paralelní spojení tranzistorů
Moderátor: Moderátoři
- Superpavel
- Příspěvky: 374
- Registrován: 20 pro 2010, 01:00
paralelní spojení tranzistorů
čau.Prorazil se mi regulační tranzistor ve zdroji. Na některejch schematech zdrojů jsem viděl paralelně zapojený výkonový tranzistory s odpory v emitorech.Pokud takovéhle zapojení tranzistorů budu chtít použít tak mám tranzistory vybírat podle proudového zesílení nebo stačí že ty tranzistory budou stejnýho tipu?
Pokud chceš paralelně spojovat tranzistory tak by měly být z hlediska parametrů totožné. To se ti v reálu nepovede. Proto se do emitorů dávají ty malé odpory, které dělají zápornou zpětnou vazbu a stabilizují pracovní bod tranzistoru a tím zajišťují rovnoměrné rozdělení kolektorových proudů tranzistorů.
Jirka
- serviceman
- Příspěvky: 4005
- Registrován: 09 črc 2013, 02:00
Právě že ano. Paralelním spojením tepelných odporů z přechodu na pouzdro a na chladič se jejich hodnota sníží na polovinu. Je otázka jaký je odpor chladiče a jaký to bude mít celkový efekt, ale právě toto může být důvod k použití dvou paralelních tranzistorů.Olchor píše:to paralelním řazením neošidíš.
Nebojte se skloňovat (i cizí slova).
To je sice pravda, ale dle mých zkušeností bývá chladič často dimenzován na hraně a jeho tepelný odpor podstatně větší, než tep. odpor tr. - chladič. Samozřejmě netvrdím, že je to tento případ,jen upozorňuji na možný problém. Jinak nechápu ( Sendyx) , proč by výkonnější tranzistor měl dělat problém tam, kde není problém s paralelním řazením.
Když už tady mluvíte o betě, je třeba určit betu při konkrétním proudu, při jakém se bude trand provozovat.
Beta uváděná v tabulkách parametrů, zvláště starších trandů, kde bývá těch charakteristických hodnot méně, je beta pouze při proudu, kde trand zesiluje nejlépe.
Dám příklad: Starý teslácký trand KD 501 - 3 má v tesláckých tabulkách uváděn zesilovací činitel 40 až 90 a maximální povolený proud 20Ampér.
Jenže tu uváděnou betu 40 až 90 má při proudu, jestli si dobře pamatuji, 2 Ampéry. Směrem k menšímu, ale hlavně ke většímu proudu beta prudce klesá. Pokud se KD50x využívá k regulaci proudu jen kolem 2 Ampér, dá se ovládat vstupním proudem jenom 50 miliampér. To je excelentní.
Pokud se KD50x nevyuživá plně, třeba jen do regulace 5 - 10 Ampér, tam má zesilovací činitel odhadem tak 10 až 30. Tam se musí ovládat vstupním proudem do báze tak 0,5 - 1 Ampér, to se ještě dá.
Pokud se KD50x využívá naplno pro maximální proud 20 Ampér , při takovém proudu má zesilovací činitel jenom nějak 4 - 6 . tranzistor se tedy musí do báze ovládat proudem asi 4 - 5 ampér, menší proud nejde použít, pokud má být trand při tomto proudu 20Ampér naplno otevřený. To už je síla. Nehledě k tomu, že cca 5 ampér je maximální možný proud, který tyto výkonové trandy snesou do báze, vyšší proud do báze je zničí, navíc při takovém proudu stoupá napětí báze až na 5 - 6 voltů, tudíž samotný řídící proud uvnitř trandu uvolňuje ztrátový výkon až 30 wattů, který se musí přičíst k výkonu danému průchodem spínaného proudu , což dohromady snadno dosáhne maximální možný výkon toho trandu.
Podobné to je i u moderních výkonových bipolárních trandů, parametry jsou jen o trošku lepší.
Je tedy mnohem lepší používat na tu regulaci výkonnější trand a využívat ho z hlediska regulovaného proudu třeba jen na polovinu maximálního povoleného proudu, protože má v takovém režimu mnohem větší zesílení a taky menší ztráty než použít levný trand s menším mezním proudem a používat ho na hodnoty blížící se maximálnímu povolenému proudu trandem.
Co se týká součástek, tak modernější trandy mají tu výhodu, že tyhlety věci tam bývají obvykle uvedeny v datasheetu v grafech, ze kterých se dá pracovní bod rovnou odečíst.
Beta uváděná v tabulkách parametrů, zvláště starších trandů, kde bývá těch charakteristických hodnot méně, je beta pouze při proudu, kde trand zesiluje nejlépe.
Dám příklad: Starý teslácký trand KD 501 - 3 má v tesláckých tabulkách uváděn zesilovací činitel 40 až 90 a maximální povolený proud 20Ampér.
Jenže tu uváděnou betu 40 až 90 má při proudu, jestli si dobře pamatuji, 2 Ampéry. Směrem k menšímu, ale hlavně ke většímu proudu beta prudce klesá. Pokud se KD50x využívá k regulaci proudu jen kolem 2 Ampér, dá se ovládat vstupním proudem jenom 50 miliampér. To je excelentní.
Pokud se KD50x nevyuživá plně, třeba jen do regulace 5 - 10 Ampér, tam má zesilovací činitel odhadem tak 10 až 30. Tam se musí ovládat vstupním proudem do báze tak 0,5 - 1 Ampér, to se ještě dá.
Pokud se KD50x využívá naplno pro maximální proud 20 Ampér , při takovém proudu má zesilovací činitel jenom nějak 4 - 6 . tranzistor se tedy musí do báze ovládat proudem asi 4 - 5 ampér, menší proud nejde použít, pokud má být trand při tomto proudu 20Ampér naplno otevřený. To už je síla. Nehledě k tomu, že cca 5 ampér je maximální možný proud, který tyto výkonové trandy snesou do báze, vyšší proud do báze je zničí, navíc při takovém proudu stoupá napětí báze až na 5 - 6 voltů, tudíž samotný řídící proud uvnitř trandu uvolňuje ztrátový výkon až 30 wattů, který se musí přičíst k výkonu danému průchodem spínaného proudu , což dohromady snadno dosáhne maximální možný výkon toho trandu.
Podobné to je i u moderních výkonových bipolárních trandů, parametry jsou jen o trošku lepší.
Je tedy mnohem lepší používat na tu regulaci výkonnější trand a využívat ho z hlediska regulovaného proudu třeba jen na polovinu maximálního povoleného proudu, protože má v takovém režimu mnohem větší zesílení a taky menší ztráty než použít levný trand s menším mezním proudem a používat ho na hodnoty blížící se maximálnímu povolenému proudu trandem.
Co se týká součástek, tak modernější trandy mají tu výhodu, že tyhlety věci tam bývají obvykle uvedeny v datasheetu v grafech, ze kterých se dá pracovní bod rovnou odečíst.
U KD503 to tak strašné není, při 10A spadne beta asi na polovic proti 1A .
To taková 2N3055, to je ten správnej hnůj
To taková 2N3055, to je ten správnej hnůj
- Přílohy
-
- KD503a.png
- (20.68 KiB) Staženo 35 x
-
- KD503b.png
- (17.31 KiB) Staženo 40 x
- weed_smoker
- Příspěvky: 2675
- Registrován: 02 pro 2011, 01:00
- Bydliště: Jaroměř