Z nějaké nostalgie jsem si poslechnul píseň Svou lásku jsem rozdal. Karel Kahovec tady má zajímavě zabarvený hlas, až trochu ženský, ale myslím, že to není na škodu.
Ale zaujmulo mě technické zpracování nahrávky- jaké efekty se tenkrát vlastně používaly pro vytvoření echa?
Bylo to páskové echo?
Nebo třeba pružinový reverb?
Nemám tak dokonalý sluch, abych to poznal, ale pamatuju si, že když jsem opravoval nějaké zesilovače z Vráblí s pružinovým reverbem, tak v rámci testování jsem si s nimi užil docela legrace, ten efekt byl opravdu přesvědčivý.
Starší domácí muzika- jaký se používal efekt?
Moderátor: Moderátoři
Starší domácí muzika- jaký se používal efekt?
Civilizace založená na oboustranné lepící pásce nemůže dobře skončit...
I kdyby se z tebe jednou stal král, neodsuzuj lidi, kteří ti nebudou provolávat slávu- raději se zeptej sám sebe, proč tomu tak není...
I kdyby se z tebe jednou stal král, neodsuzuj lidi, kteří ti nebudou provolávat slávu- raději se zeptej sám sebe, proč tomu tak není...
V studiové nahrávací praxi se používaly dozvukové místnosti slangově zvané haluzna (hall) nebo se dozvuk vytvářel buzením a snímáním dozvukové desky, v podstatě kusu plechu.
https://theproaudiofiles.com/5-differen ... explained/
Někde nedávno, snad na audiowebu? někdo oznamoval záměr vybudovat nahrávací pracoviště právě pro styl 60´, všechno v analogu, magnetické pásy + tyhle hallové desky. Nevím jak je s tím daleko.
https://theproaudiofiles.com/5-differen ... explained/
Někde nedávno, snad na audiowebu? někdo oznamoval záměr vybudovat nahrávací pracoviště právě pro styl 60´, všechno v analogu, magnetické pásy + tyhle hallové desky. Nevím jak je s tím daleko.
Ono je vůbec zajímavé, jak při tehdejší úrovni technického vybavení vypadala kvalita prodávané hudby. A to i té české! To, jaké se dnes nabízejí srajdy, má s technickými možnostmi nahrávacích studií pramálo společného. Asi největší zásluhu na tom mají podle mne peníze a chování a nenáročnost většiny dnešních konzumentů hudby.
Syron
Jó, bejvaly doby, kdy si lidi museli hudbu kupovat! Tehdy se na prodeji desek dalo zbohatnout a investovat do kvalitního vybavení nahrávacího studia.
Kotoučák neměl každej, kazeťák už vůbec ne a kopírování nebylo jednoduché a beze ztráty kvality.
https://brno.idnes.cz/rozhovor-gene-sim ... pravy_krut
Jó, bejvaly doby, kdy si lidi museli hudbu kupovat! Tehdy se na prodeji desek dalo zbohatnout a investovat do kvalitního vybavení nahrávacího studia.
Kotoučák neměl každej, kazeťák už vůbec ne a kopírování nebylo jednoduché a beze ztráty kvality.
https://brno.idnes.cz/rozhovor-gene-sim ... pravy_krut
Posloucháte i současné hudební skupiny? Máte mezi nimi nějaké oblíbené interprety?
Mám rád kapely, co dělají psychedelickou hudbu. Pravdou ale je, že už tu nikdy nebude skupina podobná Beatles. Kvůli internetu. Fanoušci už nejsou ochotní platit si za hudbu. Od roku 1958 až do 1998 jsme měli Beatles, Rolling Stones, Jimiho Hendrixe, Boba Marleyho a AC/DC. Nebo Madonnu, Michaela Jacksona, Metallicu, U2, Davida Bowieho. Ale od roku 1998 se nikdo takový neobjevil. Nebo ano?
Hydrawerk,
Přesně tak. Lidi ale nezajímá, že dostanou to, co si zaplatí. Tohle ale platí všeobecně. A na druhé straně výrobce a obchod může nabízet jen to, co se prodá. Co někdo zaplatí. Já osobně přirovnávám to stahování s...ek z internetu k tomu, jako bych si dal v restauraci nedosmažený řízek z flaxy nechutný a na špinavém talíři jen proto, že je za deset korun nebo zadarmo.
Před nějakou dobou prohlásil v televizi Petr Janda, že je smutný, nešťastný z toho, že i když se snaží o co nejlepší kvalitu odvedené práce a aparatury, a pak vidí ty MPtrojky z internetu, které spoustě lidí stačí. Jsou zadarmo, tak proč kupovat nějaká CDčka. Řekl m.j.: Když bubeník uhodí do bubnu, musí být slyšet ránu.
Proč tedy vymýšlet různé efekty? Ty se vyplatí snad jen při živém koncertu, kde se dá očekávat, že aspoň část lidí ví, oč jde, a ocení to.
Původní smysl bezplatného stahování byl, aby si zájemce o pořízení hudby mohl poslechnout, o co jde. Jakýsi vzorek. Někdy je ta kvalita MPtrojky i záměrně snížená. Autoři se bláhově domnívali, že lidi budou chtít kvalitní poslech a zážitek alespoň trochu připomínající živý koncert. Ale nečekali, že je v národě tolik ignorantů. Proč tedy házet perly před svině? Dnes už je velký problém vůbec sehnat kvalitní hudbu.
Přesně tak. Lidi ale nezajímá, že dostanou to, co si zaplatí. Tohle ale platí všeobecně. A na druhé straně výrobce a obchod může nabízet jen to, co se prodá. Co někdo zaplatí. Já osobně přirovnávám to stahování s...ek z internetu k tomu, jako bych si dal v restauraci nedosmažený řízek z flaxy nechutný a na špinavém talíři jen proto, že je za deset korun nebo zadarmo.
Před nějakou dobou prohlásil v televizi Petr Janda, že je smutný, nešťastný z toho, že i když se snaží o co nejlepší kvalitu odvedené práce a aparatury, a pak vidí ty MPtrojky z internetu, které spoustě lidí stačí. Jsou zadarmo, tak proč kupovat nějaká CDčka. Řekl m.j.: Když bubeník uhodí do bubnu, musí být slyšet ránu.
Proč tedy vymýšlet různé efekty? Ty se vyplatí snad jen při živém koncertu, kde se dá očekávat, že aspoň část lidí ví, oč jde, a ocení to.
Původní smysl bezplatného stahování byl, aby si zájemce o pořízení hudby mohl poslechnout, o co jde. Jakýsi vzorek. Někdy je ta kvalita MPtrojky i záměrně snížená. Autoři se bláhově domnívali, že lidi budou chtít kvalitní poslech a zážitek alespoň trochu připomínající živý koncert. Ale nečekali, že je v národě tolik ignorantů. Proč tedy házet perly před svině? Dnes už je velký problém vůbec sehnat kvalitní hudbu.
Kromě čestných výjimek (asi dvou) si nevzpomínám, že bych na nějakém živém koncertě mohl vůbec nějaké efekty vychutnávat. Všude to mají tak nahlas a tak zkreslený, že když to uši přežijí bez následků, stejně je vůbec problém rozumět zpěvákovi, nebo rozlišovat nástroje. Už jsem to vzdal a když už náhodou někam zavítám, mám v uších ucpávky.Ty se vyplatí snad jen při živém koncertu
Bejvaly doby, kdy se výrobci audiozařízení pokoušeli přiblížit reprodukovaným zvukem živému koncertu. Dnes mi přijde, že i ty MP3 jsou na poslech příjemněší, než ten hluk na živo.
Vybavuje se mi například fesťák České a Moravské hrady - to už byl přímo útok na sluchové orgány...
Tento druh "živých" koncertů šumařů jsem zrovna na mysli neměl. V tomto směru máš "svatou" pravdu. Jedná se mi ale o živé koncerty kvalitní hudby. To jsem si myslel, že je zřejmé z výše napsaného. A také z názvu vlákna nebo třeba odkazu, co sem dal Hydrawerk.
Když se mi občas podaří většinou pozdě večer nebo téměř v noci na ČT2 nebo teď často ČT Art slyšet přenos nebo záznam většinou zahraničních zpěváků nebo skupin, někdy mne to až téměř dojímá až k slzám, že na takové akce se nikdy v životě nedostanu. Nebo třeba každoroční přenos Novoročního koncertu vídeňských filharmoniků. A opakuji, je to jenom TV přenos.
I když ten digitální zvuk také jistým způsobem už zhorší kvalitu originálního zvuku. A pravděpodobně i originál je už nějak alespoň částečně ovlivněn digitálním zpracováním. Pochopitelně, že nejde o zvuk vestavěných reproduktorů. Kupodivu např. i v době analogové TV a analogového zvukového doprovodu třeba koncert Eltona nebo Jacksona byl neeeeeesrovnatelně lepší než dnešní "šou" na hlavně soukromých TV stanicích. Ale bohužel někdy i ČT.
A o MP3 jsem psal výše. Pokud porovnáváš originální kvalitní CD, a to klidně i ty komunistické Supraphon nebo Panton, a stejnou nahrávku převedenou do MP3, je v nich velký rozdíl.
Takže s těmi tebou navštěvovanými koncerty máš samozřejmě v jistém směru pravdu.
Když se mi občas podaří většinou pozdě večer nebo téměř v noci na ČT2 nebo teď často ČT Art slyšet přenos nebo záznam většinou zahraničních zpěváků nebo skupin, někdy mne to až téměř dojímá až k slzám, že na takové akce se nikdy v životě nedostanu. Nebo třeba každoroční přenos Novoročního koncertu vídeňských filharmoniků. A opakuji, je to jenom TV přenos.
I když ten digitální zvuk také jistým způsobem už zhorší kvalitu originálního zvuku. A pravděpodobně i originál je už nějak alespoň částečně ovlivněn digitálním zpracováním. Pochopitelně, že nejde o zvuk vestavěných reproduktorů. Kupodivu např. i v době analogové TV a analogového zvukového doprovodu třeba koncert Eltona nebo Jacksona byl neeeeeesrovnatelně lepší než dnešní "šou" na hlavně soukromých TV stanicích. Ale bohužel někdy i ČT.
A o MP3 jsem psal výše. Pokud porovnáváš originální kvalitní CD, a to klidně i ty komunistické Supraphon nebo Panton, a stejnou nahrávku převedenou do MP3, je v nich velký rozdíl.
Takže s těmi tebou navštěvovanými koncerty máš samozřejmě v jistém směru pravdu.
JoDiKu, mluvíš mi z duše. Hudba, která nás nezahlušila, byl koncert bratří Nedvědů tuším v roce 1997, pak až muzikál Mýdlový princ v divadle Broadway. Byla to velmi citlivě nazvučená představení a řekl bych, že si zvukaři dali pozor i na kvalitu. Ale i to je už dvaapůl roku. Ještě se docela daří folkařům slušný zvuk, jinak předtím i potom je to skutečně na ty špunty v uších. A i přes ně je slyšet zkreslení a kompresory, jak to dřou, aby to řvalo co nejvíc. A že jsem předtím i potom pár koncertů, festivalé a muzikálů navštívil... Ano, pro dnešní techniku není problém poskytnout kvalitní zvuk, ale až příliš často je kvalita vytlačená kvantitou, na kterou už ani ta technika nemá. Za poslední rok jsem se už na žádný koncert neukecal, až minulý týden jsem byl v Hradci na countryvečeru. Kapely dobré, jen u Revivalu Petra Spáleného mi připadalo, že pořád přidávají hlasitost. Kvalita špatná nebyla ani muzikantsky ani technicky, posloucháno zvenčí, ale na tak malý sál slušela komornější hlasitost...
Rámusárna patřila ke kdejakému studiu, dokonce nemusela být ani poblíž, hall se dal přece přimíchat ke všem stopám hotové nahrávky jednotlivě, v Rudolfinu o ní nevím, jestli tam k něčemu byla vůbec potřeba, akustika Dvořákovy síně je dobrá i bez toho. V suterénu byly hudební učebny (například prof. Ropek tam v učebně 24 vyučoval hru na varhany). Ale chodby k učebnám se tam k tomu využít daly. Společným problémem suterénních místností byl ale jejich kontakt s podložím. Například v karlínském Áčku rušilo dunění vlaků. A že tam okolo těch kolejí a viaduktů je! Například Negrelliho viadukt vede vůbec těsně kolem. Studio bylo izolované dobře, ale halírna ne. Mnoho nahrávek se proto dobarvovalo dozvukem až v nočních hodinách, kdy toho jezdilo málo, často se dotáčel dozvuk po kouskách a přesto i mistrům zvuku občas něco uniklo. Ukázku z nahrávky opery Dalibor (Supraphon 1 12 0241-43, vyšlo v roce 1968) točené v únoru 1967 právě v Áčku jsem tu už kdysi nechával, jen jsem tehdy podezříval tramvaj, ale ta byla daleko, to jsem tehdy nevěděl. Skutečně jde o lokomotivu, patrně elektrickou.
Michale, a k tomu Karlu Kahovcovi: byl jeden z prvních tenorů, kteří se vyrojili s bigbítem. Nám to twhdy připadalo normální, že to k beatu tak nějak patří, ono těch popových mužných barytonů bylo dost a sem ram i někaý ten bas navrch, tak to byla změna.
Ovšem taky si kvůli tomu přečetli třeba v Dikobrazu tuším v roce 1967:
Dnešní móda v popmuzice
nutí hvězdy čím dál více
kvílet jako kastrát,
což mě může (netěšit)...
O pár let později se nad tím už nikdo nepozastavil.
Rámusárna patřila ke kdejakému studiu, dokonce nemusela být ani poblíž, hall se dal přece přimíchat ke všem stopám hotové nahrávky jednotlivě, v Rudolfinu o ní nevím, jestli tam k něčemu byla vůbec potřeba, akustika Dvořákovy síně je dobrá i bez toho. V suterénu byly hudební učebny (například prof. Ropek tam v učebně 24 vyučoval hru na varhany). Ale chodby k učebnám se tam k tomu využít daly. Společným problémem suterénních místností byl ale jejich kontakt s podložím. Například v karlínském Áčku rušilo dunění vlaků. A že tam okolo těch kolejí a viaduktů je! Například Negrelliho viadukt vede vůbec těsně kolem. Studio bylo izolované dobře, ale halírna ne. Mnoho nahrávek se proto dobarvovalo dozvukem až v nočních hodinách, kdy toho jezdilo málo, často se dotáčel dozvuk po kouskách a přesto i mistrům zvuku občas něco uniklo. Ukázku z nahrávky opery Dalibor (Supraphon 1 12 0241-43, vyšlo v roce 1968) točené v únoru 1967 právě v Áčku jsem tu už kdysi nechával, jen jsem tehdy podezříval tramvaj, ale ta byla daleko, to jsem tehdy nevěděl. Skutečně jde o lokomotivu, patrně elektrickou.
Michale, a k tomu Karlu Kahovcovi: byl jeden z prvních tenorů, kteří se vyrojili s bigbítem. Nám to twhdy připadalo normální, že to k beatu tak nějak patří, ono těch popových mužných barytonů bylo dost a sem ram i někaý ten bas navrch, tak to byla změna.
Ovšem taky si kvůli tomu přečetli třeba v Dikobrazu tuším v roce 1967:
Dnešní móda v popmuzice
nutí hvězdy čím dál více
kvílet jako kastrát,
což mě může (netěšit)...
O pár let později se nad tím už nikdo nepozastavil.
proto je nová budova rozhlasu na Vinohradech, ale vchod z Římské, (tedy už 15 let?) postavená jako budova v budově, zřejmě za omračujících nákladů oddělena konstrukčně od okolí. Kdoví kolik tam toho ale vůbec v nov době natočí.Společným problémem suterénních místností byl ale jejich kontakt s podložím. Například v karlínském Áčku rušilo dunění vlaků.
co by chudák Dikobraz napsal o pár let pozdějc k takovýmu Ianu Gillanovi.Nám to twhdy připadalo normální, že to k beatu tak nějak patří, ono těch popových mužných barytonů bylo dost a sem ram i někaý ten bas navrch, tak to byla změna.
Ovšem taky si kvůli tomu přečetli třeba v Dikobrazu tuším v roce 1967
-
vasilceral
- Příspěvky: 380
- Registrován: 09 led 2011, 01:00
- Bydliště: Hradec Králové
Ve stejné době se objevila skupina Aphrodite's Child, zpíval Demis Roussos, klávesy obsluhoval Vangelis. Oba se dali v roce 1972 na sólovou dráhu, jako by i za železnou oponou někdo rozpouštěl kapely... i to tady totiž bylo normální.Crifodo píše:co by chudák Dikobraz napsal o pár let pozdějc k takovýmu Ianu Gillanovi.Nám to tehdy připadalo normální, že to k beatu tak nějak patří, ono těch popových mužných barytonů bylo dost a sem ram i někaý ten bas navrch, tak to byla změna.
Ovšem taky si kvůli tomu přečetli třeba v Dikobrazu tuším v roce 1967
...od roku 1958 až do 1998 jsme měli Beatles, Rolling Stones, Jimiho Hendrixe, Boba Marleyho a AC/DC. Nebo Madonnu, Michaela Jacksona, Metallicu, U2, Davida Bowieho. Ale od roku 1998 se nikdo takový neobjevil. Nebo ano?
ne, neobjevil...až ta generace rockerů-dědků odejde na věčnost (Ozzy, Gillan, Stewart, Clapton, Jagger, Bono...) bude asi konec světa
ne, neobjevil...až ta generace rockerů-dědků odejde na věčnost (Ozzy, Gillan, Stewart, Clapton, Jagger, Bono...) bude asi konec světa
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)