Jimmi2 píše:Viděli jste přistávat raketu.....?
https://www.youtube.com/watch?v=ZCBE8ocOkAQ
Asi docela složitá regulační úloha, ač to na videu vypadá tak snadno. Ale když člověk vidí předchozí pokusy....
Je to jak v nějakém starobylém sci-fi, ve kterém nikdy nepřistával nějaký modul, ale celá raketa najednou ...
Problém se jmenuje "Ciolkovského hmotnostní číslo" a poměrně přesně z něj vyplývá i problém "mechanická integrita konstrukce". V podstatě se jedná o to, že dnešní materiálový a raketový inženýrství umí postavit raketu o 1 stupni a vysoký nosnosti, která se mechanicky nerozsype ani při dynamickým zatížení startem, ale taková raketa není schopná dosáhnout oběžný rychlosti a už vůbec ne vynášet na sobě nějaký další užitečný zatížení, protože má příliš těžkou vlastní konstrukci - a ještě musí táhnout ty obrovský kvanta paliva. Prostě nemá "dostatečně velký delta vé".konosuke píše:Na Měsíci či Marsu sednout na vocas asi by šlo, nízká gravitace (17% a 38%) absence atmosféry (nebo velmi řídká - Mars) ale v pozemských podmínkách svrchovaně složitý menévr to je až budí podezření že jde o animaci.
ALE.
Pokud se celková váha takový konstrukce rozdělí na několik postupně odhazovanejch stupňů podle principu "když vyčerpám X% váhy pohonnejch hmot, můžu odhodit i mrtvou váhu, která mi dovolovala tyhle pohonný hmoty držet pohromadě a dál urychlovat jen zbytek konstrukce", dojdeme k zjištění, že oběžný rychlosti včetně vynesení užitečnýho "pay load" = placenýho nákladu stačí raketa, která má na startu stejnou váhu, ale nese celkově menší množství paliva než ta jednostupňová - právě protože se řízeným odhazováním částí mechanický konstrukce snižuje váha urychlovaná na orbitu. Tudíž je zbytečný uvažovat o "sedání celý rakety na ocas" včetně konstrukce přistávacího "podvozku" pro plnou váhu tělesa, když stejně každou vteřinou celá raketa ztrácí desítky až stovky kilo váhy prostou funkcí motorů.
U toho prvního stupně nosiče firmy SpaceX se jedná v podstatě o to samý, co si "dovolili" tvůrci programu Apollo na konci 60. let minulýho století - sedli s modulem vážícím řádově tuny a pohybujícím se původně rychlostí v řádu kilometry za vteřinu na povrch z vejšky přibližně 15km (výchozí bod sestupu z upravený orbity kolem Měsíce), akorát jim za řízením nestál astronaut s kniplem v ruce, ale mnohem menší a rychlejší kompjútr. Oni odpálili raketu o váze celkově několika desítek tun, která v určitý fázi letu po vypojení pohonu prvního stupně provedla řízenou strukturální destrukci = rozdělila se na dvě části, přičemž spodní provedla krátkej let setrvačností po balistický dráze, na jejím vrcholu otevřela nejdřív stabilizační zařízení, který ji ustálilo ve vertikální poloze a zároveň svým aeroodporem ji zbrzdilo v dalším pádu - aby nakonec takhle stabilizovaný vertikální těleso o váze pouhejch několika tun "posadili" pomocí jednoho vícenásobně spustitelnýho motoru z původně startovní "sady" - v podstatě udělali to samý, co Armstrong a po něm dalších 5 pilotů na Měsíci. Horní část původní rakety mezitím pokračovala s vyšším konstrukčním koeficientem (měla podstatně menší váhu svojí konstrukce) v dalším zrychlování na dráhu kolem Koule.
Přitom pro samotný řízení a stabilizaci je potřebný učunit jedinou věc - udržet těžiště přistávajícího "fragmentu" rakety POD působištěm aerodynamickejch i brzdících sil, aby zůstala zachovaná stabilní poloha "ocasem dolů" a aby vektor tahu brzdícího motoru procházel pokud možno tímhle působištěm aerodynamickej sil taky. Poslední podmínka jim při předposledním pokusu nevyšla jenom proto, že na palubě klesajícího boosteru neměli dost pohonnejch hmot pro manévrovací trysky, který právě mají udržet celou sestavu ve vertikále - reakční hmota pro manévrovací trysky jim došla několik kiláků vysoko a booster klesal v podstatě řízenej jen v jedný ose = tahem hlavního motoru a stabilizovanej aerodynamicky roštovýma plotnama v horní části, který ale mají tím menší účinnost, čím je rychlost klesání nižší - takže v poslední fázi jako by tam ani nebyly... Pro zatím poslední (a první úspěšnej) pokus zvýšili množství nesenýho manévrovacího paliva - a hele, booster sednul na plošinu jak riť na šerbel ...