Mohu misto koupě univerzalního plošného spoje si vyleptáním cuprextituCrifodo píše: na opakované pájení zkušebních zapojení to vhodné není
s vyvrtanými otvory s vrstvou mědi pomoci líhove fixy si vytvořit svůj vlasní univerzalní plošný spoj ?
Vysokofrekvenční zesilovač pro krystalku(AM radio)
Moderátor: Moderátoři
Myslel jsem ten probíraný přechodový odpor jestli když si vytvořím svůj univerzalníEKKAR píše:A můžeš nám tady laskavě sdělit, kdo nebo co ti v tom brání?.
plošný spoj jestli bude shlediska funkčnosti pro příjimač stejný jako koupený univerzalní
nebo se to bude chovat zas podivně jako na nepajivém kontaktním poli.
Dobře pájený spoj rozhodně nezvýší svůj přechodový odpor s časem, jako nepájivé pole.
V obou případech ale hraje také podstatnou roli rozmístění součástek a kapacita spojů, obojí má vliv na výsledek. U nepájivého pole je třeba víc dávat pozor na to, aby použité "sběrnice" měly navzájem co nejmenší kapacitu. Obecně - čím vyšší frekvence, tím důležitější tento požadavek je.
Pro střední vlny se osvědčilo zapojení z AR, jehož schéma uvádím zde. To jsem stavěl dvakrát, v druhé verzi jsem místo vstupní kaskódy s KF521 a KF503 použil dvoubázový FET KF910, zesílení řízené do g2 pomocí jednoho Kácéčka, diody v detektorech pólované opačně, takže docela slušně chodilo i AVC pro silné signály.
K dalšímu potlačení rušení i zvýšení selektivity přispělo navázání synchrodetektoru s MAA661 (bez toho předzesilovače s 2xKF524) na spoj g2S T3, odkaz na ten detektor v tom příspěvku uvádím taky. Superponované rušení to potlačuje velmi účinně a selektivitu určuje výstupní nf propust, protože nesynchronní signály sousedních stanic to překládá o rastrovou rozteč frekvencí nahoru. A to se dá snadno nf propustí odfiltrovat. Ale to vyžaduje stínění mezi jednotlivými částmi zapojení, vše bylo v krabičce spájené z cuprexkartu včetně stínicích přepážek, Ale hrálo to mimořádně slušně. Dnes nevím, kde to všechno skončilo, třeba to na mě jukne, až budu jednotit zapomenuté věci v bednách, stěhovali jsme se před téměř 30 lety a některé bedny jsem už nevybalil.
Nevýhoda ladění rozměrným triálem koupeným na burze někdy v roce 1975 byla vyvážená slušnou selektvitou, která by po úpravě cívek a vazeb mohla vyhovět i pro rozsahy KV. Ale na ty by byla lepší asi i Orbita.
V obou případech ale hraje také podstatnou roli rozmístění součástek a kapacita spojů, obojí má vliv na výsledek. U nepájivého pole je třeba víc dávat pozor na to, aby použité "sběrnice" měly navzájem co nejmenší kapacitu. Obecně - čím vyšší frekvence, tím důležitější tento požadavek je.
Pro střední vlny se osvědčilo zapojení z AR, jehož schéma uvádím zde. To jsem stavěl dvakrát, v druhé verzi jsem místo vstupní kaskódy s KF521 a KF503 použil dvoubázový FET KF910, zesílení řízené do g2 pomocí jednoho Kácéčka, diody v detektorech pólované opačně, takže docela slušně chodilo i AVC pro silné signály.
K dalšímu potlačení rušení i zvýšení selektivity přispělo navázání synchrodetektoru s MAA661 (bez toho předzesilovače s 2xKF524) na spoj g2S T3, odkaz na ten detektor v tom příspěvku uvádím taky. Superponované rušení to potlačuje velmi účinně a selektivitu určuje výstupní nf propust, protože nesynchronní signály sousedních stanic to překládá o rastrovou rozteč frekvencí nahoru. A to se dá snadno nf propustí odfiltrovat. Ale to vyžaduje stínění mezi jednotlivými částmi zapojení, vše bylo v krabičce spájené z cuprexkartu včetně stínicích přepážek, Ale hrálo to mimořádně slušně. Dnes nevím, kde to všechno skončilo, třeba to na mě jukne, až budu jednotit zapomenuté věci v bednách, stěhovali jsme se před téměř 30 lety a některé bedny jsem už nevybalil.
Nevýhoda ladění rozměrným triálem koupeným na burze někdy v roce 1975 byla vyvážená slušnou selektvitou, která by po úpravě cívek a vazeb mohla vyhovět i pro rozsahy KV. Ale na ty by byla lepší asi i Orbita.
Je pravdou,že v dnešní době snižování výkonů vysílačů je pohodový poslech krystalky ohrožen. Dříve se to zase tak moc neřešilo,alespoň tady ne,protože Toplná tu byla hodně silná a klasické zapojení i bez zesilovače hrálo dobře. Samozřejmě,že byla snaha o co nejlepší výsledek. Co se týká příjmu velmi slabých stanic,tak si myslím,že je velmi dobrá pomůcka si tu detekční diodu přiotevřít napětím z baterie tím se využije větší část aplitudy příjímaného signálu. Co se týká příjmu na KV,tak jsem to nikdy nezkoušel,ale asi bych tady sázel nejen na laděný obvod na vstupu,ale i na přesném vyladění antény. Je to zajímavá problematika snad nám ještě dlouho nechají vysílače běžet. No a samozřejmě impedance sluchátek taky udělá své.
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Tak to víš,člověk kolikrát něco udělal a měl pocit,že je to super,i když zas taková hitparáda to nebyla. Jasně,že něco to udělá,ale konstrukce antény a uzemnění je klíčové,však jsem psal o doladění anteny. Kdysi jsem četl článek o tom jak má být položeno uzemnění vůči anténě a konstrukce anteny tam byla taky popsána. Vzpomínám si,že doporučovali minimální průměr drátu na anténu 3mm. Taky vnitřní odpor krystalky jako zdroje vůči impedanci sluchátek jako zátěže hraje roli.
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.