Elektronkový baskytarový zesilovač
Moderátor: Moderátoři
Ahoj
Krom toho co píše Sinclair výše a dobře, zkusil jsi ten potenciometr třeba u výšek prostě vyměnit? uněkterých levnějších jsem se setkal s tím že v krajní poloze dělali bordel, myslím že to poznáš když tam vložíš do dráhy ten rezistor a ono to v kraji bude pořád blbnout.
Jinak by to možná chtělo lepší fotku vnitřku, někdy rozhoduje jen poloha vodičů a jejich délka třeba poloha vodiče výstup první a vstup druhé triody.
Invertor, výstup preampu a konec jsou na osciloskopu "sladěny" abys zbytečně nebudil tam kam už nepotřebuješ, máš zapojen FB?
Stíněné vodiče na anodu jsem nikdy nepoužil a myslím že je to trochu zbytečnost, mělo by to být poskládáno tak aby to hrálo dobře i bez toho, stíněný vodič snad jedině od jacků vstupu, smyčky atp.
ale je možné že to vše prostě obejdeš tím že usekneš konec toho potenciometru pro výšky a bude klid, kdo ví : )
Jinak na můj vkus moc dlouhé vývody součástek, zbytečně.
(Jestly ty bílé kostky výkonové rezistory jsou z ges, tak nedoporučuji kupovat, kup něco od Vitrohm spíše.)
Krom toho co píše Sinclair výše a dobře, zkusil jsi ten potenciometr třeba u výšek prostě vyměnit? uněkterých levnějších jsem se setkal s tím že v krajní poloze dělali bordel, myslím že to poznáš když tam vložíš do dráhy ten rezistor a ono to v kraji bude pořád blbnout.
Jinak by to možná chtělo lepší fotku vnitřku, někdy rozhoduje jen poloha vodičů a jejich délka třeba poloha vodiče výstup první a vstup druhé triody.
Invertor, výstup preampu a konec jsou na osciloskopu "sladěny" abys zbytečně nebudil tam kam už nepotřebuješ, máš zapojen FB?
Stíněné vodiče na anodu jsem nikdy nepoužil a myslím že je to trochu zbytečnost, mělo by to být poskládáno tak aby to hrálo dobře i bez toho, stíněný vodič snad jedině od jacků vstupu, smyčky atp.
ale je možné že to vše prostě obejdeš tím že usekneš konec toho potenciometru pro výšky a bude klid, kdo ví : )
Jinak na můj vkus moc dlouhé vývody součástek, zbytečně.
(Jestly ty bílé kostky výkonové rezistory jsou z ges, tak nedoporučuji kupovat, kup něco od Vitrohm spíše.)
Delší vývody součástek jsou u často přenášených a chvěním namáhaných aparátů spíš výhoda. Ty delší přívody totiž odpruží to chvění či náraz, kdežto krátký přívod způsobí, že to uletí buď u součástky, nebo se ulomí očko.
Je to fakt vyzkoušený - plus to, že vysloveně těžší a nehřející součástky /včetně velkých axiálních svitků/ se vyplatí fixovat. Tam se při větším nárazu může stát, že už to delší vývody natažením neodpruží, ale vlastní velkou setrvačnou hmotou se vytrhnou z těžké součástky vývody.
Stejně tak není vůbec dobré pájet vývody součástek, nebo dokonce několika součátek zároveň a přímo na oka objímek.
Netýká se např. tenčích stíněných kablíků i tenčích plných vodičů do asi 0,5mm.
Z tohoto důvodu je i maximálně nevhodné propojovat žhavení silným, plným zkrouceným dvojdrátem. Tvrdý drát totiž brání přirozenému volnému pohybu kontaktu v objímce a má snahu jej na některou stranu tlačit - což nesnášejí zátavy elektronek. Zásadně zkroucené měkké lanko a u objímky ještě udělat omega půlsmyčku, aby se kontakty v objímce mohly volně hýbat.
Oka objímek mají být naopak kvůli dobrému pružení maximálně odlehčená, třeba cca 2 cm tenčí licny z oka objímky na oko lišty. A teprve pak mají následovat sestavy šikovně a promyšleně krátce propojených odporů, kondenzátorů apod.
Dělával jsem to tak, že objímky každých dvou elektronek preampu se nacházely zespodu mezi dvěma jednořadými očkovými lištami. Pak vychází vše nejkratší, co to jenom jde. Poučil jsem se už dávno u elektronkových Regentů, které ještě neměly preampy na plošných spojích.
Regenty 30 a 60 měly celé koncové stupně na lištách a nic jim neupadávalo. Naopak takový MV3 měl s plošákem furt něco, přitom jeho předchůdce VA2/MV2 na lištách podobný problémy nikdy neměl..
Je to fakt vyzkoušený - plus to, že vysloveně těžší a nehřející součástky /včetně velkých axiálních svitků/ se vyplatí fixovat. Tam se při větším nárazu může stát, že už to delší vývody natažením neodpruží, ale vlastní velkou setrvačnou hmotou se vytrhnou z těžké součástky vývody.
Stejně tak není vůbec dobré pájet vývody součástek, nebo dokonce několika součátek zároveň a přímo na oka objímek.
Netýká se např. tenčích stíněných kablíků i tenčích plných vodičů do asi 0,5mm.
Z tohoto důvodu je i maximálně nevhodné propojovat žhavení silným, plným zkrouceným dvojdrátem. Tvrdý drát totiž brání přirozenému volnému pohybu kontaktu v objímce a má snahu jej na některou stranu tlačit - což nesnášejí zátavy elektronek. Zásadně zkroucené měkké lanko a u objímky ještě udělat omega půlsmyčku, aby se kontakty v objímce mohly volně hýbat.
Oka objímek mají být naopak kvůli dobrému pružení maximálně odlehčená, třeba cca 2 cm tenčí licny z oka objímky na oko lišty. A teprve pak mají následovat sestavy šikovně a promyšleně krátce propojených odporů, kondenzátorů apod.
Dělával jsem to tak, že objímky každých dvou elektronek preampu se nacházely zespodu mezi dvěma jednořadými očkovými lištami. Pak vychází vše nejkratší, co to jenom jde. Poučil jsem se už dávno u elektronkových Regentů, které ještě neměly preampy na plošných spojích.
Regenty 30 a 60 měly celé koncové stupně na lištách a nic jim neupadávalo. Naopak takový MV3 měl s plošákem furt něco, přitom jeho předchůdce VA2/MV2 na lištách podobný problémy nikdy neměl..
Děkuji Vám! Zkusím ještě to co poradil sinclair a pokud by byl ještě problém tak se zase zeptám. Jinak když to už bude dobré tak samozřejmě dám vědět také. Jo a ty odpory opravdu beru z GESu. Kdybych ještě příště něco stavěl doufám že konečně pro sebe tak zkusím objednat u Vitrohm. Koukal jsem že je má i GM. Díky moc a zdravím!
To ferdislav - FB, myslíš zpětnou vazbu? Ano. Přidělával jsem tam presenc. Dělal jsem podle fendera 5F6, tedy z 8ohmů přez odpor 27k a potenciometr 5k a kondenzátor 100n na zem. Při plném presencu to zas začíná kmitat tak mám podezdření že to dělá invertor nebo konec. Na koncovkách mám GS odpory 22k. Asi příjde tedy na řadu osciloskop abych zjistil kde to vziká.
Jinak ten problém s masterem zmizel když jsem dal do běžce kondenzátor 1n a to předpětí mřížky odpor 100k. Takže už jen to kmitání. Škopek mám v práci tak ho přinesu zítra domů a budu měřit.
Jinak ten problém s masterem zmizel když jsem dal do běžce kondenzátor 1n a to předpětí mřížky odpor 100k. Takže už jen to kmitání. Škopek mám v práci tak ho přinesu zítra domů a budu měřit.
jj zpětnou vazbu jsem myslel. ohledně toho presenc naplno, tak daleko asi nikdo nepůjde pak když bude hrát protože to je pak jako žiletka... tady často dávám schválně na "ostrý konec" potenciometru před dráhu rezistor 1k třeba, podle hodnoty pot. aby uzivatel co má potřebu se vším kroutit naplno nedošel až do doho stavu kdy mu to začne nějak pískat, svištět atp myslím že s tímhle mají problém některé i tovární zesilovače pro kytary, ale nikdo nehraje se všemi knoflíky uplně všude nadoraz, takže to zas tak nebolí ...
Na jednom aparátku zapojení orange xx jsem řešil dlouho podobný stav a pořád v preampu a nenašel, pak jsem rozebral a znovu složil invertor a konec, vše blíže a kratší a bylo to vyřešené, takže nic není nemožné : )
ten 1n jsi dal do běžce, jako běžec k zemi přes 1n ?
Na jednom aparátku zapojení orange xx jsem řešil dlouho podobný stav a pořád v preampu a nenašel, pak jsem rozebral a znovu složil invertor a konec, vše blíže a kratší a bylo to vyřešené, takže nic není nemožné : )
ten 1n jsi dal do běžce, jako běžec k zemi přes 1n ?
Nene. Tím kondenzátorem jsem oddělil běžec a mřížku E2 z obrázku. Potom jsem dal mezi mřížku a zem odpor 1M.
Ještě si s tím presencem pohraju. Třeba Marshall JCM800 2204 používá ve FB a presenci odpor 100k ze 4ohmů a potencimetr 22k společně s kondenzátorem 100n a paralelně k tomu odpor 4k7, tak to ještě zkusím třeba předělat. Tak jak je to na obrázku.
Dám vědět ale nevím jestli to stihnu zítra.
Ještě si s tím presencem pohraju. Třeba Marshall JCM800 2204 používá ve FB a presenci odpor 100k ze 4ohmů a potencimetr 22k společně s kondenzátorem 100n a paralelně k tomu odpor 4k7, tak to ještě zkusím třeba předělat. Tak jak je to na obrázku.
Dám vědět ale nevím jestli to stihnu zítra.
- Přílohy
-
- JCM800_2204.gif
- (196.08 KiB) Staženo 76 x
Přátelé - kamarádi!
Tak se opět potvrdilo jakej jsem "figura". Vodiče od koncovek do výstupáku jsem měl natažené sice spodem ale blízko k invertoru. Tedy jsem je přendal nhoru na šásko a je po problému. Zesilovač nevrčí, nešumí (tedy prřiměřeně), když mám zesilovač bez signálu a jdu po chodbě s otevřenými dveřmi do dílničky což je asi 5 metrů k zesilovači s bednou tak nepoznám že běží a to ani při plných korekcích včetně presence. A volume je naplno. Baskytaru nemám doma ale ve zkušebně tak jsem na to pustil tranzistorák a hraje to nádherně. Chci ještě osadit novou párovanou dvojku KT88EH a bude to.
Takže Vám ještě jednou moc a moc děkuji za rady!
Až bude v bedně a to by mělo být o výkendu tak dám foto.
Zdravím! Kaca
Tak se opět potvrdilo jakej jsem "figura". Vodiče od koncovek do výstupáku jsem měl natažené sice spodem ale blízko k invertoru. Tedy jsem je přendal nhoru na šásko a je po problému. Zesilovač nevrčí, nešumí (tedy prřiměřeně), když mám zesilovač bez signálu a jdu po chodbě s otevřenými dveřmi do dílničky což je asi 5 metrů k zesilovači s bednou tak nepoznám že běží a to ani při plných korekcích včetně presence. A volume je naplno. Baskytaru nemám doma ale ve zkušebně tak jsem na to pustil tranzistorák a hraje to nádherně. Chci ještě osadit novou párovanou dvojku KT88EH a bude to.
Takže Vám ještě jednou moc a moc děkuji za rady!
Až bude v bedně a to by mělo být o výkendu tak dám foto.
Zdravím! Kaca
Kaca: Právě kvůli problémům, které popisuješ, jsem kdysi nejraději dělal zesilovače koncepce Laney Clip 100. Zasílám fotku rozložení součástek na desce. Vlevo nad elyty bylo síťové trafo a cca vprostřed šasi výstupní trafo. Takže vstupní flašky a jejich obvody byly daleko od výstupáku. Na desce jsou všechny součástky, na horní části šasi jsou jenom trafa a elektronky.
Mělo to samozřejmě nevýhodu v tom, že celek byl nevyvážený. Ale pokud se přenášecí ucho posunulo směrem k těžišti, bylo to snesitelné. Velká škoda, že nemám jedinou fotku celé koncepce...
Jinak gratulace k pěkné práci a hodně nadšení do práce další, na tvoje fotky jsem se díval.
Mělo to samozřejmě nevýhodu v tom, že celek byl nevyvážený. Ale pokud se přenášecí ucho posunulo směrem k těžišti, bylo to snesitelné. Velká škoda, že nemám jedinou fotku celé koncepce...
Jinak gratulace k pěkné práci a hodně nadšení do práce další, na tvoje fotky jsem se díval.
- Přílohy
-
- rozlození.JPG
- (122.22 KiB) Staženo 124 x
AhojTe! Tak kabát ještě není z lakovny doma ale mám ještě jeden skromný dotaz na odborníky: Někde jsem se doslechl že greed stoppery na koncovkách mohou být u basového aparátu až 25k. Mě se to zdá zbytečně moc. Mám osazené 22k ale chtěl bych vědět jestli je nemám zmenšit. Třeba Fender 5F6 nemá ve schématech žádné ale na jednom schémátku jsem našel 1500ohmů. Není možné aby tak velké GS ubírali na celkovém výkonu?
Mám osazenou párovanou dvojku KT88EH.
Díky a zdravím! Kaca
Mám osazenou párovanou dvojku KT88EH.
Díky a zdravím! Kaca
- Přílohy
-
- bassman_5e6-a_schem.gif
- (24.09 KiB) Staženo 59 x
-
- bassman5fa.gif
- (40.71 KiB) Staženo 55 x
Namátkově jsem vybral pár údajů:
Laney Clip 100 - 10k
Music 70 a 130 - 4k7
Dynacord Eminent II - 15k
Fender Bassman 6G6 - 0k
Marshall JMC800 - 1k5
Matŕshall JMC200 - 1k
MesaBoogie 5050a - OPRAVA na 220k z 0k, díky Sendyx OPRAVA
Peavey 5150 - 2k2
Yamaha T100 - 2k2
A tady něco o tom: https://translate.google.cz/translate?h ... rev=search
Pokud to máš na stole a bednu a baskytaru k tomu, zkusil bych si s tím pro zajímavost pohrát: vrazit tam zkušebně třeba postupně 0k - 10k - 33k -100k a testovat zvuk (a nezblbnout u toho ). No a vždy k tomu připojit generátor, osciloskop a odporovou zátěž a změřit to. Odhaduji, že až ten M1 bude nějak poznat... Sám jsem vliv nikdy nezkoušel, ale v tom odkazu to myslím i počítají, ale jen jsem to prolítl.
EDIT:
Laney Clip 100 - 10k
Music 70 a 130 - 4k7
Dynacord Eminent II - 15k
Fender Bassman 6G6 - 0k
Marshall JMC800 - 1k5
Matŕshall JMC200 - 1k
MesaBoogie 5050a - OPRAVA na 220k z 0k, díky Sendyx OPRAVA
Peavey 5150 - 2k2
Yamaha T100 - 2k2
A tady něco o tom: https://translate.google.cz/translate?h ... rev=search
Pokud to máš na stole a bednu a baskytaru k tomu, zkusil bych si s tím pro zajímavost pohrát: vrazit tam zkušebně třeba postupně 0k - 10k - 33k -100k a testovat zvuk (a nezblbnout u toho ). No a vždy k tomu připojit generátor, osciloskop a odporovou zátěž a změřit to. Odhaduji, že až ten M1 bude nějak poznat... Sám jsem vliv nikdy nezkoušel, ale v tom odkazu to myslím i počítají, ale jen jsem to prolítl.
EDIT:
Rozhodně se nepasuji na odborníka, aby se toho někdo nechytal...Kaca píše:AhojTe! Tak kabát ještě není z lakovny doma ale mám ještě jeden skromný dotaz na odborníky......
Naposledy upravil(a) JiriTom dne 07 pro 2017, 19:18, celkem upraveno 1 x.