvojitou topologií vstupů z kanálů P a N. Jo a ten staniol - ze tří vyhrabaných kusů jsem dva hned odpráskl,buď statikou,nebo nějakými špicemi,někde jsem četl,že to nevydrží nic a aplikátoři s tím mají potíže - holt daň za malý odběr a rozměry na čipu.
Obecně právě typy s PNP (P kanál) na vstupech by měly bez problémů pracovat pod nulu,proud teče ven a tudíž i do "minusu",ale jak píše Zdeněk,vadí parazitní diody na substrátu ,což z mých zkušeností je jeden z problémů použití stejných součástek různých výrobců v atypických aplikacích nebo mezních stavech - když to neokopírují úplně přesně nebo vyrábí jinou technologií totéž,chová se to jinak.
Co se týče námětu servicemana,to se mi moc nehodí,pohybuji se právě v hladinách stovek volt a snažím se plavat-izolovat .
Je to dáno dvojitou topologií vstupů z kanálů P a N. Jo a ten staniol - ze tří vyhrabaných kusů jsem dva hned odpráskl,buď statikou,nebo nějakými špicemi,někde jsem četl,že to nevydrží nic a aplikátoři s tím mají potíže - holt daň za malý odběr a rozměry na čipu.
Obecně právě typy s PNP (P kanál) na vstupech by měly bez problémů pracovat pod nulu,proud teče ven a tudíž i do "minusu",ale jak píše Zdeněk,vadí parazitní diody na substrátu ,což z mých zkušeností je jeden z problémů použití stejných součástek různých výrobců v atypických aplikacích nebo mezních stavech - když to neokopírují úplně přesně nebo vyrábí jinou technologií totéž,chová se to jinak.
Co se týče námětu servicemana,to se mi moc nehodí,pohybuji se právě v hladinách stovek volt a snažím se plavat-izolovat .
O napětí 0,3V není sporu. Ano, tvůj MC má zaručenou funkčnost do 0,3V pod GND (to má i LM358).
Ale už při 0,6V natožpak 1V pod Uss nemůže vůbec fungovat jako OZ , který má má velký vstupní vstupní odpor. Máš tam záchytné diody. Podle obrázku 2-33 v datašítu například při 0,6V už teče do vstupu asi 100uA (podle teploty i víc). Dosáhnout 1V už ty diody ani nedovolí.
Ale už při 0,6V natožpak 1V pod Uss nemůže vůbec fungovat jako OZ , který má má velký vstupní vstupní odpor. Máš tam záchytné diody. Podle obrázku 2-33 v datašítu například při 0,6V už teče do vstupu asi 100uA (podle teploty i víc). Dosáhnout 1V už ty diody ani nedovolí.
- serviceman
- Příspěvky: 4005
- Registrován: 09 črc 2013, 02:00
Já to chápu tak že by měl ještě zesilovat a chovat se lineárně. Přežití se dá zařídit obyčejnými odpory a případně dalšími diodami proti kladnému přepětí.mtajovsky píše:O co přesně jde? OZ musí záporné napětí přežít, nebo je zpracovat stejně jako kladné - zesílit?Milan píše:... ,který bez potíží zpracuje i záporné
napětí tak do 1V na vstupech ...
To sice mohu,ale když půjde o malé signály vzhledem k posuvu úrovně,pak zjistím v hrubé toleranční rozvaze,že i se slušnými odpory to bude s teplotou nepřijatelně plavat,nebudu-li mít ovšem kliku v tom,že v nějakém děliči náhodou budou oba odpory se stejným teplotním koeficientem.A bude jedno,jestli použiji dost komplikované zapojení FDA nebo klasický operák
opřený o nějakou kvazireferenci s tím,že bude zpracovávaný signál na děliči v druhém vstupu zatažen do mínusu ( samozřejmě se to musí spočítat,aby ve vztahu k zesílení nevybočil signál mimo hranice,které OZ s daným napájením zpracuje - viz ten vědecký rozbor k THS4521).Tudy asi cesta pro malé ss signály nevede,resp.počet součástek a vliv jejich rozptylu/nestability narůstá geometrickou řadou.Něco mi asi uniká,viz např.malý čínský 4 dig. VA metr (někde jsem tu o něm psal),který má rozlišovací schopnost 0,1mA na snímacím odporu cca 50mΩ,tj. napětí 5µV,
a docela to sedí jak absolutně již od nuly,tak i stabilitou - když to ohřeju fénem,mění se to velmi málo. Fakt je ten,že přívodní konektůrky jsem vyhodil a dráty napájel přímo,neboť každý pohyb konektůrku změní hodnotu o několik číislic. Sw holt umí téměř zázraky .
No nic,chtěl jsem si zjednodušit život a ve výsledku bych počet součástek aspoň zdvojnásobil.Díky za vaše tipy a podněty,vydám se "konvenčním" směrem..
opřený o nějakou kvazireferenci s tím,že bude zpracovávaný signál na děliči v druhém vstupu zatažen do mínusu ( samozřejmě se to musí spočítat,aby ve vztahu k zesílení nevybočil signál mimo hranice,které OZ s daným napájením zpracuje - viz ten vědecký rozbor k THS4521).Tudy asi cesta pro malé ss signály nevede,resp.počet součástek a vliv jejich rozptylu/nestability narůstá geometrickou řadou.Něco mi asi uniká,viz např.malý čínský 4 dig. VA metr (někde jsem tu o něm psal),který má rozlišovací schopnost 0,1mA na snímacím odporu cca 50mΩ,tj. napětí 5µV,
a docela to sedí jak absolutně již od nuly,tak i stabilitou - když to ohřeju fénem,mění se to velmi málo. Fakt je ten,že přívodní konektůrky jsem vyhodil a dráty napájel přímo,neboť každý pohyb konektůrku změní hodnotu o několik číislic. Sw holt umí téměř zázraky .
No nic,chtěl jsem si zjednodušit život a ve výsledku bych počet součástek aspoň zdvojnásobil.Díky za vaše tipy a podněty,vydám se "konvenčním" směrem..
Milane, zrovna si taky hraju s výrobou zdrojíků a s tím 4místným měřáčkem z Ebay. Bočník má odpor dokonce asi jen 26,8 miliOhmů. Je to ještě 2xvětší záhada, jak to dělají.
Ale vysvětli mi tohle: I když operák zpracuje na vstupu záporné napětí, ale na výstupu neumí tvrdou nulu (ale třeba o 50mV nad GND, jako tvoje staniolové IO), tak to taky přece nemůže chodit jako lineární zesilovač. Právě kolem nuly nebude výstup definovaně fungovat.
Ale vysvětli mi tohle: I když operák zpracuje na vstupu záporné napětí, ale na výstupu neumí tvrdou nulu (ale třeba o 50mV nad GND, jako tvoje staniolové IO), tak to taky přece nemůže chodit jako lineární zesilovač. Právě kolem nuly nebude výstup definovaně fungovat.
Proč by to nemohl zpracovat ? Záleží přeci na zesílení. Když budu mít jedno napájení třeba 15V a Vout max - Vout min OZ podle typu bude třeba 12V,pak může být pro lineární funkci OZ rozkmit signálu na výstupu těch 12V.
Bude-li zesílení třeba 10,pak rozkmit vst.signálu může být 1,2V,bude-li 100,pak 0,12V. A samozřejmě,když si to kvůli nesymetrickému ss vst.signálu někam na výstupu v klidovém stavu posunu ,musím kontrolovat,aby výstup zůstal v tom intervalu 12V. Myslím ,že pro pochopení je možné si to modelovat stř.vazbou a pak kondenzátory zvětšit na nekonečno .
P.S. Co se týče toho měřáčku,jedna z možností je převodník odpojit od bočníku,změřit "bordýlek a odchylky "třeba s teplotou ,no a pak to sw odečíst.Nějaké zesílení také bude asi potřeba.
Bude-li zesílení třeba 10,pak rozkmit vst.signálu může být 1,2V,bude-li 100,pak 0,12V. A samozřejmě,když si to kvůli nesymetrickému ss vst.signálu někam na výstupu v klidovém stavu posunu ,musím kontrolovat,aby výstup zůstal v tom intervalu 12V. Myslím ,že pro pochopení je možné si to modelovat stř.vazbou a pak kondenzátory zvětšit na nekonečno .
P.S. Co se týče toho měřáčku,jedna z možností je převodník odpojit od bočníku,změřit "bordýlek a odchylky "třeba s teplotou ,no a pak to sw odečíst.Nějaké zesílení také bude asi potřeba.
Ale k čemu mi je stejnosměrný zesilovač, který při nulovém vstupním napětí má na výstupu 2V? Já ten posun nechci.
U měřáčku (ve zdroji) mám v plánu bočník vyndat, zapájet ho do místa , kde nebude úbytek vadit ("pod" mínusovou svorku zdroje), zinvertovat signál bočníku a pak připojit výstup z invertoru na vypájené místo po bočníku. Uvidím, co to udělá.
U měřáčku (ve zdroji) mám v plánu bočník vyndat, zapájet ho do místa , kde nebude úbytek vadit ("pod" mínusovou svorku zdroje), zinvertovat signál bočníku a pak připojit výstup z invertoru na vypájené místo po bočníku. Uvidím, co to udělá.
Njn,už jsem snad pochopil,kam míříš .Při těhle napětích se asi + - zdroji
pro OZ nevyhneš a krom toho budeš muset stejně kompenzovat napěťovou/proudovou nesymetrii vstupů OZ,neboť ty mV nesymetrie jsou o řády větší než měřené napětí ( a problémy se šumem atd. - vem si jen to,že běžné odpory mají šum třeba 0,5 µV/V,takže je-li na některém odporu
na vstupu OZ třeba 5V, šumové napětí bude 2,5µV x nějaké zesílení ,podobně teplotní závislost hlavně napěťové nesymetrie bude nejméně srovnatelná se signálem. Prostě zpracovávat a měřit µV DC není sranda,a to pomíjím problémy typu článků na styku různých kovů třeba v konektorech,svorkovnicích atd.Obvykle,pokud si pamatuji,se to dělalo modulací toho ss signálu a pak jeho zpracováním již jako stř.signál,aby se ty DC drifty vyloučily.
Co se týče toho bočníku,já bych ho jen odškrábl z jedné strany a realizoval jej kouskem odměřeného propojovacího drátu ke svorkám - je to jen pár des.mΩ .Doporučuji ti z vlastních pokusů naletovat přímo na napájení
měřáčku (konektory jsem vyhodil,jsou to vaklkontakty ) malý elyt třeba 47
µ, i když je u dvojitého měřáčku střední odběr jen cca 16 mA,jsou tam skoky na x-násobky s pěkně ostrými hranami, tak aby sis to venku jen úbytkem na nějakém spoji nezarušil.
Dej vědět,až to vyzkoušíš,jak to dopadlo.
pro OZ nevyhneš a krom toho budeš muset stejně kompenzovat napěťovou/proudovou nesymetrii vstupů OZ,neboť ty mV nesymetrie jsou o řády větší než měřené napětí ( a problémy se šumem atd. - vem si jen to,že běžné odpory mají šum třeba 0,5 µV/V,takže je-li na některém odporu
na vstupu OZ třeba 5V, šumové napětí bude 2,5µV x nějaké zesílení ,podobně teplotní závislost hlavně napěťové nesymetrie bude nejméně srovnatelná se signálem. Prostě zpracovávat a měřit µV DC není sranda,a to pomíjím problémy typu článků na styku různých kovů třeba v konektorech,svorkovnicích atd.Obvykle,pokud si pamatuji,se to dělalo modulací toho ss signálu a pak jeho zpracováním již jako stř.signál,aby se ty DC drifty vyloučily.
Co se týče toho bočníku,já bych ho jen odškrábl z jedné strany a realizoval jej kouskem odměřeného propojovacího drátu ke svorkám - je to jen pár des.mΩ .Doporučuji ti z vlastních pokusů naletovat přímo na napájení
měřáčku (konektory jsem vyhodil,jsou to vaklkontakty ) malý elyt třeba 47
µ, i když je u dvojitého měřáčku střední odběr jen cca 16 mA,jsou tam skoky na x-násobky s pěkně ostrými hranami, tak aby sis to venku jen úbytkem na nějakém spoji nezarušil.
Dej vědět,až to vyzkoušíš,jak to dopadlo.