Optočlen přímo na 230 VAC?

[masar]

Myslím, že v tomto případě (schémátko od ross4435897) nebude přepěťová ochrana zapotřebí, pokud přepětí nepřesáhne hodnotu cca 10kV.
Při takovém napětí poteče špičkový proud I = U/R = 10kV/200kΩ = 50mA, což je proud, který optočlen jistě vydrží. Stačí jen zajistit přeskokovou vzdálenost > cca10mm, což pětice součástek jistě splní a obvod ochrání naopak jiskřiště na plošném spoji.
Zažeňte démony.

[ZdenekHQ]

Zkušební puls je 20kV, dále je potřeba vzít v úvahu, jak dlouho mát být optron sepnutý (t.j. teče přes něj proud řádově v miliamperech), pokud se do něj cpe sinusovka bez filtrace - takže ty seriové odpory jsou pak většinou pár desítek kilo, což při 20kV jsou stovky miliamper.

Komu ve zkušebně nezničili mašinu, ať se laskavě vyhne komentářům o démonech.

[masar]

A proč by někdo měl dávat toto primitivní zapojení do nějaké zkušebny a podrobovat ho 20kV pulzům?. A pokud ano, uvedl jsem, jak vn jednoduše omezit. Tvoje "mašina" zřejmě tímto omezením nedisponovala.
Jenom nešťastník by mohl zrealizovat toto zapojení tak, aby umožnil nárůst napětí na jeho vstupních svorkách na zmiňovaných 20kV, pokud by to nebylo jeho záměrem. A pokud by z důvodu nějaké mně neznámé vyšší moci přece jen došlo k destrukci optočlenu, pak je třeba optočlen vyměnit a vzácnou událost zanést do statistiky.

[ZdenekHQ]

To je pravda....

V našich končinách se bouřky nevyskytují, napětí v síti má čistě sinusový průběh bez jehel a není nic jednoduššího, než na desce osazené 8 optrony s nedostatkem místa, t.j. patrně v SMT provedení, měnit optrony jak na běžícím pásu.

Samotné jiskřiště na DPS má určitě daleko větší odolnost/životnost než transil či varistor, a divím se, že na to dávno soudruzi nepřišli a používají v rozvodnách zastaralé bleskojistky.

[ZdenekHQ]

Tvoje "mašina" zřejmě tímto omezením nedisponovala

Moje "mašina" snímala proud sítě na bočníku 0.1R s tím, že u měřícího OZ byly použity odpory řádově desítky kiloohm, mezi vstupy byl transil 5V a přesto ten OZ při testu umřel. Já vím, proč - a taky jsem si myslel, že to je nemožný.

[masar]

Tvá "mašina" se s uvedeným zapojením optočlenu srovnávat nedá. Oba vstupy byly na stejném potenciálu, ale napájení OZ bylo "někde jinde". Ale hlavně - optočlen není operační zesilovač.
A v našem, jak píšeš "bezbouřkovém" kraji provozuji signalizační LED domovního zvonku asi 30 let. Asi jsem výjimka, která potvrzuje pravidlo, že ze zásuvek srší blesky i při vzdáleném zahřmění.

[ZdenekHQ]

Ano, střed napájecí napětí byl pouze "opřený" o jeden konec toho odporu.

Podle jednoho náhodného kusu nemůžeš posoudit funkčnost opakované výroby, třeba i v rámci jedné DPS, navíc bez specifikace, kde to vlastně bude použitý.

[ross4435897]

... ale tak myslim ze jsme puvodnimu tazateli odpovedeli ne?

[forbidden]

Ale tak nikdy nevíš, co se v diskuzi objeví za užitečný info.
Zařízení má hlídat stav ventilů napájených 230 VAC v soustavě podlahovýho vytápění. Na základě počtu zavřených/otevřených ventilů pak nastavovat otáčky čerpadla.
Takto to mám zadaný od kámoše, mám mu jen vymyslet zapojení a napsat program. Realizace je na něm. Chci to spíš jednodušší, protože nemá moc zkušeností, ale zároveň odolný. Jak má kvalitní síť a jestli jsou u něj často bouřky netuším.

[Onlyeasy]

http://www.electroschematics.com/6994/2 ... interface/

Chtěl jsem se zeptat, jestli někdo ví, jakou hodnotu má ten kondenzátor C1. To je jako 100 nF nebo 100 µF? Mně se to schéma moc hodí. Myslíte, že na 230 V je ten odpor 200 kΩ stejný? Ovšem ta část na 5 V podle mě pracuje se zápornou logikou. Když bude spotřebič na 230 V zapnutý, bude na výstupu pro počítač nulové napětí.

Ještě přemýšlím kolik součástek a jakých je potřeba přidat, aby to jelo na 12 V místo 5 V. A s kladnou logikou.

[breta1]

C1 je 100n, odpor R1 bude stejný, kladná logika na 12V bude např. na emitoru optronu, když všechno ostatní odstraníš

[ZdenekHQ]

Taky je potřeba zvážit, že z toho optronu polezou jen úzký lichoběžníky, takže je to potřeba vhodně zpracovat, popř. zvážit použití nějakého optronu s tvarovačem.

[Onlyeasy]

Není náhodou ten odpor 200 kΩ příliš velký? Zkusil jsem to poskládat v simulátoru a LEDka ani nemrkla. Pak jsem si vzpomněl, že někdy před 20. lety jsem zkoušel zapojit LEDku na síťové napětí s odporem 100K a téměř to nebylo vidět, až jsem zapojil odpor 22K, tak to solidně svítilo, ale odpor taky solidně "topil". Pak něco odešlo - buď odpor nebo LED nebo obojí. Proč by LEDce v optočlenu mělo stačit 200 kΩ ?

[ZdenekHQ]

Proč by LEDce v optočlenu mělo stačit 200 kΩ ?

Protože mezi teorií a praxí je někdy sakra rozdíl, což někteří nechápou. Dokud se nebudou uvádět konkrétní parametry/hodnoty/označení, můžeme se na obecné rovině bavit donekonečna.

[Onlyeasy]

S bouřkami bych si hlavu příliš nelámal. Já mám už cca 15 let nataženou čtyřlinku ze dvora pod střechou až těsně pod hřeben do nádrže s vodou (řízení napouštění nádrže na 12 V + 230 V AC). Je to v činnosti prakticky neustále bouřka - nebouřka. A ještě se mi nic nespálilo. Přitom dráty jdou přes odpory 10 kΩ do báze tranzistoru (15 let) a do integrovaných komparátorů a operačních zesilovačů (4 roky). Hromosvod nemáme. Jednou u nás v ulici uhodilo do vedení. Odnesly to spotřebiče v okolních čtyř domech a vypadla elektřina v rámci místní trafostanice. Ale na druhou stranu vím o paní, které se blesk "prošel" přímo domem a ta měla zničené úplně všechny elektrospotřebiče - zapnuté/nezapnuté, i veškeré rozvody elektřiny byli spálené, opálené stěny v místech, kde byly husí krky. To už je prostě smůla, před kterou Vás může ochránit jen velmi dobrý hromosvod.