odhad velikosti Raa vystupaku (trida AB)
Moderátor: Moderátoři
odhad velikosti Raa vystupaku (trida AB)
Zdravim,
poradi nekdo postup, jak pokud mozno co nejlepe odhadnout velikost impadance trafa Raa pro elektronkovy dvojcinny zesilovac?
Co jsem koukal do literatury, tak se to nikde moc neresi. Takze vezmu jako priklad GU50. Charakteristiky jsou zde:
http://wavebourn.com/gallery/tubes/GU-50.jpg
Koncovy stupen bude napajen 500V. Dovolena anodova ztrata GU50 je 40W. Vychozi pracovni bod je treba zvolit zhruba na 75% dovolene anodove ztraty, coz je tedy 30W. Pri 500V tak vychazi klidovy proud 60mA. Az sem to chapu.
A ted jak dal? Udela se tecna na hyperbolu max. dovolene anodove ztraty GU50 prochazejici zvolenym pracovnim bodem a po odectu napeti z osy x a proudu z osy y spoctu zatezovaci krivku pro tridu A jedne elektronky. To vychazi tedy tak, ze je na ose x 600V a na ose y 250mA, tj. 1/2 Raa je 2400 Ohm. Minimalni Raa tedy bude pro 500V 4800 Ohm? A hodnota predpeti Ug1 bude cca. -40V?
Nasel jsem na netu navod, kde zacnou tak, ze propoji primkou napajeci napeti na ose x s diodovou krivkou tesne pod kolenem pro Ug1=0V, z osy y odectou hodnotu proudu a spoctou tim zatezovaci krivku pro tridu B, coz je vlastne 1/4 Raa. Ovsem pak vychazi Raa o dost vetsi a treba pro takovou 6P3S by pak bylo treba zvysit napeti na druhe mrizce Ug2 z katalogovych 250V, aby se se krivka s "kolenem" ve vystupnich charakteristikach pro Ug1=0V posunula v ose y vys.
Vecer to skicnu do pentodovych charakteristik.
Dalsi z dotazu je, jestli je nejaka moznost prepocist vystupni charakteristiky pro jine Ug2 nebo je jedina moznost elektronku zmerit?
poradi nekdo postup, jak pokud mozno co nejlepe odhadnout velikost impadance trafa Raa pro elektronkovy dvojcinny zesilovac?
Co jsem koukal do literatury, tak se to nikde moc neresi. Takze vezmu jako priklad GU50. Charakteristiky jsou zde:
http://wavebourn.com/gallery/tubes/GU-50.jpg
Koncovy stupen bude napajen 500V. Dovolena anodova ztrata GU50 je 40W. Vychozi pracovni bod je treba zvolit zhruba na 75% dovolene anodove ztraty, coz je tedy 30W. Pri 500V tak vychazi klidovy proud 60mA. Az sem to chapu.
A ted jak dal? Udela se tecna na hyperbolu max. dovolene anodove ztraty GU50 prochazejici zvolenym pracovnim bodem a po odectu napeti z osy x a proudu z osy y spoctu zatezovaci krivku pro tridu A jedne elektronky. To vychazi tedy tak, ze je na ose x 600V a na ose y 250mA, tj. 1/2 Raa je 2400 Ohm. Minimalni Raa tedy bude pro 500V 4800 Ohm? A hodnota predpeti Ug1 bude cca. -40V?
Nasel jsem na netu navod, kde zacnou tak, ze propoji primkou napajeci napeti na ose x s diodovou krivkou tesne pod kolenem pro Ug1=0V, z osy y odectou hodnotu proudu a spoctou tim zatezovaci krivku pro tridu B, coz je vlastne 1/4 Raa. Ovsem pak vychazi Raa o dost vetsi a treba pro takovou 6P3S by pak bylo treba zvysit napeti na druhe mrizce Ug2 z katalogovych 250V, aby se se krivka s "kolenem" ve vystupnich charakteristikach pro Ug1=0V posunula v ose y vys.
Vecer to skicnu do pentodovych charakteristik.
Dalsi z dotazu je, jestli je nejaka moznost prepocist vystupni charakteristiky pro jine Ug2 nebo je jedina moznost elektronku zmerit?
Zdar, odpor Raa je udán pro každou koncovou lampu v jejím datasheetu. Do této hodnoty by ses měl (samozřejmě s určitou tolerancí) "trefit". Vše co k tomu potřebuješ znát je převod výstupního trafa p a impedance reproduktoru (reprobedny) Rz. S dostatečnou přesností platí Ra-a=p²*Rz. Máš-li už výstupák hotový a nemůžeš už "hýbat" s převodem, zbývá Ti dosáhnout požadovaného Ra-a volbou správné impedance reproduktoru. Jak si to pak odůvodníš teoreticky už nechám na Tobě. Odpor Ra-a je obrazem zatěžovací impedance sekundáru Rz který se zobrazí na primáru, koeficientem zobrazení je kvadrát převodu trafa p.
Pokud to nikdo jiný sem nedá, zkusil bych pohledat výňatek z jedné chytré publikace - způsob volby Raa a prac. bodu pro pentodové a tetrodové konce. Ono to má ale jeden háček, respektive hák v případě audio konce, a to značná kmitočtová závislost impedance zátěže na kmitočtu. V ak. pásmu může být třeba i 1:10...
Curvetraceristé všech zemí spojte se!
A co třeba se poučit tady:
http://www.uloz.to/xMijoHR/verny-zvuk-lukes-pdf
http://www.uloz.to/xMijoHR/verny-zvuk-lukes-pdf
Trocha teorie, třeba se bude někomu hodit... RK 56/4
- Přílohy
-
- VT3.jpg
- (216.39 KiB) Staženo 54 x
-
- VT2.jpg
- (223.36 KiB) Staženo 55 x
-
- VT1.jpg
- (83.42 KiB) Staženo 50 x
-
- Zatěžvací odpor 2.jpg
- (36.69 KiB) Staženo 54 x
-
- Zatěžovací odpor 1.jpg
- (147.76 KiB) Staženo 75 x
Teď jsem to stáhnul a je to v pořádku
a ještě tohle je dobré http://www.tubebooks.org/Books/RDH4.pdf,
akorát nevím, kolik lidí ty knihy díky použitému jazyku použije?
a ještě tohle je dobré http://www.tubebooks.org/Books/RDH4.pdf,
akorát nevím, kolik lidí ty knihy díky použitému jazyku použije?
No tak je to anglicky, mám sbírku knih i v italštině a v holandštině. Bez angličtiny bohužel zůstane čtenář jen na linii Lukeš a třeba Vlach a sem tam si to může zpestřit kapitolami ze staré anglosaské literatury, přeložené sovětskými akademiky (Smirenin a spol.). Bohužel šance, že by někdo vydal nějaké moderní publikace z této oblasti v češtině je prakticky nulová.
Curvetraceristé všech zemí spojte se!
Tohle je docela nové:
http://milas.spb.ru/~kmg/files/literatu ... dition.pdf
tohle taky není špatné:
http://www.pearl-hifi.com/06_Lit_Archiv ... ifiers.pdf
ale naní to česky..
A ještě tohle pokud se někdo chce učit.
http://ulozto.cz/xT9aX8V/vacuum-tube-amplifiers-pdf
http://milas.spb.ru/~kmg/files/literatu ... dition.pdf
tohle taky není špatné:
http://www.pearl-hifi.com/06_Lit_Archiv ... ifiers.pdf
ale naní to česky..
A ještě tohle pokud se někdo chce učit.
http://ulozto.cz/xT9aX8V/vacuum-tube-amplifiers-pdf
- Přílohy
-
- Morgan.jpg
- (114.31 KiB) Staženo 49 x
Naposledy upravil(a) barnodaj dne 24 říj 2015, 17:37, celkem upraveno 2 x.