prostě soudruzi v NDR někde udělali chybumade001 píše:Vyzkousel jsem napetim 2,5V funguje to. Takze zahada vyresena
Z710 korekční předzesilovač
Moderátor: Moderátoři
Ale soudruzi z NDR uvádějí, že na pinu 4 jsou normálně 3 V, hele. A velikostí odporu spojujícího pin 4 se zemí se volí účinnost této regulace v závislosti na nastavené hlasitosti.
To, jestli bude převažovat frekvenčně závislá nebo frekvenčně nezávislá zpětná vazba, totiž závisí na rozdílu proudů do pinů 13 a 4. Jenže, když na pin 4 ani vnitřkem IO žádný proud přivedený není, lineární větev prostě nefunguje a frekvenčně závislá zpětná vazba je trvale aktivní.
Proto jsem se ptal na napětí na pinu 4 při rozpojeném spínači fyziologie.
Ani ve velkém konstrukčním katalogovém listu pro tuto dvojici IO totiž nic nepíšou o tom, že by se tam muselo či nesmělo toto napětí přivést zvenčí. Podle vnitního zapojení tam potřeba je, jinak celý obvod zůstane přepnutý trvale do režimu FYZIOLOG, ať už se pin 4 uzemní, nebo ne.
To, jestli bude převažovat frekvenčně závislá nebo frekvenčně nezávislá zpětná vazba, totiž závisí na rozdílu proudů do pinů 13 a 4. Jenže, když na pin 4 ani vnitřkem IO žádný proud přivedený není, lineární větev prostě nefunguje a frekvenčně závislá zpětná vazba je trvale aktivní.
Proto jsem se ptal na napětí na pinu 4 při rozpojeném spínači fyziologie.
Ani ve velkém konstrukčním katalogovém listu pro tuto dvojici IO totiž nic nepíšou o tom, že by se tam muselo či nesmělo toto napětí přivést zvenčí. Podle vnitního zapojení tam potřeba je, jinak celý obvod zůstane přepnutý trvale do režimu FYZIOLOG, ať už se pin 4 uzemní, nebo ne.
naprosto souhlasím, nikde v katalogu se nic takového nepíše, 
avšak zřejmě se jedná o vadnou sérii obvodů u kterých není na pinu 4 funkční interní proudový zdroj, takže toto je oprava vadného obvodu
jelikož jsem jich naposledy koupil 5ks a všechny se chovají stejně, stává se z toho nedokumentovaná vlastnost - jedná se o TCA730A
prokazatelně čísi pajc
avšak zřejmě se jedná o vadnou sérii obvodů u kterých není na pinu 4 funkční interní proudový zdroj, takže toto je oprava vadného obvodu
jelikož jsem jich naposledy koupil 5ks a všechny se chovají stejně, stává se z toho nedokumentovaná vlastnost - jedná se o TCA730A
prokazatelně čísi pajc- Přílohy
-
- SV 3930-Schaltplan_2.gif
- to je moje úprava
- (184.02 KiB) Staženo 173 x
Nedalo mi to a musel jsem to vypnutí fyziologie zkusit. Už to funguje, jak má, viz příloha. Po delším laborování se mi osvědčila kombinace rezistorů 3k3, viz opět příloha. Pak mám na pinu č. 4 cca 2,6V při stisknutém tlačítku LIN. Takže všem ještě jednou díky.
- Přílohy
-
- schjema.png
- schéma s hodnotami odporů
- (153.44 KiB) Staženo 107 x
-
- T710.png
- frekvenční charakteristika s korekcemi s vypnutou fyz.
- (42.97 KiB) Staženo 75 x
TCA730/740 prostě soudruzi z NDR vybrali k opajcování blbě. Sám Siemens jich moc nevyrobil a ani se nikde v lepších zařízeních nepoužívaly, maximálně opravdu v levnějších TV.
Nezažil jsem totiž, aby finálnímu výrobci HiFi zesilovače postačoval výsledný odstup okolo -65dB, navíc nezávislý na poloze regulace hlasitosti.
Ty obvody jsou prostě naprostá katastrofa už konstrukčně, TDA4290V je proti tomu se svými -80dB naprostý zázrak. To zas je nutné pochválit naše soudruhy, že v případě tohoto obvodu vybrali k opajcování dobrý vzor.
Nezažil jsem totiž, aby finálnímu výrobci HiFi zesilovače postačoval výsledný odstup okolo -65dB, navíc nezávislý na poloze regulace hlasitosti.
Ty obvody jsou prostě naprostá katastrofa už konstrukčně, TDA4290V je proti tomu se svými -80dB naprostý zázrak. To zas je nutné pochválit naše soudruhy, že v případě tohoto obvodu vybrali k opajcování dobrý vzor.
TCA730/740 byl poplatný době svého vzniku, rozhodně to ale není taková urážka zákazníkova sluchu jako 4558 v CD od fy Pioneer, nebo 4558 v kazeťáku Lenco, a to se bavíme o "Japonské" technice, popřípadě o "Švícarské" kvalitě a v odstupu několika roků
navíc pokud si člověk dá práci s laborováním okolo historických TCA730/740 tak výsledek předčí většinu dnes prodávaných zkreslovačů převážně čínské výroby s omezenou dobou spotřeby
vždy se navíc jedná o opravu historického zařízení, ke kterému má majitel většinou nějaký vztah a vzpomínky, nebo prostě takové zařízení chce
nezatracoval bych tedy obvody a přístroje které v době vzniku znamenali určitý pokrok jen proto že dnes existuje mnohem lepší řešení, ale která z dnešních bakelitjošek bude za 30 roků ještě opravitelná nebo dokonce nedejbože funkční
navíc pokud si člověk dá práci s laborováním okolo historických TCA730/740 tak výsledek předčí většinu dnes prodávaných zkreslovačů převážně čínské výroby s omezenou dobou spotřeby
vždy se navíc jedná o opravu historického zařízení, ke kterému má majitel většinou nějaký vztah a vzpomínky, nebo prostě takové zařízení chce
nezatracoval bych tedy obvody a přístroje které v době vzniku znamenali určitý pokrok jen proto že dnes existuje mnohem lepší řešení, ale která z dnešních bakelitjošek bude za 30 roků ještě opravitelná nebo dokonce nedejbože funkční
...
, a na ASTT jsem vystavoval svou konstrukci zesilovače - nakonec neoceněno, nebyl považován za amatérský výrobek 
To částečně nesouhlasím.
O citovém vztahu bez debat, to tak máme asi všeci.
Ale že byly TCA730/740 už v době svého vzniku sračky, to je také bez debat. Jsou to zcela zbytečně překombinované, přeosazené hrůzy, vyžadující navíc kupu celkem přesných pasivních prvků okolo. Zbyla tedy jen jedna jediná výhoda - nepotřeba přesnějších tandemáků.
Ale vykoupit to tak hrůznými výslednými parametry - to se na mě nezlob, ale to je sakra vysoká daň! Kdyby to šlo aspoň napájet vyšším napětím kvůli přemodulovatelnosti, ale ani to nejde. Už tech 15V dorazu napájení signalizuje, že to na nějak náročnější účely asi určené není a také nebylo.
Soudruzi to ale pochopili jinak - střepali se hlavně "nepřekonatelného" problému dokázat vyrobit slušný tandemový potenciometr, který už dávno i soudruzi z NDR uměli /viz ten tříodbočkový typ v AZS217 i jinde/. Že to má parametry na hovno, se tak nějak přehlédlo pod vlivem silně zastaralé ČSN, určující kvalitativní skupiny zesilovačů. Ta norma byla už v té době, kdy se dělaly kopie těchto švábů /a vyráběla Z710 i jiné věci jimi osazené/ tak zoufale zastaralá, že připouštěla u II. třídy kvality, což byla většina téhle spotřebky - připouštěla na line vstupech, nebo vstupech samotných konců odstup -60dB.
Takže těch -65dB z mizerných švábů je vlastně pokrok, soudruzi!
Prémie budou!
Japonci, ale i třeba němečtí Dual, Telefunken a holandský Philips tehdy už dávno dělali jak diskrétně, tak i integrovaně osazené HiFi zesilovače s odstupy, často i přesahujícími 95dB na line vstupech.
Těch -65dB měly i mnohem citlivější, přenoskové předzesilovače jednoduchých, laciných zesilovačů, co prodával Neckermann či Quelle.
Už i takový "stroj", jako je prastarý TW40, má na přenoskovém vstupu odstup právě -65dB.
Původní NJM4558 je výborný obvod, jak zvukově, tak i šumově, byl tříděný ještě do speciální skupiny LD/DD. Pokud jeho výstupní napětí nepřekročilo 1V, slovy jeden volt, neměl absolutně žádný vliv na barvu jím zpracovávaného signálu. A 1V byl překročen málokde, v kazetovém magnetofonu bezpečně ne, u CD to jde ke hraně. V CD playerech je používali pro skutečně výborné zvukové vlastnosti, resp. minimální vliv na barvu.
Chceš podezřívat např. německý Dual z nekvality či ojebávání? Protože nejvyšší a nejvybavenější modely jejich pověstně zvukově skvělých zesilovačů mají celý předek osazen buď RC4558, RC4559, nebo originálními NJM4558DD od JRC.
Možná by bylo dobře si ujasnit základní technické vztahy, např. vliv SR na zabarvení zvuku apod.
Například model zesilovače CV1700 od Dualu z roku 1980. Když se podíváte na vybavení a parametry, máte pocit, že je to sračka? Já rozhodně ne a ještě podepřený tím, že jsem jej nedávno měl v prádle. Jen elektromechanika a pár elytů, jinak elektricky naprosto OK, nic nebylo třeba měnit, precizní německá práce, doslova radost to opravovat.
Na všech line vstupech, včetně tape smyčky odstupy okolo -90dB, na vstupu MM okolo -70dB i s proklínaným 4558. Ten zesilovač má i "provizorní" mikrofonní vstup s citlivostí asi 3mV, přebuditelností 35dB a při této citlivosti má odstup ještě celých -70dB. Běžné zapojení OZ, ničím zvláštní.
Tak kdo je tu teda 🤐 a technický ignorant? Soudruzi v 2. půli 80.let se superstarými novinkami A273/A274, nebo je ignorant ten západní Němec z Dualu už začátkem r. 1980 ?
Klidový odstup -65dB i se staženou hlasitostí na nulu není urážka Tvého sluchu? Pro mě teda je, pokud mě u zapnutého zesilovače bez signálu ruší ostrý šum z výškáčů beden až na 4m, na šířku obýváku.
To se mi stalo nedávno při opravě konců v 820A. Ty konce a zčásti FM vstup je to nejlepší, co na této hrůze je. Naprosto to těmi zastaralými šváby z NDR zazdili, veškerá snaha celého konstrukčního týmu vniveč jen díky tomu, že byl někdo zhnilý zjebat lidi v Lanškrouně, že chce tandemáky s vanglem 2dB. A bylo by to vyřešené, bez šumu, dalších potíží a hlavně ztráty odbytu. 820A byla prodejná jen za toho předpokladu, že 500km okolo nebylo ke koupi nic jiného, třeba jednoduššího, ale s parametry, co mě nebudou za ty peníze, co 820A stála, urážet.
Ostatně ten megaprůser s těmito IO se pak řešil nejmíň na třech Změnových listech, poslední z nich přinášel zapojení a desku na úplně nový modul, který se měl v 820A povinně vyměnit při jakémkoli záručním zásahu. A do opravny šly všechny prodané 820A, protože se doma, v klidu a bez okolního rumraje v prodejně lidi zhrozili..
Rok 1980 prosím, západoněmecká firma, běžný HiFi zesilovač do bytu.
Když jsem byl mladší a měl víc času, tak jsem 820A ještě v osmdesátkách totálně předělával. Zůstal jen elektronický přepínač vstupů a s použitím původní zásuvky jsem vyrobil modul se čtyřmi NE5534N Philips, který se zasadil na místo jednoho z původních /jsou tam vstupy do konců/. Zástrčky pro tandemáky korekcí i hlasitosti jsou na novém modulu. Při použití 2x10k/N v Baxandallu ani není potřeba nic stínit, poťák hlasitosti TP169 2x25k/L. Fyziologie předělána na původní tlačítko /bylo třeba vyměnit střívko/. Výsledek? Při staženém volume odstup -95dB, při zapnutém vstupu Tape a volume naplno -88dB. IO nijak vybírané, koupené u vídeňského Conrada, bez suffixu A.
Tomuhle já říkám normální parametry. Ostatně - muselo to nasírat víc lidí, když návod na podobnou úpravu vyšel i v AR, jen s použitím nicmoc B082.
Před pár lety, taky jen tak pro radost a z nostalgie jsem si repasoval TM140, spíš amatérskou hračku, než mixpult pro vážnější práci.
I ten má mikrofonní zesilovače na každé šavli s lepším odstupem, než šváby, o kterých se tu bavíme - a to jsou tam použity KC810 a B081-B082, žádná šumová sláva tedy.
Takže i ten nadšený poloprofesionální bastlíř Janda už tehdy /1985 cca/ dokázal z celkem běžných součástek vyrobit zařízení se čtyřpásmovými korekcemi, mnoha vstupy a přitom s lepším odstupem i u mikrofonů, nežli Tesla u "tovární mašiny" na vstupech linkových!
P.S.:
Mně v dvaasedmdesátém na STTM ocenili opajcovaný Sinclair Project 60
Necelý rok po tom, co vyšly schémata v HaZ 7/71
Tak trochu zapůsobily i velké podsvícené "stěrače", co táta splašil od známého z Kovoslužby Praha. Byl to celkem drahý ND do nějakého továrního zesilovače, tuším do Pioneeru. Světlemodrá stupnice, křiklavě červené dělení až do 100W na osmi ohmech Zpředu taky nebylo poznat, že je to vyrobené v ČSSR. Až zezadu a silným světlem, kdy člověk uviděl pod kousky červeného plexi na frézovaných chladičích zakryté, tehdy skoro nesehnatelné KU601.
Patnáct wattů do osmi v r. 1972, dobré parametry a ani jeden bambusák, jenom 4 OA5 pro budíky. To jistou cenu mělo
O citovém vztahu bez debat, to tak máme asi všeci.
Ale že byly TCA730/740 už v době svého vzniku sračky, to je také bez debat. Jsou to zcela zbytečně překombinované, přeosazené hrůzy, vyžadující navíc kupu celkem přesných pasivních prvků okolo. Zbyla tedy jen jedna jediná výhoda - nepotřeba přesnějších tandemáků.
Ale vykoupit to tak hrůznými výslednými parametry - to se na mě nezlob, ale to je sakra vysoká daň! Kdyby to šlo aspoň napájet vyšším napětím kvůli přemodulovatelnosti, ale ani to nejde. Už tech 15V dorazu napájení signalizuje, že to na nějak náročnější účely asi určené není a také nebylo.
Soudruzi to ale pochopili jinak - střepali se hlavně "nepřekonatelného" problému dokázat vyrobit slušný tandemový potenciometr, který už dávno i soudruzi z NDR uměli /viz ten tříodbočkový typ v AZS217 i jinde/. Že to má parametry na hovno, se tak nějak přehlédlo pod vlivem silně zastaralé ČSN, určující kvalitativní skupiny zesilovačů. Ta norma byla už v té době, kdy se dělaly kopie těchto švábů /a vyráběla Z710 i jiné věci jimi osazené/ tak zoufale zastaralá, že připouštěla u II. třídy kvality, což byla většina téhle spotřebky - připouštěla na line vstupech, nebo vstupech samotných konců odstup -60dB.
Takže těch -65dB z mizerných švábů je vlastně pokrok, soudruzi!
Prémie budou!
Japonci, ale i třeba němečtí Dual, Telefunken a holandský Philips tehdy už dávno dělali jak diskrétně, tak i integrovaně osazené HiFi zesilovače s odstupy, často i přesahujícími 95dB na line vstupech.
Těch -65dB měly i mnohem citlivější, přenoskové předzesilovače jednoduchých, laciných zesilovačů, co prodával Neckermann či Quelle.
Už i takový "stroj", jako je prastarý TW40, má na přenoskovém vstupu odstup právě -65dB.
Původní NJM4558 je výborný obvod, jak zvukově, tak i šumově, byl tříděný ještě do speciální skupiny LD/DD. Pokud jeho výstupní napětí nepřekročilo 1V, slovy jeden volt, neměl absolutně žádný vliv na barvu jím zpracovávaného signálu. A 1V byl překročen málokde, v kazetovém magnetofonu bezpečně ne, u CD to jde ke hraně. V CD playerech je používali pro skutečně výborné zvukové vlastnosti, resp. minimální vliv na barvu.
Chceš podezřívat např. německý Dual z nekvality či ojebávání? Protože nejvyšší a nejvybavenější modely jejich pověstně zvukově skvělých zesilovačů mají celý předek osazen buď RC4558, RC4559, nebo originálními NJM4558DD od JRC.
Možná by bylo dobře si ujasnit základní technické vztahy, např. vliv SR na zabarvení zvuku apod.
Například model zesilovače CV1700 od Dualu z roku 1980. Když se podíváte na vybavení a parametry, máte pocit, že je to sračka? Já rozhodně ne a ještě podepřený tím, že jsem jej nedávno měl v prádle. Jen elektromechanika a pár elytů, jinak elektricky naprosto OK, nic nebylo třeba měnit, precizní německá práce, doslova radost to opravovat.
Na všech line vstupech, včetně tape smyčky odstupy okolo -90dB, na vstupu MM okolo -70dB i s proklínaným 4558. Ten zesilovač má i "provizorní" mikrofonní vstup s citlivostí asi 3mV, přebuditelností 35dB a při této citlivosti má odstup ještě celých -70dB. Běžné zapojení OZ, ničím zvláštní.
Tak kdo je tu teda 🤐 a technický ignorant? Soudruzi v 2. půli 80.let se superstarými novinkami A273/A274, nebo je ignorant ten západní Němec z Dualu už začátkem r. 1980 ?
Klidový odstup -65dB i se staženou hlasitostí na nulu není urážka Tvého sluchu? Pro mě teda je, pokud mě u zapnutého zesilovače bez signálu ruší ostrý šum z výškáčů beden až na 4m, na šířku obýváku.
To se mi stalo nedávno při opravě konců v 820A. Ty konce a zčásti FM vstup je to nejlepší, co na této hrůze je. Naprosto to těmi zastaralými šváby z NDR zazdili, veškerá snaha celého konstrukčního týmu vniveč jen díky tomu, že byl někdo zhnilý zjebat lidi v Lanškrouně, že chce tandemáky s vanglem 2dB. A bylo by to vyřešené, bez šumu, dalších potíží a hlavně ztráty odbytu. 820A byla prodejná jen za toho předpokladu, že 500km okolo nebylo ke koupi nic jiného, třeba jednoduššího, ale s parametry, co mě nebudou za ty peníze, co 820A stála, urážet.
Ostatně ten megaprůser s těmito IO se pak řešil nejmíň na třech Změnových listech, poslední z nich přinášel zapojení a desku na úplně nový modul, který se měl v 820A povinně vyměnit při jakémkoli záručním zásahu. A do opravny šly všechny prodané 820A, protože se doma, v klidu a bez okolního rumraje v prodejně lidi zhrozili..
Rok 1980 prosím, západoněmecká firma, běžný HiFi zesilovač do bytu.
Když jsem byl mladší a měl víc času, tak jsem 820A ještě v osmdesátkách totálně předělával. Zůstal jen elektronický přepínač vstupů a s použitím původní zásuvky jsem vyrobil modul se čtyřmi NE5534N Philips, který se zasadil na místo jednoho z původních /jsou tam vstupy do konců/. Zástrčky pro tandemáky korekcí i hlasitosti jsou na novém modulu. Při použití 2x10k/N v Baxandallu ani není potřeba nic stínit, poťák hlasitosti TP169 2x25k/L. Fyziologie předělána na původní tlačítko /bylo třeba vyměnit střívko/. Výsledek? Při staženém volume odstup -95dB, při zapnutém vstupu Tape a volume naplno -88dB. IO nijak vybírané, koupené u vídeňského Conrada, bez suffixu A.
Tomuhle já říkám normální parametry. Ostatně - muselo to nasírat víc lidí, když návod na podobnou úpravu vyšel i v AR, jen s použitím nicmoc B082.
Před pár lety, taky jen tak pro radost a z nostalgie jsem si repasoval TM140, spíš amatérskou hračku, než mixpult pro vážnější práci.
I ten má mikrofonní zesilovače na každé šavli s lepším odstupem, než šváby, o kterých se tu bavíme - a to jsou tam použity KC810 a B081-B082, žádná šumová sláva tedy.
Takže i ten nadšený poloprofesionální bastlíř Janda už tehdy /1985 cca/ dokázal z celkem běžných součástek vyrobit zařízení se čtyřpásmovými korekcemi, mnoha vstupy a přitom s lepším odstupem i u mikrofonů, nežli Tesla u "tovární mašiny" na vstupech linkových!
P.S.:
Mně v dvaasedmdesátém na STTM ocenili opajcovaný Sinclair Project 60
Necelý rok po tom, co vyšly schémata v HaZ 7/71 Tak trochu zapůsobily i velké podsvícené "stěrače", co táta splašil od známého z Kovoslužby Praha. Byl to celkem drahý ND do nějakého továrního zesilovače, tuším do Pioneeru. Světlemodrá stupnice, křiklavě červené dělení až do 100W na osmi ohmech
Zpředu taky nebylo poznat, že je to vyrobené v ČSSR. Až zezadu a silným světlem, kdy člověk uviděl pod kousky červeného plexi na frézovaných chladičích zakryté, tehdy skoro nesehnatelné KU601. Patnáct wattů do osmi v r. 1972, dobré parametry a ani jeden bambusák, jenom 4 OA5 pro budíky. To jistou cenu mělo
Leoš: V prípade 820A spomínaš zmenový list č. 6 s doplnením o ďalší premenlivý delič +6/-25 dB. Ja som sa špecializoval na opravu 820A. Od toho asi 1985 až do dnes opravujem 3-4 ročne. Rád by som sa spýtal, či nevieš od akého výrobného čísla, príp. v ktorom roku sa tá upravená doska K začala používať? Ja si teraz neviem vybaviť, či nejaký prijímač (tu v okolí Bratislavy) som mal doma bez vyššie uvedenej úpravy.
není než souhlasit 820A je kapitola sama pro sebe, já se zaobíral spíš T710 a Z710, později RFT S3000 (ST3000, SV3000, SK3000) a větší S39xx (ST3900, ST3936, SV3931, SK3900, SK3930) ale to je trochu jiná liga, u RFT jim došlo že A273/274 není výhra tak použili A1524 (TDA1524)
nicméně ST3936 je úplně jinde než 820A
nicméně ST3936 je úplně jinde než 820A
- Přílohy
-
- Hifi Synthesizertuner ST 3936 Bild.JPG
- (9.3 KiB) Staženo 113 x
Ahoj Ondro a všichni.
Hele, já nevím sám, jak dlouho vydrží ten prozatímní status quo, co teď mám. Mezitím se stalo hodně věcí, co to moc teda nezlepšily. Snad už to tak bude nafurt a snad i lepší, naděje chcípe naposled a já ještě pesimista nejsem.
Zůstanu, dokud zdraví dovolí, nebo dokud mě odsud za ty moje příspěvky nevykopou..
Bastlířská duše ve mně furt je, její exorcismus okolním, všudepřítomným čínským šmejdem se nekonal a konat nebude, neboj se
K tomu, cos naznačil - napsal bych o tom určitě víc, ale nechci místní mazáky nasrat hned zkraje
Xeon:
Člověče, nutíš mě projít celý ten sešit poznámek, co je přibalený k servisu od 820A, abych ho řádek po řádku prošel a našel, co Tě zajímá.
Takový voser po mně chceš?
Ale pamatuju si, že zároveň s tímto zásadním Změnovým listem přišlo ještě několik scvaknutých listů v několika kopiích přímo z TesBra, kde dopodrobna popisovali všecky eventuální úpravy. Někde to tam u servisáku všecko bude, já si v práci vůbec dost "špeků" psal - hlava je někdy nespolehlivá. A jak se mi to dneska hodí...
Enderáci i přes ty sračky, v kterých byli až po uši, dokázali plést z hoven biče a ještě s nima práskat - doslova.
Je to vidět /když pominu přehmaty ala A273D-A274D/ na jejich výběru polovodičů k opajcování i celkovém přístupu. Než by se babrali s pajcováním a problémy, tak od sousedů nakoupili hotové čipy, které jenom zapouzdřili - oficiálně to deklarovali jako nákup čistých křemíkových desek. Dokonce nějaké čipy na pouzdření brali z Rožnova - celá řada SC236-SC239 jsou naše české čipy pro KC507-509, ale řezané, tříděné a pouzdřené u nich, aby to bylo i přes RVHP co nejlevnější. Kupa RFT home zařízení je osazených českými polovodiči, koncové a vf tranzistory lepších zařízení byly skoro vždycky teslácké a pak zvlášť muzikantské věci z Klingenthalu - RegentVermona. Nad 15W výkonu už jenom KD606-607 a KD503. Bez KD503 by nikdy nedokázali vyrobit na tu dobu poměrně slušné koncové zesilovače R2010-R3020, asi deset různých typů různě vybavených a konfigurovaných, všecko s KD503. Jednu dobu zkoušel Lutz Wurker používat i ruské KTčka, jejich SUčka, maďarské kopie 2N4348/2N3773 a stejně pak skončili zas u KD503, až začali v Tesle stíhat. Ten jejich "vývoj" mám komplet zdokumentovaný, i ten přechod z inverzních traf na polovodičové invertory:-), bylo to celkem zábavné sledovat.
Nezjistil jsem ale doteďka, podle čeho dederóni kopírovali typy SD345-SD350. To jsou i dnes fakt hodně zajímavé tranzistory: TO126, 80-100V/3-6A/20W/60-110MHz! Sami tvrdí, že jde o kopie BD233-238 Siemens a Valvo.
Nu dobrá - ale proč tedy samo Valvo i jiní /krom Siemensu!/ u BD233-238 všichni svorně udávají 3MHz?
A je to s těmi 60MHz plná pravda, pěkně rychlé svině, použité jako koncové třeba v kombech Regent R221, nebo jako rozkmity a budiče v jejich koncích s našimi KD503. Proto ten dobrý, nerozmazaný zvuk jako u Vráblí...Pokud se SD349/350 nahradily standardními BD237/238, tak se to okamžitě rozkmitalo - nedostatečným Ft náhrad.
A taky mě trochu v té souvislosti zajímá, proč je takhle divně označili.
U většiny ostatních aspoň zachovali některé dvě číslice ze vzoru, který kopírovali /SD335-338 například, to mají být zapouzdřené naše české čipy KD335-KD338/. Kromě toho ani na servis tyhle "rychlíky" nešly sehnat, prostě odmítli dodat SD a poslali BD. Podle jejich "návodu" se to muselo vždy komplet překompenzovat na 3MHz BDčka.
Neví o tomhle někdo něco?
Hele, já nevím sám, jak dlouho vydrží ten prozatímní status quo, co teď mám. Mezitím se stalo hodně věcí, co to moc teda nezlepšily. Snad už to tak bude nafurt a snad i lepší, naděje chcípe naposled a já ještě pesimista nejsem.
Zůstanu, dokud zdraví dovolí, nebo dokud mě odsud za ty moje příspěvky nevykopou..
Bastlířská duše ve mně furt je, její exorcismus okolním, všudepřítomným čínským šmejdem se nekonal a konat nebude, neboj se
K tomu, cos naznačil - napsal bych o tom určitě víc, ale nechci místní mazáky nasrat hned zkraje
Xeon:
Člověče, nutíš mě projít celý ten sešit poznámek, co je přibalený k servisu od 820A, abych ho řádek po řádku prošel a našel, co Tě zajímá.
Takový voser po mně chceš?
Ale pamatuju si, že zároveň s tímto zásadním Změnovým listem přišlo ještě několik scvaknutých listů v několika kopiích přímo z TesBra, kde dopodrobna popisovali všecky eventuální úpravy. Někde to tam u servisáku všecko bude, já si v práci vůbec dost "špeků" psal - hlava je někdy nespolehlivá. A jak se mi to dneska hodí...
Enderáci i přes ty sračky, v kterých byli až po uši, dokázali plést z hoven biče a ještě s nima práskat - doslova.
Je to vidět /když pominu přehmaty ala A273D-A274D/ na jejich výběru polovodičů k opajcování i celkovém přístupu. Než by se babrali s pajcováním a problémy, tak od sousedů nakoupili hotové čipy, které jenom zapouzdřili - oficiálně to deklarovali jako nákup čistých křemíkových desek. Dokonce nějaké čipy na pouzdření brali z Rožnova - celá řada SC236-SC239 jsou naše české čipy pro KC507-509, ale řezané, tříděné a pouzdřené u nich, aby to bylo i přes RVHP co nejlevnější. Kupa RFT home zařízení je osazených českými polovodiči, koncové a vf tranzistory lepších zařízení byly skoro vždycky teslácké a pak zvlášť muzikantské věci z Klingenthalu - RegentVermona. Nad 15W výkonu už jenom KD606-607 a KD503. Bez KD503 by nikdy nedokázali vyrobit na tu dobu poměrně slušné koncové zesilovače R2010-R3020, asi deset různých typů různě vybavených a konfigurovaných, všecko s KD503. Jednu dobu zkoušel Lutz Wurker používat i ruské KTčka, jejich SUčka, maďarské kopie 2N4348/2N3773 a stejně pak skončili zas u KD503, až začali v Tesle stíhat. Ten jejich "vývoj" mám komplet zdokumentovaný, i ten přechod z inverzních traf na polovodičové invertory:-), bylo to celkem zábavné sledovat.
Nezjistil jsem ale doteďka, podle čeho dederóni kopírovali typy SD345-SD350. To jsou i dnes fakt hodně zajímavé tranzistory: TO126, 80-100V/3-6A/20W/60-110MHz! Sami tvrdí, že jde o kopie BD233-238 Siemens a Valvo.
Nu dobrá - ale proč tedy samo Valvo i jiní /krom Siemensu!/ u BD233-238 všichni svorně udávají 3MHz?
A je to s těmi 60MHz plná pravda, pěkně rychlé svině, použité jako koncové třeba v kombech Regent R221, nebo jako rozkmity a budiče v jejich koncích s našimi KD503. Proto ten dobrý, nerozmazaný zvuk jako u Vráblí...Pokud se SD349/350 nahradily standardními BD237/238, tak se to okamžitě rozkmitalo - nedostatečným Ft náhrad.
A taky mě trochu v té souvislosti zajímá, proč je takhle divně označili.
U většiny ostatních aspoň zachovali některé dvě číslice ze vzoru, který kopírovali /SD335-338 například, to mají být zapouzdřené naše české čipy KD335-KD338/. Kromě toho ani na servis tyhle "rychlíky" nešly sehnat, prostě odmítli dodat SD a poslali BD. Podle jejich "návodu" se to muselo vždy komplet překompenzovat na 3MHz BDčka.
Neví o tomhle někdo něco?
Naposledy upravil(a) sinclair dne 04 bře 2017, 18:31, celkem upraveno 1 x.
Ďakujem, až tak žhavé to nie je. Teraz si už začínam spomínať, že to mohlo byť niekedy v roku 1987. U tých pred zmenových kusov sme zlepšovali kľudový odstup (k 50mW) zapojením regulátora Balance (poťák 10 k ako v knihe Kroupa, Láb, Šimeček) za dosku K a symetriu v IO sme nastavili trimrom. Podobný štýl je použitý aj u toho RTF SV 3930, čo sem dal OKáč.