[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Cust píše:Jak je to stím j?

Tak tohle vim nahodou uplne presne...Tezke(a nekdy i vic)

no já nevím, tady jsme se zasekli na j ...
Netuším co by se dělo tam, nicméně si nejsem jist jestli po letech nepoužívání speciální matematiky bych neudělal víc chyb než v pravopisu o dva příspěvky výše. Možná by napomohlo, kdyby tam tazatel řekl, že se jedná o striktně paralelní vodiče.

Tady by to chvílema chtělo spíš speciální padagogiku než matematiku.

Andrea píše:No ale co by se tu jako dělalo, kdyby nebylo co řešit?

Třeba by se tu řešily věci které se nadají najít v datasheetu, tzn. něco duchaplnějšího ...

Andrea píše:Tady by to chvílema chtělo spíš speciální padagogiku než matematiku.

To máš pravdu, ta speciální padagogika je tu v poslední době dost potřeba

AmarokCZ píše:já bych to upřesnil tak, že to neprotahují nepřesnosti, ale neznalosti základních skutečností (viz záporné X(C), kraviny jako že proudové zatížení kondenzátoru je zjistitelné z průřezu přívodních vodičů ....)

A proto je tohle fórum,abycho si zopakovali právě ta základní skutečnosti.Pokud by všichni všechno věděli,tak by jaksi nebylo o čem diskutovat,že.Co se týká určení proudu z průřezů vodiče kondenzátoru,tak to nejde.Šlo pouze o odhad.Kondík,který má průřezy přívodů dimenzovány na 10A jaksi nemůže chodit na 50ti ampérách i kdyby bylo uvnitř cokoliv. Navíc v datasheetech nenajdeš všechno.A co se týká toho že X(C) je záporné,tak tady vyplynulo,že je to díky opačnému napětí ,což mi vysvětlila až Andrea.

s tím Xc to máš popsáno matematicky tady
http://cs.wikipedia.org/wiki/Komplexní_čísla
základní údaj, který řeší "polaritu" u Xl a Xc je ten, že 1/j = -j

a odpovím si i na svou otázku j^2 = -1

pajosek2 píše:Kondík, který má průřezy přívodů dimenzovány na 10A jaksi nemůže chodit na 50ti ampérách i kdyby bylo uvnitř cokoliv. Navíc v datasheetech nenajdeš všechno.

To je ale blbá úvaha, protože nemůžeš absolutně tušit na kolik je vývod dimenzován, např. TO-220 má vývody 0.4mm2 a MOSFETy v těchto pouzdrech se dělají do 75A což odpovídá necelým 200A/mm^2. Pokud bys použil tuto proudovou hustotu pro obyčejný 1uF/X2, tak ti vyjde zhruba 100A což určitě nezvládá.
Pokud vím, tak v datasheetech f.WIMA (o tyto kondenzátory tady přece jde) je "všechno".

AmarokCZ píše:

pajosek2 píše:Kondík, který má průřezy přívodů dimenzovány na 10A jaksi nemůže chodit na 50ti ampérách i kdyby bylo uvnitř cokoliv. Navíc v datasheetech nenajdeš všechno.

To je ale blbá úvaha, protože nemůžeš absolutně tušit na kolik je vývod dimenzován, např. TO-220 má vývody 0.4mm2 a MOSFETy v těchto pouzdrech se dělají do 75A což odpovídá necelým 200A/mm^2. Pokud bys použil tuto proudovou hustotu pro obyčejný 1uF/X2, tak ti vyjde zhruba 100A což určitě nezvládá.
Pokud vím, tak v datasheetech f.WIMA (o tyto kondenzátory tady přece jde) je "všechno".

Nesrovnatelné,protože s těchto pouzder je razantně teplo odváděno jednak do DPS a do chladiče u kondíků je to trošku jiná písnička,takže blbá úvaha je na tvé straně. A tím končím odmítám dále protahovat tohle vlákno.Co jsem potřeboval mi vysvětlila Andrea.

pajosek2:

ještě stále jsi mi nevysvětlil, proč když si vezmu katalog, tak že všechny kondenzátory které mají stejné pouzdro mají i stejné vývody. A to i přes to, že jedny kondenzátory mají velký ESR, takže ním proteče sotva párset mA a druhý mají ultranízký ESR takže zvládají bez problémů několik ampér.

A proč LED diody mají tak obludně velké vývody když jimi můžu prohnat max okolo 20mA? Kdybych byl zastánce tvé teorie a poprvé v životě viděl LED, tak si řeknu: á tak ta musí alespoň 5A bez problému vydržet...

Nechápu jak můžeš posuzovat vlastnosti "černé krabičky" jen podle vývodů když v té krabičce může být cokoli....

Jen si dovolím malé upřesnění. Myslím, že je:

Xc = 1 / ( omega * C )
Zc = -j * Xc

Píšou to tak zde, myslím, že jsme se to tak učili, a taky mi to přijde přehlednější. Je to ale detail, jde spíš o názvosloví.

Myslím si, že to není správně, ignoruje se tím fakt, že napětí na cívce a na kondíku jsou v protifázi. X je imaginární část ze Z a u kapacity je imaginární část záporná, tak musí být i Xc záporné.

http://en.wikipedia.org/wiki/Electrical_reactance

Máš pravdu, na stránce o reaktanci je to jinak. Nějak to ani na wiki nemají konzistentní. A asi jsem se vlastně setkal taky s obojím. Je fakt, že každý ten přístup má něco do sebe. V jednom se pěkně řekne "Z=R+jX", ve druhém zase "U=I*Xc". Takže to beru zpátky. Jinak bys mi to neodpustila, viď?

Já jsem napsala, že kde není omluva není odpuštění, nikoliv že omluva = odpuštění

Aha. Takže je-li omluva, tak odpuštění býti může, ale také nemusí, že?

piitr píše:Aha. Takže je-li omluva, tak odpuštění býti může, ale také nemusí, že?

BINGO