jirkati píše:Zase tu znějí knížecí rady a tazatel je z toho pak jelen paroháč..
1, Kondenzační kotel je ve své kondenzační funkci naprosto nepoužitelný při vytápěním prostřednictvím radiátorů. Je to proto, že přenos tepla do prostředí je tím větší, čím je větší teplotní gradient. Proto se při výpočtech otopné soustavy podle norem používá teplotní spád 80/60 °C nebo 70/50 °C. NENÍ PRAVDA, NORMY NIC TAKOVÉHO NEPŘEDEPISUJÍ, TEPLOTU VODY V RADIÁTORECH LZE NAVRHOVAT TÉMĚŘ LIBOVOLNĚ NÍZKOU. POUZE PŘI NÍŽŠÍ TEPLOTĚ VODY SE JIŽ RADIÁTORY CHOVAJÍ TROCHU JINAK, MAJÍ MALÝ VÝKON A S TÍM SE MUSÍ POČÍTAT. VENKU POŘÁD TAKY NENÍ -15°C NA KTERÉ JSOU TY TEPLOTY VODY V RADIÁTORECH POČÍTÁNY. PŘI OBVYKLÝCH TEPLOTÁCH STAČÍ TEPLOTA TOPNÉ VODY NIŽŠÍ A KONDENZACE SE MŮŽE VYUŽÍT PO VĚTŠINU TOPNÉHO OBDOBÍ, POKUD JE VŠE OSTATNÍ SPRÁVNĚ NAVRŽENO
2, Velikost otopné plochy radiátoru při daném teplotním spádu musí být tak velká, aby pokryla tepelné ztráty místnosti. Při tom se počítá s normovanou venkovní oblastní teplotou podle umístění vytápěného místa.
3, Teplota v místnostech je také daná normou, mimochodem pro obývací pokoj je výpočtová teplota 22 °C. NENÍ PRAVDA, NORMA STÁLE ŘÍKÁ 20°C. JE TO ROZDÍL MEZI NORMAMI A HYGIENICKÝMI PŘEDPISY (KTERÉ ALE TAKÉ UDÁVAJÍ URČITOU TOLERANCI VYUŽITELNOU PŘI NEJNIŽŠÍCH VENKOVNÍCH TEPLOTÁCH) A TAKÉ MEZI ZPŮSOBY URČENÍ TEPLOTY (TEPLOTA VZDUCHU, POVRCHŮ, OPERATIVNÍ TEPLOTA APOD.)
4, Kondenzační kotel je kondenzačním pouze do teploty topné vody max. 50°C. Nad touto teplotou celá fantazijní účinnost velmi rychle klesá na hodnotu moderních plynových kotlů, tedy někam mezi 88 až 93%. JAK UŽ ZDE BYLO ŘEČENO ZÁLEŽÍ HLAVNĚ NA TEPLOTĚ ZPÁTEČKY. SAMOZŘEJMĚ SOUČASNĚ BY MĚLO PRO VĚTŠINU KOTLŮ PLATIT, ŽE BUDE DODRŽEN I MAXIMÁLNÍ ROZDÍL TEPLOT MEZI ZPÁTEČKOU A PŘÍVODEM A TAKÉ MINIMÁLNÍ PRŮTOK, JINAK MOHOU NASTAT PROBLÉMY
5, Kondenzační kotel je primárně určený pro podlahové vytápění, kde je teplota otopné vody 45 až 50 °C ideální, protože se ohřívá pevný přenašeč tepla do místnosti, např. beton. TO JE PRO PODLAHOVÉ UT UŽ VĚTŠINOU PŘÍLIŠ VYSOKÁ TEPLOTA, POUŽÍVANÁ U PRVNÍCH SYSTÉMŮ S VYŠŠÍMI POVRCHOVÝMI TEPLOTAMI. POKUD TO TAKTO VYCHÁZÍ NYNÍ, JE NÁVRH ŠPATNÝ
6, Normy nepovolují vyšší povrchovou teplotu podlahy než 26 °C, protože pak při dlouhodobém zatížení mohou nastat zdravotní problémy nohou u starších lidí. PRO ZATEPLENÉ STAVBY POTŘEBNÁ TEPLOTA PODLAHY VYCHÁZÍ VÝRAZNĚ NIŽŠÍ, TAKŽE NENÍ PROBLÉM SPLNIT
7, Při podlahovém vytápění je ideální povrchová teplota podlahy 20 - 21 °C, protože pak je oproti místnostem vytápěným radiátory nulový rozdíl mezi teplotou na podlaze a u stropu. TO JE V ROZPORU S TVÝM BODEM Č.3, TO BY SE JEDNALO O PODLAHOVÉ CHLAZENÍ
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
8, Nectností podlahového vytápění je dlouhá reakční, resp. setrvačná doba, protože musí reagovat celá vytápěná hmota všech podlah v bytě, v domku. Pak člověk musí docela pečlivě sledovat předpovědi teplot a s předstihem na ně reagovat. Bohužel, v tomto případě zcela nevyhoví ani ekvitermní regulace, protože neumí reagovat na náhlé změny venkovních teplot DO ZNAČNÉ MÍRY JE TO ŘEŠENO NÍZKOU POTŘEBNOU TEPLOTOU POVRCHU PODLAHY A Z TOHO PLYNOUCÍ SAMOREGULAČNÍ SCHOPNOSTÍ. POKUD JE NAPŘ. POŽADOVANÁ TEPLOTA V MÍSTNOSTI +21°C A TEPLOTA PODLAHY +24°C, TAK O KOLIK KLESNE PŘEDÁVANÝ VÝKON, POKUD SE TEPLOTA V MÍSTNOSTI O 1°C ZVÝŠÍ?