[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

breta1 píše:Našel jsem v nabídce TME tyto hroty pro trafopáječku, má s nimi prosím někdo zkušenosti?

To je vlastně "fabrický" provedení toho co jsem popsal o pár příspěvků výše.

Ahojte!
Tak ja som si dnes prerobil svoju historickú trafopájku. Veľa som čerpal z tejto stránky.
A takto to dopadlo.
Pôvodný kryt bol čierny, no ten bol už polámaný. Tento už mám hodne dlho. Dnes som prerobil len to uchytenie hrotu.
Skrutky na uchytenie hrotu sú kus dlhšie. Nemal som kratšie s imbusovou hlavou. A tieto sa fajne šrubujú.
Neviem, či to číslo 1973 vyryté na medi vyjadruje rok výroby. No ak áno, tak je to dosť stará mašina

Dobrý nápad s tou dopoloviny spilovanou svorkovnicí. Akorát bych jí přichytil zapuštěnými šroubky aby ty konce měděných pásků nemusely být tak od sebe. Ty imbusšrouby bych také zkrátil, našrouboval na závit matičku která po odřezání (zkrácení šroubu na patřičnou délku) a opilování konce závitu slouží na vyrovnání závitu jejím vyšroubování.

Jak někteří zde uvedli, taky používám dvě pájky - jednu 75W s "věčnou smyčkou" a druhou 90W s drátem 2,5 mm² tam, kde je potřeba víc zatopit... A moje úprava spočívá v tyristorovém spínání podle obrázku.
Jednoduché a spolehlivé, slouží už dlouhá léta. Jediná drobnost, že pájka trvale žere cca 1W. Nevadí, napájení pracovního stolu mám beztak přes vypínač...
Páječky při zapínání a vypínání neruší - nepráskají při poslechu rádia a (to je podstatnější) neohrožují polovodičové přechody nacházející se v blízkosti smyčky.

Šikovný spínání v nule. Ta úprava je tvůj originál, nebo to někde vyšlo?

čoeče...tos postavil sám ?! to už není kutilská trafopájka nýbrž vesmírný blaster !
a na to třeba zbroják
ale konstrukce napohled dobrá

Tak dnes by to šlo jednodušeji s nějakým tím MOCčkem a triakem, ale nápad je to dobrej.

Mám to ve šmírákách a už nepamatuju, odkud to pochází - možná nějaké AR, PE, apod. Jen si pamatuju, že jsem vybíral tyristory z více kusů, aby spínaly při Ig kolem 1 mA. A to splnil jen některý. Jinak by musel být v té větvi pro napájení tranzistoru menší odpor a ten by následně víc topil.
Šlo by to i s nějakým triakem, ale tohle bylo kdysi - hlavně z domácích zásob a rychle hotovo. Triak nahradil diodovej můstek šlusovanej tyristorem.

sis2 píše:... A moje úprava spočívá v tyristorovém spínání podle obrázku.
Jednoduché a spolehlivé, slouží už dlouhá léta. Jediná drobnost, že pájka trvale žere cca 1W. Nevadí, napájení pracovního stolu mám beztak přes vypínač ...

sis2 dál píše:...Jen si pamatuju, že jsem vybíral tyristory z více kusů, aby spínaly při Ig kolem 1 mA. A to splnil jen některý. Jinak by musel být v té větvi pro napájení tranzistoru menší odpor a ten by následně víc topil...

A vrazit tam místo odporu "kapacitní předřadník" neboli sériovej kondík jsi nezkoušel? Tím 56k výkonovým odporem tečou trvale ±autobus nějaký 4mA, kterýma se nabíjí filtrační kondík (napětí na něm je omezený 5V zenerkou). Čistě jen pohledem a vokometricky odhaduju, že kdyby se tenhle filtrační kondík nechal nabít na cca 2x vyšší napětí (kolem 10-12V, dejme tomu maximálně 15V), tak by se čistě jen podle Ohmova zákona při zachování odporu mezi tranzistorem a tyristorem příslušně zvětšil i proud zapínacího impulsu (vyšší IGT = nemělo by bejt potřeba používat tak citlivej tyristor) - a neměl by přitom překročit bezpečnou hodnotu Ic pro ten ovládací tranzistor. Těch autorem použitejch 5V je nejspíš hodnota vycházející z dobový dostupnosti dostatečně malejch součástek, aby se obvod čistě geometricky vešel do rukojeti trafopájky. S dnešníma menšíma součástkama by se čistě teoreticky mělo bejt možný dostat do danýho prostoru i s provozně příznivějšíma hodnotama.
A ten předřadnej kondík při zachování vztahu I = 2.∏.f.U.C potom vyjde na nějakejch 55.4 nF - ať nežeru, 56nF, což si myslím, že by se v dnešním svitkáči na 275VAC mělo dát do páječky našlapat (třeba nějakej takovejhle nebo takovejhle) ... Paralelně k tomu kondíku jako vybíjecí dva odpůrky M47 sériově za sebou, aby byla zachovaná napěťová odolnost a v sérii s ním omezovací nějakejch 100R kvůli zmenšení zapínacího rázu... Samozřejmě, někdo tady začne namítat postupnej pokles kapacity vinou odpařování pokovení dielektrický fólie při "samoregeneraci" průrazů moderních svitkáčů čili vestavěný kurwítko - OK, no tak se takovej kondík prostě čas od času, vždycky když páječka začne blbnout a tyristor nebude chtít korektně spínat, vymění za novej. Kurwítko, o kterým se předem ví, už zkrátka není taková sviňárna jako to, o kterým se jeho tvůrce "zapomene zmínit" ...

Takto mi funguje možná 20 let, ale úpravu může po teoretického rozboru aj někdo prakticky ověřit... já to nebudu
- a už jsem našel, odkud pochází schéma

Kdyz vidim ty obri ci dlouhe trcici srouby a distancni sloupky, tak to by me asi nasiralo, kolikrat sem se potreboval pajkou tesne protahnut mezi hnizdem kabliku. Me zatim staci zavit M5. Pokud M3 vydrzel t, tak M4 10t a M5 100t
Ale nemenim moc casto, pouzivam vecnou smycku, kterou kdysi na radioburze prodaval Vaclav Sedy - 2 tluste Cu draty navrtane v ose a do dutiny zalisovany asi ocelovy drat. Delal ruzne prumery. Roztavit ten plastovy svornik neni zas takovy problem, kdyz sem mel pajeci horecku pri tezeni soucastek, tak proste po nekolika hodinach skapnul a od te doby ho tam nemam...
K tomu vylepseni elektroniky, u nekoho sem kdysi videl trafacku s trcicim potakem a mel tam triakovy regulator vykonu.

Já mám ve všech trafačkách tenhle polskej mikrospínač. Při velikosti 30 x 12 x 12 mm, parametry 380V/10A, navíc dvoupól, no neber to.
Jak jednoduché a účinné.

Já mám v trafopájce už léta u-spínač na 125V. Byla to nouzovka, původní odešel, pájet jsem potřeboval, tento byl po ruce a pasoval bez úpravy krytu (prišroubován mezi plastové destičky, v nich jsou vyvrtány díry podle původního spínače). Navíc šel krásně lehce mačkat (pohodlné, ale i nevýhoda - i opřený kabel o tlačítko pájku zapne). Čekal jsem že brzo odejde, ale funguje úplně bez problémů, že už jsem na něj skoro zapomněl. Plánovaná výměna za "vhodný" typ je tak odložena na nikdy

Mám už skoro 50 let tu 90VA, co má sis2. Původně byla taky černá, ale mnohokrát spadlá ze stolu, donekonečna slepovaná epoxidem i různě omotávaná technickou páskou, když už nebyly kryty k mání.
Teď má zase původní bakelitový kryty, ale tu tmavočervenou verzi.
Někde je zázračně, z kouta nějakého skladu, vyhrabal přítel Míra Čejka a dostal jsem je tuším k padesátinám a byl to ten nejmilejší dárek.
Jediná mechanická úprava jsou zubatý, mosazný závitový vložky M3,5, zaražený v převrtaných původních dírách.
Mosaz dobře vodí a nestrhává se. Závitový vložky pocházejí z nějakého starého bakelitového krytu, kde byly zalisované.
Ta velmi zvětšená "průchodní" šířka by mě rozčilovala, zvlášť ve starších aparátech je potřeba si proklestit cestu houštím a s tímhle by to nešlo.
Spínač mám původní, jen je na něm a na pevném kontaktu opatrně naletovaná stříbrná "pecka" tuším z nějakého velkého relé. K primáru mám připojený svitek 220nF/250VAC a ke kontaktu je paralelně připojený "RC zhašák" ze svitku 100n a odporu 10R. Od tý doby to nehoří, nejiskří a neruší. Původní síťovou šňůru jsem měnil někdy v 15 letech za asi šestimetrovou YH 2x0,5.
Za ta léta byla tolikrát zkracovaná, že už je snad potřetí celá měněná, když její délka klesla pod 5m
Láme se vždy na výstupu z páječky, ať je tam gumová vývodka, bužírka, cokoliv, to je jedno, prostě se za skoro 50 let mnohokrát zlomila.
Teď tam mám zase poctivou, socialistickou, lesklou bílou YH 2x0,75 a ta už to se mnou asi doklepe

Puvodni mikrospinac mi odesel jen 1, nahradni sem koupil v tom elektru na Lidicke, asi to tam uz neni a zatim dobry. RC sem si tam zatim nepridelal, to sem mohl napravit, ale beztak na jemnejsi elektroniku beru mikropajku a trafackou uz nedelam tak casto, tak uz asi neodejde...

BTW kdyz sme u tech mikrospinacu, po case se mi vycvakal mikrospinac na MS optical mysi tak, ze pri 1 kliku zakmitne a generuje obcas dvojklik, coz nekdy vadi, budu na to muset mrknout...