[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dakujem za odpoved.
Neviem si to vysvetlit, ale uz sa asi vyse hodiny ta zavada neprejavila!
Ja by som to asi hadal na ten obvod. Potenciometer som krutil dokola aj tukal po nom a zavada sa neprejavila. Ale ked to praskalo tak tocenie s potenciometrom nemalo na poruchu ziadny vplyv.

destilator píše:...A ked je radio nastavene na maximum, tak praskanie zanikne.

destilator píše:... Ale ked to praskalo tak tocenie s potenciometrom nemalo na poruchu ziadny vplyv.

Tak jak to bylo?
Když přepneš na Gramo, také praskání zanikne při nastavení na max. hlasitost?

Myslel som to tak, ze to praskanie sa nezosilní. Ide rovnakou intenzitou. A zosilní sa iba vysielany program. A tym sa zdá, ze ako keby to zaniklo..

Aj ked prepnem na gramo, tak to praska rovnako a intenzita sa nemeni ani tocenim potenciometra hlasitosti.

Pokud na to prskání nemá vliv potenciometr hlasitosti, nachází se závada až ZA NÍM = zesílení toho prskání se nemění se změnou polohy poťáku. Za sebe tipuju nějakou napůl vyschlou zeleninu v okolí koncáku, která tam dělá bordel...

Odpoj R47. Pokud praskání nepřestane, je chyba v obvodu koncového zesilovače. Zkontroluj všechny součástky v jeho okolí (ale ne poťukáváním šroubovákem).

Dakujem za informacie.
Potenciometer odpojim a skusobne pripojim iny?

Ne. Právě ti EKKAR vysvětlil, že chyba je až za potenciometrem.

Já bych se vyjádřil spíše všeobecně k tomuto zmetku z Tesly Bratislava. Máme je různě po rodině ve třech exemplářích. Z nich po letech jede jen jeden, se kterým jsem si dal tu práci a opravil jej. Taková výměna špatných keramik ve vst.dílu je u tohoto modelu dosti nepříjemná práce, takže zbývající dva kousky byly raději odloženy a nahrazeny letitými, ale bez problémů fungujícími obdobami z Unitry a RFT.
Docela nechápu "zlepšovatele" z bratislavské Tesly, kteří použili pro úsporu ladícího kondenzátoru toto monstrzapojení s varikapy u přijímačů bez předvoleb (Dueto, Alto, Duo a možná i další). V okolních státech se do takového "zlepšení" nepustili a jejich rádia tím byla ušetřena našich potíží a dodnes pracují. Je sice výjimka v přenosném rádiu ze SSSR Meridian 236,237, ale tam obdobné zapojení pracuje dobře a má to aspoň tři předvolby.
Celková mechaniká koncepce s propojením modulů konektory je tady sice řešena dobře, ale to je z kladů asi tak vše. Nevím proč má rádio s malým reproduktorem oddělenou regulaci výšek a hloubek. Akustickými vlastnostmi proti zahraničním konkurentům i přes to značně zaostává.
Mám za to, že než tady po fórech sbírat rozumy na zprovoznění takového bratislavského šmejdu, je lepší koupit někde z inzerce za "pár peněz" něco staršího od jiného výrobce a určitě to bude spolehlivější než Progresson.

Já si naopak myslím , že je to levný merkur a snad bych zavedl i soutěž o opravu . Ve sběrném dvoře se téměř vždy nějaká tato stavebnice zdarma najde . Minimálně z něj zbude zdroj .... i sledovač signálu v příjemném provedení .

Ano. Mate pravdu chlapi. V rodine je este jedno a tiez pokazene.
Ale vies aky je to dobry pocit ked sa mi daco podari opravit? (S vasou pomocou:)
Radio som nechal na chalupe, v oprave budem pokracovat nabuduce. S vysledkom budem informovat.
Dakujem za odpovede.

Neviem o aké praskanie ide, ale závada ti tu už ohraničená bola,
ak by sa ti nedarilo, v ďalšom slede sa neboj po odpojení C60 odpojiť R49 (M1) a nahradiť ho skusmo iným - jeho praskanie by neprekvapilo, o to viac praskanie MBA810-tky.....

Zdravím, podobný problém s Duetom mám aj ja. Po zapnutí rádia dlho sa rozbiehal, pokial sa naladil na predladenú stanicu.
Tento poruchový stav sa stával neznesiteľný. Skontroloval som napätie na MAA550, menilo sa od zapnutia po naladení o 0,5V. Na D8 bolo 75V za stabilizátorom bolo 34,59V, stabilizátor sa veľmi zohrieval. Napadlo ma zrušiť uvedený MAA550. Pripojil, som exterený zdroj 33V /BS525/ a čuduj sa svete rádio sa už neprelaďovalo. S toho som usúdil, že MAA550 je mäkký zdroj.
Do rádia som dal dva MAA550 paralelne a odpor R44-4k7 som zväčšil na 8K2. Napätie pred stabilizátorom tl. ma diodeD8 ostáva 75V ale na MAA550 mám 31.1V, stabilizátory sa nehrejú. Rádio mi hrá už niekoľko dní-OK.
Milan

Zbytečně složité (4 integrované obvody, 14 tranzistorů a 30 diod!) a poruchové zapojení, trpící rozlaďováním a ujížděním stanic. Především keramický filtr a keramické kondenzátory, které se dají velmi výhodně použít jako pohlcovače vlhkosti. Dále složité ladění pomocí varikapů, obvod stabilizace napětí s MAA550, který pracuje v mezních hodnotách, a který je též zdrojem častých poruch. Další nepochopitelná věc je využití stupnice. Jednotlivé vlnové rozsahy využívají od 45-70 procent stupnice. Jak pohodlné je ladění například v krátkovlném pásmu si jistě umíte představit. Shrnu tedy závady se kterými jsem se setkal. Všeobecně je největší průserář keramický filtr. Lze zakoupit, stačí i obdobný se stejnou hodnotou. Druhým viníkem je potenciometr ladění. Vypájet, rozebrat a vyčistit isopropylalkoholem a jemně kontakty předpružit. Žádný bordel ála Diava do toho nepatří. Třetí viník je stabilizátor MAA 550, který pracuje na hranici svých mezních hodnot a odchází. Přehřívá se a proto je vhodné doplnit chladící křidélko. Keramické kondenzátotry jsou až jako poslední, a ač se o nich kolegové opraváři často zmiňují, vlastně jsem jich moc měnit nemusel.

Mně teda 447A až na to nešťastné ulaďování nijak poruchový nepřijde. Keramický filtr jsem v něm, ani v žádném jeho předchůdci měnit nemusel. A to mám tato rádia všechna. Vlastně jsem filtr měnil jednou v životě u úplně jiného RFT přijímače. Dovolil bych si říct, že 447A byl ve srovnání s 444A a jeho deriváty docela krok vpřed, bohužel přišel dost pozdě. Designově je Progresson určitě zdařilejší než šedivé myši typu Duetto. I reprodukce je o dost lepší- samozřejmě s připojenou reproduktorovou soustavou. Na vestavěný reproduktor hrají všechna tato rádia stejně plastově. Ještě bych vytknul nepříjemné pazvuky vyskytující se při přelaďování mezi stanicemi. Obdobný přijímač od RFT je nedělá. Dalším nedostatkem je stupnice, osvětlený ukazovatel je sice efektní, ale ve tmě houby platný. Zde jednoznačně vede Duetto a spol. Že je ladění na KV nepohodlné bych za nějaký nedostatek nepovažoval, 99 % uživatelů na tento rozsah stejně nikdy nepřeplo, včetně mě. Ani konstruktér určitě nepředpokládal, že s Progressonem někdo bude lovit stanice. Od toho jsou jiná rádia. KV rozsah tam byl kvůli požadavkům ČSN 36 7303. VKV jednotka pochází už z dob Sopránu (druhá půlka 70. let) a pokud není fušerácky sladěná, poslouží dobře. Výrobce ji cpal všude (Soprán, Sextet, Duetto a spol., do všech odvozených gramorádií a i do autorádií), proto ji použil i v Progressonu. Nemusel vymýšlet nic nového a výroba byla díky unifikaci levnější. V době výroby Progressonu se sice výše jmenovaná rádia už nevyráběla (kromě Forte), ale jednotky dělali pořád. Nebo jim zbyly na skladě. Přijímač mohli doplnit předvolbou, obdobná polská rádia ji v rámci kopírovaní Grundigu měla, nicméně s ohledem na kvalitu potenciometrů by to dnes byl stejně jen další zdroj problémů a nadávání. Abych to shrnul, Progresson je podle mě dobrá myšlenka, která doplatila na rozptyl parametrů součástek a na kolísavou kvalitu výroby v Tesle Bratislava. Zajímavé taky je, že se předchůdci 447A tolik nerozlaďují, přitom zapojení zdroje ladicího napětí je všude téměř identické. Můj Progresson se taky ulaďuje. Původní stabilizátor jsem vyměnil za provedení s křidélkem původem z Colorky, problém to ale vyřešilo jen částečně. Zkusím polaborovat s předřadným odporem 4k7.