O nabíječkách ze "staré školy" a autech
Moderátor: Moderátoři
Nevim co furt kolem tý nabíječky špekujete. Tak jak je, funguje naprosto bez problémů. Velkou výhodu vidim v blbuvzdornosti a geniální jednoduchosti, oproti operákovejm orlojum od Budínskýho. Trafo trochu slyšet je, ale žádný ohlušující řev se nekoná. Víc než trafo mi drnčí mizerně stažený jádro tlumivky.
Naposledy upravil(a) Milan_F dne 14 říj 2018, 10:43, celkem upraveno 4 x.
Někdo říká odpojovat, někdo neodpojovat...
Každopádně - nabíječku s kondenzátorem na primáru trafa bych přímo k autu nepřipojoval, jedině k baterce s odpojeným aspoň jedním pólem. Důvodem je nakmitaný napětí na trafu vinou rezonance při odpojený zátěži - tam když je často víc jak 100V, tak taková špica už může s autoelektronikou i přes paralelně připojenou minimální imprdelanci akumulátoru (která hodně požere) zamávat jak cugsfíra s regrutem. Tím pádem to tenhle typ nabíječek přímo diskvalifikuje z nabíjení baterek v autech s batery-managementem a s nejrůznějšíma rekuperačníma systémama a systémem STOP-START, který se musejí dobíjet se záporným pólem nabíječky na kastli a neodpojenou baterkou = aby elektronika v autě dokázala vyhodnotit pomocí kostřicího kabelu jako bočníku do baterky dodanej proud a nezbláznila se z toho. Když už se musí použít taková nabíječka, tak s předzátěží = halogenkou aspoň dočasně připojenou ke svorkám, aby odběr proudu shodil okamžitou hodnotu napětí na výstupu nabijáku na aspoň bezpečnější úroveň.
Jinak samotný nabíjení by se mělo dělat mimo auto - pokud nemá nabíječka hlídání maxima napětí, aby se dobíjení ukončilo před nasazením masívního plynování baterky a tím před začátkem rozstřiku kyseliny do okolí.
Takže co nejstručnější odpověď - s primitivní nabíječkou kondík-trafo-dioda nabíjet mimo auto a hlídat teplotu, napětí, hustotu a hladinu elektrolytu manuálně, s vysoce sofistikovaným procesorovým heblem lze bez skrupulí nabíjet i bez odpojení přímo v autě. Otázkou zvostane co si počít se všema možnýma nabíječkama "mezi tím" ...
Každopádně - nabíječku s kondenzátorem na primáru trafa bych přímo k autu nepřipojoval, jedině k baterce s odpojeným aspoň jedním pólem. Důvodem je nakmitaný napětí na trafu vinou rezonance při odpojený zátěži - tam když je často víc jak 100V, tak taková špica už může s autoelektronikou i přes paralelně připojenou minimální imprdelanci akumulátoru (která hodně požere) zamávat jak cugsfíra s regrutem. Tím pádem to tenhle typ nabíječek přímo diskvalifikuje z nabíjení baterek v autech s batery-managementem a s nejrůznějšíma rekuperačníma systémama a systémem STOP-START, který se musejí dobíjet se záporným pólem nabíječky na kastli a neodpojenou baterkou = aby elektronika v autě dokázala vyhodnotit pomocí kostřicího kabelu jako bočníku do baterky dodanej proud a nezbláznila se z toho. Když už se musí použít taková nabíječka, tak s předzátěží = halogenkou aspoň dočasně připojenou ke svorkám, aby odběr proudu shodil okamžitou hodnotu napětí na výstupu nabijáku na aspoň bezpečnější úroveň.
Jinak samotný nabíjení by se mělo dělat mimo auto - pokud nemá nabíječka hlídání maxima napětí, aby se dobíjení ukončilo před nasazením masívního plynování baterky a tím před začátkem rozstřiku kyseliny do okolí.
Takže co nejstručnější odpověď - s primitivní nabíječkou kondík-trafo-dioda nabíjet mimo auto a hlídat teplotu, napětí, hustotu a hladinu elektrolytu manuálně, s vysoce sofistikovaným procesorovým heblem lze bez skrupulí nabíjet i bez odpojení přímo v autě. Otázkou zvostane co si počít se všema možnýma nabíječkama "mezi tím" ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě !!!
Milan_F:
Tož tomu říkám blbuvzdorný stroj! Skvěle!
Co v tom máš za trafák, resp. s jakým sekundárem?
Vypadá to skoro jako 500VA trafák, jaký se používal v divadelních reflektorech s nízkovoltovými žárovkami E40 24V/500W.
Je to on, nebo je to bývalý 500VA bezpečák z rozvaděče?
Sekundáry původně paralelně, ale teď "v sérii", se středem?
Z toho mi bez viditelné úpravy vinutí vychází 2x24V.
Ta elektrárna na voltmetru, to je co?
A ten chladič - ustojí to i při plným proudu, dlouhodobě a uzavřený?
Tož tomu říkám blbuvzdorný stroj! Skvěle!
Co v tom máš za trafák, resp. s jakým sekundárem?
Vypadá to skoro jako 500VA trafák, jaký se používal v divadelních reflektorech s nízkovoltovými žárovkami E40 24V/500W.
Je to on, nebo je to bývalý 500VA bezpečák z rozvaděče?
Sekundáry původně paralelně, ale teď "v sérii", se středem?
Z toho mi bez viditelné úpravy vinutí vychází 2x24V.
Ta elektrárna na voltmetru, to je co?
A ten chladič - ustojí to i při plným proudu, dlouhodobě a uzavřený?
Trafák je asi rozvaděčovej, na štítku je typ JBC 05 9 0 8, 400VA, 220 - 380V / 24V / 16,7A, předěláno na 2x24V. Chladič je při 5A vlažnej, víc hřeje trafo, tlumivka a výkonový odpory. Deska na voltmetru je posunutá nula (nedavno tu bylo o tom debata) a přidán jednoduchý obvod , aby při odpojenym aku nešla rafika za roh. Hrníček - co jsem našel - Al 630, H21 asi... už si napamatuji.
Edit: Při větších proudech dělala nabíječka rotiku. Rafika ampermetru se třásla jak drahej pes a trafo vrčelo. Dal jsem přes oba tyristory RC člen 100n + 100R a byl klid i při 10A.
Edit: Při větších proudech dělala nabíječka rotiku. Rafika ampermetru se třásla jak drahej pes a trafo vrčelo. Dal jsem přes oba tyristory RC člen 100n + 100R a byl klid i při 10A.
- Přílohy
-
- Amat_rsk_Radio_A_01_1983_Page_1a.JPG
- (124.14 KiB) Staženo 241 x
Naposledy upravil(a) Milan_F dne 14 bře 2018, 20:50, celkem upraveno 3 x.
Ta moje umí i pomoc startu, tak 50A chvilkově. Nucené chlazení dle termostatu. Aut vypnutí nabíjení nastavitelné normal nebo max, aby AKU pěkně pobíral ampéry. Zpětné vybíjení. Ochrana proti přepólování relátkem.
Tu USSR donesl známý, po zběžném pohledu vypadala uvnitř úplně KO mimo trafa, tak jsem mu nabídl stovku. Pak jsem ji prošel pořádně a byl to je vývod, který uvnitř nastavil nějakou 0,5. Přepínání odboček, V-METER, nemá aut vypnutí. Bytelná ruská práce.
Dal jsem tam naši smečku, foto bylo vedle. Nejsou ještě všechny:-))))
Tu USSR donesl známý, po zběžném pohledu vypadala uvnitř úplně KO mimo trafa, tak jsem mu nabídl stovku. Pak jsem ji prošel pořádně a byl to je vývod, který uvnitř nastavil nějakou 0,5. Přepínání odboček, V-METER, nemá aut vypnutí. Bytelná ruská práce.
Dal jsem tam naši smečku, foto bylo vedle. Nejsou ještě všechny:-))))
- Přílohy
-
- K1024_20180126-114154.JPG
- (163.41 KiB) Staženo 83 x
-
- K1024_20180314-120044.JPG
- (120.51 KiB) Staženo 99 x
-
- K1024_20180314-120118.JPG
- (84.71 KiB) Staženo 96 x
Nedávno jsem zde sháněl odporový drát (přepálený po přepólování připojeného auto AKU. Nabíječka už funguje-vyměněný bočník a dvě diody. Nabíječku používám cca 40 roků-večer nastavím nabíjecí proud podle stavu AKU a ráno vypnu. Nabíjecí proud si drží po celou dobu nabíjení. Myslím že nabíječky mají být co nejjednodušší a blbuvzdorné.
- Přílohy
-
- Nab-2-05.jpg
- (253.2 KiB) Staženo 158 x
-
- Nab-II-sch.JPG
- (56.31 KiB) Staženo 330 x
-
- Nab-II.jpg
- (291.18 KiB) Staženo 95 x
Máš pravdu. Ale ona je nabíječka a nabíječka. Někomu stačí mrňous na pár ampér, někdo potřebuje lepší "dělo". Klekla baterka, potřebuju nastartovat. Peru tam co nejvíc, třeba 30A. Pak pomůže nastartovat a mohu si jet koupit novou. To 8A nedokáže. Vesměs ty větší obsluhují lidé, kteří o tom něco ví, nezkouší to zkratem ap. To už snad jen staří mistři.
ufero, není tahle Tvoje nabíječka /grec, jeden tyristor a bez tlumivky/ trochu na štíru s účinností - teplem? Netopí to moc?
Milan_F: jestli máš régl - nechceš prosím zkusit ujet dolů se sítí, kolik napětí by tomu ještě stačilo na sekundáru? Ať počítám všecky úbytky sebevíc velkoryseji, pořád mi tam někde lítá asi 2x5V napětí navíc.
Při téhle pulsní regulaci by mělo teoreticky stačit na "vtlačení" plnýho proudu do akumulátoru nějakých 2x19V max., i když započítám úbytky na tyristorech, na bočníku, na měřáku, na tlumivce a na jističi.
Nechceš to zkusit?
Milan_F: jestli máš régl - nechceš prosím zkusit ujet dolů se sítí, kolik napětí by tomu ještě stačilo na sekundáru? Ať počítám všecky úbytky sebevíc velkoryseji, pořád mi tam někde lítá asi 2x5V napětí navíc.
Při téhle pulsní regulaci by mělo teoreticky stačit na "vtlačení" plnýho proudu do akumulátoru nějakých 2x19V max., i když započítám úbytky na tyristorech, na bočníku, na měřáku, na tlumivce a na jističi.
Nechceš to zkusit?
Těch 2x19V z tvrdého trafa bude stačit!
Já mám nabíječku se starým, zhruba 300VA žhavicím trafem z elektronkového mix-pultu, ještě M-plechy a naprázdno dává jen 18,5V.
K tomu regulátor s charakteristikou I, podle AR10/81 - akorát, že tam autor použil sekundár 2 x 29V (asi zbytečně moc) a jen dvojici tyristorů. Já mám tyristorový polomůstek (tzn. 2x KT712 a jedna 40A dvojdioda z PC zdroje, dohromady tvoří gretz... ), takže stačí jednoduchý sekundár. Do 12V aku (a samozřejmě i do zkratu ) dá přes 10A - měření ručkovým A-metrem v sérii s tlumivkou... a až kolem 10A začíná být trafo trošku slyšet. Po několikahodinovém nabíjení proudem 8A má trafo tak 50 stupňů (odhad, dá se na něm udržet ruka).
Tyristory jsou buzené přes trafo v hrníčku cca 20mm z H12 a je tam 3x60 závitů - vinutí 3 drátky současně je jednoduché a když se označí začátky a konce, nedá se to splést a chodí to na první zapojení.
Jako nejslabší místo se časem ukázalo klasické staré bakelitové pojistkové pouzdro s 10A pojistkou ve výstupu - s diodou D6 jako ochrana proti přepólování aku. Pokud není dobře vyčistěné a natvrdo utažené, tak se zahřívá, až je bakelit cítit.
Já mám nabíječku se starým, zhruba 300VA žhavicím trafem z elektronkového mix-pultu, ještě M-plechy a naprázdno dává jen 18,5V.
K tomu regulátor s charakteristikou I, podle AR10/81 - akorát, že tam autor použil sekundár 2 x 29V (asi zbytečně moc) a jen dvojici tyristorů. Já mám tyristorový polomůstek (tzn. 2x KT712 a jedna 40A dvojdioda z PC zdroje, dohromady tvoří gretz... ), takže stačí jednoduchý sekundár. Do 12V aku (a samozřejmě i do zkratu ) dá přes 10A - měření ručkovým A-metrem v sérii s tlumivkou... a až kolem 10A začíná být trafo trošku slyšet. Po několikahodinovém nabíjení proudem 8A má trafo tak 50 stupňů (odhad, dá se na něm udržet ruka).
Tyristory jsou buzené přes trafo v hrníčku cca 20mm z H12 a je tam 3x60 závitů - vinutí 3 drátky současně je jednoduché a když se označí začátky a konce, nedá se to splést a chodí to na první zapojení.
Jako nejslabší místo se časem ukázalo klasické staré bakelitové pojistkové pouzdro s 10A pojistkou ve výstupu - s diodou D6 jako ochrana proti přepólování aku. Pokud není dobře vyčistěné a natvrdo utažené, tak se zahřívá, až je bakelit cítit.
- Přílohy
-
- Tyr nabíječ s charakteristikou I.jpg
- (138.96 KiB) Staženo 282 x