A Progressive Communication Receiver (QST1981/11)
Moderátor: Moderátoři
Všechno měřím obdélníkem
Musí to vypadat takhle:
http://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.ph ... &start=170
a meřící pracoviště na měření stínění kabelu
Musí to vypadat takhle:
http://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.ph ... &start=170
a meřící pracoviště na měření stínění kabelu
Naposledy upravil(a) danhard dne 31 črc 2018, 11:47, celkem upraveno 1 x.
Přípravek na měření kapacit
a co jsem s ním měřil
https://www.oldcomp.cz/viewtopic.php?f= ... y&start=24
a co jsem s ním měřil
https://www.oldcomp.cz/viewtopic.php?f= ... y&start=24
Vždycky je tam jen jeden ?
Kondenzátor je paralelně ke koaxiálu, přes poslední špičku, ostatní jsou na zemi, je to jako by měl gener 25R vnitřní odpor.
Dalo by se to udělat líp, přímo na koaxiálu, zmenšila by se vlastní indukčnost.
Na 100n velký rozdíly neuvidíš, ale poznáš když jim uděláš o 5mm delší nožičky.
Kondenzátor je paralelně ke koaxiálu, přes poslední špičku, ostatní jsou na zemi, je to jako by měl gener 25R vnitřní odpor.
Dalo by se to udělat líp, přímo na koaxiálu, zmenšila by se vlastní indukčnost.
Na 100n velký rozdíly neuvidíš, ale poznáš když jim uděláš o 5mm delší nožičky.
Do serie to jde taky, to se hodí pro větší impedance, je to pak jako gener 50R a zátěž 50R.
Už jsem se tím dále nezabýval, vzniklo to k názorné demonstraci potlačení mýtů, stejně jako měření na těch koaxiálech
Ovšem jev, na který jsem při tom (podkmit rušení, který má vliv na prosak na vf) mi nevysvětlil nikdo.
Asi budu ještě vynalézat.
Už jsem se tím dále nezabýval, vzniklo to k názorné demonstraci potlačení mýtů, stejně jako měření na těch koaxiálech
Ovšem jev, na který jsem při tom (podkmit rušení, který má vliv na prosak na vf) mi nevysvětlil nikdo.
Asi budu ještě vynalézat.
Začal jsem oživovat FANTOM mf, byť jsem to tenkrát pájel upravenou trafopájkou, tak stejně dostaly KFka kartáč, protože to šumělo a navíc se to chovalo jak superreakční přijímač. Tlumivky a tranzistory jsem vyměnil, ještě čekám na správná šroubovací jádra. Tenkrát, bez měřáků to asi nastavit fakt nešlo. Taky jsem zjistil, že v rozporu se simulací má největší vliv na naladění C14 27pF, sonda (30 pF) to odladila o 2 MHz dolů. Po výměně za 22 pF a sonda přes 3,3 pF to vypadá takto. Tu značku na 9 MHz tam dělá filtr.
//Obrázek je průběh před filtrem, rozmítání 5 - 13 MHz
//Obrázek je průběh před filtrem, rozmítání 5 - 13 MHz
ferity a feroprachy se už taky shánějí, nějak jsme prošvihli optimální epochu k bastlení.
nízkokapacitní vysokoohmová sonda je problém, včera jsem zrovna našel tohle
https://www.instructables.com/id/DIY-1G ... -Under-20/
a vypadá to docela sympaticky.
nízkokapacitní vysokoohmová sonda je problém, včera jsem zrovna našel tohle
https://www.instructables.com/id/DIY-1G ... -Under-20/
a vypadá to docela sympaticky.
Wobulátor dostal konečně kabátek. Tak jsem zkoušela ten atenuátor ve spojení wobulátor - atenuátor - přijímač a zase nějaká divnost. Bez útlumu, signál z přijímače jako kráva, Uagc = 1,03V, -20dB pořád jako kráva, Uagc = 1,48V, -40dB pořád plnej signál, Uagc = 2,73V, -60dB signál malinkej, Uagc = 6,8V. To je všechno fajn, ale když dám útlum 80 nebo 100 dB, signál na výstupu přijímače vzroste na 2,5-násobek signálu při -60dB. Může mi jednou něco fungovat normálně?
to zkoumáš současně amplitudovou charakteristiku AVC a křivku propustnosti laděných obvodů, z toho bych byl taky zmatenej. Zvlášť při té geniální vlastnosti usměrňovací diody v avc chovat se jako varikap podložený usměrněným napětím, který pak cloumá s úrovní avc.
Navíc jaké jsou poměry mezi frekvencí rozmítání a časovou konstantou avc?
Navíc jaké jsou poměry mezi frekvencí rozmítání a časovou konstantou avc?