Hurá do vesmíru (odděleno)

Zpráva

Habesan · #241 Příspěvek od **Habesan** » 21 led 2016, 00:12

Čerpal jsem z Feynmanovy knihy "Snad Ti nedělají starost cizí názory?".
On ten Shuttle obsahoval ještě poslední záložní počítač, který dokázal bez měnění pásky jenom vzlítnout a přistát.
Jako Buran.

Celeron · #242 Příspěvek od **Celeron** » 21 led 2016, 00:30

Jimmi2 píše: To, že Buran mohl přistávat automaticky, bylo dáno především tím, že měl manévrovací proudové motory. Shuttle měl raketové pro start. To byl základní rozdíl v koncepci.

To sis malinko splet, proudový motory měl pouze zkušební model Burana pro testování letovýho chování v atmosféře, ten dokonce uměl prázdnej vzlítnout z normálního letiště. Orbitál měl raketový jako Shuttle.
viz Wiki: Dochovalo se také sedm zkušebních modelů, které se nacházejí na různých místech, např. zkušební model OK-GLI (s přídavnými proudovými motory, neschopný letu do vesmíru) se od jara 2008 nachází v Technickém muzeu ve Špýru.

xsc · #243 Příspěvek od **xsc** » 21 led 2016, 00:51

Buran neměl raketové motory jako Shuttle. Americká koncepce byla hlavní raketový motor na orbiteru a jen připojená nádrž s palivem. Naproti tomu Buran se vezl na Energii, která místo něj mohla nést cokoliv jiného, takže hlavní motory byly na ní. Buran měl jen menší pro manévry a návrat zpět.

Jimmi2 · #244 Příspěvek od **Jimmi2** » 21 led 2016, 00:55

Tak to mi někdo vysvětlete tenhle obrázek:
http://kosmonautika.cz/images/buran/buran2.jpg
což je evidentně ostrá letová konfigurace, s kosmonautem, a to vzadu jsou tutově proudové motory.
Ale možná si to už špatně pamatuju, nebo to tenkrát popletl někdo v TV, když o tom hovořili. Já mám zafixované ty proudové motory pro manévrování v atmosféře. Netrvám na nich, nechám se poučit.

Samozřejmě měl i motory raketové, hlavní, jinak by nezabrzdil a nedostal se zpátky na zem. Ovšem neměl motory nosné, jako Shuttle. To obstarávala Eněrgia.

Ty pásky možná fakt vyměňovali. To už jsem asi zapomněl úplně

xsc · #245 Příspěvek od **xsc** » 21 led 2016, 01:06

Pásky vyměňovali proto, že by se program pro kompletní let nevešel do paměti. Kvůli odolnosti to mělo ještě feritovou paměť, změnili to při modernizaci začátkem 90. let:
https://en.wikipedia.org/wiki/Space_Shuttle

Celeron · #246 Příspěvek od **Celeron** » 21 led 2016, 01:39

Jimmi2 píše:Tak to mi někdo vysvětlete tenhle obrázek:
http://kosmonautika.cz/images/buran/buran2.jpg
což je evidentně ostrá letová konfigurace, s kosmonautem, a to vzadu jsou tutově proudové motory.

Je to blbost nějakýho grafika, orbitál měl místo těch 4 prouďáků 2 krabice ve kterých byly raketový motory zadního orientačního systému. V zadku, kde měl Shuttle 3 startovací kyslíkovodíkový motory, měl Buran pouze dva malý motory na korekce dráhy a brždění.

Jimmi2 · #247 Příspěvek od **Jimmi2** » 21 led 2016, 12:29

Blbost grafika to možná bude, ale přesně v tomto duchu to tenkrát prezentovali leckde. Třeba to fakt "vypustili" jako alternativu. Takže mi to asi ulpělo na dně šedé kůry mozkové

Nicméně porovnávat objektivně Shuttle a Buran stejně nejde, jen na základě jednoho letu. Je to podobné jako porovnávat Concorde a TU144. Vidíme jen špičku ledovce, zvláště na jedné straně.

konosuke · #248 Příspěvek od **konosuke** » 21 led 2016, 17:39

No to som blázon...není tak dávno co se přepisovaly učebnice že nikoliv devět ale právě vosum planet naše Sluneční soustava čítá a už je tu nová devátá v Kuiperově pásu...že by ten Sitchin měl nakonec pravdu a jde o záhadnou Nibiru ?
http://cz.sputniknews.com/svet/20160121 ... stava.html

Habesan · #249 Příspěvek od **Habesan** » 21 led 2016, 21:30

"Hledám přítele pro konec světa" (film bez překvapení).
Nibiru bude až 13. planeta.
"Melancholia" (film který je lepší pozpátku).

reman · #250 Příspěvek od **reman** » 22 led 2016, 00:58

Pokud někoho zajímají raketoplány víc tak zkuste
http://www.buran.ru je tam hlavně Buran a spol, ale i Shuttle a různá další vesmírná prdítka.

konosuke · #251 Příspěvek od **konosuke** » 23 led 2016, 15:35

tak čí onak, někdo tu opisoval ale kdo od koho ? raketoplán na hřbetě nosiče, nápadná podobnost...kosmetické úpravy motorů jsou nepodstatné

#252 Příspěvek od **EKKAR** » 23 led 2016, 16:17

I vzhledem k ročníkům prvního pokusu o pasivní let a k prvním aktivním startům není moc pochybností o tom, kdo byl první - jestli Space Shuttle, nebo ruskej kosmoplán... A o podobnosti konstrukcí nerozhodovalo ani tak kdo od koho, jako zákony balistiky, mechaniky a aerodynamiky.

Stačí si porovnat vzhled Concorde a Tu-144. Tam ale bylo opisování nejen dokázaný ze strany autora, ale i přiznaný druhou stranou ...

jiriS · #253 Příspěvek od **jiriS** » 23 led 2016, 21:16

Po té ostudě, co se jim to tůčko zlomilo při předvádění...
Jirka

Jimmi2 · #254 Příspěvek od **Jimmi2** » 23 led 2016, 23:51

Tam to opisování bylo vcelku jasný v obou případech. Samozřejmě jenom opsat nestačí, i tak na tom musí zapracovat někdo, kdo tomu fakt rozumí. Ovšem třeba u toho "tučka" už se jim nepovedlo "opsat" motory, takže dolítalo vlastně na ně. Letecký (nebo i raketový) motor je i dnes přeci jen technologická špička a i při sériové výrobě se pohybuje na hraně technologických možností.

#255 Příspěvek od **EKKAR** » 24 led 2016, 01:34

Tak ty motory byly poměrně jasný - britové s žabožroutama použili motory RollsRoyce - Snecma OLYMPUS, původně určený do nadzvukový bombardovací delty Avro Vulcan, tudíž v době vývoje Concordu poměrně silně utajovaný výrobní celky - to kágébákům dost ztížilo jejich obšlehnutí. Civilní konstrukci samotnýho éra včetně aerodynamickýho řešení obšlehli daleko snáz - zatímco motory si museli osadit nějaký "aťéčestvěnnyje", aby vůbec v období vrcholný studený války svýho "konkordskiho" (jak Tupolevu 144 poměrně trefně začali říkat západní novináři) dostali do vzduchu. A že to byly striktně vojenský Kuzněcovy NK-144, no tak samozřejmě měly i vojenský resursy (lhůty mezi kontrolama) a taky příslušnou spotřebu ... Jinak konstrukční kancelář Kuzněcov je poměrně známá tím, že po konfliktu mezi Koroljovem a až do začátku 60. let jeho "dvorním motorářem" Gluškem vyvíjela v poměrně primitivních podmínkách motory pro měsíční superraketu L1 (34 kusů v 1. stupni!!! = tam kde Saturn 5 měl pouhejch 5 kusů motorů F-1 !!!) a postupem času se stala docela slušně prosperující konkurencí právě pro Gluška i třeba v tom, že jejich motory původně určený právě pro ruskej měsíční nosič po doslova desítkách let uskladnění odkoupila NASA a po modernizaci je vesele používala ve svejch typech nosnejch raket ...