![Smile :)](./images/smilies/icon_smile.gif)
Trafo - odpor primaru
Moderátor: Moderátoři
Neskladam ho uplne od nuly, bylo to trafo 230/ 80, 120,160,200,230, sekundary jsem odmotal ale primar mel pouhych 150 zavitu coz mi prislo trochu malo vzhledem k tomu co jsem spocital na kalkulacce od danyka, chtel jsem se priblizit jeho 580 nebo kolika ale vic jak 300 tam ricne nedostanu, leda s mensim prumerem dratu, proto se informuju jak se co pocita ![Smile :)](./images/smilies/icon_smile.gif)
![Smile :)](./images/smilies/icon_smile.gif)
Vychází se z plochy sloupku, z něj se určí jakej výkon ten magnetickej obvod je schopnej teoreticky přenést.
Z něj se určí i konstanta "počet závitů na volt" platná pro daný magnetický sycení materiálu - obvykle se počítá indukce 1T.
Pak se počítá se zahrnutím koeficientu účinnosti a korekce úbytku napětí na vinutí počet závitů primáru a z proudový zatížitelnosti drátu a známýho maximálního proudu (odvozeno z výkonu) se určí průřez drátu.
Ta samá operace se učuní i pro sekundární vinutí, kde se musejí případně započítávat i odbočky z vinutí.
Výpočet se ověřuje nakonec, kdy součet plochy drátů nemá překročit 65-70% plochy v okýnku jádra pro vinutí, aby zbylo dost místa pro mezery, izolační proklady atp. Při ručním motání drátu se radši počítá pro měď jenom 50% plochy okýnka, aby se vinutí do cívky určitě vešlo.
Když vypočítaný dráty překročí danou plochu, musí se buď celej výpočet učunit znovu se slabším drátem (a musí se počítat s horší zatížitelností trafa, vyšším ohřevem atd), nebo se musíí trafo přepočítat na jádro s většíplochou sloupku = s vyšším teoreticky přenesitelným výkonem...
Z něj se určí i konstanta "počet závitů na volt" platná pro daný magnetický sycení materiálu - obvykle se počítá indukce 1T.
Pak se počítá se zahrnutím koeficientu účinnosti a korekce úbytku napětí na vinutí počet závitů primáru a z proudový zatížitelnosti drátu a známýho maximálního proudu (odvozeno z výkonu) se určí průřez drátu.
Ta samá operace se učuní i pro sekundární vinutí, kde se musejí případně započítávat i odbočky z vinutí.
Výpočet se ověřuje nakonec, kdy součet plochy drátů nemá překročit 65-70% plochy v okýnku jádra pro vinutí, aby zbylo dost místa pro mezery, izolační proklady atp. Při ručním motání drátu se radši počítá pro měď jenom 50% plochy okýnka, aby se vinutí do cívky určitě vešlo.
Když vypočítaný dráty překročí danou plochu, musí se buď celej výpočet učunit znovu se slabším drátem (a musí se počítat s horší zatížitelností trafa, vyšším ohřevem atd), nebo se musíí trafo přepočítat na jádro s většíplochou sloupku = s vyšším teoreticky přenesitelným výkonem...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
Prdlajs - bude to jak ti píše Bořek (BOBOBO) - neodmotal jsi sekundáry, ale odmotal jsi větší část primáru autotrafa.Killercek píše:... bylo to trafo 230/ 80, 120,160,200,230, sekundary jsem odmotal ale primar mel pouhych 150 zavitu coz mi prislo trochu malo ...
Proto ti tam zůstalo jen těch 150 záv., což je málo - kdybys to připojil na 230V, tak by ti shořel i ten zbytek (150 záv.).
Honza - kokúň
__________________________
Žádný učený z nebe nespadl, ale pitomce jako by shazovali
__________________________
Žádný učený z nebe nespadl, ale pitomce jako by shazovali
To ti tu všichni chválíme.Killercek píše:..., proto se informuju jak se co pocita
Bez problémů určitě najdeš základní vzorečky:
* pro počet závitů na 1 V: N/1V = 45/Sž [cm²]
* pro příkon transformátoru: P₁ = Sž² [VA, cm²]
Problém zůstává, že ty vzorečky platí pro nějaké typické podmínky. Jednou z nich je přibližně čtvercový průřez středního sloupku, což není zrovna tvůj případ (32 x 60). Takový případ spíš vystihuje vzorec
P₁ = 1,33·Sv·Sž [VA, cm²]
kde Sv je celková plocha okénka pro vinutí. Podle toho bude to trafo vhodné pro trvalý příkon asi tak 200 - 250 VA.