O nabíječkách ze "staré školy" a autech

Zpráva

sinclair · #121 Příspěvek od **sinclair** » 23 kvě 2018, 11:59

To jsem si myslel taky, že není nezbytná. Nezbytná není, pokud máte uvnitř trafo 300VA a nabíjíte proudem okolo 5A.
Bez tlumivky to bere z trafa takový proudový pecky, že se slabší trafo /už okolo 200VA-20V/ krom většího kraválu výrazně ohřívá vlastními ztrátami. Paradoxně hlavně v primárním vinutí.
Ale jistě se to dá vyložit i tak, že s tlumivkou ty ztráty jen přesunete z trafa do tlumivky samotné

To je pravda jen do jisté míry. Asi jsem tlumivku nějak trefil /EI32x32, 0,4mm, asi 12mH/, ale síťové trafo je se zapojenou tlumivkou výrazně tišší a chladnější, přitom tlumivka samotná je pak na jádře chladná a jen vinutí je velice vlažné. Obojí zkoušeno při 10A proudu.
Tahle jednoduchost regulace má ale svoje limity a to hlavně v účinnosti.
Všimněte si, že všichni, kdo tuhle nabíječku úspěšně a roky provozují, v ní mají silně, až 3x předimenzované trafo. Dále - jen na dvou 15A tyristorech je při 10A výstupního proudu celková výkonová ztráta okolo 15W, na dvou 20A běžných Si diodách pak o něco málo méně.
Zkoušel jsem použít upravené 200VA trafo ze ZPA Prešov, původní primár pro 220V a převinutý sekundár na 19V a drátem 1,8mm, ale i s tlumivkou toto trafo bylo /při otevřené konstrukci/ při 10A nepříjemně horké.
Část problému padá na vrub tohoto trafa samotného, protože Dubnica, Prešov, Mechanika, Elektrokov i další firmy, které trafa sériově vyráběly, používaly co nejúspornější předpisy, ohledně množství použité mědi i kvality plechů. Liší se to i podle "krizového období", nejhorší to podle mě bylo někdy uprostřed 70. let, kdy se běžně objevoval v trafech, tlumivkách a levnějších motorech smaltovaný hliník.
Který rejžák zase běžně používá, v ojebávkách a už nějakou dobu, že. Kampak se to vracíme? Že do řiti? Vážně?

Můžu ještě zkusit trafo "vlastnoručně" navržené, dimenzované i navinuté, ale pak stejně asi narazím na zmíněný limit výkonových ztrát, daný právě tou jednoduchostí regulace i použitými výkonovými prvky.
Něco za něco, jako vždycky.
Rozumný kompromis, myšleno pod 250VA výkonu individuálně vyrobeného trafa, bez aktivního chlazení celého kompletu, nejspíš nebude možný. To vše při uvažovaném zachování dlouhodobé dostupnosti nabíjecího proudu 10A.

#122 Příspěvek od **EKKAR** » 23 kvě 2018, 13:35

Bejvaly nabíječky s trafem na jádru UI nebo LL, s oddělenýma špulkama pro primár a sekundár - a ten pakeťák přepínal odbočky, většinou na primáru. Obvykle to trafo bylo těžce měkký kvůli opravdu vysokýmu počtu závitů na volt (schválně), zkratovej proud se o moc nelišil od pracovního - v podstatě to byly takový malý svářečky. Doma jsme to nikdy neměli, ale u sousedů na chalupě se jedna taková ještě pár roků zpátky povalovala na dvoře, kočka v ní měla mladý ...

sinclair · #123 Příspěvek od **sinclair** » 23 kvě 2018, 14:00

Jestli je to nástěnná škatula se žábrami, lakovaná nazelenalým či šedým kladívkáčem, tak to je některý ze stacionárních, na stěnu závěsných nabíječů ČKD z řady Sjn.
Dělaly se už od 50. let se selény, později v 70. letech a ještě s Ge výkonovými diodami pod označením Gjn i se Si diodami jako Kjn v dneska naprosto neuvěřitelným sortimentu, od akumulátorového napětí 6V až po 60V. Některé s voltmetry/ampérmetry DHR3, některé i přepínatelné na dvě napětí a nabíjení rychle/pomalu. To byly ty závěsné na stěnu dílenské, zpravidla 6/12V. Jeden či dva ještě někde na půdě či v garáži budou, bylo mi to líto vyhodit skrz tu bytelnou kastli s možností doosazení dalšího ovládání či jištění.
Bývají v nich trafa na opravdu velice kvalitních a robustně navinutých řezech M, různé velikosti a s různými výškami sloupků.
Pamatuju si velikosti od M23 až do M34b a pak ještě jedno, dost větší jádro M, se sloupkem 34x65mm. Zásobovali mě tím lidi od Spojů, nové menší pob. ústředny už měly zdroje i pro nabíjení v sobě.
Monopolním výrobcem bylo ČKD Modřany, něco snad i Křižík/ZPA a nikdy jsem v tom neviděl žádné jiné trafo, než právě M, anebo u těch velkých dvoucívkové jádrové trafo - jádro EI nikdy. Asi pro to měli nějaký vážný důvod, nepoužívat je.
ČKD Modřany umělo vyrobit neuvěřitelný selény. Silnější byly stříkané černou barvou, až do velikosti desek asi 15x15cm a pro proud až 10A. Jak a z čeho to dělali, to je mi teda záhada...
Tahle poslední jádra mimo řadu, 34x65mm, vykuchaný ze dvou stejných těchto nabíječů ČKD, jsem asi v půli 80. let použil na výstupák i síťák pro 200W basový zesilovač, s osmi EL34.. Byl jsem nechutný hovado a nic mi nepřipadalo nemožný

Jádra byla ale k mému štěstí bohatě dostačující průřezem, kvalitou i místem na vinutí na to, aby to šílenství šlo -1dB už od 30Hz.
Od té doby už jsem tak kvalitní plechy v rukou neměl.
Vlastně měl - řezy M34b z nějakých záskokových měničů 60Vss/220V 50Hz, do rámů dálkových voleb pro P51 od Spojů.
Plechy byly značený oranžovýma a modrýma pruhama a ve velké většině skončily v kastlích TW120

Dneska už bych se asi neodvážil nic podobného stavět. Všecko motaný ručně a impregnovaný tou hnědočernou sračkou na vinutí motorů v navijárně. Dovezli jste tam krásně navinutý trafák se svorkovnicí s postříbřenýma očkama, s ručně dělanýma fest třmenama a odvezli jste si ohavnou, hnědočernou kouli

#124 Příspěvek od **EKKAR** » 23 kvě 2018, 14:19

Celeron píše:Tak to Tě hned vyzkouším. Kolik procent kyslíku stačí na křápnutí vodíku?
...

Se vzduchem jsou meze výbušnosti vodíku 4 - 77% objemu ve směsi. Když to vezmu celý jako 100 dílů směsi a čistej vzduch jako směs dusík/kyslík 79/21, tak braný poměr čistej vodík/čistej kyslík je to od poměru vodík/kyslík 20/80 až do skoro 83/17 - ± nějaká ta desetinka %... Acetylén je ještě horší, tomu stačej necelý 2,5% ve vzduchu a BUM ... Já to mám vesměs pro použití jako svařovací plyny/ochranný směsi pro svařování, tam se vodík míchá kvůli snadný zápalnosti a rychlýmu "sežrání" zbytkovýho kyslíku z okolí svaru - obvyklá koncentrace je kolem 1% směsi....

Milan_F · #125 Příspěvek od **Milan_F** » 23 kvě 2018, 20:04

sinclair píše:..."zkratovou" diodu jsem v bastlu nepoužil .... než ten ohavnej bastl rozeberu...

Mě by ještě zajímal vliv diody D6. Já tvrdim, že tam není jen kvůli vyražení jističe při přepólování aku... To by byla umístěná jinde.

#126 Příspěvek od **EKKAR** » 23 kvě 2018, 20:13

Přes D6 se uzavírá cesta proudu v momentě uzavření tyristorů - energie nahromaděná v magnetickým poli v jádře tlumivky se tak vybije indukcí do výstupu ... viz "rekuperační dioda".

Milan_F · #127 Příspěvek od **Milan_F** » 23 kvě 2018, 20:30

To si přesně myslim - ale proč jí někteří vynechávají. Viz třeba ARA 8/86.

lesana87 · #128 Příspěvek od **lesana87** » 23 kvě 2018, 20:50

Když je ten proud tlumivkou větší než Ih tyristoru, nedovolí mu se zavřít, takže se uzavírá přes tyristor a když klesne pod Ih, uzavře se přes ty dva odpory.

#129 Příspěvek od **EKKAR** » 23 kvě 2018, 21:46

Což při celovlnným spínání nemusí vadit, ale při fázovým řízení = pokusu o regulaci to může vést k prodloužení doby otevření tyristoru až přes průchod napětí nulou a do další periody, na začátku který by tyristor už měl zase bejt zavřenej a čekat na zapalovací impuls zpožděnej kvůli regulaci výkonu. Místo toho je tyristor trvale otevřenej a nějaká regulace se nekoná ...

Celeron · #130 Příspěvek od **Celeron** » 23 kvě 2018, 23:54

EKKAR píše:Se vzduchem jsou meze výbušnosti vodíku 4 - 77% objemu ve směsi. Když to vezmu celý jako 100 dílů směsi a čistej vzduch jako směs dusík/kyslík 79/21, tak braný poměr čistej vodík/čistej kyslík je to od poměru vodík/kyslík 20/80 až do skoro 83/17 - ± nějaká ta desetinka %...

Hmm, tak se jdi na příští zkoušku lépe připravit. Hydrox může mít jen do 4% kyslíku ve vodíku. A to se ještě musí dávat dost bacha, při prudký expanzi se na rozdíl od jiných plynů prudce zahřívá a může samovolně křápnout.
Ale to je mimo téma vlákna.

Celeron · #131 Příspěvek od **Celeron** » 24 kvě 2018, 00:10

sinclair píše:To jsem si myslel taky, že není nezbytná. Nezbytná není, pokud máte uvnitř trafo 300VA a nabíjíte proudem okolo 5A.

Pravda, to mý trafo je na EI50 sloupek 44 mm, tedy minimálně 450VA. Nijak jsem se s ním nevybíral, prostě bylo k dispozici z 24V osvětlení. S tou nabkou se nabíjely i 140Ah náklaďákovky a to jela na doraz 10A. Trafo od cca 6A dost rampluje a možná že se i dost hřeje, ale je na něm vratnej teplotní policajt, kterej při přehřátí nechá trafo "si odfouknout". Za těch 35 let, co je nabka zbastlená nikdy nezklamala.

#132 Příspěvek od **EKKAR** » 24 kvě 2018, 00:11

Jestli myslíš směsi na hlubinný potápěčský kejkle, tak do těch se právě pro omezení výbušnosti dává dusík - a protože že používají až od nějakejch 40m hloubš, nemají víc jak 1,5 - 2% kyslíku z celkovýho objemu směsi. Těch 77% jako nejvyšší výbušná koncentrace vodíku ve vzduchu (minimum jsou ty 4%) mám z tabulek, směsi čistýho vodíku s čistým kyslíkem jsme snad nikdy "v pácu" neměli. Tudíž nemůžu sloužit přesnýma hraničníma hodnotama - krom toho, že HHO směs neboli stechiometrická směs vodíku a kyslíku 2 : 1 vzniklá přímo elektrolýzou vody je jedna z nejnebezpečnějších, protože je třaskavá = má nejmenší iniciační energii.

Ty nabíječky s dvojicí porculánovejch pojistek, pakeťákem a někdy měřákem DHR a s kabelama jak od svářečky bejvaly snad v každý "jézeďácký" dílně, aspoň co já si pamatuju, když jsem jako malej kluk oplendoval po dědině u bábinky, tak je tam opravdu měli. Modrej nebo zelenej kladívkáč samozřejmě otřískanej od léta trvající manipulace a okopávání na dílně, zakulacený horní hrany skříně podobně jako měřáky z brněnský Tesly nebo blanenský Metry (všecky ty BM xxx), několikrát jsem takovou viděl i v pojízdný dílně "na palubě" skříňový vejtřasky. A samozřejmě po vyřazení a nahrazení moderníma tyristorovýma si je někdo vždycky vzal a odnesl, protože doma se nabíječka hodila a blbuvzdorná obzvlášť. Ty černě nastříkaný seleny z nich byly nezničitelný - pokud se nepotkaly s rozbitou výbojkou nebo zářivkou, páry rtuti je dokázaly velice rychle zabít a najednou nikdo nechápal, proč nabíječka místo nabíjení jen hlasitě vrčí a čmoudí - trafo ve zkratu, selenový desky do červena ...

sis2 · #133 Příspěvek od **sis2** » 28 kvě 2018, 09:01

Ekkare přesně, u nás v JZD ji taky měli... Táta dělal mechanizátora v družstvu a tak měl na starost i baterky a jejich nabíjení. Garáž 6 trakturů + dílna byla v naší bývalé stodole. Jako pubertoši jsme tam často lozili a krom jiného se nám moc líbilo, jak svorky na káblech od nabíječky při křesání o sebe krásně jiskří a ampérmetr bimbá do pravého dorazu ... no prostě pubertální blbci! A ta nabíječka to snášela a nikdy se jí nic nestalo! Když družstvo skončilo, tak si ji vzal jeden kluk, co má doma autodílnu ... a dodnes tam slouží.

sinclair · #134 Příspěvek od **sinclair** » 30 kvě 2018, 18:48

Při orientačním měření několika málo typů výkonových diod i tyristorů, všechny v několika desítkách exemplářů, jsem utrpěl /pro mě/ dost překvapivá zjištění.
Furt se člověk má čemu učit.

sis2 · #135 Příspěvek od **sis2** » 31 kvě 2018, 15:19

Tak to dej do placu - ne?
Jsi nějak nebývale stručný ...