[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Modelář nejsem. Snad dva roky tu bratr má v akrobat Li - a teď bych kecal co je za tím. Vybíjí až 25C, nabíjí většinou 0,5C dle tvrzení prý je víc zabíjí rychlé nabíjení. Ty baterky mají daleko přes 500cyklů a úbytek kapacity odhadem do 20%.
Olovu to taky vadí to si nedělej iluze. Ono ne nadarmo existují trakční akumulátory.

Li-polky.... Li Ionky jsou kupodivu pro tohle nevhodné, sou maximálně pro přijmače (spalováky) a vysílače.
ještě sem neviděl ale označení "trakční Li-ion akumulátor" jinak gelák koupim startovací normální polotrakční a trakční.

Proč by měli být Li- nevhodné? Tesla to tak provozuje a nezdá se, že by byli problémy. Naopak mi olovo připadá jako nevhodné - těžké, málo energie na objem, pomalé nabíjení a na cyklické nabíjení nic moc.

A Toyota Prius (ak nevadi, ze to nie je elektromobil) pouzivala NiMH a presla tiez na Li-Ion.

milan222 píše:Li-polky.... Li Ionky jsou kupodivu pro tohle nevhodné, sou maximálně pro přijmače (spalováky) a vysílače.

Ale prd. 99% elektroletů pohánějí Lixx a výkony které odevzdávají jsou opravdu luxusní.

Ja mám v skútri 60Ah LiFePO4 a pri jazde do kopca si motor vezme až 50A, čo je pri napätí 50V rovných 2,5kW. Nič nehorí, nesmrdí, motor ťahá. Akurát tieto akumulátory sú trakčné, stavané na veľké vybíjacie prúdy.
Oproti NiMh majú nižšiu hmotnosť zhruba o polovicu.

to mi říkal kámoš. nevím proč se v modelech nepouživaj Li-ion ky ale Li-polky. já máým na kole Li-ionku. akorád másto 40C vybíjim 1C.
LiFečka sou tedkom pěkně drahá novinka... do modelů už to taky cpou.

dal jsem si tu práci pročíst to tady +- celý a pořád se tu řešej akumulátory vs fosil, přitom by bylo imho vhodnější řešit aku+vysokokapacitní kondy (druhy/zapojení pro brždění/pomoc při akceleraci...efektivní zvolený napětí?...) a motor+alternátor (ne-/výhody motorů/alternátorů v jednom - účinnost, síla brždění, ... nebo zvlášť ...) "Chytřejší" PWM by umělo pracovat třeba i s více druhama baterií současně a inteligentně rozdělovat potřebnou energii v celym okruhu tak, že by konečně ta účinnost elektromobilů mohla bejt o kus dál ... K tomu nějakej ten "lepší" solarpanel na střechu, "přípojnej" rotoped ("chargoped") jako povinnou výbavu pro bezpečnostní přestávky a myslim, že dojezd by byl někde úplně jinde než s jakym tady všichni počítáte To by možná i Tesla záviděl (ať už Nikola nebo Roadster )

Vysokokapacitní kondy? Řekl bych ANO, potíž je jen v jejich rozměrech a dimenzování kontaktů. Fyzikální zákony se zatím nepodařilo zrušit, takže stále platí, že pro velké proudy potřebuješ velké průřezy. Jejich realizace ve spoji systém - vývod stále naráží na další fyzikální omezení a dodnes to žádný výrobce uspokojivě nevyřešil, tak se to obcházelo například stovkami elektrolytů spojených paralelně měděnými tyčemi, což ovšem protiřečí potřebě velké kapacity při nízké hmotnosti a pokud možno nepatrných rozměrech.
Omezením proudu, aby neuhořely vývody uvnitř, zabiješ hlavní výhodu kondenzátorů (bez ohledu na jejich kapacitu), a to schopnost rychle pojmout a rychle odevzdat náboj.
Zatím ještě kondíky o kapacitě v řádu stovek a tisíců F ještě nejsou tak daleko, aby při rozumných rozměrech dokázaly pojmout náboj významný aspoň pro 50 m jízdy lehkého auta (nebo na tom elektrokole 10m rozjezdu). Nevejdou se.
Ale vize je to hezká.

... OT

Bastlfanda píše:jen si øikam, proè "supercapy" dìlaj obvykle na minimální napìtí? pø. 2,3V, ap.

Lebo energiu ulozenu v kondenzatore neurcuje len kapacita, ale aj napatie. A to podla vztahu E=0,5*C*U². Vsimni si hlavne tu malu dvojku.

Jo, ta malá dvojka tam je fakt důležitá.

... OT

Evidentně ten jev, který umožňuje vytvářet ultrakondenzátory, existuje pouze pro toto napětí.

asi zapomínáš na "řekni blbci, že něco nejde a on to udělá", příp. hraje roli i ono známý "kdo chce, najde si způsob, kdo nechce, najde si důvod" ...