microlan píše:...Ale to neprojevuješ, takže cit 20, ani náhodou. Kdo o sobě prohlásí Ego 0, je buď nesoudný, nebo ho má těžce přebujelý. Neboť pouze blázen, o sobě nikdy nezapochybuje. ...
Ja zvyčajne neprejavujem na verejnosti svoje city, to ale ešte neznamená, že ich nemám. Na mne nieje vôbec poznať, čo cítim alebo čo si myslím, až kým sa to osobne nerozhodnem prezentovať. No, možno cit 10, no...
S tým egom teraz neviem, nepoplietol si to? Čím väčšie číslo, tým väčšie EGO, blázon by teda mal mať 90 až 100 alebo tak, nie? Ja o sebe pochybujem stále, takže 0 až 10. Snáď. Si k tomu mal dať rovno návod na použitie (som myslel že máš 100%, ktoré sa rozdelia na 4 časti...) Alebo aspoň link na ten test.
Pořád řešíš jen Sebe. Opravdu ani náhodou nedokážeš připustit, že prostě jedním metrem měřit všem nejde?
//Že někdo nadává oprávněně a někdo lže a ještě za to těm co mluví pravdu nadává? Není to na posouzení 2ma metry, navíc v situaci, kdy je vše zapsáno ve vláknech?
Naposledy upravil(a) microlan dne 16 srp 2018, 20:46, celkem upraveno 2 x.
PotPalo píše:Urazil ma. Môžem požiadať o jeho BAN?
(v súlade s pravidlami, bod 8a, pokiaľ teda neplatí v tomto prípade bod 17)
Spočítej, kolikrát tady napsal urážku na moji osobu nebo na někoho ještě dalšího - a kolikrát se mu za to něco stalo. Potom posuď, kolikrát to bylo podle TVÝHO ÚSUDKU oprávněný. A pak to samý zhodnocení (počet vyřčenejch urážek vs. počet PODLE TEBE oprávněnejch použití nějakýho toho vostřejšího výrazu) udělej pro osobu s nickem Ekkar, pro osobu s nickem Sinclair a klidně i pro několik dalších. Udělej to za období dejme tomu od začátku prázdnin a jako další údaj započítej i celkovej počet postů hodnocenejch individuí. Minimálně tím dostaneš určitej zlomek, kterej bude vyjadřovat počet postů s nadávkou versus celkovej počet postů neboli globální poměr sprostosti danýho jednotlivce. A potom ty výsledky porovnej s tím, jak ty sám vidíš situaci "komu co projde a co už ne". Jestli je takovejhle způsob obrany dryjáčnickej ať posoudí ostatní - tady se totiž vůbec nejedná o to, že bych se já sám bránil vyřváváním proti tomu, že mně někdo smáznul post - já se snažím bránit proti tomu, že někomu se smaže REAKCE NA PROVOKACI NĚKÝM JINÝM - a přitom ta provokace a často až urážka vyvolávající vostrou reakci smazaná není - neboli že někdo urážky a nadávky publikovat může bez vlastního postihu, ale reakce na ně už vostře postihovaný jsou. A to tady skutečně až donedávna nikdy nebylo - když přilítnul postih, pak na všecky pachatele nesilomrdně stejným dílem. Jenže doba pokročila - a najednou je všecko jinak...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Rád bych se vrátil k původnímu tématu vlákna. Řekl bych, že je i ve správné rubrice, protože dle mého teorie relativity ani jinam nepatří. Všechny ty příklady např. paprsku nebo skákajícího míčku v jedoucím vlaku jsou naprosto jednoduše vysvětlitelné klasickou fyzikou. Populární paradox dvojčat, když se přišlo na to, že odporuje i TR, rozšířil se o zrychlení, kde ho nelze snadno vyvrátit. Ale copak my zde na Zemi nepodléháme neustálému zrychlení? Ono "letící" dvojče bude zrychlovat pouze při startu rakety, při přistání, a v půlce cesty, když se raketa bude otáčet, aby se mohla vrátit. Jinak bude naprosto v klidu, zatímco dvojče na Zemské centrifuze bude podléhat zrychlení pořád. Je to tedy pouze o úhlu pohledu a zřejmě i naprostá hloupost.
Zvykli jsme si, že se atomy chovají pořád stejně. Ale proč by měly? Určitě i na ně něco působí, nemám s tím problém. Ale kvůli tomu přece nemusíme stavět na hlavu všeobecně známá fakta.
Když si uříznu metrovou dřevěnou tyčku a naprší mi na ni, nebudu přece tvrdit, že se celý svět zmenšil.
Když si dám na jízdní kolo dva tachometry, na každé kolo jeden, tachometr na předním kole vždy naměří více. Přední kolo se opravdu vícekrát otočí než zadní. Budu snad ale kvůli tomu tvrdit, že se při jízdě přední kolo zmenšuje? Nebo že se mi prodlužuje rám? Nebo snad, že se podemnou cesta smršťuje? Klidně to mohu tvrdit a když se budu snažit, i matematicky to jde popsat. To ovšem neznamená, že to tak doopravdy je. Vysvětlení je přece prosté i bez kouzel.
Nevěřím teorii relativity. Dle mého je to slepá ulička, kdy jsme si určité jevy nesprávně vysvětlili a proto se nemůžeme hnout dál. Na pohádce se dají stavět jen další pohádky.
Nebo snad někdo zná PROVEDITELNÝ experiment, který jasně prokáže, že to tak není?
Kremik píše:...
Nevěřím teorii relativity. Dle mého je to slepá ulička, kdy jsme si určité jevy nesprávně vysvětlili a proto se nemůžeme hnout dál. Na pohádce se dají stavět jen další pohádky.
Nebo snad někdo zná PROVEDITELNÝ experiment, který jasně prokáže, že to tak není?
Amatérsky to ověříš jen těžko, ale pokud by ses dostal k příslušnýmu přístrojovýmu vybavení, důkaz dostaneš. Jde o to, že určitej typ mezonů vznikajících v ionosféře při srážkách atomů plynů s částicema kosmickýho záření má střední dobu životnosti určitý zlomky sekund. Protože vznikají jen do určitý minimální vejšky nad povrchem, dá se předpokládat, že za dobu svýho života doletěj zas jen do určitý vzdálenosti od místa vzniku. Blíž k povrchu se nedostane kosmický záření nutný k jejich vytvoření. Když nezapočítáš relativistický jevy, budeš si myslet, že tyhle mezony prostě nezachytíš jinde než v nějakým pásmu vejšek. Klasickou matematikou počítaný bys je neměl zjišťovat níž než asi 50 kiláků nad povrchem - ALE BĚŽNĚ JSOU VE VYSOKÝM POČTU ZACHYTITELNÝ AŽ NA POVRCHU - A JEJICH POČET PŘESAHUJE STATISTICKOU CHYBU!
Když ale započítáš relativistickou dilataci času, která vychází z toho, že ten mezon od místa svýho vzniku odletí průměrnou rychlostí asi 3/4 rychlosti světla, vyjde ti, že PRO NĚJ VLASTNÍ ČAS SE ZPOMALÍ VŮČI ČASU OKOLÍ NATOLIK, ŽE SE V POHODĚ "DOŽIJE" CESTY AŽ NA ZEMSKEJ POVRCH...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Dobře, ale to je přesně to, o čem mluvím. Proč bych říkal, že mezonu běží při velké rychlosti čas pomaleji, když můžu prostě říct, že při jeho vysoké rychlosti (vůči čemu, molekulám atmosféry?) je jeho střední doba života delší? Dopustím se tím snad nějaké chyby?
Může to vypadat jako slovíčkaření, ale pro pochopení věci, a vyvozování případných dalších závěrů je to rozdíl naprosto zásadní.
V závorce by kdekdo čekal pozorovatele, ale to je to, s čímž se nestotožňuju.Nehledám zdání, ale fakta. Vycházím z předpokladu, že svět by fungoval stejně i bez pozorovatelů.
Trošku nad tím teď přemýšlím, stav bez pozorovatele tu tahat nebudem, spíše jsem chtěl napsat, že očekávám stejný výsledek ať už je pozorovatel kdekoli a v libovolném pohybu.
Proč?
Protože relativní může být pouze rychlost a dráha, protože nemáme jednoznačně dán konkrétní bod ke kterému děj vztáhnout. Naproti tomu čas, zrychlení a zřejmě i hmotnost jsou veličiny konkrétní, nemající neurčitou nejednoznačnost, tudíž se musejí jevit vždy shodně bez ohledu na pohyb pozorovatele.
Kremik píše:Dobře, ale to je přesně to, o čem mluvím. Proč bych říkal, že mezonu běží při velké rychlosti čas pomaleji, když můžu prostě říct, že při jeho vysoké rychlosti (vůči čemu, molekulám atmosféry?) je jeho střední doba života delší? Dopustím se tím snad nějaké chyby?
Může to vypadat jako slovíčkaření, ale pro pochopení věci, a vyvozování případných dalších závěrů je to rozdíl naprosto zásadní.
V závorce by kdekdo čekal pozorovatele, ale to je to, s čímž se nestotožňuju.Nehledám zdání, ale fakta. Vycházím z předpokladu, že svět by fungoval stejně i bez pozorovatelů.
Ten mezon se pohybuje vůči Zemi, která v ten moment tvoří "vztažnej bod" = atmosféra se považuje za nepohyblivou, těch pár metrů za sekundu vůči rychlosti mezonu nehraje roli. Čistě nerelativisticky počítaný by se tyhle částice měly vyskytovat jen v malým rozmezí mezi cca 50 a 80km vejšky nad povrchem - vejš je moc málo molekul atmosférickejch plynů a níž nedosáhne kosmický záření. A jejich životnost ("poločas rozpadu") je tak nízká, že bez započítání dilatace času nemají šanci dostat se blíž k povrchu - jenže jsou na něm běžně detekovaný s hustotou výskytu jen o malou část nižší, než v pásmu vzniku - jak jinak teda tu jejich četnost chceš vysvětlovat?
A to samý meziplanetární přelety (v rámci soustavy - například k Venuši nebo Marsu, Jupiteru...). Už při přeletu Země - Měsíc dělá nezahrnutí relativistickejch posunů chybu v navedení na konkrétní bod cíle v řádu desítek kilometrů. A to máš vzdálenost jen nějakejch 400 000km a rychlost kolísající mezi 2 a 11km/s - vztažnej bod je gravitačně vázaná soustava Země-Měsíc, resp. můžeš za něj vzít společný těžiště týhle dvojice. Při přeletech k planetám ta chyba dosahuje podle ulítnutý vzdálenosti od stovek až po tisíce kiláků a u extrémně pomalejch přeletovejch drah, používanejch třeba k přeletům ke kometám - na takový dráze umělý těleso několikrát obletí Slunce po dráze, která se porůznu přibližuje k tělesům Sluneční soustavy a pomocí gravitačních praků z jejich hybnosti nabírá svoji rychlost - tak na takovejch drahách může zanedbání relativistiky způsobit chybu v navedení tak velkou, že sonda úplně mine cílovou oblast velkou jako planeta ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Mezonu nebeží čas pomalšie. Jemu beží čas rovnako. To my vnímame mezonov čas bežať pomalšie. Naopak mezon vidí pohybovať sa zem a v súlade s teóriou relativity a s ňou súvisiacou kontrakciou dĺžky vidí vzdialenosť od miesta zrážky po zem kratšiu. A tak je pohľad z každej vzťažnej sústavy iný, ale výsledok je vždy rovnaký.
Celá relativita je divná. Niekde som čítal ako zobrali dvoje hodiny a z každými obleteli svet iným smerom, následne časovú odchylku na nich brali ako že inak beží čas. Blbosť. Však zem má magnetické pole, teda siločiary, a ich pohyb jedným alebo druhým smerom mohlo vplývať na chod tých hodín. Ako keď pustím magnet po dreve a po medi, na tej medi sa bude šmýkať pomalšie, tak meď spomaľuje čas, nie? Jediné na čo mohli prísť je že gravitačno-magnetické siločiary ovplyvňujú chod niektorých vecí, nech sú hoci aj na atomárnej úrovni.
Onen teoretik bol moc chytrý. Vymyslel niečo, s čím zaujal kopu ľudí, mal z toho peniaze, a overiť sa to nedalo. Kde-tu zamiešal niečo ľahšie overiteľné, aby to celé nevyzeralo ako podvod, a má o živobytie postarané. Keby vymýšľal hádanky pre deti, tak z toho by ťažko prežil.
PotPalo píše:Celá relativita je divná. Niekde som čítal ako zobrali dvoje hodiny a z každými obleteli svet iným smerom, následne časovú odchylku na nich brali ako že inak beží čas. Blbosť.
Alebo aspoň link na ten test.
