Jak fungují integrované obvody na paměť

Základní principy, funkce, rovnice, zapojení - t.j. vše, co byste měli vědět, než se pustíte do praktické realizace elektronického zařízení

Moderátor: Moderátoři

Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
breta1
Příspěvky: 3454
Registrován: 09 zář 2005, 02:00

#16 Příspěvek od breta1 »

Dávám tomu ještě tak jednu stránku, pak dojde trpělivost a zamkne se to?

Uživatelský avatar
Artaban001
Příspěvky: 9457
Registrován: 01 dub 2004, 02:00
Bydliště: Pendrov

#17 Příspěvek od Artaban001 »

V tom odkazu ode mě je v kostce o pamětech vše. Ostatní si musí najít.
paměťový obvod může být klidně i relé z přídržným kontaktem, tyristor, Zacyklená spožďovací linka a pod.
Je to to samý, jako by se zeptal, jaký je motor..
Takže bych mu doporučil, aby se zamyslel a specifikoval otázku. Podle mě to má jako nějaký úkol do školy a chce, aby jsme mu to tady "pleskli hotový na stůl"

Uživatelský avatar
monterjirka
Příspěvky: 2761
Registrován: 14 čer 2003, 02:00
Bydliště: Blížejov

#18 Příspěvek od monterjirka »

A co taková "tkaná paměť"? Viděli jste to někdy?

Uživatelský avatar
mtajovsky
Příspěvky: 3694
Registrován: 19 zář 2007, 02:00
Bydliště: Praha

#19 Příspěvek od mtajovsky »

Jestli myslíš feritovou, tak ano.

Uživatelský avatar
FERYACT
Příspěvky: 2285
Registrován: 20 dub 2005, 02:00
Bydliště: Krnov

#20 Příspěvek od FERYACT »

Monter Jirka:Já jsem dříve narozený a pracoval jsem na A101.Tam byly feritové paměti.Kousek mám někde doma.Když to najdu dám to sem.

Uživatelský avatar
tek_fan
Příspěvky: 19
Registrován: 01 dub 2016, 02:00
Bydliště: Liberec

#21 Příspěvek od tek_fan »

Zdravím,
po přečtení tohoto vlákna jsem si řekl, že bych se mohl pokusit nalézt kus síťky s feritovými jadérky a jelikož jsem ji našel, přikládám dvě fota pro ilustraci.
Přílohy
feritova pamet - torzo_2.jpg
(144.75 KiB) Staženo 83 x
feritova pamet - torzo_1.jpg
(151.36 KiB) Staženo 78 x

Uživatelský avatar
FERYACT
Příspěvky: 2285
Registrován: 20 dub 2005, 02:00
Bydliště: Krnov

#22 Příspěvek od FERYACT »

Přes jádra jsou dva kolmé vodiče.Při výběru každým prochází poloviční výběrový proud /tím se určí jadérko/ do dalšího vodiče se načte impuls.Tímž se původní informace vymaže a musí následovat nový zápis.Pak je tam ještě nějaké blokování ale to si už nevybavuji.A mazání?

Uživatelský avatar
tek_fan
Příspěvky: 19
Registrován: 01 dub 2016, 02:00
Bydliště: Liberec

#23 Příspěvek od tek_fan »

S konkrétním podrobným popisem funkce nemohu sloužit - to by se ale určitě dalo na internetu najít. Fotky jsem priložil pouze pro ilustraci, jak to reálně vypadá.

Uživatelský avatar
milous2
Příspěvky: 791
Registrován: 29 čer 2011, 02:00
Bydliště: u Kolína

#24 Příspěvek od milous2 »

Jak to funguje taky nevím. Jen si pamatuji,že jsem takové feritové perličky použil v konstrukci sat. přijímače z AR B / 90. Při první konstrukci jsem si je "pracně vyráběl" odbrušováním feritové trubičky nasazené na osičce zapnutého elektromotorku lapovacím brouskem. Pak jsem objevil takovouto paměť v nějaké kalkulačce a bylo vystaráno :lol:

Uživatelský avatar
tek_fan
Příspěvky: 19
Registrován: 01 dub 2016, 02:00
Bydliště: Liberec

#25 Příspěvek od tek_fan »

Přesně - právě tahle paměť je mým zdrojem feritových perliček, které s úspěchem používám při bastlení vf konstrukcí, pokud to schéma a (nebo) okolnosti (nežádoucí zákmity apod.) vyžadují.

Doplněno - perfektně i s obrázky je to vysvětleno ve Wikipedii viz https://en.wikipedia.org/wiki/Magnetic-core_memory, tam jsem se také dozvěděl, že se dělal ještě jeden typ podobných pamětí, ale ten nebyl pro zápis a čtení jako tento, ale pouze pro čtení - tedy ROM.
Fungovaly na principu transformátoru, kde na jádru bylo čtecí vinutí a logická jednička se dosáhla provléknutím adresovacího vodiče (obdoba primárního vinutí) skrz jádro, tím se adresovací impuls přenesl na čtecí vinutí (obdoba sekundáru). Pokud na dané adrese měla být logická nula, adresovací vodič se jádrem neprotáhl a tudíž se impuls na čtecí vinutí nepřenesl. Tento druh pamětí používal feritová jádra většího průměru (třeba až 10 mm), protože jedním jádrem se protahovalo najednou až 64 adresovacích vodičů viz https://en.wikipedia.org/wiki/Core_rope_memory. Tento druh paměti byl v šedesátých letech minulého století využíván jako paměť programu při letech amerického programu Apollo (Apollo guidance Computer) a v amer. meziplanetárních sondách zejména proto, že je mimo jiné velmi odolný vůči vnějším magnetickým polím a ionizujícímu záření (na rozdíl od většiny tehdejších polovodičových pamětí).
Naposledy upravil(a) tek_fan dne 31 kvě 2016, 08:57, celkem upraveno 1 x.

Uživatelský avatar
FERYACT
Příspěvky: 2285
Registrován: 20 dub 2005, 02:00
Bydliště: Krnov

#26 Příspěvek od FERYACT »

Já ze zoufalství taky používám kroužků z pamětí na vf konstrukce,přestože se jedná o tvrdé ferity ale nic jiného nemám.

Odpovědět

Zpět na „Teorie“