Zdravím a chtěl bych se optat, zda by se se mnou někdo podělil o své zkušenosti z oživování a slaďování superhetů - teď konkrétně Talismana.
Rozchodil jsem u jednoho síťovou část, zkontroloval kritické kndenzátory a než ho začnu slaďovat podle servisního návodu, tak bych se chtěl zeptat, jestli a jak někdo z vás měřil frekvenční vlastnosti mf propustí a laděných obvodů antény a oscilátoru.
Servisní návod nepočítá s tím, že by někdo chtěl měřit hodnoty obvodů, ale dává návod k naladění na maximální souběh a výkon.
Než začnu čímkoli točit (tím se dá nadělat víc škody než užitku), tak bych rád něco změřil - generátorem, osciloskopem, čítačem. Ale přemýšlím o tom, jak ty přístroje, abych ovbody co nejméně ovlivnil (mf jsou v krytech..) navázal.
Na Jeníčkových stránkách je sonda se zesilovačem s vf tranzistory, ale nevím, jestli neexistují jiné metody, které třeba právě u Talismana dobře fungují.
Jde mi o změření rezonančních frekvencí, Q obvodů a nastavení vazeb.
Díky za vaše názory.
Pavel
Měření rezonančních obvodů Talismana a vůbec
Moderátor: Moderátoři
-
racek_seagull
- Příspěvky: 34
- Registrován: 30 bře 2015, 02:00
Ustanovení 1
Samozřejmě by byl nesmysl rozpojovat laděné obvody a měřit součástky, aniž by se v tom uplatnil vliv okolních součástek a parazitních reaktancí a odporů vedení. K tomu každé měření je zatížené nějakou chybou a, jak říká Murphy, všechny chyby a tolerance se nakonec sečtou v tom nejméně příznivém smyslu.
Proto se slaďují až hotové laděné obvody a filtry a nastavují se jejich charakteristiky ve zkompletovaném zapojení pomocí generátorů, rozmítačů, měřicích vysílačů, osciloskopů a milivoltmetrů.
Ustanovení 2
cívka či pásmová propust patří k nejstabilnějším obvodům v zapojení. Proto se na ně sahá jen v nejnutnějších případech, a těch je málo.
Samozřejmě by byl nesmysl rozpojovat laděné obvody a měřit součástky, aniž by se v tom uplatnil vliv okolních součástek a parazitních reaktancí a odporů vedení. K tomu každé měření je zatížené nějakou chybou a, jak říká Murphy, všechny chyby a tolerance se nakonec sečtou v tom nejméně příznivém smyslu.
Proto se slaďují až hotové laděné obvody a filtry a nastavují se jejich charakteristiky ve zkompletovaném zapojení pomocí generátorů, rozmítačů, měřicích vysílačů, osciloskopů a milivoltmetrů.
Ustanovení 2
cívka či pásmová propust patří k nejstabilnějším obvodům v zapojení. Proto se na ně sahá jen v nejnutnějších případech, a těch je málo.
-
Ivan_Ryger
- Příspěvky: 1265
- Registrován: 02 bře 2005, 01:00
- Bydliště: Bratislava, Petrzalka
Ako Hill píše, cievka je jedna z najstabilnejších súčiastok v obvode.
Párkrát som mal v rukách superhety Tesla so sľudovými kondenzátormi, ktoré utrpeli vďaka ovzdušiu Bratislavy 80-tych rokov, zčernené strieborné polepy. Ich kapacita sa častokrát zmenšila na pár % pôvodnej veľkosti. Po výmene za nové kondenzátory presnej veľkosti nebolo treba vôbec cievkami točiť.
Ivan
Párkrát som mal v rukách superhety Tesla so sľudovými kondenzátormi, ktoré utrpeli vďaka ovzdušiu Bratislavy 80-tych rokov, zčernené strieborné polepy. Ich kapacita sa častokrát zmenšila na pár % pôvodnej veľkosti. Po výmene za nové kondenzátory presnej veľkosti nebolo treba vôbec cievkami točiť.
Ivan
Prošlo mi dílnou v posledních letech několik desítek převážně Tesla rádií a nemohu než konstatovat,že s tou stabilitou cívek u Talismanů je to hodně pofidérní - zřejmě zejména proto ,že cca 50 W ve velmi malém prostoru a tudíž "vypékání" součástek za léta provozu udělá své. Ujíždí jak indukčnost (permeabilita jader) ,tak Q cívek ,a to snížené Q má obvykle dost velký vliv na citlivost i selektivitu i při pečlivém sladění. Obvykle třeba oscilátor na horním konci kv nekmitá,i když je UCH21 dobrá, mf je širší než je psáno,takže do toho leze " bordýlek" atd.
Měřit jednotlivé laděné obvody,jak píše Hill,jde hodně blbě vzhledem k vysokým impedancím obvodů rádia - i jen sonda osc. 10:1 s 10-30 pF to rozhodí .
Takže ,když to shrnu, ladit dle předpisu ,hrubé vady typu uhnilého či zkorodovaného slíďáku opravit , celkový výsledek pak bude u každého kusu jiný podle toho,jak dalece cívky za ta léta degradovaly - absolutně to mohou být třeba v citlivosti desítky procent rozdílu u jinak stejných kusů.
Hlavně při hraní si s tím nezapomeň na oddělovací transformátor !
Měřit jednotlivé laděné obvody,jak píše Hill,jde hodně blbě vzhledem k vysokým impedancím obvodů rádia - i jen sonda osc. 10:1 s 10-30 pF to rozhodí .
Takže ,když to shrnu, ladit dle předpisu ,hrubé vady typu uhnilého či zkorodovaného slíďáku opravit , celkový výsledek pak bude u každého kusu jiný podle toho,jak dalece cívky za ta léta degradovaly - absolutně to mohou být třeba v citlivosti desítky procent rozdílu u jinak stejných kusů.
Hlavně při hraní si s tím nezapomeň na oddělovací transformátor !
-
racek_seagull
- Příspěvky: 34
- Registrován: 30 bře 2015, 02:00
-
racek_seagull
- Příspěvky: 34
- Registrován: 30 bře 2015, 02:00
Pro Hilla:
Právě to jsem měl na mysli. Rozmítačem se pokusit srovnat rezonanční křivky hotových obvodů, tak jak jsou a porovnáním třeba mezi propustmi usoudit na kvalitu a srovnat naladěné frekvence.
Obecně:
Jinými slovy napřed zjistit, že laděný obdod, je úplně mimo, má plochou rezonanční křivku nebo třeba že obě mf propusti mají dobrou kvalitu, ale liší se jen mírně naladěnou frekvencí.. Zjistit, který obvod je třeba opravit (kondezátory), doladit nebo nechat, jak je..
Právě to jsem měl na mysli. Rozmítačem se pokusit srovnat rezonanční křivky hotových obvodů, tak jak jsou a porovnáním třeba mezi propustmi usoudit na kvalitu a srovnat naladěné frekvence.
Obecně:
Jinými slovy napřed zjistit, že laděný obdod, je úplně mimo, má plochou rezonanční křivku nebo třeba že obě mf propusti mají dobrou kvalitu, ale liší se jen mírně naladěnou frekvencí.. Zjistit, který obvod je třeba opravit (kondezátory), doladit nebo nechat, jak je..
To praskání pokovů na slídě na rozlaďování má největší vliv a s časem se kapacita zmenšuje, lepší by proto bylo ty v obvodech s velkou odchylkou vyměnit. Ty, co "drží", tam můžou dobře sloužit dalších 60 let.
Kvůli teplotní stabilitě bych doporučil poohlédnout se opět po slídových kondíkách, dost dobře kompenzují teplotní chybu prachových jader v cívkách a cívek vůbec.
A ještě maličkost: před slaďováním nech rádio aspoň 20 minut běžet ve skříňce (nebo hodinu bez ní), ať se teplota ustálí po celém šasi, i když v elektronkách se ustálí poměry do 10 minut.
Kvůli teplotní stabilitě bych doporučil poohlédnout se opět po slídových kondíkách, dost dobře kompenzují teplotní chybu prachových jader v cívkách a cívek vůbec.
A ještě maličkost: před slaďováním nech rádio aspoň 20 minut běžet ve skříňce (nebo hodinu bez ní), ať se teplota ustálí po celém šasi, i když v elektronkách se ustálí poměry do 10 minut.