předzesilovač pro gramec

Zpráva

#106 Příspěvek od **Cust** » 15 zář 2022, 10:40

Ještě přikládám pár důkazů, které posunují tvrzení že keramika do audia nepatří do skupiny mýtů.
V obrázcích jsou jednotlivé závislosti změn kapacity různých druhů dielektrik, které mají vliv na zkreslení signálu procházejícího kondenzátorem.
Jistě si po větším studiu povšimnete, že keramiky s dielektrikem C0G, NP0 vycházejí nejlépe. Filmové PP, PET, PEN, PES a keramika U2J jsou taky použitelné. Keramika s dielektrikem X5R, X7R jdou použít s výhradami - musí mít nominální napětí několikanásobně vyšší než maximální rozkmit signálu a řekněme, že do HiFi se tedy nehodí. Keramiku s dielektrikem Yxx se nehodí k ničemu a snad to ani nikdo nekupuje.

#107 Příspěvek od **Sendyx** » 15 zář 2022, 11:21

Nemá smysl číst něco v grafech, které mají rozlišení prd. Jediné rozumné je narvat to do RC článků a udělat si porovnávačku s dostatečně rozlišující měřicí technikou.

#108 Příspěvek od **Cust** » 15 zář 2022, 11:24

Smysl to má, je jasně vidět, že "dokonalou" stabilitou ve všech směrech disponují pouze porcelánové dielektrika označované NP0/C0G.

#109 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 15 zář 2022, 11:26

A ony se už dělají MLCC z C0G s kapacitou třeba 100n a napětím alespoň 16V (to se držím hodně při zdi)?

#110 Příspěvek od **Cust** » 15 zář 2022, 11:43

tak tady jeden kus 100 nF/50V C0G: https://cz.farnell.com/tdk/c3216c0g1h10 ... dp/2525157
problém je jen velikost, nejmenší je v pouzdru 1206, ale filmový kondík bude vycházet velikostně stejně

#111 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 15 zář 2022, 11:50

Hmm, to bude pěknej "sendvič". Já jsem lehce negativně proti MLCC vyšších kapacit než 100p C0G zaujatý díky servisu, protože vím, jaký peklo to občas ve spínaných zdrojích dělá, ale to se NF netýká. Krásně to umí hořet.

#112 Příspěvek od **Cust** » 15 zář 2022, 12:34

To je divný, ten porcelán má menší ESR a ztráty než ferroelektrická keramika a tedy vyšší proudovou zatížitelnost a nižší provozní tepolotu.

#113 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 15 zář 2022, 12:57

Teorie a grafy jsou krásná věc. A měření referenčních vzorků taky. A pak přijde katovač kostů...

#114 Příspěvek od **Cust** » 15 zář 2022, 13:13

No, dražší to je.

#115 Příspěvek od **Sendyx** » 23 zář 2022, 17:33

http://temporalcoherence.nl/cms/images/ ... -paper.pdf

Lukas-Peca · #116 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 24 zář 2022, 13:40

Takže z toho vyplývá, že pokud je kondík polarizován ss složkou o dost větší, než přenášený signál, zkreslení bude zanedbatelné, ne? Taky pokud je reaktance kondu při přenášených frekvencích podstatně menší než odpor zátěže za ním, střídavé napětí na kondu bude taky malé a zkreslení se opět neuplatní.

ransom · #117 Příspěvek od **ransom** » 24 zář 2022, 21:57

Ve většině současných nf obvodů se ale nepracuje s DC biasem (OZ napájené symetricky, signál i zpětná vazba bez DC napětí proti nule).
Poznámka o reaktanci kondu vs zatěžovací impedanci by zase platila pro vazební, nikoli pro korekční kondenzátory.

#118 Příspěvek od **Cust** » 24 zář 2022, 23:35

Elektrostrikce je známy jev, proto je také lepší používat porcelánové C0G/NP0 kondenzátory než filmové plasťáky. Plast se deformuje výrazněji než porcelán. U keramik X či Y se do toho zkreslení ještě dominantněji přidává natáčení domén v dielektriku.

EDIT: jo a porcelán nemá takovou tendenci téct, takže plasťáky dlouhodobě namáhané silným DC elektrickým polem můžou mít tyto změny nevratné - bude se jim prostě časem zvyšovat kapacita a snižovat průrazné napětí. A u filmových rezistorů si tento děj úplně nedokážu představit, tam to vidím ok.

#119 Příspěvek od **Cust** » 08 led 2023, 01:07

Zdravím, povedlo se někomu předzesík rozchodit? Jak to hraje?

PS: Stabilizátory TPS7A4901 jsou trošku hůř dostupné. Ty co jsem vám dodal já jsou koupeny přes Alíka a pár mi jich odešlo i v jiných aplikacích. Podařilo se mi pár kusů sehnat přes solidního českého dodavatele. Pokud vám někomu shořeli, pošlu náhradu dodanou z ČR.

#120 Příspěvek od **Hill** » 08 led 2023, 10:37

U těch kondíků skutečně záleží na podmínkách, v nichž se provozují, ale v RC obvodech určujících kmitočtovou charakteristiku se obvykle s nijak velkými DC napětími nepracuje. To je potřeba individuálně posoudit.
A málokdy se stane, že budou pracovat v prostředí s jinou, než pokojovou teplotou, jen se hodí je mít v zařízení na místě, kde je nebude za provozu ohřívat něco jiného. Takže bych (až na pár keramických výjimek a PE či PES svitků ve výkonových stupních) kvůli tomu zase tak neklidné spaní neměl.

Kdysi s hradeckými polštářky 100n a 150n (na 12 V) jsem měl zkušenosti nevalné, s nimi by snad šly kmitočtové charakteristiky nastavovat ohřevem pomocí v blízkosti topícího odporu (zase by ohřáté netrpěly na vlhnutí a svody). To sice trochu přeháním, ale zase ne moc - tu změnu hodnoty normálně uchem slyšet nebylo, možná se nepatrně změnilo zabarvení zvuku, ale třeba zrovna ve snímacím zesilovači magnetofonu cestovala úroveň výšek na 8 kHz o ±1,2 dB během provozu. Samozřejmě naměřená generátorem na odkrytovaném stroji přineseném z balkónu, kde bylo kolem 10°C, do dílny, kde bylo kolem 22°C. Po zakrytování pokles pokračoval a první zhruba hodině chodu se ten pokles zastavil.
Ale pořád to byla menší chyba, než kterou vykazovaly i pásky Agfa nebo BASF, které v průběhu návinu vykazovaly kolísání úrovně na 8 kHz až ±3 dB a pásky Grundig neznámého původu, pravda, ty byly trochu hrané, i ±6,5 dB. Ano, v průběhu cívky 13 dB kolísání při devítce rychlosti. Přesná měření bych musel dohledat v metráku papírů, protože je nemám pohromadě, jestli je ještě vůbec silážuji, dělal jsem je na různých magneťákách v různých letech.
Pokud jde o gramodesku, dnes moc výrobců není, čili je předpoklad jednotné řezací charakteristiky. Ale musím podotknout, že každý si řešil (a nejspíš dodnes řeší) klesající záznamovou rychlost s přehrávaným poloměrem po svém: snížením záznamové úrovně, mírným náklonem záznamové charakteristiky, či kombinací obojího. Pokud si ale pamatuji, tak jen společnost TELDEC se vytahovala tím, že počítačem dynamicky přizpůsobuje charakteristiku tak, aby deska hrála od začátku do konce stejně, a hlídá interference a fázové posuvy mezi oběma stereofonními kanály tak, aby zvuk byl křišťálově průzračný (to bylo napsáno na mnoha albech). Vzhledem k rokům vydání kolem přelomu 60. a 70. let minulého století soudím spíše na reklamní tvrzení, i když za analogový počítač se tehdy jednoúčelové zapojení dalo prohlásit taky.
Náhrada keramiky styroflexem to vyřešila. Ani dlouhodobě se neprojevuje nějaký vliv trvale připojeného DC napětí, které na nich nepřesahuje 6 V, obvykle je na nich ještě méně (ty styroflexy jsou na nejméně 63 V, tehdy menší nebyly).
Ovšem, jestli miniaturizací do SMD vyvstal problém únavy materálu napěťovým namáháním výrazněji, beru zpět. Dodnes se SMD totiž rád vyhnu (a asi ten vztah už nezměním), i když už na ně druhým rokem konečně vidím i bez lupy.