Stabilizovaný zdroj pro 100W žárovku.

Zpráva

Ikx · #31 Příspěvek od **Ikx** » 18 říj 2015, 16:30

!
Nejprve upřesnění požadavků zapojení:

- Napájení ze sítě 230V AC.
- Stabilizace filtrací na kondíku nestačí, při pravděpodobně použitém kondenzátoru 470µF/400V napětí mezi půlvlnami klesne o asi 10V, je potřeba ještě i toto srovnat, nejpravděpodobněji plovoucím stabilizátorkem.

Tak jsem se pokusil o první nástřel snižovače s použitím některých rad zde!

Popis zapojení:

Síťové napětí jde na grec D1 (KBU8G) přes ochranný odpor R11 (podle datašítu grecu min. 1R6, asi drátovej).
Protože vybitý C1 (470µF/400V) je zkrat, roste napětí na zavřenym tranzistoru T1 (IRF740). Jakmile napětí na grecu dosáhne aspoň pár voltů, začne rabótať proudový zdroj I1, tvořený v jednoduché verzi odporem, raději snad tranzistorem s LEDkou a dvěma odpory, a bude dávat 0,5 - 1 mA. Tím se otevře T1 (maximální UGS je jištěno zenerkou D2 - 15V).
Odpor R1 určuje maximální proud tranzistorem. Nad tento proud se přes R2 (100Ω) otevře T2 (BC550), UGS poklesne a proud se omezí. Vhodná hodnota max. proudu by mohla být 1A (R1 tím pádem 0,62Ω/1W) - během nabíjecí půlvlny by napětí na kondíku šlo asi stejně nahoru, jako při vybíjení půl ampérou přes žárovku dolů(?).
Dále je zde obvod tvořený: zdrojem proudu I2 (asi opět do 1mA), zdrojem napětí U1 (buď TL431 nebo LED nebo zenerka), děličem R3 (?kΩ) a R4 (3,3kΩ), komparátorem v podobě tranzistoru T3 (BC560), odpory R5 (~1kΩ) a R6 (100kΩ), a tranzistorem T4 (BC550). Úkolem obvodu je odpojit (uzavřít) T1 v moment, kdy jeho UDS dosáhne hodnoty dané děličem R3/R4. To abychom nepřekročili max. kolektorovou ztrátu IRF-ka nebo jeho SOAR. Jaké konkrétní napětí to bude ještě nevím, záleží i na tom max. proudu. Tento obvod se uplatňuje hlavně během náběhu, kdy napětí na kondíku C1 je ještě malé a tudíž napětí UDS na trandíku T1 jde do 320V.
Dalším obdobným hlídacím obvodem je dělič R7 (?kΩ) / R8 (3,3kΩ), porovnávaný tranzistorem T5 (PNP 400V/TO92) s napětím na napěťovém zdroji U2 (TL431 nebo LED nebo ZD) krmeným z dalšího proudozdroje I3. Účelem tohoto obvodu je při dosažení cílových 230V na C1/žárovce zavřít tranzistor T1 (přes odpory R9 (1kΩ), R10 (100kΩ) a T6 (BC550).

- Zcela nejasná je případná kapacita C2. Jde o dobu mezi půlvlnama, kdy je grecák "odpojen" a proudové zdroje se budou snažit "vytáhnout" potenciál "kostry" (společného bodu na mínusce grecáku) nad potenciál bodu B.
- Do bodu A nebo B je třeba ještě vložit ten plovoucí stabilizátor.

...A máte o čem přemýšlet!

samponek · #32 Příspěvek od **samponek** » 18 říj 2015, 16:43

To tam dej normální PWM regulátor s 555 a jedním mosfetem na třeba 1kHz , nic blikat nebude a ještě budeš moct regulovat jas.

Místo motoru žárovku a mosfet na 600V

misocko · #33 Příspěvek od **misocko** » 18 říj 2015, 17:45

alebo rovno stepdown - asi najlepsie riesenie (vyhladi sa tym PWM - teda staci tam ovela nizsia kapacita na dokonale vyhladenie)

Mira_A · #34 Příspěvek od **Mira_A** » 18 říj 2015, 20:47

Co usměrňovač a zapojit dvě žárovky 230V do série. Na každou dáš ještě kondenzátor. Na každé bude jen cca 160V, ale zase déle vydrží.
Pokud by se nezdál svit zkusit se poohlédnout po žárovkách na jiná napětí třeba 3žárovky na 110V.

http://www.svetzarovek.eu/p-31645/k-143 ... -novalamp/

pár kousků těchto
http://www.light-market.cz/neonove/3695 ... -with.html
možná jsou k sehnání i výkonnější

A nebo tohle
Vysokotlaké výbojky patří k nejefektivnějším světelným zdrojům. Vydávají extrémně velké množství světla. Například halogenidové výbojky s výkonem 2 000 W nainstalované na fotbalovém stadionu vydají teoreticky tolik světla jako jedna 10 000W žárovka. Přitom světlo vzniká na ploše velké jako mince v hodnotě 2 €. Dalšími výhodami moderních vysokotlakých výbojek je nízké vyzařování tepla, vynikající podání barev a dlouhá životnost. Jejich předností je i kompaktní konstrukce, která umožňuje dobré směrování světla.

Pak ale proč už se dávno nedělají mini vysokotlaké výbojky do domácností když jsou tak výkonné že 2000W nahradí 10 tis W žárovky.

A pak ještě tohle tolik nebliká
http://www.gme.cz/jx-23w-220v-5000k-e27-p510-132
cena je však vysoká, ale ta životnost 100 tisíc hodin určitě zajímavá
Kdysi se něco podobného dělalo z normálními zářivkovými trubicemi, které už měly vypálená vlákna.
Nejde mi však do hlavy ten světelný výkon.

Artaban001 · #35 Příspěvek od **Artaban001** » 18 říj 2015, 22:28

Když už takový kombajny, tak to už zrovna průmyslovou žárovku na 24V a napájet ji ze zdroje už hotovýho. Čistější světlo už nic nedá. Dokonce vlákno je tak tlustý, že neplápolá v rytmu střídavýho proudu (je to svý způsobem cívka) ani vlivem tepelného proudění plynu v žárovce..
Ps: Tu indukční výbojku nebrat. Nedá se skoro do žádnýho svítidla zamontovat a je těžká.. Sám ji mám doma jen jako kuriozitu..

Olchor · #36 Příspěvek od **Olchor** » 19 říj 2015, 08:52

Jenže on chce taky co nejčistší spektrum, a to výbojky většinou moc nemají. Na to je nejlepší projekční halogenová žárovka, ta je trochu víc přižhavená a má tedy vyšší spektr. teplotu.

pepik9 · #37 Příspěvek od **pepik9** » 19 říj 2015, 10:45

Ikx píše:Jak spektrálně, tak časově.

Zahrnuje to i změny průměru vlákna v čase? Spoj se s nějakou vysokou školou, třeba bude i grand. Ale sám NASA nepředhoníš, ani lepší tráva nevyroste.

Násobič kapacity.

Olchor · #38 Příspěvek od **Olchor** » 20 říj 2015, 08:38

Pro experimenty by mohl stačit tenhle nejjednodušší lineární stabl. Zenerky na vyšší napětí jsou běžné, za pár kaček. Trand jakýkoli NMOS s Uds aspoň 300V, 50W + chladič. Nebude to odolné proti zkratu. Pro trvalé použití bych se porozhlédl po spínaném zdroji.

#39 Příspěvek od **mtajovsky** » 20 říj 2015, 16:11

Tak tohle ne. Zapojení má při uvedených napětích tendenci kmitat, oddělal jsem při experimentování s tímto asi 5 MOSFETů a několik potenciometrů. Skončil jsem u plovoucího regulátoru. 100W je na lineární stabilizátor 230V dost, spíš bych zkusil něco jako tohle, ale s vyšším kmitočtem: step-up měnič s transformátorem napájený stabilizovaným nízkým napětím.

Olchor · #40 Příspěvek od **Olchor** » 20 říj 2015, 19:37

No, je pravda, že MOSFETy mají někdy tendenci kmitat. Postavil jsem s nimi už zopár konstrukcí a vždycky to spravil R do G, nebo kond mezi S/G. Nedávno paralelní stabilizátor 180V, fachčil bez problémů.
Všelijakých IRF ze starých zdrojů jsou mraky, nebál bych se poexperimentovat. Popř. tam dát bipolár darlington a trochu zmenšit odpory. Potenciometr nemá důvod odejít.

weed_smoker · #41 Příspěvek od **weed_smoker** » 21 říj 2015, 17:35

Bylo to v nějakym červenym AR 1983-5 na titulní straně,obsahovalo to 723(kov) v plovoucím režimu a na výstupu byly nějaký KU (asi 608).A v několika modrejch AR(třeba to s vrtačkou a počítadlem) je popsanej "stabilizátor síťového napětí bez železa".

barnodaj · #42 Příspěvek od **barnodaj** » 21 říj 2015, 21:35

http://pandatron.cz/?2704&napajeci_zdro ... i&mobile=1

Nutno přepočítat hodnotu R1, změnit zenerovu diodu D5 podle požadovaného napětí, použít výkonnější diody alespoň 10A (úzké proudové impulzy při nabíjení C2), místo IRF 830 dát 2x IRF 840 paralelně, přádný chladič pro IRF i pro D7, C2 2 x 470uF/ 350V (možno vyskládat ze starých PC zdrojů, z nich použít i krabičku) možná ze zdroje PC použít rozběhový termistor... nezapomenout na připojení vodiče PEN - žlutozelený, ochranný.

HLAVNĚ NEZAPOMENOUT ŽE PRACUJEŠ S NEBEZPEČNÝM NAPĚTÍM!!!

Ikx · #43 Příspěvek od **Ikx** » 27 říj 2015, 20:51

Zatím asi nejjednoduší +- postačující řešení.
Ale za nejlepší řešení aktuálně pokládám stepodown konvertor.
Mám rozpracovanej...

Olchor · #44 Příspěvek od **Olchor** » 28 říj 2015, 07:50

Ten kond 20M/230VAC X2 bude pěknej macek. Ve svitu žárovky se bude silně projevovat kolísání sítě - svítivost je úměrná páté! mocnině napětí. Takže stačí, když spustí lednička a blikne to. Ale třeba ti to nevadí.
[/b]

Ikx · #45 Příspěvek od **Ikx** » 28 říj 2015, 11:09

Olchor píše:Ten kond 20M/230VAC X2 bude pěknej macek.[/b]

Ani ne, podobně velkej jako tlumivka. Ten druhej bude trochu větší.

Olchor píše:Ve svitu žárovky se bude silně projevovat kolísání sítě - svítivost je úměrná páté! mocnině napětí. Takže stačí, když spustí lednička a blikne to.

Velmi pochybuji, že blikance budou vidět více než při normálním napájení střídavou sinusovkou. A když vypadne jedna nebo dvě půlvlny, filtrační kondík to podchytí. Spíše si myslím, že krátké blikance nebudou ani poznat...

Z té simulace vychází, že ani není nutnej ten ochrannej odpor - při sepnutí napájení v okamžiku maxima sinusovky to dá jen 13A. Po naběhnutí půjdou ze sítě ukázněné 4A "pilovité sinusy".
Ztráty obvodu budou asi minimální - jen necelý watt na grecáku, možná něco na tlumivce.
Co bude žárovce docela svědčit, je pomalejší náběh.
Dvě chyby ale obvod má:
1.) Při výměně žárovky za slabší tato buchne kůli vyššímu napětí. Silnější žárovku zas obvod pořádně nerozsvítí. Takže pro jinou zátěž nutná změna kondu (tlumivky).
2.) Nevím co se stane v případě, když to odepnu ze sítě právě v ten moment, když přes tlumivku jdou ty 4A. Nebude fatální záblesk?