Když jsem asi před rokem naposled leptal chloridem, tak bylo překvápko. Misku jsem měl venku na elektrickým vařiči s dodělanou regulací nastavenou na 35 st. Protože chlorid byl už dost jetej, tak leptání trvalo celkem dlouho, cca 1,5 hodiny. Dal jsem další desku a šel dělat něco jinýho. Když jsem přišel leptání zkontrolovat, tak byla deska zarostlá v pevné krystalické hmotě.
Tak jsem přilejval destilku až se to zase rozpustilo. Pak se mi to stalo ještě jednou a můžu říct, že ten přechod kapalina - pevná byl v misce cca 0,75l hodně rychlej, od prvních příznaků tak 2 minuty.
Jak tu někdo psal, že chlorid železitý nebyl za bolševika k sehnání v maloobchodě, tak já ho kupoval takový krystalický bláto naprosto běžně v hnědejch litrovkách s širokým hrdlem v prodejně Foto-kino v Hradci Králové. Akorát netuším, v jakým fotoprocesu se používal.
Jo a bacha na otevřenou flašku chloridu. Zažil jsem, že za víkend v místnosti, kde ta flaška stála vše železný pěkně povrchově zrezlo.