Spínání světel
Moderátor: Moderátoři
Spínání světel
Dobrý den přeji, kamarád má Suzuki swift a tam má spínání hlavních světlometů v mínusovém pólu. Jaký to má účel?
Neptej se proč, je to totéž, jako by ses ptal, proč měl polský Fiat nebo Žigul či co to tehdy bylo, obě vlákna v sérii, a to nepoužité se přepínačem zkratovalo. Jedno na plus, druhé na kostru.
Tam to bylo kvůli tomu, aby během přepínání se studené vlákno předžhavilo a nedostalo takovou proudovou pecku, jako do studeného vlákna.
U Swiftů (předpokládám, že máš na mysli Swift EA/MA 1989 - 2002) to vzniklo kvůli obvodu DRL, tedy obvodu řízení denního svícení, který si objednávali do některých evropských zemí, případně obvodu DIM-DIP, což je automatické rozsvěcení světel podle hladiny vnějšího osvětlení, které si objednávali pro Skandinávii. Obě jednotky lze totiž zapojit do stejného konektoru pod palubkou, jen je asi už nikdo nedodává. A, aby se nemusel výkonový plus tahat ještě někam jinam pod palubkou, zvolili ovládání spojením s kostrou. Stačí k tomu pak jeden drát.
Mimochodem - zde mají ty dlouhé dráty ke světlům také svůj smysl, jejich odpor se při svítícím vláknu nijak rušivě neuplatní, ale při studeném, kdy má halogenka asi 8x menší odpor, ano: omezí proudový náraz asi na polovinu a žárovky vydrží podstatně déle.
Když se světlo kabiny a upozorňovák na nevytažený klíček můžou spínat na kostru, proč ne světla?
Parkovačky ne, ty i s číslovkou visí na červenožlutém drátu a spínáš jim plus buď přímo točítkem na páčce nebo přes relé (mezi ročníky 1996 a 1999 se používala obě zapojení).
Hlavní světla mají na společném vývodu žárovek trvalý plus, a to i při vypnutém klíčku. Každá strana přes svou pojistku, levá bílomodrým drátem, pravá bíločerveným. Druhé vývody vláken jsou vždy spojené do jednoho pro potkávačky (ten je červenobílý) a druhého pro dálková světla (ten je čistě červený). Dráty končí v lucasu pod volantem na kontaktech přepínače a jeho střední vývod jde hnědožlutým drátem na konektor pro DRL (denní svícení), kde je prosmyčkovaný na černý (to je kostra trvale). Nemáš-li originální obvod DRL, musí tam být ta propojka, jinak klopená světla nerozsvítíš, jen dálková, ta se s černým spojují natvrdo přes spínač hlavních světel nebo ten spínač dokonce obejdou kontaktem světelné houkačky.
Ale tohle vše se už široce řešilo na stránkách Suzukiklubu.
>>Breta1: N-FET tam možná u pozdějších verzí byl, ale nejméně do ročníku 1999 obvod DRL obsahuje PWM regulátor s výkonovým NPN tranzistorem spínajícím přepínač světel na kostru a mezi kolektorem a hnědožlutým drátem má sériově zařazený pomocný odpor asi 1,2 Ω / 100 W. Ten není v jednotce DRL, umísťuje se nad indukčku, aby na něj zpod kapoty dobře funělo. Odpor omezuje "studený" proud, jinak se o žhnutí hlavních světel v roli denního svícení postará PWM.
Tam to bylo kvůli tomu, aby během přepínání se studené vlákno předžhavilo a nedostalo takovou proudovou pecku, jako do studeného vlákna.
U Swiftů (předpokládám, že máš na mysli Swift EA/MA 1989 - 2002) to vzniklo kvůli obvodu DRL, tedy obvodu řízení denního svícení, který si objednávali do některých evropských zemí, případně obvodu DIM-DIP, což je automatické rozsvěcení světel podle hladiny vnějšího osvětlení, které si objednávali pro Skandinávii. Obě jednotky lze totiž zapojit do stejného konektoru pod palubkou, jen je asi už nikdo nedodává. A, aby se nemusel výkonový plus tahat ještě někam jinam pod palubkou, zvolili ovládání spojením s kostrou. Stačí k tomu pak jeden drát.
Mimochodem - zde mají ty dlouhé dráty ke světlům také svůj smysl, jejich odpor se při svítícím vláknu nijak rušivě neuplatní, ale při studeném, kdy má halogenka asi 8x menší odpor, ano: omezí proudový náraz asi na polovinu a žárovky vydrží podstatně déle.
Když se světlo kabiny a upozorňovák na nevytažený klíček můžou spínat na kostru, proč ne světla?
Parkovačky ne, ty i s číslovkou visí na červenožlutém drátu a spínáš jim plus buď přímo točítkem na páčce nebo přes relé (mezi ročníky 1996 a 1999 se používala obě zapojení).
Hlavní světla mají na společném vývodu žárovek trvalý plus, a to i při vypnutém klíčku. Každá strana přes svou pojistku, levá bílomodrým drátem, pravá bíločerveným. Druhé vývody vláken jsou vždy spojené do jednoho pro potkávačky (ten je červenobílý) a druhého pro dálková světla (ten je čistě červený). Dráty končí v lucasu pod volantem na kontaktech přepínače a jeho střední vývod jde hnědožlutým drátem na konektor pro DRL (denní svícení), kde je prosmyčkovaný na černý (to je kostra trvale). Nemáš-li originální obvod DRL, musí tam být ta propojka, jinak klopená světla nerozsvítíš, jen dálková, ta se s černým spojují natvrdo přes spínač hlavních světel nebo ten spínač dokonce obejdou kontaktem světelné houkačky.
Ale tohle vše se už široce řešilo na stránkách Suzukiklubu.
>>Breta1: N-FET tam možná u pozdějších verzí byl, ale nejméně do ročníku 1999 obvod DRL obsahuje PWM regulátor s výkonovým NPN tranzistorem spínajícím přepínač světel na kostru a mezi kolektorem a hnědožlutým drátem má sériově zařazený pomocný odpor asi 1,2 Ω / 100 W. Ten není v jednotce DRL, umísťuje se nad indukčku, aby na něj zpod kapoty dobře funělo. Odpor omezuje "studený" proud, jinak se o žhnutí hlavních světel v roli denního svícení postará PWM.
- Přílohy
-
- 01_Lucas_schema_m.jpg
- Typické zapojení Lucase ve Swiftu EA/MA
- (208.39 KiB) Staženo 116 x
-
- 03_Lucas_spotrebice_pojistky.jpg
- Typické zapojení spotřebičů a pojistek ve Swiftu EA/MA
- (294.11 KiB) Staženo 126 x
Naposledy upravil(a) Hill dne 18 říj 2016, 14:44, celkem upraveno 1 x.
Ale vždyť to není nic proti ničemu, už to tak dělají desítky let.
Navíc nikde není psáno, že přepínání a spínání plusu je lepší. Říká to i pan Kirchhoff.
A spínat plus dovedou, však ostatní spotřebiče (až na stropní bludičku) jsou vesměs spínané plusem.
Ale vychází mi z toho, že různé země, kam se to autí vyváží, mají různě náročné národní předpisy, a byl by dost zmatek v kabelech, kdyby tam nedali kabelové svazky univerzální.
Proto také za světly ve Swiftu i pod palubkou najdeš zelené dvojlinky určené k instalaci mlhovek, vedle motoru visí konektory pro čidlo a elektromagnetickou spojku klimy, na podlaze mezi předními sedadly končí konektory pro hlídání zapnutých pásů, jeden s napájením pro podsvícení panelu automatické převodovky, mimo jiné jsou tam i kabely k reproduktorům. Když víš, jaké barvy drátů hledáš, není třeba přidávat další vedení, v kabelovém svazku jich je dostatek i pro to, co se u nás nevyužije. Ovšem různé požadavky různých zemí na chování osvětlení vozidla by v tom nadělaly čurbes, a Japonci ne to vymysleli nejjednodušší možné univerzální řešení, při němž stačí jen do příslušného modulu zapojit příslušný konektor.
Navíc nikde není psáno, že přepínání a spínání plusu je lepší. Říká to i pan Kirchhoff.
A spínat plus dovedou, však ostatní spotřebiče (až na stropní bludičku) jsou vesměs spínané plusem.
Ale vychází mi z toho, že různé země, kam se to autí vyváží, mají různě náročné národní předpisy, a byl by dost zmatek v kabelech, kdyby tam nedali kabelové svazky univerzální.
Proto také za světly ve Swiftu i pod palubkou najdeš zelené dvojlinky určené k instalaci mlhovek, vedle motoru visí konektory pro čidlo a elektromagnetickou spojku klimy, na podlaze mezi předními sedadly končí konektory pro hlídání zapnutých pásů, jeden s napájením pro podsvícení panelu automatické převodovky, mimo jiné jsou tam i kabely k reproduktorům. Když víš, jaké barvy drátů hledáš, není třeba přidávat další vedení, v kabelovém svazku jich je dostatek i pro to, co se u nás nevyužije. Ovšem různé požadavky různých zemí na chování osvětlení vozidla by v tom nadělaly čurbes, a Japonci ne to vymysleli nejjednodušší možné univerzální řešení, při němž stačí jen do příslušného modulu zapojit příslušný konektor.
Hille, děkuji moc za rozsáhlý příspěvek. Celá situace vznikla tak, že kamarád měnil žárovku v hlavním světlometu a zjistil, že sokl je úplně spečený a roztavený. Tak musel odstříhat dráty, dal tam jinej sokl a mezi tím to spojil na čokoládu. Ani ve snu ho nenapadlo, že je spínaný mínus a nebyl schopen to dát dohromady. Tak jsem lovil na internetu a zjistil na schematu, který zde máš i ty, jak to je. Tak to opravil a je to bez problémů. Ale vrtá mu hlavou, jaký to má smysl. Z toho pramení můj dotaz. Tak mu tvoje vysvětlení přepošlu. Ještě jednou díky.
Promiň, ale stejně se mi to nelíbí. Ostatní automobilky také dělají pro různé země a nemusí spínat zem. Pak tam připojím zkoušečku a svítí oba. Kdo to dělá často, nepřekvapí ho to. Proč mít někde proud stále. To snad jen tihle exoti. Je to proti normálnímu rozumu. V instalaci také nespínám vše nulou.. Navíc stačí jeden světelný modul, vše přes něj, 20-30 mosfetů a není co řešit.
Pokud si dobře pamatuju, tak na Š100 se klakson spínal nulou na páčce. Vím to od té doby, kdy mi vyhořel přední kabelový svazek až do pojistkové skříňky. Houkačka vyrezla a následně zkratovala trvalý plus 12V. Měl jsem tehdy stodesítku elko. Taky jsem nadával jak špaček.
Pivo lahvový....a půl je hotový.
Malý příklad, poměrně na svou dobu moderní auto - žigulík 1500:
Obvod tlumených světel vedl od baterie do spínače světel v palubovce, pak do přepínače obrysová/tlumená/dálková na volantu, odtud teprve do pojistkové skříňky vlevo pod volantem, tam od dvou pojistek do vlastních světlometů. Bez relé. Pouze dálková protože byla čtyři, měla své vlastní relé.
Pravda, pojistka tam je, ale většina obvodu je nejištěná. Nastane-li zkrat před pojistkou, jde to až do aku.
Asi jsem se trochu nepřesně vyjádřil. Nejištěné byly části nebo smyčky obvodů.
U moderních aut s pojistkami hned vedle aku to tak hrozné není.
Podobných obvodů tam bylo více a troufám si tvrdit, že všechna auta, co měla pojistky takto v interiéru, měla zapojení řešeno podobně.
Obvod tlumených světel vedl od baterie do spínače světel v palubovce, pak do přepínače obrysová/tlumená/dálková na volantu, odtud teprve do pojistkové skříňky vlevo pod volantem, tam od dvou pojistek do vlastních světlometů. Bez relé. Pouze dálková protože byla čtyři, měla své vlastní relé.
Pravda, pojistka tam je, ale většina obvodu je nejištěná. Nastane-li zkrat před pojistkou, jde to až do aku.
Asi jsem se trochu nepřesně vyjádřil. Nejištěné byly části nebo smyčky obvodů.
U moderních aut s pojistkami hned vedle aku to tak hrozné není.
Podobných obvodů tam bylo více a troufám si tvrdit, že všechna auta, co měla pojistky takto v interiéru, měla zapojení řešeno podobně.