Nemyslím si to.
Pamatuju B700 jako naprosto tiché, kultivované strojky pro každodenní použití, oproti např. B70 nesrovnatelně lepší.
Setrváky se rozpadají a křiví samy časem a vlhkostí. Jde o klimaticky nestabilní slitinu AlZn, podobně jako některé těžší gramofonní talíře a subtalíře. Pobyt ve vlhkém sklepě či garáži většinou znamená deformaci. Dá se tak poměrně dobře poznat, kde a jak byl strojek dříve skladován.
Guma je jasná věc, po tolika letech i kdyby zteřelá nebyla, tak na ostřejším "zapamatovaném" oblouku ze slabší řemenice budou hlučné, budou hučet a v extrémním případě skákat a spadávat /hlavní trojhran/.
U B700 často chybí ta plastová čepička na horním konci tónové hřídele, přitlačovaná ocelovou planžetou, ložiska setrváku bývají zaschlá, nebo dolní záhadně bez kuličky. Horní ložisko může být přidřené rezavým bordelem z pásků Emgeton a Orwo. Vymýt a znovu naplnit je nejlepší.
Velkou pozornost vyžaduje motor, resp. jeho přimazání. Často bývá třeba původní samomazná ložiska ložiska také vymýt a naplnit čerstvým, hustším ložiskovým olejem. Motor má z celého stroje nejvyšší namáhání otáčkami a bývá v žalostném stavu, také někdy i přidřený, nebo pouzdra nasucho doslova vymlácená do elipsy.
Elektronika - pokud v čase odložení byla funkční, tak je u tohoto typu vysoká šance, že bude po doformování elytů funkční i nadále.
Zpočátku mohou chrastit všecky potenciometry a možná, že bude třeba po doformování elytů některé i vyměnit, totéž svitkové TC180-181, pokud jsou ještě někde použity.
U B700 už byla snaha přeloučských "hovňáky" pokud možno neosazovat a namísto nich se dávaly polyestery TC235-TC237, případně později dovezené RFT TGL38159.
Po zkušenostech se dá říct, že pokud B700 někdo vyloženě cíleně nerasoval někde v klubovně apod. a nejela 12-15h denně, tak rozumně uskladněná přežije opravdu dlouho.
Je toho v ní tak málo, že se tam skoro nemá co posrat
![Smile :-)](./images/smilies/icon_smile.gif)