Hurá do vesmíru (odděleno)

Zpráva

konosuke · #496 Příspěvek od **konosuke** » 12 dub 2017, 12:16

no tak vidíš ! každy podle své profese
http://www.carbon3d.cz/carbon3d/eshop/3 ... 2-EVA-film

Artaban001 · #497 Příspěvek od **Artaban001** » 12 dub 2017, 12:49

Já znám jenom EVAC...

Celeron · #498 Příspěvek od **Celeron** » 12 dub 2017, 13:32

EKKAR píše:Technetu nejde věřit slepě - jeď se do Kbel na tu kabinu podívat. Občas taky plácnou něco, co by němej neřek ani kdyby mu hubu rozbil ...

Spíš EKKARovi nejde věřit slepě.

Soyuz 1 odhazovací tepelnej štít měl viz Astronautix:

Increase the jettison time of the heat shield from 60.7 seconds to 100 seconds after parachute deployment to allow the full interval for operation of the automatic landing system.
http://www.astronautix.com/s/soyuz7k-ok.html

Jestli chlape neuznáš, žes neměl pravdu, tak potom další diskuze nemá smysl.

#499 Příspěvek od **ok1hga** » 19 dub 2017, 06:47

pěkný článek . . .

http://technet.idnes.cz/bajkonur-karel- ... vesmir_kuz

konosuke · #500 Příspěvek od **konosuke** » 20 dub 2017, 20:54

dobré, přečetl celé, kdysi jsem fandil amerikánům než pochopil co to jsou za trotli, dnes lituji že jim rusáci nevypálili rybník, nebyli totiž hloupí, záhy pochopili že usilovat o Měsíc je investice nadraka, zrovna tak prodělečný raketoplán v zásadě neuskutečnili, slepá větev evoluce kudy cesta nevede

xsc · #501 Příspěvek od **xsc** » 20 dub 2017, 22:21

konosuke píše: záhy pochopili že usilovat o Měsíc je investice nadraka, zrovna tak prodělečný raketoplán v zásadě neuskutečnili, slepá větev evoluce kudy cesta nevede

Ale vždyť ani jedno není pravda. O Měsíc usilovali až do roku 1974, kdy to po neúspěšných startech N1 a odvolání Mišina vzdali. Prodělečný raketoplán dodělali až do konce a kdyby se SSSR nerozpadl, lítali by v něm tak dlouho, dokud by lítali Amíci.

Jimmi2 · #502 Příspěvek od **Jimmi2** » 20 dub 2017, 23:55

Výzkum Měsíce "in situ" měl velký význam z hlediska geologie a v zásadě z těch šesti výprav čerpáme ještě dnes. Škoda jen, že to utnuli tak brzy. První skutečný geolog byl Schmitt v Apollu 17. Těch prvních pět výprav sloužilo spíše jako nácvik zacházení s příslušným vybavením.
Raketoplán měl obrovský vojenský význam. Na rozdíl od raket libovolné nosnosti dokázal to samé, co nahoru, dostat také dolů. Proto tak moc Sověti o vlastní raketoplán usilovali. Při vývoji si ale ušetřili hodně práce okopírováním základního tvaru od Američanů.
Víš, Konosuke, já jsem vždycky fandil kosmonautice na obou stranách. Jsem prostě její fanda. A nakonec, třeba i takový Koroljov dosáhl úspěchů spíše navzdory komunismu, než díky jeho podpoře. Chce to koukat prostě trochu "za oponu"a nepodléhat zkratkovitým ideologickým domněnkám.

Celeron · #503 Příspěvek od **Celeron** » 21 dub 2017, 00:21

Raketoplán asi nebude slepá větev, když jeho menší vojenskej bezpilotní příbuznej lítá dodnes do vesmíru na hodně dlouhý doby a většina světa vůbec neví, co tam dělá.

A že to Amíci s pilotovanejma vzdali? No jak asi vypadá auťák 40 let starej, sice udržovanej ale přesto již veterán?

A je mnohořádově složitější než ten auťák, takže poruchovost tomu úměrná.
Možná namítneš, že Rusáci lítaj Sojuzem o minimálně 10 let dýl. Jenže na tý proti raketoplánu celkem jednoduchý lodi a raketě R7 je původní jen ten pohledovej vnější futrál a koncepce a vše ostatní je už několikátá další generace.

#504 Příspěvek od **EKKAR** » 21 dub 2017, 00:42

Jimmi2 píše:...
Raketoplán měl obrovský vojenský význam. Na rozdíl od raket libovolné nosnosti dokázal to samé, co nahoru, dostat také dolů. Proto tak moc Sověti o vlastní raketoplán usilovali. Při vývoji si ale ušetřili hodně práce okopírováním základního tvaru od Američanů.
Víš, Konosuke, já jsem vždycky fandil kosmonautice na obou stranách. Jsem prostě její fanda.....

Tak by ses měl taky zajímat i o další věci kolem toho o čem píšeš. Space Shuttle rozhodně nedokázal dostat "dolů" stejnou váhu jakou dokázal vynášet - byl omezenej maximální přistávací rychlostí respektive váhou sedajícího orbiteru, podrobnosti si můžeš dohledat třeba na webu NASA. Maximum vynášený váhy zase záviselo na sklonu a vejšce dráhy - maximum 55 000 liber (přibližně 24 970 kg) se dalo vynášet jen na dráhu s malým sklonem (do 28,45 stupně) a vejškou jen asi 160km, jak vejška dráhy nebo její sklon k rovníku rostly, maximum klesalo až k zhruba 40 000lbs = cca 18 200 kg. Stejný ponížení užitečnýho nákladu platilo i pro dráhy s velkým úhlem k rovníku - víc jak 57 stupňů úhlu jim prostě znemožnilo dát i na "stomílovou" orbitu (vejška jen asi 160km) větší váhu, než těch zhruba 18 tun a na "klasickou" třistakilometrovou dráhu dokonce míň než 20 000lbs neboli zhruba jenom 9 tun !!! A váha nákladu snášenýho z orbity nesměla bejt vyšší než taková, při který celková hmotnost přistávajícího orbiteru dosáhla hranice 100 tun - což se ještě navíc lišilo podle uvažovaný lokality přistání (kvůli aerodynamickýmu brzdění).

A s tím okopírováním základního tvaru Burana od Amíků jseš taky dost vedle. Ona totiž aerodynamika vysokejch rychlostí je věc poněkud ošidná a nemilosrdná a nedovoluje příliš mnoho různejch variant - tady si matička Příroda nenechá do ničeho moc kecat a prostě řekne BASTA, BUDE TO TAKHLE NEBO SI VYS*RTE VOKO!!!! - pročpak si myslíš, že si jsou VZHLEDOVĚ A TVAROVĚ navzájem tak podobný Concorde a Tu-144, monoposty Formule 1 nebo třeba atomový ponorky - ať jsou vyrobený kdekoliv na světě? Prostě fyzikální zákony pohybu na rozdíl od těch lidskejch nijak překrucovat nejdou a výsledky jsou při stejným výchozím zadání vždycky hooodně podobný pokud ne rovnou stejný. Ano, určitě KGB/GRU/FSB a já nevím jak se všecky ty instituce v Rusku/CCCP jmenovaly fest špiónily v Americe i jinde, ale i kdyby to nedělaly, na výsledku by se nic nezměnilo - ta podoba daná základní fyzikou by tam byla pořád.

konosuke · #505 Příspěvek od **konosuke** » 21 dub 2017, 06:15

Tak či onak, amíci či rusi, základna na Měsíci dodnes nestoji. a jenom tak nebude. následný program Apollo Applications padl za oběť rozpočtovým škrtům anebo...anebo...nám Měsíc zatrhli mimozemšťané co tam už hospodaří, opět jedna spekulace nebo konspirace chcete-li. o Marsu darmo fantazírovat, tenhle výlet by přišel bratru na takových 100 mld.$ což nikdo neuvolní, výsledek ? astronauté tam půlrok (nebo trochu dýl) poletí, sesbíraj nějaké ty šutry, pár fotek a domů, tohle všechno umí robotickej automat za 1/100 nákladů (citát: dr.Grygar). škoda zmařených iluzí.

p32 · #506 Příspěvek od **p32** » 21 dub 2017, 08:48

konosuke píše:Tak či onak, amíci či rusi, základna na Měsíci dodnes nestoji. a jenom tak nebude.

Jak to? Včera jsem se tam díval dalekohledem a u nějaké stavby se tam něco hýbalo.

konosuke · #507 Příspěvek od **konosuke** » 21 dub 2017, 08:59

p32 píše:
konosuke píše:Tak či onak, amíci či rusi, základna na Měsíci dodnes nestoji. a jenom tak nebude.
Jak to? Včera jsem se tam díval dalekohledem a u nějaké stavby se tam něco hýbalo.

to jenom číňan rozpochodoval starej lunochod, nafotil mašinu a ukradl soft

Jimmi2 · #508 Příspěvek od **Jimmi2** » 21 dub 2017, 13:07

EKKAR píše: ... Space Shuttle rozhodně nedokázal dostat "dolů" stejnou váhu jakou dokázal vynášet - byl omezenej maximální přistávací rychlostí respektive váhou sedajícího orbiteru, podrobnosti si můžeš dohledat třeba na webu NASA. Maximum vynášený váhy zase záviselo na sklonu a vejšce dráhy - maximum 55 000 liber (přibližně 24 970 kg) se dalo vynášet jen na dráhu s malým sklonem (do 28,45 stupně) a vejškou jen asi 160km, jak vejška dráhy nebo její sklon k rovníku rostly, maximum klesalo až k zhruba 40 000lbs = cca 18 200 kg. Stejný ponížení užitečnýho nákladu platilo i pro dráhy s velkým úhlem k rovníku - víc jak 57 stupňů úhlu jim prostě znemožnilo dát i na "stomílovou" orbitu (vejška jen asi 160km) větší váhu, než těch zhruba 18 tun a na "klasickou" třistakilometrovou dráhu dokonce míň než 20 000lbs neboli zhruba jenom 9 tun !!! A váha nákladu snášenýho z orbity nesměla bejt vyšší než taková, při který celková hmotnost přistávajícího orbiteru dosáhla hranice 100 tun - což se ještě navíc lišilo podle uvažovaný lokality přistání (kvůli aerodynamickýmu brzdění).

A s tím okopírováním základního tvaru Burana od Amíků jseš taky dost vedle. Ona totiž aerodynamika vysokejch rychlostí je věc poněkud ošidná a nemilosrdná a nedovoluje příliš mnoho různejch variant - tady si matička Příroda nenechá do ničeho moc kecat a prostě řekne BASTA, BUDE TO TAKHLE NEBO SI VYS*RTE VOKO ...fest špiónily v Americe i jinde, ale i kdyby to nedělaly, na výsledku by se nic nezměnilo - ta podoba daná základní fyzikou by tam byla pořád.

Takhle jsem to zrovna Ekkare nemyslel. On je vůbec docela problém na tak malém formátu něco ve zkratce, a při tom smysluplně napsat. Takže to tak prosím ber.
Jistě že raketoplán obecně nedostane dolů číselně přesně to, co nahoru. Ale je to jediný dopravní prostředek, který dokáže z oběžné dráhy snášet podobné náklady, jako vynášet nahoru. V tom tkvěl jeho význam a proto byl také vyvíjen. Pomineme-li snahu o úsporu finančních prostředků z důvodu mnohonásobné použitelnosti, která vyšla jen zčásti.
Ovšem co se týče té kopie, tak právě v tom, že aerodynamika má své pevné zákony, mohli Sověti vesele kopírovat. I když Buran byl koncepčně, co se týče pohonu, poněkud jiný než Space Shuttle, základní těleso stačilo zhruba okopčit a bylo jasné, že to bude asi i fungovat. Čímž ušetřili hodně těch počátečních vývojových prací a dnes je to také tak v odborných kruzích i akceptováno.

konosuke · #509 Příspěvek od **konosuke** » 21 dub 2017, 13:25

kosmickej eroplán krátkého doletu, cylindr s malými delta křídly, vocasníma plochama a kokpitem byl v 4000 let starých textech a na obrázcích knihách báchorkáře fantasty EvD takže základní model byl k mání a nemuseli zas tolik pajcovat, no létající obluda podle rekonstrukce a propočtů ing.Blumricha (NASA) ta by asi nevzlétla ani z pomoci 4 vrtulových pomocných rotorů

Yarda1 · #510 Příspěvek od **Yarda1** » 21 dub 2017, 13:34

konosuke píše:...astronauté tam půlrok (nebo trochu dýl) poletí, sesbíraj nějaké ty šutry, pár fotek a domů, tohle všechno umí robotickej automat za 1/100 nákladů (citát: dr.Grygar)....

Pokud je názor, že je zbytečné aby na Mars lítali astronauti, že robotické sondy jsou x-krát levnější, pak se můžeme ptát, proč tam posílat ty sondy, když ne proto, aby nasbíraly co nejvíc informací než tam ti astronauti poletí.