Vtipy, vtipné články a odkazy (odděleno, uzamčeno)
Moderátor: Moderátoři
Ta konečná rychlost je taky hezká - 530,02km/h ... Pro některý éra to je běžná cestovka, pro jiný lítající aparáty to je naprosto nedosažitelná meta, přičemž tenhle top-fuell drag (nitrometan, metanol, ricin) to dělá na zemi ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
http://www.topshop.cz/rovus-handy-heate ... (D)TopShop[G-placements]Handy_Heater&utm_content=handy_heater_sa_10124509&utm_term=(content%20targeting)
Teplovzdušný ventilátor Rovus Handy Heater
Teplovzdušný ventilátor Rovus Handy Heater
Ale bohužel teda...Rovus Handy Heater je přímotop, který vyhřeje celou místnost, ale přitom se zapojuje přímo do zásuvky ve zdi a nezabírá místo. Je tak výkonný, že promění menší chladné místnosti až do velikosti 13 m2 v teplé a útulné prostory.
Handy Heater má:
výkon 370 W
Tohle už tu jednou bylo, fy Red...l tvrdila, že jejich elektrická sálavá topení mají takovou účinnost, že v porovnání s jinejma stačí elektrický topení dimenzovat pouze na polovinu tepelné ztráty místnosti. Fungovalo to, ale pouze nad cca 2-3 stupně nad nulou. Prosté popírání fyzikálních zákonů.
500W infrazářič s bídou vyhřál panelákovou koupelnu 2 x 1,5 metrů...
![Wink :wink:](./images/smilies/icon_wink.gif)
500W infrazářič s bídou vyhřál panelákovou koupelnu 2 x 1,5 metrů...
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Máš pravdu, kdysi jsem si v koupelně přitápěl tichým fénem LD65 se spirálou 300 W od soudruhů z NDR (r.v. asi 1977), foukal so štěrbiny pod fotomiskami, především barevná vývojka se totiž musela udržovat teplá 25±¼°C (a po roce asi 1980, kdy se objevily RC fotopapíry PM30, tak 30±¼°C).
Vyvíjecí teplota i doba se musely přesně hlídat, jinak se rozladily barvy.
Po čtyřech hodinách se nedalo v umakartu vydržet.
Zpět k tématu: výkon topení se okecat nedá - záleží na tom, jaké má místnost tepelné ztráty, ty rostou s rozdílem vnitřní a venkovní teploty, klesají s kvalitou izolace, pocitově hraje vlhkost vzduchu svou roli, případné proudění vzduchu zrovna tak, tepelná pohoda jednoznačně souvisí i s dobou, jak dlouho se topí, jak rovnoměrně je prohřátý celý vnitřní prostor včetně podlhy. Není nic horšího, když při podlaze táhne.
Čili rezerva výkonu na dohřátí vychladlého prostoru musí být dostatečná na to, aby se vyhřál do pohody.
Vyvíjecí teplota i doba se musely přesně hlídat, jinak se rozladily barvy.
Po čtyřech hodinách se nedalo v umakartu vydržet.
Zpět k tématu: výkon topení se okecat nedá - záleží na tom, jaké má místnost tepelné ztráty, ty rostou s rozdílem vnitřní a venkovní teploty, klesají s kvalitou izolace, pocitově hraje vlhkost vzduchu svou roli, případné proudění vzduchu zrovna tak, tepelná pohoda jednoznačně souvisí i s dobou, jak dlouho se topí, jak rovnoměrně je prohřátý celý vnitřní prostor včetně podlhy. Není nic horšího, když při podlaze táhne.
Čili rezerva výkonu na dohřátí vychladlého prostoru musí být dostatečná na to, aby se vyhřál do pohody.
jak hurvínke válku
http://ottocopy.cz/jak-se-mstime-na-detech
http://ottocopy.cz/jak-se-mstime-na-detech
Z pohledu chovatele vlastnícího a (z vlastního pohledu) marně se snažícího vychovat a na život připravit dva puberťáky řeknu jen, že si ty potvory stejně nic jinýho (než školství z dob Mařky Terezy) nezaslouží ...
![Laughing :lol:](./images/smilies/icon_lol.gif)
![Laughing :lol:](./images/smilies/icon_lol.gif)
![Laughing :lol:](./images/smilies/icon_lol.gif)
![Laughing :lol:](./images/smilies/icon_lol.gif)
![Laughing :lol:](./images/smilies/icon_lol.gif)
![Laughing :lol:](./images/smilies/icon_lol.gif)
![Laughing :lol:](./images/smilies/icon_lol.gif)
![Laughing :lol:](./images/smilies/icon_lol.gif)
![Laughing :lol:](./images/smilies/icon_lol.gif)
![Laughing :lol:](./images/smilies/icon_lol.gif)
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
Je to delší, no
Bylo léto, zrály maliny...“ zpíval mi do ucha Karel Hála a jeho Matylda se toulala někde kolem mne. Ale nebylo léto a ještě nezrály maliny. Bylo 4. března 2017 a v Sadské byl předjarní „pařák“.
Ve stínu přes dvacet, na slunci více než třicet stupňů. Prostě ideální chvíle pro práci na HUMIZA – tedy na HUsákově MIniZAhrádce. Ze skříně jsem vytáhl své staré džíny, poměrně hrubým násilím do nich vecpal své mírně nadváhové tělo a ozbrojen několika kopacími, odplevelovacími a hrabacími nástroji zaútočil na od podzimu značně zanedbanou HUMIZU.
Vzhledem k nedostatečné fyzické kondici jsem byl relativně brzo donucen zaujmout bojovou polohu v záhonu na boku ležícího střelce a usilovně se věnovat hluboké (spíše mělké) motyčkové orbě zkombinované s jednoruční forhendovou plečkou.
Území vymezené „chovu“ malin, jahod a máty peprné jsem uvedl do provozuschopného stavu za dvě hodiny. Po několikaminutovém kochání kvalitou a vrcholnou estetikou odvedené práce jsem se rozhodl, že záhony ještě předjarně pohnojím. V tomto případě jsem nevyužil hnojivo z vlastního zdroje, nýbrž nějakým způsobem „grilovaná“ kravská hovínka.
„A je to!“ vydechl jsem šťastně a výrok doplnil gestem známým z nádherných slovenských večerníčků o Patovi a Matovi.
I když ještě „kytky nesmrděly a ptáci neřvali“, rozhodl jsem se tento den svévolně považovat za jarní. Jak si však odůvodnit aktivní nicnedělání ležením na slunci? Ano, přišel jsem na to. Musím se obětovat v zájmu vlastního zdraví. Udělám to pro tvorbu vitamínu D.
Vytáhl jsem si na nízkou terásku před domem pohodlné proutěné křeslo a snažil se zaujmout polohu polosedícího a pololežícího starce. Když jsem si ještě dal pod nohy stoličku, výsledek byl přímo božský. Sundal jsem si své čtyřdioptrické plusové brýle, položil je na okraj stolu a v několika okamžicích upadl do sladkého „bezvědomí“.
Právě když se mi zdál sen o tom, jak si zapaluji ohýnek na opékání špekáčků, vytrhl mne z něj brutální ženský výkřik:
„Pane Husáku, vy hoříte! Hoří vám pindík!“
V šoku po probuzení jsem zíral na plaménky a kouř stoupající k nebi přesně z místa, kde se - naštěstí ještě dostatečně níže - nacházela má mužná „chlouba“.
Naštěstí však byla moje přibližně padesátiletá sousedka dostatečně duchapřítomná. Vzala se stolu kyblík s vodou určenou k „odražení“ a poté k zalití právě vysetých lichořeřišnic a jeho obsah mi chrstla do klína.
S výrazem čerstvě vyorané myši jsem zíral na páru stoupající z mého poklopce.
„No vstaňte a rychle shoďte ty kalhoty, nestyďte se. Takových já už jsem viděla!“
Stále jsem se nehýbal a jako vědec-teoretik se pokoušel zjistit příčinu požáru mých intimních partií. Konečně jsem to pochopil. Přesně na inkriminované místo dopadalo světlo soustředěné relativně silnými čočkami mých brýlí. Kdyby mi někdo řekl, že se to může stát, tak bych mu nevěřil. Ale stalo se.
Rychle jsem se zul a pokoušel se vytřepat z kalhot. Jak byly mokré, tak to moc nešlo. Ale nakonec mi spadly ke kotníkům. S úlevou jsem zjistil, že na funkci, ani zootechnika, požár v mých kalhotách nebude mít vliv. V tu samou chvíli jsem rovněž pochopil, proč na rozdíl od děvčat muži nesoutěží o titul „mokré slipy“. Mužství ve slipech politých ledovou vodou skutečně nevypadá příliš impozantně.
Vnímala to tak i sousedka odcházející se slovy: „Vždyť jsem říkala, že vám hoří pindík.“
Bylo léto, zrály maliny...“ zpíval mi do ucha Karel Hála a jeho Matylda se toulala někde kolem mne. Ale nebylo léto a ještě nezrály maliny. Bylo 4. března 2017 a v Sadské byl předjarní „pařák“.
Ve stínu přes dvacet, na slunci více než třicet stupňů. Prostě ideální chvíle pro práci na HUMIZA – tedy na HUsákově MIniZAhrádce. Ze skříně jsem vytáhl své staré džíny, poměrně hrubým násilím do nich vecpal své mírně nadváhové tělo a ozbrojen několika kopacími, odplevelovacími a hrabacími nástroji zaútočil na od podzimu značně zanedbanou HUMIZU.
Vzhledem k nedostatečné fyzické kondici jsem byl relativně brzo donucen zaujmout bojovou polohu v záhonu na boku ležícího střelce a usilovně se věnovat hluboké (spíše mělké) motyčkové orbě zkombinované s jednoruční forhendovou plečkou.
Území vymezené „chovu“ malin, jahod a máty peprné jsem uvedl do provozuschopného stavu za dvě hodiny. Po několikaminutovém kochání kvalitou a vrcholnou estetikou odvedené práce jsem se rozhodl, že záhony ještě předjarně pohnojím. V tomto případě jsem nevyužil hnojivo z vlastního zdroje, nýbrž nějakým způsobem „grilovaná“ kravská hovínka.
„A je to!“ vydechl jsem šťastně a výrok doplnil gestem známým z nádherných slovenských večerníčků o Patovi a Matovi.
I když ještě „kytky nesmrděly a ptáci neřvali“, rozhodl jsem se tento den svévolně považovat za jarní. Jak si však odůvodnit aktivní nicnedělání ležením na slunci? Ano, přišel jsem na to. Musím se obětovat v zájmu vlastního zdraví. Udělám to pro tvorbu vitamínu D.
Vytáhl jsem si na nízkou terásku před domem pohodlné proutěné křeslo a snažil se zaujmout polohu polosedícího a pololežícího starce. Když jsem si ještě dal pod nohy stoličku, výsledek byl přímo božský. Sundal jsem si své čtyřdioptrické plusové brýle, položil je na okraj stolu a v několika okamžicích upadl do sladkého „bezvědomí“.
Právě když se mi zdál sen o tom, jak si zapaluji ohýnek na opékání špekáčků, vytrhl mne z něj brutální ženský výkřik:
„Pane Husáku, vy hoříte! Hoří vám pindík!“
V šoku po probuzení jsem zíral na plaménky a kouř stoupající k nebi přesně z místa, kde se - naštěstí ještě dostatečně níže - nacházela má mužná „chlouba“.
Naštěstí však byla moje přibližně padesátiletá sousedka dostatečně duchapřítomná. Vzala se stolu kyblík s vodou určenou k „odražení“ a poté k zalití právě vysetých lichořeřišnic a jeho obsah mi chrstla do klína.
S výrazem čerstvě vyorané myši jsem zíral na páru stoupající z mého poklopce.
„No vstaňte a rychle shoďte ty kalhoty, nestyďte se. Takových já už jsem viděla!“
Stále jsem se nehýbal a jako vědec-teoretik se pokoušel zjistit příčinu požáru mých intimních partií. Konečně jsem to pochopil. Přesně na inkriminované místo dopadalo světlo soustředěné relativně silnými čočkami mých brýlí. Kdyby mi někdo řekl, že se to může stát, tak bych mu nevěřil. Ale stalo se.
Rychle jsem se zul a pokoušel se vytřepat z kalhot. Jak byly mokré, tak to moc nešlo. Ale nakonec mi spadly ke kotníkům. S úlevou jsem zjistil, že na funkci, ani zootechnika, požár v mých kalhotách nebude mít vliv. V tu samou chvíli jsem rovněž pochopil, proč na rozdíl od děvčat muži nesoutěží o titul „mokré slipy“. Mužství ve slipech politých ledovou vodou skutečně nevypadá příliš impozantně.
Vnímala to tak i sousedka odcházející se slovy: „Vždyť jsem říkala, že vám hoří pindík.“
- serviceman
- Příspěvky: 4005
- Registrován: 09 črc 2013, 02:00