Napsal: 30 čer 2023, 08:19
Kolko ponorov to vlastne vydrzalo?
Vše, co potřebujete vědět o elektronice :-)
http://www.ebastlirna.tech/
EKKAR píše:Mejlíš se, válec potažmo koule jsou nejodolnější tělesa proti vnějšímu tlaku. ...
Ale dyť se to tak dělá - válec s napojenýma dvěma polokoulema na koncích. Jsou tak dělaný veškerý běžný tlakový nádrže i samotný tlakový tělesa běžnejch ponorek - BACHA, NEZAMĚŇOVAT S JEJICH VENKOVNÍM PLÁŠTĚM!!! Ale prostě tlaky se musejí rozkládat po obvodu kruhu, ideálně teda koule, ale když je potřeba větší vnitřní prostor, koule se "nastaví" válcem. Furt to je odolnější než jakákoliv hranatá škatule, i kdyby měla sebevíc vyztužený stěny.PotPalo píše:Guľa možno, ale valec už nie. To vyžaduje úplne presný kruh (prierez valcom) aby bol tlak rovnomerný a teda vyvážený. Keď sa to čo i len troška prehne, tak z kruhu je ovál, a z oválu placka. To už potom ide samo. Šťuchne do toho rybička alebo to ťukne trošku o dno (alebo niekomu spadne lyžička od kávy, alebo silnejší bočný morský prúd...), a puk!
Dvě.EKKAR píše:výsledkem bylo několik katastrof
Ne, cyklická deformace dovnitř-ven a zas zpátky se odehrává v obou případech, takže k únavě materiálu dochází tam i tam. Rozdíl je opravdu jen ve směru působení tlaku, následky jsou prakticky shodný.PotPalo píše:Nepletiete tu dve rozdielne veci? Na lietadlá pôsobí podtlak, zatiaľ čo na ponorky tlak. Videli ste ten pokus keď požiarnici vycucli vzduch z cisternového vagónu, až sa sám zošrotoval?
Tvar guľa-valec je dobrý na tlak, ale na podtlak už až tak moc nie.
Jaká tam vznikne teplota?Valdano píše:Co se stane při implozi?
Když se trup ponorky zhroutí, pohybuje se směrem dovnitř rychlostí asi 2 414 km/h tj. 671 m za sekundu, říká Dave Corley, bývalý důstojník americké jaderné ponorky. Čas potřebný k úplnému zhroucení je asi jedna milisekunda...
Lidský mozek instinktivně reaguje na podnět asi za 25 milisekund, říká pan Corley. Předpokládá se, že lidská racionální odezva – od snímání po jednání – trvá v nejlepším případě 150 milisekund.
Vzduch uvnitř ponorky má poměrně vysokou koncentraci uhlovodíkových par. Když se trup zhroutí, vzduch se automaticky vznítí a po počáteční rychlé implozi následuje exploze, říká pan Corley. Lidská těla se spálí a okamžitě se promění v popel a prach.
Jak může ten "pan Corley" vědět, jakou rychlostí se hroutí trup při implozi? On to měřil? Rychlost je přeci definovaná zrychlováním nějaký hmoty nějakou silou. Sílu víme - je daná vnějším tlakem v daný hloubce a tlak se dá definovat jako síla rozložená na plochu. Ale hmotnost nevíme - ta stěna je u každý ponorky jinak tlustá a je z jinýho materiálu, takže metr čtvereční stěny z oceli bude vážit víc, než metr čtvereční stejně silný stěny z titanu a obě dvě stěny budou mít určitě jinou "měrnou hmotnost" než stěna z karbonovýho laminátu. Navíc nejdřív se ta stěna bude nejdřív deformovat a na to spotřebuje nějakou energii, která se pak uvolní při prasknutí = překročení meze pružnosti. Takže jasně ne úplně pravdivý tvrzení o rychlosti stlačování vnitřního prostoru při implozi. Tady můžeme na přesnej údaj rovnou zapomenout, protože nevíme ani měrnou váhu stěny, ani její tlakovou odolnost, ani přesnou hloubku ve který tlakový těleso implodovalo - MY TADY NA FÓRU to nevíme, ale určitě se na světě najde někdo, kdo takový informace mít bude. Na rovinu ale říkám, že musí bejt udaný z jakejch údajů, kde a jak získanejch se při určování takovejch rychlostí a dalších podmínek vycházelo, jinak je to "pravda z Rádia Jerevan" předaná agenturou "Jedna Paní Povídala".kulikus píše:Jaká tam vznikne teplota?Valdano píše:Co se stane při implozi?
Když se trup ponorky zhroutí, pohybuje se směrem dovnitř rychlostí asi 2 414 km/h tj. 671 m za sekundu, říká Dave Corley, bývalý důstojník americké jaderné ponorky. Čas potřebný k úplnému zhroucení je asi jedna milisekunda...
Lidský mozek instinktivně reaguje na podnět asi za 25 milisekund, říká pan Corley. Předpokládá se, že lidská racionální odezva – od snímání po jednání – trvá v nejlepším případě 150 milisekund.
Vzduch uvnitř ponorky má poměrně vysokou koncentraci uhlovodíkových par. Když se trup zhroutí, vzduch se automaticky vznítí a po počáteční rychlé implozi následuje exploze, říká pan Corley. Lidská těla se spálí a okamžitě se promění v popel a prach.
Podle wiki má pracovní prostor pro posádku Ø 1,68m a délku 2,54m, tedy objem 5,63 m³. Jak se změní teplota vzduchu 18 st. C daného objemu o výchozím tlaku 1MPa při stlačení o 40 MPa?
Pan Corley si to představuje jak Hurvínek válku. K tomu, aby se 250 kg živé tkáně spálilo a proměnilo v prach a popel, je potřeba mnohem víc kyslíku, než je ho v 5 m³ vzduchu.kulikus píše:Valdano píše:Když se trup zhroutí, vzduch se automaticky vznítí a po počáteční rychlé implozi následuje exploze, říká pan Corley. Lidská těla se spálí a okamžitě se promění v popel a prach.
V kabině Apolla 1 v lednu 1967 taky byl čistej kyslík, když tam vzniknul požár - a přes extrémně vysoký teploty hoření to trojici astronautů ani pořádně nespálilo kůži. A ta kabina byl kužel s největším průměrem 3,9m a vejškou 3,66m, samozřejmě uvnitř byl z nějaký části vyplněnej přístrojovým vybavením a měl nějak tlustou stěnu, takže vnitřní objem byl určitě menší než vypočítanej z vnějších rozměrů tělesa ... Jo, kdyby tu pětici v Titanu nerozmačkal tlak, tak by byli tak maximálně ožehnutí tím kompresním teplem na povrchu, ale rozhodně ne spálení na prach - i kdyby se vznítil vzduch nasycenej něčím uhlovodíkovým kolem nich - na spálení by toho paliva a hlavně vzduchu muslo bejt mnohonásobně víc ...tomasjedno píše:Pan Corley si to představuje jak Hurvínek válku. K tomu, aby se 250 kg živé tkáně spálilo a proměnilo v prach a popel, je potřeba mnohem víc kyslíku, než je ho v 5 m³ vzduchu.kulikus píše:Valdano píše:Když se trup zhroutí, vzduch se automaticky vznítí a po počáteční rychlé implozi následuje exploze, říká pan Corley. Lidská těla se spálí a okamžitě se promění v popel a prach.