Zdravím,
prosím vás, potřeboval bych vysvětlit termín "nadzvukový kmitočet" a jeho negativní účinky v zesilovačích. Na internetu k tomu nemůžu moc najít. Děkuji
Akustické pásmo se bere do 20kHz. Co je nad, to je "nadzvukové".
Negativní na tom je třeba to, že zesilovač zesiluje něco, co reproduktory nepřenesou, takže je zbytečně přetěžován.
Ale těch aspektů je víc.
Civilizace založená na oboustranné lepící pásce nemůže dobře skončit...
I kdyby se z tebe jednou stal král, neodsuzuj lidi, kteří ti nebudou provolávat slávu- raději se zeptej sám sebe, proč tomu tak není...
No nevím, termín nadzvuk se používá pro rychlosti překračující rychlost zvuku (třeba u letadel), zatímco u zesů se používají spíš termíny infrazvuk a ultrazvuk.
Nadzvuková rychlost se teoreticky může vyskytovat třeba u membrány ideálního repráku, ale to pak s klasickým audiem nemá nic společnýho.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Něco velmi málo zde: http://www.repromania.net/forum/viewtop ... =24&t=4153
<i> ... otázka, zda z toho vůbec leze vyfiltrované napětí - a jak moc vyfiltrované. Ony ty zdroje někdy chodí až na desítkách kHz a nadzvukový kmitočet se může prososat do zesilovače a zesílený vylézt z výstupu, což vůbec není dobré....</i>
Zdar, všechny předchozí odpovědi jsou alespoň částečně správné, ale tak nějak "nestřílí do černého". Za prvé termín "nadzvukový kmitočet" opravdu není obvykle používaný. Slyšitelné kmitočty pro člověka jsou v rozsahu cca 20Hz až 20kHz. Kmitočtům nižším než 20Hz se říká infrazvuk, kmitočtům vyšším než 20kHz se říká ultrazvuk. V zesilovačích (zejména polovodičových) má negativní účinek ten, že ač to není slyšet, přesto může zesilovač na nějakém ultrazvukovém kmitočtu kmitat, všechny součástky hlavně koncové tranzistory se nadměrně ohřívají a z reproduktoru není téměř nic slyšet. Až kontrola výstupního signálu osciloskopem ukáže "zelený les" toho ultrazvukového signálu. Následkem takového kmitání "odcházejí" součástky (prorážejí se přechody polovodičů) a vyskytuje-li se v obvodu indukčnost (třeba i jen parazitní), celou situaci zhoršuje indukcí vysokého napětí. Ještě to může rušit TV a radiopřijímače padne-li některá vyšší harmonická do přijímaného pásma.
Mě se spínací frekvence z průmyslového spínaného zdroje postarala o "skřížení" koncového stupně a následným zkratem (setkaly se spolu oba tranzistory v otevřeném stavu). Naštěstí šlo o nějaký 5W koncový stupeň z televize - později tam dávali MBA810.. Tak se ty GDXX vyměnily a zdroj jsem rozebral..
Každý rozumný návrhář ví, že když má v zesilovači slabší (myšleno pomalejší) článek, tak tomu musí přizpůsobit filtr na vstupu. Jinak se stane při mezním kmitočtu (myšleno celkově pro zesilovač) to, že vlastně zanikne funkce zpětné vazby, která stabilizuje zes a začnou se dít velké věci.
Stabilní zes se pozná podle počtu "stabilizačních" kondenzátorů - čím méně, tím lépe a nejlépe jen ve zpětné vazbě.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Podobnou odpověď kdysi řekl jakýsi manažer, a pak skočil z okna... Při vyšetřování se zjistilo, že prý chtěl jít na záchod a spletl si okno a dveře, protože nalistoval špatnou manažerskou reakci z příručky...
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]