B115 vibrace asi motoru

Zpráva

xsc · #16 Příspěvek od **xsc** » 23 srp 2016, 23:46

Měl jsem TP18 na 15 cívce a B90 si s ním poradila.

BOBOBO · #17 Příspěvek od **BOBOBO** » 24 srp 2016, 05:50

Zdravím oldradia . Ještě se účastníš ve kšeftě u botanické ? Už jsem tam dlouho nebyl , mám to z ruky . Budeš v Holicích ? Též jsem Tě tam jednou zahlíd .

Radim · #18 Příspěvek od **Radim** » 24 srp 2016, 07:04

keemo píše:jen takova mala poznamka - 120minut na stranu bylo pri 9ce uz s tloustkou 25mikro....(maxell)

Máte pravdu, už jsem to opravil.
Holt je to už hezky dlouho, po škole a po studentském radiu mě postupně začalo zajímat něco jiného a pásky a magnetofony jsem uložil.
Až nyní se snadno dostupnou muzikou na internetu jsem zájem oživil.

konosuke · #19 Příspěvek od **konosuke** » 24 srp 2016, 07:17

no jo, série B4 a B5 mono plus odvozené typy (na svou dobu dost povedené mašiny, B4 obzvláště) zas neumožňovaly provoz nastojato (svisle) a to je cena za kmitání pásku u jednomotorového aparátu jak již výše uvedeno (rovněž Sony TC-366, 377) brzdy, seřízení a pásková dráha, motor bude v poho

Radim · #20 Příspěvek od **Radim** » 24 srp 2016, 07:34

xsc píše:Měl jsem TP18 na 15 cívce a B90 si s ním poradila.

Při běžném továrním nadstavení, konkrétně u mě na B 116kách jsou moje zkušenosti takové, že pásek TP 18 byl velice rychle vytahován. Pásek měl potom při přehrávání takový "korýtkovitý" vzhled, na cívku se nenavíjel stejnoměrně, hlavně při rychlém převíjení, čímž se navinutý pásek stal citlivější na chytání prachu. Taky se nikdy, ani při pomalém převíjení při přehrávání nebo nahrávání neutáhl tak, aby závity pásku na sobě držely. Cívku s takovým páskem člověk vzal do ruky, sáhl na "disk" navinutého pásku a ten pod prsty uhýbal a tvaroval se, jako by to byl mokrý hadr. Přirozeně tím pádem do sebe taky chytal plno prachu.
U pásku s dvojnásobnou hrací dobou měl nárok na to chování pásek až po množstvích přehrání, snad až stovkách, nebo starší pásek atd, u pásku s trojnásobnou dobou leckdy stačilo při rychlém přetáčení pásek co pár minut zastavit a původně nový pásek už byl celý vytahaný.
Tp 18 jsem používal na civkách 18 hodně jako pracovní pásek právě kvůli jejich kapacitě a tam, pokud jsem s těmi pásky musel na magnetofony s páskovými brzdami, jsem u nich ty brzdy přestavoval právě na mechanickou odolnost tohoto pásku na cívce 18. A to vždy vyšlo tak, že ty brzdy po přestavení téměř vůbec nebrzdily, jinak to nastavit, s ohledem na pevnost pásku TP 18, nešlo.
Pak jsem měl ještě s pásky TP 18 jednu archívní řadu na cívkách 13, tam šlo s přimhouřením oka ty pásky používat i na továrně nastavených B 116.

konosuke · #21 Příspěvek od **konosuke** » 24 srp 2016, 07:43

Katastrofálně vyřešena byla pásková dráha cívkáčů Unitra lic.Thomson (u nás hojně rozšířených pro atraktivní vzhled, výhodná cena) pravý unášeč moc tahal a první závity tenkého pásku 25μm nedej...18μm dokázala deformovat (manžeta) k nepoužitelnosti, trpěly tím cenné pásky Scotch superlife 220 či Maxell LN, UD 120-25, naopak odolávaly šmirglpásy Emgeton, Orwo nebo Stilon chemitex lic.Agfa - ten byl lepší i zvukově, dodával se i verze LP 35μm za cenu kratší hrací doby.

Radim · #22 Příspěvek od **Radim** » 24 srp 2016, 07:54

elektrosvit píše: Z řady B5 mám B54, B57 a B588. Kromě vrkajících motorků a ve srovnání s řadou B4 ne úplně dokonalých výlisků horních panelů si taky nemám na co stěžovat.

"Vrkání" motorku dělá právě ta vyschlá vaselína v ložiscích. Konkrétně ve spodním ložisku je kulička, na které ten setrvačním běží a která, když je bez mazání, toto dělá.
Jinak odolnost tohoto ložiska je velká, i přesto, že jde úplně nasucho v prachu a rzi a "vrká" to, motorek strašně dlouho běží a nezadře. Ale zmenšuje to sílu motorku, hlavně se to projeví při rychlém převíjení s velkými cívkami, kdy nakonec motorek ani není schopen ty velké cívky roztočit na plné otáčky a po celou dobu převíjení běží na podstatně snížených otáčkách. Což ten motorek přetěžuje a ještě víc zvyšuje jeho teplotu.
Je třeba sehnat kvalitnější vaselinu na teplotu aspoň 100 st C, motorek rozebrat a ložiska namazat. U úplně suchých ložisek i nadvakrát, protože poprvé se po zahřátí motorku do té vaseliny uvolní množství prachu a rzi, které dál působí jako brusná pasta.
Mimochodem, docela určitě by to co 5 - 10 let potřebovaly i motorky 7čkové, 9kové i 11x řady, ta vaselina tam bude pravděpodobně taky vyschlá.

Radim · #23 Příspěvek od **Radim** » 24 srp 2016, 08:04

konosuke píše:Katastrofálně vyřešena byla pásková dráha cívkáčů Unitra lic.Thomson (u nás hojně rozšířených pro atraktivní vzhled, výhodná cena) pravý unášeč moc tahal a první závity tenkého pásku 25μm nedej...18μm dokázala deformovat (manžeta) k nepoužitelnosti, trpěly tím cenné pásky Scotch superlife 220 či Maxell LN, UD 120-25, naopak odolávaly šmirglpásy Emgeton, Orwo nebo Stilon chemitex lic.Agfa - ten byl lepší i zvukově, dodával se i verze LP 35μm za cenu kratší hrací doby.

Pamatuji, Kotoučák Unitra ZK 246.......
U těch pásků ale výrobci co 2 - 4 roky vytvořili nový "model" který kolikrát měl výrazně odlišné vlastnosti od toho předchozího. Proto je vhodné uvádět přesný typ pásku.
A socialističtí "producenti" pásků je kapitola samo o sobě, co vyráběli, tak se snažili kopírovat starší osvědčené modely plus ke konci na výrobu rezgnovali a pásek kupovali na západě a jen řezali a natáčeli na cívky.
Například Emgeton od roku 1981 do roku 1985 vyprodukoval tři od sebe výrazně odlišné typy mechanickou kvalitou i požadavkem na optimální nastavení magnetofonu.

konosuke · #24 Příspěvek od **konosuke** » 24 srp 2016, 08:25

Kvalitnější Emgeton přišel do prodeje 10 let pozdě, na sklonku éry cívkáčů když komerční trh audio ovládly kazety z dovozu v dříve nebývalé nabídce...

Radim · #25 Příspěvek od **Radim** » 24 srp 2016, 08:40

konosuke píše:Kvalitnější Emgeton přišel do prodeje 10 let pozdě, na sklonku éry cívkáčů když komerční trh audio ovládly kazety z dovozu v dříve nebývalé nabídce...

No, byly i kazety Emgeton. C60 byly třeba taky s páskem TP18.
Ale jinak souhlas.
S Uranem a Plutem by byli kingové, s B4 by ještě měli šanci prorazit na západních trzích, v době B5 se to zlomilo a další kotoučákové řady byly už beznadějně mimo vývoj trhu.
Navíc v oblasti pásků to ke konci byly všechno dovážené pásky, co já vím.
A u kazeťáků měli ještě možnost prorazit s A3, dva protiběžné setrvačníky tomu dávaly kvalitu pro mobilní použití včetně poloprofesionálních audioreportáží....

konosuke · #26 Příspěvek od **konosuke** » 24 srp 2016, 08:46

Řada Τesla B5 byla krokem zpět, bohužel, pomalejší převíjení, jediný přínos cívky Φ180mm (stejně nebyly tenkrát dostupné jo leda tuzex pro valutovce případně soukromý dovoz z ideologicky nepřátelské ciziny) a neobvyhlé řešení napájení bez síťového trafa odbočkou na hnacím motorku, úspora Cu a hmotnosti, méně už maloobchodní ceny, československý ReVoX Tesla B135 se nerealizoval, Uran, Pluto, A3 portable souhlas, je to historie.

BOBOBO · #27 Příspěvek od **BOBOBO** » 24 srp 2016, 09:10

Pásek jsem snad 30 let nepustil . Cesta : B 4,90,700,101,73,113 . Kazeťák jen CCCP , byl i na vojně ..... Až po sametu mám celou věž SONY , párkrát se duodek točil , nějaká autokalibrace , otočné hlavy , dolby abcs....muzeum...šrot , těch peněz , taky jsem si musel trochu zablbnout .

elektrosvit · #28 Příspěvek od **elektrosvit** » 24 srp 2016, 12:05

Radim:
Ale to by se mi muselo chtít ty motorky demontovat.

Opatrně by asi chtěly lehce přimáznout všechny rotující části. Vaselinu mám LA 2, použitelná je podle etikety do 120 °C, tak někdy zkusím. B4 se dařilo vyvážet docela úspěšně, někde tu o tom psal Hill. B5 ještě taky šly. V případě Urana a Pluta netuším. Pak začala v zahraničí expanze kazet a s obyč kotoučáky byl konec. U nás se program výroby kazeťáků z nejrůznějších důvodů nějak nevyvedl a záznam na kazetu vycházel dráž než na kotouč, tak se s kotoučáky pokračovalo.

konosuke:
Nevím, kde pořád chodíš na to, že se ty Scotche 220 vytahují. Používám je již řadu let a nevytahal se žádný. A ani od nikoho jiného jsem o tom neslyšel. S Unitrou- Thomsonem zkušenost nemám, ale s Unitrou- Grundigem ZK 140T jo a nic moc. Původně jsem z toho vinil Poláky, ale pak v jiném vlákně psal Hill, že ani originál nebyl dokonalý. Rychloposuvy moc nejdou, uvnitř neustále něco klepe, přítlačná kladka je přesně široká jako pásek, takže jde jen velmi těžko vystředit, aby zabírala po celé jeho šířce. Prapodivný přítlačný pásek u kombinované hlavy způsoboval kolísání výšek v reprodukci- poté, co jsem na něj přilepil chemoprenem kousek plsti, problém zmizel. Oproti B5 atraktivnější vzhled, ale to je tak vše. Řada B5 nějakým krokem zpět nebyla, prostě jednoduché levné magnetofony pro co nejširší okruh méně náročných zákazníků. Kdo chtěl dražší přístroj, sáhl po něčem z řady B4 nebo pak B7. Pomalejší převíjení bych jako nějaký nedostatek neviděl. Třeba ta Unitra nepřevíjí rychleji. A napájení neprobíhá z žádné odbočky, ale ze samostatných vinutí na motorku. A ani to není nijak neobvyklé. Používala to řada výrobců včetně již zmiňovaného Grundiga a pak Unitry.

konosuke · #29 Příspěvek od **konosuke** » 24 srp 2016, 12:28

asi jsme oba používali jinou výr.šarži (nebo ročník) materiálů Scotch ale potvrdili souhlasně uživatelé jiní...a k tomu napájení B5 je to totéž co jsem napsal akorát jinými slovy, no nejsem odborník slaboproud jenom kutil-dráteník
ale furt se něco učím, jo u B5 mně trochu vadilo že přepnutím na rychlost 4.75 cm/s přiměřeně se snížil i rychloposuv pásku, unášeče B5 byly citelně pevnější a z lepší hmoty než B4, to ano když musely utáhnout velké cívky

elektrosvit · #30 Příspěvek od **elektrosvit** » 24 srp 2016, 12:44

U B5 je rychlost převíjení pořád stejná nezávisle na zvolené rychlosti. Přepínání rychlosti je ryze mechanické, nikoli elektrické. Na výkyvné páce je dvojdílná předloha skládající se z řemeničky a z dvojstupňové kladky. Dvojstupňová kladka se může posouvat nahoru a dolů ve směru své osy podle zvolené rychlosti. Po zapnutí přístroje se pak kladka příslušným průměrem přitiskne k obložení setrvačníku. To, co popisuješ, bylo u Sonetu Duo a Sonetu B3.