Mohlo by sa ti zísť.
http://www.oldradio.cz/ts1039.htm
Tesla DOMINANT 1039A
Moderátor: Moderátoři
Ahoj
dostal jsem darem tento vcelku pěkný gramofon s rádiem DOMINANT 1039A
Má dva problémy 1. špatné všechny potenciometry a 2. když hraje na pomalou ryclost tak to zní jak když tahá kočku a ocas. Příde mi, že vázne unašeč talíře netočí se zrovna volně na duhou stranu nemám s gramofony žádné zkušenosti.
Hlavním problémem je jak jej rozdělat ? Věděl by někdo ?
Nechci ho zmrzačit a ikdyž jsem vyšrouboval všechny šrouby co sem našel tak drží pevně u sebe, respektive pruží.
Díky Robert
dostal jsem darem tento vcelku pěkný gramofon s rádiem DOMINANT 1039A
Má dva problémy 1. špatné všechny potenciometry a 2. když hraje na pomalou ryclost tak to zní jak když tahá kočku a ocas. Příde mi, že vázne unašeč talíře netočí se zrovna volně na duhou stranu nemám s gramofony žádné zkušenosti.
Hlavním problémem je jak jej rozdělat ? Věděl by někdo ?
Nechci ho zmrzačit a ikdyž jsem vyšrouboval všechny šrouby co sem našel tak drží pevně u sebe, respektive pruží.
Díky Robert
Jen pozor na TP160 z výprodejů, ty budou pravděpodobně chrastit taky, jen možná ne tolik.
Máš v tom šasi HC15 nebo HC16? S jakou vložkou?
Zkontroluj po sundání talíře přehazovačku řemínku, někdy to nepřeskočí tam, kam má a kňourá to. Může být i dlouhým odstavením ztvrdlý a ztuhlý v místě, kde stál na řemenici motoru, tak to bude možná kolísat.
Může být i přischlé talířové ložisko, plastový subtalíř by se bez řemínku měl velmi lehoučce a chvíli točit. Maže se řídkým olejem na šicí stroje.
Jestli motor nedrží otáčky, případně se blbě rozbíhá, nebo se někdy dokonce roztočí opačně /všecky SMR300 neměly opačnou brzdu/, tak zkontroluj jeden či dva kondenzátory, zapojené v rozběhové fázi motorku.
Jsou na šasi zespoda, pod plastovou krytkou, nebo v plastové krabičce vedle vypínače. Pokud tam najdeš hovňáky, vyhoď je rovnou a naletuj sestavu žlutých axiálních MKT se stejnou štítkovou kapacitou.
Na motorky 220V tam myslím bylo 47n/1000V a na motorky 24V tuším 470n/100V. Může se to podle sérií motorků lišit.
Máš v tom šasi HC15 nebo HC16? S jakou vložkou?
Zkontroluj po sundání talíře přehazovačku řemínku, někdy to nepřeskočí tam, kam má a kňourá to. Může být i dlouhým odstavením ztvrdlý a ztuhlý v místě, kde stál na řemenici motoru, tak to bude možná kolísat.
Může být i přischlé talířové ložisko, plastový subtalíř by se bez řemínku měl velmi lehoučce a chvíli točit. Maže se řídkým olejem na šicí stroje.
Jestli motor nedrží otáčky, případně se blbě rozbíhá, nebo se někdy dokonce roztočí opačně /všecky SMR300 neměly opačnou brzdu/, tak zkontroluj jeden či dva kondenzátory, zapojené v rozběhové fázi motorku.
Jsou na šasi zespoda, pod plastovou krytkou, nebo v plastové krabičce vedle vypínače. Pokud tam najdeš hovňáky, vyhoď je rovnou a naletuj sestavu žlutých axiálních MKT se stejnou štítkovou kapacitou.
Na motorky 220V tam myslím bylo 47n/1000V a na motorky 24V tuším 470n/100V. Může se to podle sérií motorků lišit.
Ahoj,
děkuji za odpověď. takže šasi je HC 16 datum výroby 14 ledna 86.
Vložka je RTF VEB NEL DDR CS29
Reprobedny k němu ARS 18. 8. 1986 prodáno to bylo 27. února 1987 na gramofonu jsem žádné datum výroby ani kód dle tabulky nenašel. Mám k němu i návod škoda, že chybí účet. Odstaven byl tak před 15ti lety právě kvůli masivnímu chrastění všech poťáků. Od té doby ležel ve skříni.
Motorek pro gramofon je 24V kondenzátor TC 473 MP jeho kapacita je pod držákem takže momentálně nepřečtu. řemínek přeskakuje správně, to jsem kontroloval gumička mi nepříde špatná, ale problém bude v ložisku ten talíř, když roztočím tak udělá max jednu otáčku a stojí.
Poťáky jsem právě před chvílí objednal na Hadexu mají tam přímo ty co jsou v gramofonu. Objednal jsem jich 5 za 12 kč / kus to nešlo nekoupit tak uvidíme.
TP 160 10K/N 25B začátek je jasný a to 25B by mělo být průměr délka a úprava hřídelky B je tuším s ploškou D bylo snad s dírou a závitem.
děkuji za odpověď. takže šasi je HC 16 datum výroby 14 ledna 86.
Vložka je RTF VEB NEL DDR CS29
Reprobedny k němu ARS 18. 8. 1986 prodáno to bylo 27. února 1987 na gramofonu jsem žádné datum výroby ani kód dle tabulky nenašel. Mám k němu i návod škoda, že chybí účet. Odstaven byl tak před 15ti lety právě kvůli masivnímu chrastění všech poťáků. Od té doby ležel ve skříni.
Motorek pro gramofon je 24V kondenzátor TC 473 MP jeho kapacita je pod držákem takže momentálně nepřečtu. řemínek přeskakuje správně, to jsem kontroloval gumička mi nepříde špatná, ale problém bude v ložisku ten talíř, když roztočím tak udělá max jednu otáčku a stojí.
Poťáky jsem právě před chvílí objednal na Hadexu mají tam přímo ty co jsou v gramofonu. Objednal jsem jich 5 za 12 kč / kus to nešlo nekoupit tak uvidíme.
TP 160 10K/N 25B začátek je jasný a to 25B by mělo být průměr délka a úprava hřídelky B je tuším s ploškou D bylo snad s dírou a závitem.
-
elektrosvit
- Příspěvky: 2512
- Registrován: 27 čer 2016, 02:00
Tak jsem nevydržel až přijdou nové poťáky a opravil jsem ty původní.
Používám na to metodu:
1) rozeberu potenciometr a vatičkou do ucha namočenou do denaturovaného lihu vyčistím dráhu.
2) mírně vychýlím nožičky běžce z původní dráhy.
3) čistou dráhu potřu vačtikou namočenou do WD 40
4) měřákem kontroluji díry po opravě případně změním polohu nožiček.
Takto jsem opravil 90% všech potenciometrů co jsem opravoval i hodně vydřípané Talismaní.
Mažu to hlavně abych eliminoval odskakování nožiček běžce.
Mázul jsem ložisko talíře gramofonu a už jde zcela lehce. Vcelku to slušně hraje.
Ještě mě napadlo, že bych posunul pásmo VKV do 108MHz tady jsem to ještě nestudoval, ale už se mi to povedlo v Teslím autorádiu dle servisního manuálu posunutím dorazu.
Používám na to metodu:
1) rozeberu potenciometr a vatičkou do ucha namočenou do denaturovaného lihu vyčistím dráhu.
2) mírně vychýlím nožičky běžce z původní dráhy.
3) čistou dráhu potřu vačtikou namočenou do WD 40
4) měřákem kontroluji díry po opravě případně změním polohu nožiček.
Takto jsem opravil 90% všech potenciometrů co jsem opravoval i hodně vydřípané Talismaní.
Mažu to hlavně abych eliminoval odskakování nožiček běžce.
Mázul jsem ložisko talíře gramofonu a už jde zcela lehce. Vcelku to slušně hraje.
Ještě mě napadlo, že bych posunul pásmo VKV do 108MHz tady jsem to ještě nestudoval, ale už se mi to povedlo v Teslím autorádiu dle servisního manuálu posunutím dorazu.
- Přílohy
-
- domin.jpg
- ...
- (61.18 KiB) Staženo 89 x
Naposledy upravil(a) Robert18 dne 31 říj 2017, 19:04, celkem upraveno 1 x.
.TG: rozhodně nemáš pravdu a hned Ti vysvětlím proč.
Vše následující se týká v plné míře pouze tuzemských potenciometrů, které mají odporovou dráhu vpálenou do podkladového materiálu.
Ať už jde o starší typ potenciometru s plechovým jezdcem, nebo s uhlíkovým a plechovým sběracím kontaktem - jde o tření s poměrně velkým přítlakem. Pokud by sebelesklejší odporová dráha zůstala úplně vysušená od čistidla/odmašťovadla, tak při častém používání např. v mixpultu, zesilovači, ve stolním měřáku apod. by byla velmi brzy v odporové dráze vydřená drážka pohybem nasucho a potenciometr by se po takové "opravě" a častém používání objektivně nacházel v mnohem horším stavu, než když předtím pouze chrastil.
Kromě toho - smyk suchého po suchém /teď tím fakt nic jiného nemyslím/ vyvolává neviditelné, ale slyšitelné odskakování běžce od dráhy, projevující se hlučnějším chodem, někdy přecházející až do lehkého pískání. Odskakování násobí vydírání dráhy, která se kombinací suchého povrchu a odskakování vydře opravdu velmi brzy, pokud se potenciometr pravidelně používá. U exemplářů, kterými se pohne jednou za uherský rok, to nemusí být až tolik poznat, ale je to každopádně špatně.
Odporová dráha a ani hliníkové ložisko po vyčištění a faktickém silném odmaštění by nikdy neměly zůstat úplně suché.
K "namazání", resp. zábraně vydírání dráhy úplně bohatě stačí půlkapka petroleje, nafty /ovšem bez biosračky/, případně něčeho podobně mastného a zároveň tekutého - v případě tuzemských potenciometrů je možné v nouzi použít i kapku oné WD40. Nebezpečí WD40 tkví v agresivnějším složení /více, než stopové množství kyseliny fosforečné/ které kromě mazání má za úkol i uvolňovat zatuhlé či zarezlé záležitosti naleptáním a rychlým vzlínáním. Agresivnější složení kombinovaného přípravku WD40 ale rozhodně není dobré ani pro mechanické části, ani pro vývody potenciometru či plošné spoje, pokud se vstříkne přípravek do zapájeného potenciometru.
V každém případě je WD40 opravdu nouzovka a až bude k dispozici troška kvalitní nafty, petroleje, červené leštěnky na nábytek Diava /ovšem té s originálním složením ze 70. - 80. let!/, případně staré zásoby přípravku Kontox 10.
Podle mých zkušeností se od firmy Kontakt-Chemie v ČR pravděpodobně běžně prodává pouze jeden přípravek, který by potenciometr či přepínač dokázal trvale a spolehlivě namazat+nakonzervovat. Je to tekutá kontaktní vazelína, která na vzduchu za chvíli zhoustne do netekoucího stavu - teď zrovna si bohužel nemohu vzpomenout na přesné označení - je ale jen jedna. Lehoučce namáznout je potřeba jak celou dráhu, tak i kroužek sběracího kontaktu.
Ložisko hřídele je dobré namazat pokud možno co nejhustší, ropnou vazelínou, nebo tím nejhustším druhem silikonové vazelíny Lukosan - jen tak lze dosáhnout tichého a "hladkého" chodu potenciometru. U ložiska platí, že raději méně, než více - vazelína z ložiska má tendenci /zejména ve vyšších teplotách/ se rozlézt všude možně - včetně dráhy. U silikonu je to celkem průšvih, protože je to jednak velmi kvalitní izolant a jednak se stopy silikonu z čehokoli velmi špatně dostávají.
Nic z výše uvedeného ale neplatí pro potenciometry z laciných čínských zařízení. Mají často dráhu vytvořenou jen nevypalovanou, stříkanou vrstvou odporového laku na podkladový materiál. Jejich životnost i cena tomu vždy odpovídá a při pokusu o vyčištění takového potenciometru jakýmkoli agresivnějším prostředkem dráhu buď spolehlivě rozpustíte /takže po vstříknutí čisticího prostředku ven vyteče krom jeho přebytku i bývalá odporová dráha v podobě černé sračky/, anebo dráhu alespoň narušíte natolik, že se po několika desítkách minut a pár protočeních začne loupat.
Tady žádné řešení není - tento druh zboží není určen ani k opravám, ani potenciometry k čištění. Pouze výměna za podobný, elektricky a mechanicky stejný typ, pokud možno o něco kvalitnější.
Teď k tomu prachu: je potřeba v první řadě zabránit prachu v přístupu do potenciometru, nikoli nechávat záměrně dráhu vysušenou, aby se na ni náhodou nelepila další zrnka prachu.
Potenciometry TP160-169 jsou v tomto směru úplně na vyliž, u vývodů je ničím nekrytá díra, jako do prdele a někdy ještě další dvě malé na krytu. Podobně blbě to mají i starší typy TP280n, kterých je zejména v sériově vyráběných přístrojích ještě hodně. Novější, či spíše variantní typ TP280b má výstřih krytu u vývodů zevnitř zakrytý proužkem fólie, ani tak ale nelze úplně zabránit přístupu prachu, zvlášť u přístrojů s ventilátorem, do kterých se tyto netěsné potenciometry s jednoduchým běžcem vůbec nehodí.
Částečná pomoc u těch typů, které nemají ve výstřihu krytu krycí fólii, je po dokončení montáže /pokud to lze/ přelepit výstřih krytu kvalitní, nejlépe teplovzdornou lepicí páskou.
Teplovzdornou /kaptonová lepicí páska/ proto, aby krycí páska při případném pájení okamžitě neroztála. Žlutooranžová, kaptonová lepicí páska šířky 12mm dokonce přežije bez hnutí i připájení zemnicího drátu na samotný kryt TP280n.
Vše následující se týká v plné míře pouze tuzemských potenciometrů, které mají odporovou dráhu vpálenou do podkladového materiálu.
Ať už jde o starší typ potenciometru s plechovým jezdcem, nebo s uhlíkovým a plechovým sběracím kontaktem - jde o tření s poměrně velkým přítlakem. Pokud by sebelesklejší odporová dráha zůstala úplně vysušená od čistidla/odmašťovadla, tak při častém používání např. v mixpultu, zesilovači, ve stolním měřáku apod. by byla velmi brzy v odporové dráze vydřená drážka pohybem nasucho a potenciometr by se po takové "opravě" a častém používání objektivně nacházel v mnohem horším stavu, než když předtím pouze chrastil.
Kromě toho - smyk suchého po suchém /teď tím fakt nic jiného nemyslím/ vyvolává neviditelné, ale slyšitelné odskakování běžce od dráhy, projevující se hlučnějším chodem, někdy přecházející až do lehkého pískání. Odskakování násobí vydírání dráhy, která se kombinací suchého povrchu a odskakování vydře opravdu velmi brzy, pokud se potenciometr pravidelně používá. U exemplářů, kterými se pohne jednou za uherský rok, to nemusí být až tolik poznat, ale je to každopádně špatně.
Odporová dráha a ani hliníkové ložisko po vyčištění a faktickém silném odmaštění by nikdy neměly zůstat úplně suché.
K "namazání", resp. zábraně vydírání dráhy úplně bohatě stačí půlkapka petroleje, nafty /ovšem bez biosračky/, případně něčeho podobně mastného a zároveň tekutého - v případě tuzemských potenciometrů je možné v nouzi použít i kapku oné WD40. Nebezpečí WD40 tkví v agresivnějším složení /více, než stopové množství kyseliny fosforečné/ které kromě mazání má za úkol i uvolňovat zatuhlé či zarezlé záležitosti naleptáním a rychlým vzlínáním. Agresivnější složení kombinovaného přípravku WD40 ale rozhodně není dobré ani pro mechanické části, ani pro vývody potenciometru či plošné spoje, pokud se vstříkne přípravek do zapájeného potenciometru.
V každém případě je WD40 opravdu nouzovka a až bude k dispozici troška kvalitní nafty, petroleje, červené leštěnky na nábytek Diava /ovšem té s originálním složením ze 70. - 80. let!/, případně staré zásoby přípravku Kontox 10.
Podle mých zkušeností se od firmy Kontakt-Chemie v ČR pravděpodobně běžně prodává pouze jeden přípravek, který by potenciometr či přepínač dokázal trvale a spolehlivě namazat+nakonzervovat. Je to tekutá kontaktní vazelína, která na vzduchu za chvíli zhoustne do netekoucího stavu - teď zrovna si bohužel nemohu vzpomenout na přesné označení - je ale jen jedna. Lehoučce namáznout je potřeba jak celou dráhu, tak i kroužek sběracího kontaktu.
Ložisko hřídele je dobré namazat pokud možno co nejhustší, ropnou vazelínou, nebo tím nejhustším druhem silikonové vazelíny Lukosan - jen tak lze dosáhnout tichého a "hladkého" chodu potenciometru. U ložiska platí, že raději méně, než více - vazelína z ložiska má tendenci /zejména ve vyšších teplotách/ se rozlézt všude možně - včetně dráhy. U silikonu je to celkem průšvih, protože je to jednak velmi kvalitní izolant a jednak se stopy silikonu z čehokoli velmi špatně dostávají.
Nic z výše uvedeného ale neplatí pro potenciometry z laciných čínských zařízení. Mají často dráhu vytvořenou jen nevypalovanou, stříkanou vrstvou odporového laku na podkladový materiál. Jejich životnost i cena tomu vždy odpovídá a při pokusu o vyčištění takového potenciometru jakýmkoli agresivnějším prostředkem dráhu buď spolehlivě rozpustíte /takže po vstříknutí čisticího prostředku ven vyteče krom jeho přebytku i bývalá odporová dráha v podobě černé sračky/, anebo dráhu alespoň narušíte natolik, že se po několika desítkách minut a pár protočeních začne loupat.
Tady žádné řešení není - tento druh zboží není určen ani k opravám, ani potenciometry k čištění. Pouze výměna za podobný, elektricky a mechanicky stejný typ, pokud možno o něco kvalitnější.
Teď k tomu prachu: je potřeba v první řadě zabránit prachu v přístupu do potenciometru, nikoli nechávat záměrně dráhu vysušenou, aby se na ni náhodou nelepila další zrnka prachu.
Potenciometry TP160-169 jsou v tomto směru úplně na vyliž, u vývodů je ničím nekrytá díra, jako do prdele a někdy ještě další dvě malé na krytu. Podobně blbě to mají i starší typy TP280n, kterých je zejména v sériově vyráběných přístrojích ještě hodně. Novější, či spíše variantní typ TP280b má výstřih krytu u vývodů zevnitř zakrytý proužkem fólie, ani tak ale nelze úplně zabránit přístupu prachu, zvlášť u přístrojů s ventilátorem, do kterých se tyto netěsné potenciometry s jednoduchým běžcem vůbec nehodí.
Částečná pomoc u těch typů, které nemají ve výstřihu krytu krycí fólii, je po dokončení montáže /pokud to lze/ přelepit výstřih krytu kvalitní, nejlépe teplovzdornou lepicí páskou.
Teplovzdornou /kaptonová lepicí páska/ proto, aby krycí páska při případném pájení okamžitě neroztála. Žlutooranžová, kaptonová lepicí páska šířky 12mm dokonce přežije bez hnutí i připájení zemnicího drátu na samotný kryt TP280n.
Ahoj,
tak jsem chtěl přeladit svého dominanta na horní hranici VKV pásma 108 MHz.
Začal jsem studovat zapojení a v části A jsou 4 body kde je řízena frekvence varikapy.
vstupní díl, pak jakási pásmová propusť za T1 a oscilátor T3. Nejjednodušším způsobem jak přimět tyto obvody pracovat na vyšší frekvenci se nabízí zvýšení ladícího napětí.
Před zásahem do rádia provedeno měření :
Maximální frekvence VKV 101.5 MHz ( mělo by být 104MHz)
Napájecí ladící napětí pin 15 - 27V
Ladící napětí z části P1 pin 16 max 25V
Obě napětí se shodují se servisním manuálem. Ladící napětí ztrácí 2V na části P1 na odporech R10 a R 17. jeho velikost lze ovlivnit trimrem R18.
Vyhledal jsem zapojení obvodu MAA723CN
http://www.amapro.cz/datove_zdroje/kata ... sla_64.php
Zapojení je v podstatě shodné s doporučeným zapojením tedy změnou odporů mezi piny 10, 4 a zemí jsem docílil napětí 32V.
Provedl jsem nové měření:
Maximální frekvence VKV 103.2 MHz
Napájecí ladící napětí pin 15 - 32.21V
Ladící napětí z části P1 pin 16 max 29.84V
Zde jsem se rozhodl sundat stínící kryt části A a změřit jaké je napětí na emitorovém sledovači T4 a jaké je na varikapech potažmo na P1-4 ( R31 -R34 ve schematu).
Na trimrech logicky jedna strana se rovná Pinu 15 (32V) a druhá Ladícímu napětí Pin 16.
Měřením napětí na běžcích (při zvoleném ladícím napětí 16V) přineslo dva zajímavé poznatky:
1) na P1 pro vstupní obvod je stále 32V ikdyž ladící napětí na pinu 16 a na jedné straně trimru je 16V
2) ladícím napětí vyšším než 24V se projevuje úbytek napětí mezi běžcem P4 a ladícím napětímcca 3V max 26V při 29V
Rádio normálně hraje
Ještě jsem udělal pokus a vrátil napětí na 27V místo 32V chování je obdobné na P1 stále 26.9V a na P4 př 24V je 23V.
Nejvíce mě překvapuje napětí na vstupním obvodu ověřeno na Varikapech mezi D1 a D2 32V.
Poradí někdo ? Vypadá to, ale že bude třeba snížit kapacitu kondenzátorů, protože varikapy už dál šponovat nemůžu, si teda myslím nevím co za typ tam je a jaké mají parametry.
tak jsem chtěl přeladit svého dominanta na horní hranici VKV pásma 108 MHz.
Začal jsem studovat zapojení a v části A jsou 4 body kde je řízena frekvence varikapy.
vstupní díl, pak jakási pásmová propusť za T1 a oscilátor T3. Nejjednodušším způsobem jak přimět tyto obvody pracovat na vyšší frekvenci se nabízí zvýšení ladícího napětí.
Před zásahem do rádia provedeno měření :
Maximální frekvence VKV 101.5 MHz ( mělo by být 104MHz)
Napájecí ladící napětí pin 15 - 27V
Ladící napětí z části P1 pin 16 max 25V
Obě napětí se shodují se servisním manuálem. Ladící napětí ztrácí 2V na části P1 na odporech R10 a R 17. jeho velikost lze ovlivnit trimrem R18.
Vyhledal jsem zapojení obvodu MAA723CN
http://www.amapro.cz/datove_zdroje/kata ... sla_64.php
Zapojení je v podstatě shodné s doporučeným zapojením tedy změnou odporů mezi piny 10, 4 a zemí jsem docílil napětí 32V.
Provedl jsem nové měření:
Maximální frekvence VKV 103.2 MHz
Napájecí ladící napětí pin 15 - 32.21V
Ladící napětí z části P1 pin 16 max 29.84V
Zde jsem se rozhodl sundat stínící kryt části A a změřit jaké je napětí na emitorovém sledovači T4 a jaké je na varikapech potažmo na P1-4 ( R31 -R34 ve schematu).
Na trimrech logicky jedna strana se rovná Pinu 15 (32V) a druhá Ladícímu napětí Pin 16.
Měřením napětí na běžcích (při zvoleném ladícím napětí 16V) přineslo dva zajímavé poznatky:
1) na P1 pro vstupní obvod je stále 32V ikdyž ladící napětí na pinu 16 a na jedné straně trimru je 16V
2) ladícím napětí vyšším než 24V se projevuje úbytek napětí mezi běžcem P4 a ladícím napětímcca 3V max 26V při 29V
Rádio normálně hraje
Ještě jsem udělal pokus a vrátil napětí na 27V místo 32V chování je obdobné na P1 stále 26.9V a na P4 př 24V je 23V.
Nejvíce mě překvapuje napětí na vstupním obvodu ověřeno na Varikapech mezi D1 a D2 32V.
Poradí někdo ? Vypadá to, ale že bude třeba snížit kapacitu kondenzátorů, protože varikapy už dál šponovat nemůžu, si teda myslím nevím co za typ tam je a jaké mají parametry.