Přítlačná kladka - muzeum

Zpráva

ZVUK2000 · #16 Příspěvek od **ZVUK2000** » 04 pro 2017, 08:25

starecd píše: Hille:jediná možnost vyměnit mám tu nějaké mechaniky, třeba bude pasovat i do držáku, ale chtělo by to nějaký rozměr.

Po 10ti letech radit

konosuke · #17 Příspěvek od **konosuke** » 04 pro 2017, 08:49

pro pána ! on má pravdu, předsedo...ale nic, dobrá rada se může hodit každému i dnes, tež sháním kladky do Aiwy a kde nic tu nic, je to jemná hodinařina bo kladky jsou v mechanice hned dvě

#18 Příspěvek od **Hill** » 04 pro 2017, 08:56

Díky za nabídku, Jindro, pokud si vzpomínám, z mnoha kladek, které se mi flákají v krabici jiných mechanik, tam rozměrově neseděla ani jedna, a to ani kladka samotná, natož s pákou. Jak to bude trochu možné, nafotím, změřím a okótuju. Jde spíše o sbírkový kus, majitel na něj nespěchá, přestože pro něj má jakousi nekonečně srdeční hodnotu, a mně zbyla jen ta páka kladky, on si hraje jen na rádio (kdyby i to rádio dohrálo, ozval by se, jak ho znám). Čili deset let sem, deset let tam, jestli bude chtít, zase to přiveze a můžeme to s jinou kladkou zkusit znovu.

Nějakou dobu se nejspíš ještě neprohrabu v dílně do kouta s magneťáky a jejich díly, tím míním i tu páku kladky, co mi tu zůstala, troje stěhování a předělávky jiných tří bytů mi žerou dost času, mimoto dlouhé dodací lhůty nábytkářů blokují dokončení našeho bytu, tak mám od července ještě pořád kutloch plný krabic s dosud neuloženým šatstvem, nádobím a jiným habrajsem. Prostě to místo nemám.

sinclair · #19 Příspěvek od **sinclair** » 04 pro 2017, 09:18

Tenhle krám, Fair Mate se vyráběl ještě v dalších dvou vizuálních podobách, Transylvania a Asahi, se stejnou mechanikou i elektronikou. Mám od toho ještě z opravny i schéma a část servisního manuálu, neboť to prodávala "běžná obchodní síť", tedy DP Elektro a některé prodejny Tesly Eltos.
Jeden z nich /už přesně nevím který/ byl s nejvyšší výbavou a OIR/CCIR na jedné stupnici i v Tuzexu, tuším že to Asahi.
Nějaké díly bych asi v krabici s díly pro kazeťáky našel..Ale mám zrovna rozkopanej barák a jiný starosti---

starecd · #20 Příspěvek od **starecd** » 04 pro 2017, 14:40

Jo, díval jsem se jen na chvilku po ránu, že je otevřené téma, data jsem si nevšimnul, no bóže....

konosuke · #21 Příspěvek od **konosuke** » 04 pro 2017, 17:28

sinclaire, to bylo v dobách nedostatku čehokoliv, v dobách křápů Tesla diamant a safír, ošklivých jak noc, OK ?

sinclair · #22 Příspěvek od **sinclair** » 04 pro 2017, 18:35

Bylo to PO K203 i K204.
Kdyby se prodávaly nedejbože souběžně, anebo před těmi dvěma polsko-přeloučskými kouzly, tak by K203/204 neprodali ani kus. Byly zadarmo drahý...

Monogatari · #23 Příspěvek od **Monogatari** » 04 pro 2017, 19:52

No on ten stroj je z konce 70. let, takže souputník Tesly A5, která je z nepochopitelnýho důvodu málo rozšířená

elektrosvit · #24 Příspěvek od **elektrosvit** » 04 pro 2017, 20:16

Proč z nepochopitelného? Málo se jich vyrobilo a ještě méně dochovalo.

konosuke · #25 Příspěvek od **konosuke** » 05 pro 2017, 04:49

A5 byla proslule poruchová proto se stáhla z nabídky, objem a náklady reklamací nejspíš překročily hranici rentovnosti

sinclair · #26 Příspěvek od **sinclair** » 05 pro 2017, 08:03

Transylvania i Fair Mate byly hongkongský brandový "značky" a dováželo se sem víc typů, co obsahovaly zevnitř prakticky totéž. Jedna z nich je tuším model 360 /musel bych to jít hledat/ který tu byl asi nejzrozšířenější, ale dovezli to opravdu až PO K203/204.

V souběhu s A5 bylo nevím co přesně. Co vím ale určitě, že za A5 měl jít někdo natvrdo sedět, protože to byla vyloženě diverzní akce. Kdo by na to chtěl napasovat poškozování socialistického hospodářství, tomu by se to povedlo napoprvé

Šly řeči, že zisk výroby A5 byl na nule kvůli předraženému modulu rádia a dále šla A5 do mínusu reklamacemi brzo po koupi. Dva spolužáci to měli, jeden jasně oranžový a druhý bledě modrý. Nové to hrálo subjektivně jaktak slušně, asi dík většímu objemu i většímu repráku, ale pak se začaly ulamovat klávesy, jezdce poťáků a už to jelo..
Něco tak ohavného, tak poruchového /bodejť ne, tvrdá mechanika z B60/, to tu do té doby snad ještě nebylo. Hnusnější byl snad už jenom Máj..

Stará dobrá A3 proti tomu byl reportážní profi stroj

, ve verzi s rádiem ještě lepší.
To mi připomíná, že bych ty své A3 i A3vkv už měl konečně poskládat. Mám už pozdější verzi A3 s klasickými hřídelovými potenciometry a jsou v tom zřejmě první vzorky TP160, ještě neznačené typem, jen hodnotou. Mají osky v mosazných ložiskách a hřídelky se ségrovkou, mosazná ložiska jsou naražená v hliníkových štítech. Osky těchto, zřejmě prvních TP160 se totiž ani trošičku neviklají, jako u pozdějších celohliníkových. Podobné TP160 jsem našel i v jedné B444LS na hlasitosti a korekcích.
Na A3 je zvláštní, že Přelouč v té době napoprvé zvládla dobře fungující i odolnou mechaniku, byť by asi ve stereoprovedení už neprošla, přesnost vedení pásku je tam na hraně. Jde vlastně o úplně první kazetovou hlavu...
Ale pokud je v pořádku motorek/obložení/kladka, tak to hraje opravdu velmi slušně, s externí, citlivější bednou a s externím napáječem ještě líp. Ty napáječe vůbec nebyly k sehnání a dost jsme jich vyrobili.
Pamatuju se, že spousta lidí to normálně doma takto používala - s externím napáječem a s reprobednou. Když se šlo někam ven, jen se odpojily dva kablíky, předtím napáječ přes noc malým proudem zregeneroval vložené baterky. Prostě na kazetovou prvotinu to bylo hodně dobrý. Např. Polákům či Maďarům se nikdy tak dobrý portable nepovedl. Stačí jen srovnat s mnohem pozdějšími a "modernějšími" MK125 či gumákem MK27

I v dobových testech je A3 hodnocen skvěle a to jej porovnávali s japonskými přístroji - tedy ze země, kde bych si výrobu precizní mechaniky opravdu představit uměl.

Test A3 je v HaZ 2/1968, srovnáván s Telefunkenem model 401, Sanyo M-18 a Aiwa TP-707P.
Jako kus víceméně z přípravy výroby vyhrál test napůl s německým Telefunkenem. Oba japonce propadly s tím, že sice mají hezké vnější i vnitřní zpracování, ale technická úroveň je prachmizerná, např. Sanyo v konc. zesilovači ještě používá budicí transformátor - pro výkon 0,45W.
A3 má slušný komplementární konec 1,5W.
Psal se rok 1968 a v té době Tesla za světem ještě neztrácela tolik, aby to bylo nápadné a nedalo se to dohnat vyházením lidí se zakrnělým myšlením, uvízlým někde u elektronek a Sonetů koncem 50. let.
U Aiwy to bylo asi na úrovni diktafonu /200Hz-5,2kHz ±9dB, třeba jen kolísání Aiwy 1,2%, u A3 jen 0,45%, japonce otřesné odstupy apod./
Čtení těchto historických reálií je dost poučné..

konosuke · #27 Příspěvek od **konosuke** » 05 pro 2017, 08:09

A3 měla dva protiběžné setrváky, v této cenové třídě výrobků celkem neobvyklé...eliminace kňourání pásku za pohybu obsluhy

elektrosvit · #28 Příspěvek od **elektrosvit** » 05 pro 2017, 10:50

Napáječ baterie vložené do A3 regenerovat nemohl, jelikož je v zásuvce rozpojovací kontakt, který po zasunutí zástrčky baterie odpojil. Dál si nejsem jistý, jak moc A3 pocházela z Přelouče. Vyráběla ji Tesla Liberec, kam ale mohla být výroba přesunuta. A5 z Přelouče pocházel, později byla jeho výroba přesunuta do Tesly Litovel. Zdroj pro A3 měl označení AYN 403 a existoval ve dvou provedeních: starší obsahovalo Zenerku a výkonový tranzistor, novější už jen Zenerku.

EDIT: Doplněno.

konosuke · #29 Příspěvek od **konosuke** » 05 pro 2017, 10:58

elegantně byl vyřešen AC/DC napáječ pro Pluto (Tesla Liberec tuším) velikosti VHS kazety, černý bakelit, a vložen do bateriového prostoru pro 6x R20 á1.5V, pojistkové pouzdro remos přístupné zvenčí bez nutnosti demontáže bazmeku, nevím proč to nepoužili u A3, no a baterie Slaný velký buřt byly chronicky nedostatkové zboží tak se pašovaly Centra z Polska nebo kupovaly valutové Sanyo v tuzexu, "dobíjely" pak v noci na rozehřátém radiátoru topení...

#30 Příspěvek od **Hill** » 05 pro 2017, 11:42

konosuke píše:A3 měla dva protiběžné setrváky, v této cenové třídě výrobků celkem neobvyklé...eliminace kňourání pásku za pohybu obsluhy

Dva protiběžné setrvačníky byly běžné z cívkáčů Telefunken řady M300, pak si je oblíbili v Rize a Minsku (Riga 110, Riga 111, Aelita 101, Elektronika 301...), vlastně všechny tyto stroje měly dva protiběžné setrvačníky a deklarované kolísání do 0,4 %. Nikdy jsem to neměřil, ale uchometricky asi nekecali.
Spolehlivost dlouhodobě zajišťovala robustní ocelová konstrukce s bronzovými ložisky, fungující dodnes. Taky ty stroje s monočlánky uvnitř vážily přes 6 kg. Ale síťový zdroj trvale vestavěný měly všechny. A ta dvousetrvačníková mechanika se používala někdy od roku 1973 do roku 1983, možná i déle, jak bylo v RVHP obvyklé, jen od (údajně) třetí série Rigy 111 byl maďarský motorek s externí deskou regulátoru nahrazený japonským s vestavěným regulátorem.
Ale velký reproduktor, velká skříň, zvuk mimořádně příjemný. A s hlavou Tesla místo jejich Majaku se frekvenční rozsah od 100 Hz do 10 kHz v pohodě vešel do pásma ±5 dB při průchodu charakteristiky přes pásek na 1 kHz nulou, jeden ještě mám, nebýt rozptylu vlastností kazet, vešel by se do ještě užší tolerance. Deklarovaný odstup rušivých napětí jsem u jednoho stroje kdysi měřil (automatika vypnutá, bez filtru A) a skutečně se vešel do 48 dB přes Emgetonku C60LH. Mimoto všechny uvedené RMGF měly obvod DNL.

EDIT: opraveno a doplněno