Nečitelné označení elektronek

Zpráva

kubajz22 · #1 Příspěvek od **kubajz22** » 23 dub 2017, 21:30

Zdarec, mám doma spoustu starých elektronek, které mají většinou úplně smazané označení. Zkoušel jsem je dávat do ledničky a dýchat na ně, ale nic nepomohlo. Dá se alespoň orientačně určit o jakej typ jde podle vnitřního systému?

#2 Příspěvek od **Sendyx** » 23 dub 2017, 21:46

sinclair · #3 Příspěvek od **sinclair** » 23 dub 2017, 23:52

Za bolšána jsem byl takto nucen identifikovat spousty i kombinovaných elektronek - většinou to byly "nedostatkové" televizní, ale i rozhlasové a zesilovačové typy, které se výborně fungující šedou ekonomikou, takovým "darknetem rukou" - šířily za bolšána ukradené přímo z výroby.
Muselo to být už po zahořování, ale ještě před finálním tříděním a značením. Snad při nějaké mezioperaci, kde se měly rozdělovat na hlavní typ, podtyp, III. jakost /s úchylkou el. parametrů/ a nevyhovující ničemu, tedy zmetky.
Například takové ECC83 se takto třídily na E83CC, popř. na ECC803S, totéž ECC82, podobně třeba "antimikrofonní pentoda" na EF86 a EF806S apod. PCL85 sice neměly žádný podtyp, ale kvůli přísným požadavkům Oravy se prý přísně hlídala jejich kvalita a sebemenší úchylka znamenala bednu s označením "zmetek", nebo "III. jakost", přičemž celá směna i bez technologa /nebo spíš hlavně bez něho/ mohla být perfektně domluvená, kolik toho přijde ze zahořovacích stojanů a kolik toho spadne do které bedny. Přičemž bylo nutné ohlídat, aby byl denní/směnový plán pro jistotu lehce /1-2%/ podkročen. To dávalo jistotu výtěžnosti pro dark-distribution a zároveň příliš neohrožovalo plán a tím i prémie. V posledním týdnu daného měsíce se měsíční plán kdykoli dal dohnat vyšší výtěžností na dotyčném třídění.
Jak mi to vyprávěl jeden hoch z Třince, tak to vypadalo poměrně složitě, protože tam byla spousta všelijakých "ale", v principu to ovšem bylo velmi jednoduché

ECC83 se od E83CC vzhledově ani vnitřně nijak neliší - šlo o to, abychom si je pro celou opravnu sami identifikovali a vytřídili si je na běžný typ a lepší subtyp sami, různě improvizovaně.
Tak např. ECC85 i ECC88 a PCC88 se třídily přímo ve vyhrazených přístrojích a to jen na zisk - na AVC, nebo do jiného vhodného místa se pověsil měřák a bylo jasno.
Všecko se nejprve identifikovalo, pak "měřilo" na emisi a vakuum na BM215A. ECC83/E83CC se "třídily" přímo v AZK401 na mikrofoničnost.
Totéž platilo o EF86/EF806S, třídili jsme si je jednak na mikrofoničnost /pro vstupní účely - do Sonetů a podobně/ a pak i citlivost na zvenčí indukovaný 50Hz brum. Toto bylo čistě pro účely, kde byl dost poblíž EF86 opravdu velký trafák - kvůli odstupu, zapamatujte si to...
U každého kusu této nf pentody je tohle chování úplně jiné. Jak nám bylo řečeno, tak to velmi závisí na přesné symetrii vinutí spirály žhavicího vlákna, jeho vůli v katodové trubce, symetrii vedení od vlákna k zátavům a samozřejmě na mechanických vůlích prvků celého systému na slídách a v baňce samotné.

Šlo o nové kusy po zahořování, takže o vakuum či emisní schopnost nebylo třeba míti obav /až na nešťastné třinecké EL34 a EL36/.
Poměrně drsné byly testy PCL85 /ty se prý ale vozily odjinud, ne z Třince/, byla na to vyhrazena jedna Orava a v té byl tuším záměrně zmenšený buď katodový odpor, nebo snad dali jiné výstupní trafo - prostě aby byla nová elektronka záměrně zatížena naplno a "ukázala co umí" a vím, že tam chlapi kvůli nějakým sekundárním emisím u tohoto typu čarovali i s napětími na g2 koncové pentody.

Byla to velká věda! Když přišla zásilka, tak to samozřejmě nesmělo být nijak označené, nebo jen rámcově - prý to snad pašovali z fabriky nějakým sofistikovaným způsobem, kvůli kterému nesměla být ani krabice s jedním typem označena.

Prásknu, že Sendy se kolem toho určitě motal, je to chachar a bude vědět ještě víc, než to jedno slovo, co napsal

A bezpochyby tu bude pár starších třinečáků, "co vědí"

Celeron · #4 Příspěvek od **Celeron** » 24 dub 2017, 09:51

Ve škole jsem byl na praxi ve Vrchlábí. Zrovna se dělaly PL509 a EL509. Netrvalo mě ani týden abych zjistil, kolik toho jde do šedý zóny.

Tam jsem se poprvé dozvěděl, že: "kdo nekrade, okrádá rodinu". U PL509 byla asi finanční "výtěžnost" podstatně jiná, než u ECC, EF a PCL

V tý době jedna stála co si vzpomínám skoro 150 kaček, což byla desetina běžný vejplaty.

Lukas-Peca · #5 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 24 dub 2017, 09:53

sinclair: E83CC se od ECC83 konstrukčně liší, má předpjatou mřížku a jde to na první pohled rozeznat.

K původnímu dotazu: stačilo by sem dát fotku.

EL34 · #6 Příspěvek od **EL34** » 24 dub 2017, 11:52

Lukas-Peca:

Co znamenná předpjatou mřížku? Systém ECC83 vypadá úplně jinak než E83CC. E83CC vypadá na první pohled shodně s E88CC, přitom jsou parametrově úplně jinde.
Třeba ECC81 a ECC83 od RFT vypadají naprosto stejně. Kde je ta konstrukční odlišnost?

Lukas-Peca · #7 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 24 dub 2017, 12:04

Běžná mřížka je samonosná, jsou to dvě tyčky omotané drátkem a ten drát je udržuje ve správné poloze. Předpjatá mřížka má ty tyčky spojené rozpěrami do rámečku (anglicky se tomu říká frame grid). Tím pádem je ten drátek nemusí držet, takže může být daleko tenčí a více napnutý. Takže má menší vůle a je méně náchylný k mikrofoničnosti. Díky tomu můžou být elektrody blíže u sebe. Elektronky s takovouto mřížkou se poznají podle výrazně tlustších nosných tyček mřížky a podle prolisu v anodě. Kromě těch E83CC (jen Tesla) a E88CC jsou to některé televizní elektronky pro vstupní vf zesilovače, třeba PCC88.

Jinak některé kusy tesláckých E88CC mají tu mřížku dokonce zlacenou.

flyingbird · #8 Příspěvek od **flyingbird** » 24 dub 2017, 12:09

Viz zde:

http://vintagetubeservices.com/amperex-products-tour/

kubajz22 · #9 Příspěvek od **kubajz22** » 24 dub 2017, 17:18

Na každé fotce je jedna elektronka ze dvou stran. U té poslední jsem označil "cosi", co zjevně vzniklo při focení odrazem světla od getru. Ještě bych rád poznamenal, že všechny elky jsou z rádií a z telky.

#10 Příspěvek od **Sendyx** » 24 dub 2017, 17:39

Tak si udělej pinouty, změř odpory žhav. vláken za studena a dá se bádat. Vidím asi EF80, nějaké ECL nebo PCL, EL5xx nebo PL5xx, dvojitá trioda a asi PY88... takových flašek bez označení jsem vezl do Holic 2 plné igelitky.

Lukas-Peca · #11 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 24 dub 2017, 17:53

1. EBF89, 3. PCF802, 6. PL504 (nebo 500), 7. EF80, 8. PY88, 9. PCL84, 10. pravděpodobně ECC82, 11. PCH200, 12. EBF89. Ty televizní Pčkové lampy by mohly být i Ečkové, ale ty se objevují celkem vzácně a je nepravděpodobné, že bys narazil na telku s paralelním žhavením. V každém případě to jde snadno vyzkoušet.

2., 4. a 5. elektronka jsou ECL/PCL. Pokud budou žhavit při 6,3 V, bude to pravděpodobně ECL86, jinak by to byla PCL85 nebo 86, což by se rozeznalo podle zapojení patice.

kubajz22 · #12 Příspěvek od **kubajz22** » 24 dub 2017, 19:17

díky moc

kubajz22 · #13 Příspěvek od **kubajz22** » 24 dub 2017, 19:47

Ještě bych se chtěl zeptat, jestli můžu tu duodiodu v EBF89 použít jako usměrňovač pro PCF802. Vím že je to možná nepraktický, ale jinou dvojitou diodu nemám.

Lukas-Peca · #14 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 24 dub 2017, 19:52

Ano, můžeš ji použít jako usměrňovač 70 V / 1,6 mA

EL34 · #15 Příspěvek od **EL34** » 24 dub 2017, 21:40

Není ta 3. elektronka EF183 (strmá pentoda)?
Jinak druhá je určitě PCL85 nebo 805. Čtvrtá je ECL nebo PCL86. Pátá je ECL86 výrobce EI nebo Tungsram(maďarské provenience). Šestá RFT východoněmecká PL500 popř. 504. Ale dle bílého getru to má už za sebou. Sedmá EF80 nebo i EF183, ale spíše ta EF80. Polského výrobce Polam nebo Telam. Osmá Tesla PY88. Devátá Tesla PCL84. Desátá asi východoněmecká ECC82 nebo 85 (spíše asi 85). Jedenáctá tesla PCH200 a dvanáctá TELAM (polská) EBF89.