[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Sakra, kdybych to neměl tak daleko, tak bych toho Denona vzal. Chystám se na nějaké pokusy s DSP a hodil by se vícekanálový konec. Takováhle věc je na to ideální.

MiraSt píše:Ta páska je ve dvou vrstvách a je sakra pevná. Ona se do sebe zakousne a už se to nedá rozdělat.
Velice vhodná na opravu vnější izolace kabelu. Například když si zahradní sekačkou přejedete kabel.

Jasně, vyřeší elektrickou pevnost i pro rosou namočenou trávu a v ní pohozenej kabel - ale u tý tlakový myčky je ten plastovej díl namáhanej i tlakovýma rázama, který za chodu vedou k jeho periodickýmu namáhání tahem - a obávám se, že v tom tahu to budou dost 🤐 síly, kterým slep obyčejným sekunďákem i přes obandážování neodolá a roztrhne se znovu. Originální díly se dělají z polyamidů nebo směsí polyamidů s něčím plastičtějším, v obou případech se ale plast plní kvůli zvýšení tahový pevnosti drceným skelným vláknem. Na označení materiálu je pak třeba PA6 GF30, kde to GF30 znamená "Glass Fiber" neboli skelný vlákno a číslovka udává váhový % plniva v základní hmotě. Bojim bojim, že deklarovaný pevnosti originálu ta slepená část ani zdaleka nedosáhne a hned při prvním ostrým zapnutí bude vodotrysk ...

EKKAR píše:Po namotání jinýho trafa pro krmení z 230V sítì by to vzhledem k viditelnì kovový a tím i vodivý škatuli podle Evrpskejch norem muselo mít tøídu I, tzn. všecky vodivý obsluze pøístupný povrchy mít spojený s ochranným vodièem a s kostrou = ty smyèky by se tam udìlaly.

Nezmysel. Snad vsetky zosilnovace a receivery su v triede ochrany II, prave kvoli zemnym sluckam. Staci dvojita izolacia na castiach spojenych so sietou, co je typicky akurat privod cez poistku po primarnu stranu trafa.

Zase promluvil odborník, brouk Pytlík
Vyhovuje, když je trafo ve II. třídě, ale také všechny cesty na síťové straně.

Abyste tomu rozuměli, nestačí ochrana vzdáleností, ale vodívé povrchy musí být překryty doplňkovou izolací, třeba pod tišťíkem musí být přídavná folie a vypínač musí mít povrchovku 8mm ?

Broukem Pytlíkem myslíš toho žvanila z Třebové? Aby bylo jasno

Brouk Pytlík je tu jedinej, aby bylo jasno.
Všichni ostatní jsou jen inteligentní diskutéři

No vidíš. A von tam určitě byl a VÍ, VO ČEM TO JE.

rnbw píše:

EKKAR píše:Po namotání jinýho trafa pro krmení z 230V sítě by to vzhledem k viditelně kovový a tím i vodivý škatuli podle Evrpskejch norem muselo mít třídu I, tzn. všecky vodivý obsluze přístupný povrchy mít spojený s ochranným vodičem a s kostrou = ty smyčky by se tam udělaly.

Nezmysel. Snad vsetky zosilnovace a receivery su v triede ochrany II, prave kvoli zemnym sluckam. Staci dvojita izolacia na castiach spojenych so sietou, co je typicky akurat privod cez poistku po primarnu stranu trafa.

A to je právě to, že co mechanicky i elektricky vyhoví normě ve 120V soustavě nemusí bejt konstrukčně kompatibilní s požadavkem na izolační vzdálenosti pro 230V na vstupu. Výrobci nejednou produkujou vzhledově i funkčně identickou A/V věc v různejch "zeměpisnejch" verzích právě lišících se napájecím zdrojem - a to nejenom tvarem síťový koncovky kabelu a poměrem závitů na trafu. Kvůli ceně se jim vyplatí učunit ty 120V verze s menšíma vzdálenostma a celkově jinak konstrukčně řešený, takže pouhá výměna trafa bezpečnou funkci nezaručí. Ano, jsou výrobci jako starej dědek Macušita, kde je ganz putna jedno do kterýho světadílu zesík poputuje, konstrukce je jako bezpečná garantovaná "All World", ale ne všichni další jedou stejnou lajnou ...

Je to ještě složitější, než jsem čekal.

Ten obrázek je z tohohle webu:
https://www.mylms.cz/elektricke-vedeni- ... iny-v-usa/, je tam i vysvětlený že v US se používá v podstatě trojí různý napětí podle potřeby odebírat na 1 odběrovým místě určitej příkon, ale obecně jsou zdrojový moduly pro 120V přívod až na čestný výjimky jako je právě Technics/Panasonic/Macušita konstrukčně odrbanější, než moduly stejnejch výrobců, určený pro 230-240V. Navíc třeba v Japonsku je těch napájecích soustav ještě víc, mají tam jak 120V, tak 230-240V rozvody a v japonskou technikou "napadený" části Koule ohraničený Tichým a Indickým oceánem taky ...

99% hifi přístrojů v kovových skříních je ve druhý třídě a s dvoužílovým přívodem. Poslední přístroj v jedničce, co mě napadá, byl u nás myslím B43. (Nemluvím o elektronkových rádiích).
Varianty pro různá napětí se v sériové výrobě lišily trafem a vidlicemi, případně zásuvkami pro další spotřebiče. Vnitřní uspořádání včetně přídavných izolací mají vesměs shodné. Přeci nebudou stejnou věc konstruovat několikrát.
V první třídě jsou hlavně PA zesilovače. A pak domadělky, protože pro amatéra bez státní zkušebny je je to tak jistější a jednodušší.
Pokud jsi někdy čuměl do Transiwattů (který byly ve II třídě), nemohl sis nevšimnout, že na to Janda poněkud (dost) kašlal...

V Japonsku nemají žádných 120V. Kdyby měli, nesháněli by sběratelé japonského audia trafa na 100V.

Zemní smyčky u zařízení tř. I se řeší poměrně snadno. Stačí signalová zem plovoucí vůči kostře (připojená k PEN přes impedanci, ne natvrdo)

Zrovna vetsina teslackych lampovych radii z 50-60 let, a to i Uckove verze bez trafa, mely jen 2-zilove pripojeni, az na gramoradia, ktera mely 3-zil...

Ransom, podstatné je rok, kdy bylo dané zařízení vytvořeno. Před rokem 1986 vyhovovalo kdeco, včetně šňůry se základní izolací atd. Od roku 1986 platila u nás zcela novelizovaná ČSN367000, která korespondovala s IEC6065:1985 nebo tak nějak, takže se spousta věcí změnila.

RayeR: taky kdybys u Učkového rádia spojil šasi s kolíkem, nedopadlo by to dobře

Gramofony z nějakého důvodu uzemnění potřebovaly, ale tehdy možná ještě platila Ekkarova informace o tom, že zařízení s přístupnými kovovými částmi musí být uzemněné. Rádia s dvoužilovým přívodem žádné volně přístupné kovové součásti kromě přípojných bodů (na které se to asi nevztahovalo) neměla.

O těch kovových částech to platí doteď, pokud není napájení provedeno s dvojitou izolací a s bezpečnostním trafem. Což ta trafa v elektronkových rádiích přímo přichycená k šasi opravdu nesplňují...