A ječí taky slušně, no jako turbína. U mezaxiálu píšou podobný údaje ale fouká o dost míň. Měl jsem ale jen ten starej s vysokým Al statorem a Al rotorem a ten měl asi menší výkon a kubíky.Jirka
Trafoplechy výpočty
Moderátor: Moderátoři
Já tam dal nějakou velkou černou cca 200 m3/h 25W Sunnon bestii z GESu a když fučí, tak je na bocích svářečky zametýno. A ječí taky slušně, no jako turbína. U mezaxiálu píšou podobný údaje ale fouká o dost míň. Měl jsem ale jen ten starej s vysokým Al statorem a Al rotorem a ten měl asi menší výkon a kubíky.
Jirka
A ječí taky slušně, no jako turbína. U mezaxiálu píšou podobný údaje ale fouká o dost míň. Měl jsem ale jen ten starej s vysokým Al statorem a Al rotorem a ten měl asi menší výkon a kubíky.Jirka
Jaké mám zkušenosti při návrhu a realizaci transformátorku
1) Volba typu plechů
Plechy M jsou tiché, mají nižší ztráty, hůře se skládají
Plechy C vyžadují silné stažení, pak jsou tiché, vlivem vyššího sycení více hřejí
Plechy EI jsou nejběžnější.
Průřez vnitřního jádra je dán přenášeným výkonem, počítejte max. výkon na sekundární straně navýšený na předpokládané ztráty.
Z tabulek určete velikost okénka kostřičky.
Je doporučeno volit větší rozměr plechů a jejich menší počet. Bude větší okenko (okénka jsou nakonec vždy menší než je zapotřebí).
2) Určení průměrů vinutí
Vychází z velikostí max. proudů Nejdříve sekundár, pak primár podle transformačního poměru. Nezapomenout na navýšení proudu primáru o ztráty.
Průměr vodičů se volí podle pravidla 2,5 A / mm2 (někdo udává hodnotu 5, při trvalejších vyšších zátěžích má trafo trochu vyšší ohřev).
3) Počty závitů
Volit dle tabulek pro zvolený průřez jádra a typ plechů. Je doporučeno navýšit počet závitů na 1V o 10 až 20%. Určit počet závitů jednotlivých vinutí podle velikosti jednotlivých napětí.
Je známa velikost a počet plechů, počet závitů pro jednotlivá vinutí a průměr drátů vinutí.
Je známa velikost okénka kostřičky.
4) Proklady
K prokladům se používá transformátorová lepenka různé tloušťky. Mezi vrstvami to je tloušťka 0,1 - 0,35 mm, mezi vinutími je tloušťka lepenky 0,35 a vyšší, podle požadavků na bezpečnost a průrazného napětí. Mezi vinutími musí izolace vydržet 2000V.
Lepenka se stříhá na šířku cca 5 mm širší než je šířka okénka, kraje se nastřihávají pro lepší ohyb v rozích.
5) Kontrola plnění okénka
Zkušebním navinutím nebo z max. průměru se určí počet závitů jednotlivých vinutí na vrstvu, počet vrstev a tím výšku zaplnění v okénku. Nutno připočítat místo pro prokladové lepenky a pro závěrečnou izolaci.
Pro průměr drátu do 0,35 mm je vhodné konce drátu nevyvádět na čelo cívky k pájecímu nýtu (nebo čokosvorky), často se utrhne a vinutí je přerušené. Drát se nití upevní , aby se nepovoloval a napájí se na izolované lanko, u něhož přetržení nehrozí.
Opět je nutná rezerva 10%, v případě problémů se stahováním vodičů při navíjení je doporučen rezerva 20%.
6) Realizace
Je doporučeno vkládat sekundární vinutí ke středu. Konce vinutí vždy uchycujte do pájecích ok nebo čokosvorek, nenechávejte je delší pro zapojení mimo těleso transformátoru.
Sekundární vinutí od primárního izolujte na 2000V špičkového napětí. Vinutí při navíjení stahujte, po kontrolách (zkrat, izolační odpor, požadovaná napětí, ohřev transformátoru, chvění a brum) je vhodné vinutí napustit dodatečně impregnací (zalévací hmoty).
Magnetický obvod transformátoru je složen z plechů, které jsou od sebe vzájemně izolovány tak, abychom snížili ztráty vířivými proudy. U malých transformátorů jsou plechy neorientované a u velkých transformátorů, u kterých nám záleží, aby ztráty naprázdno byly co nejnižší, jsou plechy orientované.
Lze zalévací hmotou impregnovat i plechy, sice se sníží chvění, zhorší se ochlazování.
Jsem ještě za staré školy, trafo naprázdno by se nemělo zahřívat.
Impregnaci použít i v případě opětného použití starých drátů, pokud není mezizávitový zkrat. Dráty po impřegnaci už nelze znovu použít.
Vyrábět plechy jak píšete, je špatné. Nevím, jak určíte sycení jádra, i když vyřešíte ztráty v železe. V kovošrotu se dají najít třeba i spálená trafa s použitelnými plechy.
Malá trafa z výprodeje nebo nových výrobků jsou sice EI, ale jsou k sobě svařená. Nemám je rád. Je to něco podobného jako předválečná trafa rádií zalitá asfaltem a namísto šroubů byly použity zahnuté hřebíky.
Pokud jsem se někde špatně vyjádřil, děkuji za opravy a připomínky.
1) Volba typu plechů
Plechy M jsou tiché, mají nižší ztráty, hůře se skládají
Plechy C vyžadují silné stažení, pak jsou tiché, vlivem vyššího sycení více hřejí
Plechy EI jsou nejběžnější.
Průřez vnitřního jádra je dán přenášeným výkonem, počítejte max. výkon na sekundární straně navýšený na předpokládané ztráty.
Z tabulek určete velikost okénka kostřičky.
Je doporučeno volit větší rozměr plechů a jejich menší počet. Bude větší okenko (okénka jsou nakonec vždy menší než je zapotřebí).
2) Určení průměrů vinutí
Vychází z velikostí max. proudů Nejdříve sekundár, pak primár podle transformačního poměru. Nezapomenout na navýšení proudu primáru o ztráty.
Průměr vodičů se volí podle pravidla 2,5 A / mm2 (někdo udává hodnotu 5, při trvalejších vyšších zátěžích má trafo trochu vyšší ohřev).
3) Počty závitů
Volit dle tabulek pro zvolený průřez jádra a typ plechů. Je doporučeno navýšit počet závitů na 1V o 10 až 20%. Určit počet závitů jednotlivých vinutí podle velikosti jednotlivých napětí.
Je známa velikost a počet plechů, počet závitů pro jednotlivá vinutí a průměr drátů vinutí.
Je známa velikost okénka kostřičky.
4) Proklady
K prokladům se používá transformátorová lepenka různé tloušťky. Mezi vrstvami to je tloušťka 0,1 - 0,35 mm, mezi vinutími je tloušťka lepenky 0,35 a vyšší, podle požadavků na bezpečnost a průrazného napětí. Mezi vinutími musí izolace vydržet 2000V.
Lepenka se stříhá na šířku cca 5 mm širší než je šířka okénka, kraje se nastřihávají pro lepší ohyb v rozích.
5) Kontrola plnění okénka
Zkušebním navinutím nebo z max. průměru se určí počet závitů jednotlivých vinutí na vrstvu, počet vrstev a tím výšku zaplnění v okénku. Nutno připočítat místo pro prokladové lepenky a pro závěrečnou izolaci.
Pro průměr drátu do 0,35 mm je vhodné konce drátu nevyvádět na čelo cívky k pájecímu nýtu (nebo čokosvorky), často se utrhne a vinutí je přerušené. Drát se nití upevní , aby se nepovoloval a napájí se na izolované lanko, u něhož přetržení nehrozí.
Opět je nutná rezerva 10%, v případě problémů se stahováním vodičů při navíjení je doporučen rezerva 20%.
6) Realizace
Je doporučeno vkládat sekundární vinutí ke středu. Konce vinutí vždy uchycujte do pájecích ok nebo čokosvorek, nenechávejte je delší pro zapojení mimo těleso transformátoru.
Sekundární vinutí od primárního izolujte na 2000V špičkového napětí. Vinutí při navíjení stahujte, po kontrolách (zkrat, izolační odpor, požadovaná napětí, ohřev transformátoru, chvění a brum) je vhodné vinutí napustit dodatečně impregnací (zalévací hmoty).
Magnetický obvod transformátoru je složen z plechů, které jsou od sebe vzájemně izolovány tak, abychom snížili ztráty vířivými proudy. U malých transformátorů jsou plechy neorientované a u velkých transformátorů, u kterých nám záleží, aby ztráty naprázdno byly co nejnižší, jsou plechy orientované.
Lze zalévací hmotou impregnovat i plechy, sice se sníží chvění, zhorší se ochlazování.
Jsem ještě za staré školy, trafo naprázdno by se nemělo zahřívat.
Impregnaci použít i v případě opětného použití starých drátů, pokud není mezizávitový zkrat. Dráty po impřegnaci už nelze znovu použít.
Vyrábět plechy jak píšete, je špatné. Nevím, jak určíte sycení jádra, i když vyřešíte ztráty v železe. V kovošrotu se dají najít třeba i spálená trafa s použitelnými plechy.
Malá trafa z výprodeje nebo nových výrobků jsou sice EI, ale jsou k sobě svařená. Nemám je rád. Je to něco podobného jako předválečná trafa rádií zalitá asfaltem a namísto šroubů byly použity zahnuté hřebíky.
Pokud jsem se někde špatně vyjádřil, děkuji za opravy a připomínky.
-
serviceman
- Příspěvky: 4005
- Registrován: 09 črc 2013, 02:00
Dovolil bych si pár poznámek.
Céčka se kvůli vyššímu sycení víc nehřejí. Vyšší sycení je tam možné, protože, díky kompaktnímu provedení, jsou plechy podstatně tenčí a ztráty vířivými proudy menší. Rozhodně upřednostňuji, mám s nimi ty nejlepší zkušenosti. Silné stažení nevyžadují (to by naopak došlo k deformaci a vytvoření vzduchové mezery).
Vyšší proudová hustota než 2,5A (až 5A/mm²) se používá a malých traf, kde je příznivější poměr vnější plochy a objemu - trafa se lépe chladí. U velkých traf naopak.
Impregnace - za jedinou smysluplnou považuji vakuovou impregnaci, která netvoří v trafu vzduchové bubliny jako tepelný izolant. Vakuovou impregnací se naopak zlepšuje chlazení trafa.
Nejsem si jistý tím, že by se sekundár měl motat jako první (fakticky jsem to nikdy nedělal) a zajímalo by mě, proč? Možná to bude jiné u transformace nahoru a dolů?
Céčka se kvůli vyššímu sycení víc nehřejí. Vyšší sycení je tam možné, protože, díky kompaktnímu provedení, jsou plechy podstatně tenčí a ztráty vířivými proudy menší. Rozhodně upřednostňuji, mám s nimi ty nejlepší zkušenosti. Silné stažení nevyžadují (to by naopak došlo k deformaci a vytvoření vzduchové mezery).
Vyšší proudová hustota než 2,5A (až 5A/mm²) se používá a malých traf, kde je příznivější poměr vnější plochy a objemu - trafa se lépe chladí. U velkých traf naopak.
Impregnace - za jedinou smysluplnou považuji vakuovou impregnaci, která netvoří v trafu vzduchové bubliny jako tepelný izolant. Vakuovou impregnací se naopak zlepšuje chlazení trafa.
Nejsem si jistý tím, že by se sekundár měl motat jako první (fakticky jsem to nikdy nedělal) a zajímalo by mě, proč? Možná to bude jiné u transformace nahoru a dolů?
Nebojte se skloňovat (i cizí slova).
Dík za první připomínky
Céčka jsou skutečně lepší, tuším že mají sycení až k 1,6T, zatímco EI i podle stáří kolem jednoho. Co vím, v rámci úspor mědi se dávalo méně závitů na volt než by bylo dobré, proto ta vyšší teplota. Dík za opravu.
Nižší proudovou hustotu jsem používal i u malých traf. Rád jsem používal dřevěné krabičky a ty zrovna nechladí. Navíc nižší proudová hustota v amatérských pracích dovolí jít i za jmenovité hodnoty, jsou-li plechy dostatečně dimenzovány.
Vakuová impregnace, toš to je jiný šálek kávy. Kde bych se tenkrát zmohl na vakuovou impřegnaci. Tu snad neměli ani u velkého výrobce elektromotorů, kde jsem se občas přiživil. Pokud jsem impřegnoval, pak jen kostřičku s vinutím.
Sekundár dole a primár nahoře bylo časté složení profi traf. Mělo by to souviset s lepší účinností. Když jsem si nějaká trafa dával vinout a neuvedl jsem jako první primár, vždy mi namotali jako první sekundár.
Z amatérského hlediska je to nevýhodné:
a) v případě potřeby snížení sekundárního napětí odmotáním několika závitů,
b) sekundární drát je silnější a ve středu jsou ostré ohyby - nižší využití plochy okénka.
Podobně u výstupních traf se dokonce prokládá primár a sekundár mezi sebou pro snížení rozptylových indukčností, které určují přenos výšek.
Céčka jsou skutečně lepší, tuším že mají sycení až k 1,6T, zatímco EI i podle stáří kolem jednoho. Co vím, v rámci úspor mědi se dávalo méně závitů na volt než by bylo dobré, proto ta vyšší teplota. Dík za opravu.
Nižší proudovou hustotu jsem používal i u malých traf. Rád jsem používal dřevěné krabičky a ty zrovna nechladí. Navíc nižší proudová hustota v amatérských pracích dovolí jít i za jmenovité hodnoty, jsou-li plechy dostatečně dimenzovány.
Vakuová impregnace, toš to je jiný šálek kávy. Kde bych se tenkrát zmohl na vakuovou impřegnaci. Tu snad neměli ani u velkého výrobce elektromotorů, kde jsem se občas přiživil. Pokud jsem impřegnoval, pak jen kostřičku s vinutím.
Sekundár dole a primár nahoře bylo časté složení profi traf. Mělo by to souviset s lepší účinností. Když jsem si nějaká trafa dával vinout a neuvedl jsem jako první primár, vždy mi namotali jako první sekundár.
Z amatérského hlediska je to nevýhodné:
a) v případě potřeby snížení sekundárního napětí odmotáním několika závitů,
b) sekundární drát je silnější a ve středu jsou ostré ohyby - nižší využití plochy okénka.
Podobně u výstupních traf se dokonce prokládá primár a sekundár mezi sebou pro snížení rozptylových indukčností, které určují přenos výšek.
Sekundár vespod - taky bych takové trafo nechtěl. Co jsem vždycky při úpravách továrních traf ocenil bylo, že se odmotal původní sekundár a na primár se nemuselo sahat. Pak se jen namotal nový sekundár, to už se dalo udělat snadněji než motat tisíc závitů primáru. Běžná malá trafa do 100VA jsem vždy viděl s primárem naspod.
Uvádí se, že vinutí s větším proudem má být vespod kvůli menším ztrátám v mědi. Nevím, jestli to dává smysl. Ale asi jo, ztráty ve vinutí jsou úměrné kvadrátu proudu a první mocnině odporu. Horní závity obvykle nejsou 2x delší než spodní závity, takže teoreticky to úspora bude. Při stejné proudové hustotě na P a S.
A taky, vzhledem k horšímu plnění tlustšího drátu asi výrobce ušetří trochu materiálu, když ho namotá dospod.
Uvádí se, že vinutí s větším proudem má být vespod kvůli menším ztrátám v mědi. Nevím, jestli to dává smysl. Ale asi jo, ztráty ve vinutí jsou úměrné kvadrátu proudu a první mocnině odporu. Horní závity obvykle nejsou 2x delší než spodní závity, takže teoreticky to úspora bude. Při stejné proudové hustotě na P a S.
A taky, vzhledem k horšímu plnění tlustšího drátu asi výrobce ušetří trochu materiálu, když ho namotá dospod.
Sekundár dole zajistí menší kapacitní vazbu mezi vinutími, ale to je podstatné tak u oddělovacích traf. Když je sekundár nahoře, tak do něj proniká vstup přes vzájemnou kapacitu. Když je dole, tak taky, ale kapacita sekundáru proti uzemněnému jádru vytváří kapacitní dělič.
Jo a tvrdit v sekci teorie, že plocha sloupku je dána výkonem trafa je dosti zjednodušené.
Jo a tvrdit v sekci teorie, že plocha sloupku je dána výkonem trafa je dosti zjednodušené.
V učebnici Elektrické stroje a přístroje(Rudolf Mravec) je mj. toto: "...V zásadě jsou cívky nižšího napětí uvnitř, blíž k železu. Jen cívky na velmi velké proudy jsou s ohledem na masivní vývody umístěny vně i při nižším napětí" . Bohužel dál nerozebírá, proč se dávají v zásadě většinou blíž k železu.
Pro hloubavé čtenáře ještě otázka z knihy z roku 1979:
Mám dva transformátory hospodárně navržené na stejný výkon a typ chlazení. Jeden s hliníkovým vinutím a druhý s měděným vinutím. Který z nich bude těžší?
Pro hloubavé čtenáře ještě otázka z knihy z roku 1979:
Mám dva transformátory hospodárně navržené na stejný výkon a typ chlazení. Jeden s hliníkovým vinutím a druhý s měděným vinutím. Který z nich bude těžší?
Ta učebnice je o energetice a popisované transformátory jsou na výkony desítky kVA až desítky MVA. A tehdy psali , že většina takových traf má hliníkové vinutí. Ta trafa pravděpodobně ještě stále fungují.
Jinak ta otázka měla být spíše zábavná, nezávazná, jen co by člověka napoprvé napadlo podle selského rozumu. Netřeba z toho dělat vědu.
Jinak ta otázka měla být spíše zábavná, nezávazná, jen co by člověka napoprvé napadlo podle selského rozumu. Netřeba z toho dělat vědu.
Zdárec,
ano. Viděl, měl a kuchnul jsem ho. Bylo to velký trafo na C jádru - 2 velký cívky, bylo z nějaké starší CCCP Tv. Primár a jeden sekundár na malý proud byly provedeny Cu drátem. Další vinutí na větší proudy byly provedeny Al drátem (cca Ø 1,2mm), který byl lakován nějakým žlutým lakem...
ano. Viděl, měl a kuchnul jsem ho. Bylo to velký trafo na C jádru - 2 velký cívky, bylo z nějaké starší CCCP Tv. Primár a jeden sekundár na malý proud byly provedeny Cu drátem. Další vinutí na větší proudy byly provedeny Al drátem (cca Ø 1,2mm), který byl lakován nějakým žlutým lakem...
-- Gepard --