To částečně nesouhlasím.
O citovém vztahu bez debat, to tak máme asi všeci.
Ale že byly TCA730/740 už v době svého vzniku sračky, to je také bez debat. Jsou to zcela zbytečně překombinované, přeosazené hrůzy, vyžadující navíc kupu celkem přesných pasivních prvků okolo. Zbyla tedy jen jedna jediná výhoda - nepotřeba přesnějších tandemáků.
Ale vykoupit to tak hrůznými výslednými parametry - to se na mě nezlob, ale to je sakra vysoká daň! Kdyby to šlo aspoň napájet vyšším napětím kvůli přemodulovatelnosti, ale ani to nejde. Už tech 15V dorazu napájení signalizuje, že to na nějak náročnější účely asi určené není a také nebylo.
Soudruzi to ale pochopili jinak - střepali se hlavně "nepřekonatelného" problému dokázat vyrobit slušný tandemový potenciometr, který už dávno i soudruzi z NDR uměli /viz ten tříodbočkový typ v AZS217 i jinde/. Že to má parametry na hovno, se tak nějak přehlédlo pod vlivem silně zastaralé ČSN, určující kvalitativní skupiny zesilovačů. Ta norma byla už v té době, kdy se dělaly kopie těchto švábů /a vyráběla Z710 i jiné věci jimi osazené/ tak zoufale zastaralá, že připouštěla u II. třídy kvality, což byla většina téhle spotřebky - připouštěla na line vstupech, nebo vstupech samotných konců odstup -60dB.
Takže těch -65dB z mizerných švábů je vlastně pokrok, soudruzi!
Prémie budou!
Japonci, ale i třeba němečtí Dual, Telefunken a holandský Philips tehdy už dávno dělali jak diskrétně, tak i integrovaně osazené HiFi zesilovače s odstupy, často i přesahujícími 95dB na line vstupech.
Těch -65dB měly i mnohem citlivější, přenoskové předzesilovače jednoduchých, laciných zesilovačů, co prodával Neckermann či Quelle.
Už i takový "stroj", jako je prastarý TW40, má na přenoskovém vstupu odstup právě -65dB.
Původní NJM4558 je výborný obvod, jak zvukově, tak i šumově, byl tříděný ještě do speciální skupiny LD/DD. Pokud jeho výstupní napětí nepřekročilo 1V, slovy jeden volt, neměl absolutně žádný vliv na barvu jím zpracovávaného signálu. A 1V byl překročen málokde, v kazetovém magnetofonu bezpečně ne, u CD to jde ke hraně. V CD playerech je používali pro skutečně výborné zvukové vlastnosti, resp. minimální vliv na barvu.
Chceš podezřívat např. německý Dual z nekvality či ojebávání? Protože nejvyšší a nejvybavenější modely jejich pověstně zvukově skvělých zesilovačů mají celý předek osazen buď RC4558, RC4559, nebo originálními NJM4558DD od JRC.
Možná by bylo dobře si ujasnit základní technické vztahy, např. vliv SR na zabarvení zvuku apod.
Například model zesilovače CV1700 od Dualu z roku 1980. Když se podíváte na vybavení a parametry, máte pocit, že je to sračka? Já rozhodně ne a ještě podepřený tím, že jsem jej nedávno měl v prádle. Jen elektromechanika a pár elytů, jinak elektricky naprosto OK, nic nebylo třeba měnit, precizní německá práce, doslova radost to opravovat.
Na všech line vstupech, včetně tape smyčky odstupy okolo -90dB, na vstupu MM okolo -70dB i s proklínaným 4558. Ten zesilovač má i "provizorní" mikrofonní vstup s citlivostí asi 3mV, přebuditelností 35dB a při této citlivosti má odstup ještě celých -70dB. Běžné zapojení OZ, ničím zvláštní.
Tak kdo je tu teda 🤐 a technický ignorant? Soudruzi v 2. půli 80.let se superstarými novinkami A273/A274, nebo je ignorant ten západní Němec z Dualu už začátkem r. 1980 ?
Klidový odstup -65dB i se staženou hlasitostí na nulu není urážka Tvého sluchu? Pro mě teda je, pokud mě u zapnutého zesilovače bez signálu ruší ostrý šum z výškáčů beden až na 4m, na šířku obýváku.
To se mi stalo nedávno při opravě konců v 820A. Ty konce a zčásti FM vstup je to nejlepší, co na této hrůze je. Naprosto to těmi zastaralými šváby z NDR zazdili, veškerá snaha celého konstrukčního týmu vniveč jen díky tomu, že byl někdo zhnilý zjebat lidi v Lanškrouně, že chce tandemáky s vanglem 2dB. A bylo by to vyřešené, bez šumu, dalších potíží a hlavně ztráty odbytu. 820A byla prodejná jen za toho předpokladu, že 500km okolo nebylo ke koupi nic jiného, třeba jednoduššího, ale s parametry, co mě nebudou za ty peníze, co 820A stála, urážet.
Ostatně ten megaprůser s těmito IO se pak řešil nejmíň na třech Změnových listech, poslední z nich přinášel zapojení a desku na úplně nový modul, který se měl v 820A povinně vyměnit při jakémkoli záručním zásahu. A do opravny šly všechny prodané 820A, protože se doma, v klidu a bez okolního rumraje v prodejně lidi zhrozili..
Rok 1980 prosím, západoněmecká firma, běžný HiFi zesilovač do bytu.
Když jsem byl mladší a měl víc času, tak jsem 820A ještě v osmdesátkách totálně předělával. Zůstal jen elektronický přepínač vstupů a s použitím původní zásuvky jsem vyrobil modul se čtyřmi NE5534N Philips, který se zasadil na místo jednoho z původních /jsou tam vstupy do konců/. Zástrčky pro tandemáky korekcí i hlasitosti jsou na novém modulu. Při použití 2x10k/N v Baxandallu ani není potřeba nic stínit, poťák hlasitosti TP169 2x25k/L. Fyziologie předělána na původní tlačítko /bylo třeba vyměnit střívko/. Výsledek? Při staženém volume odstup -95dB, při zapnutém vstupu Tape a volume naplno -88dB. IO nijak vybírané, koupené u vídeňského Conrada, bez suffixu A.
Tomuhle já říkám normální parametry. Ostatně - muselo to nasírat víc lidí, když návod na podobnou úpravu vyšel i v AR, jen s použitím nicmoc B082.
Před pár lety, taky jen tak pro radost a z nostalgie jsem si repasoval TM140, spíš amatérskou hračku, než mixpult pro vážnější práci.
I ten má mikrofonní zesilovače na každé šavli s lepším odstupem, než šváby, o kterých se tu bavíme - a to jsou tam použity KC810 a B081-B082, žádná šumová sláva tedy.
Takže i ten nadšený poloprofesionální bastlíř Janda už tehdy /1985 cca/ dokázal z celkem běžných součástek vyrobit zařízení se čtyřpásmovými korekcemi, mnoha vstupy a přitom s lepším odstupem i u mikrofonů, nežli Tesla u "tovární mašiny" na vstupech linkových!
P.S.:
Mně v dvaasedmdesátém na STTM ocenili opajcovaný Sinclair Project 60
![Smile :-)](./images/smilies/icon_smile.gif)
Necelý rok po tom, co vyšly schémata v HaZ 7/71
![Smile :-)](./images/smilies/icon_smile.gif)
Tak trochu zapůsobily i velké podsvícené "stěrače", co táta splašil od známého z Kovoslužby Praha. Byl to celkem drahý ND do nějakého továrního zesilovače, tuším do Pioneeru. Světlemodrá stupnice, křiklavě červené dělení až do 100W na osmi ohmech
![Smile :-)](./images/smilies/icon_smile.gif)
Zpředu taky nebylo poznat, že je to vyrobené v ČSSR. Až zezadu a silným světlem, kdy člověk uviděl pod kousky červeného plexi na frézovaných chladičích zakryté, tehdy skoro nesehnatelné KU601.
Patnáct wattů do osmi v r. 1972, dobré parametry a ani jeden bambusák, jenom 4 OA5 pro budíky. To jistou cenu mělo
![Smile :-)](./images/smilies/icon_smile.gif)