[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Nejen spojaři měli zásoby elektronickejch součástek - byl jsem RTV a měli jsme toho taky hromady, akorát že docela přísně evidovanýho a tím pádem blbě dostupnýho. Ale i při tom se dalo nějakej ten trand si zadovážit ...

kimlo píše:keď SV pásmo je už na toto rádio hluché, pomáha mi malý bytový AM vysielač

Je fakt že na SV toho už moc nezbývá, v ČR asi 4 stanice s výkonem asi takovým jako byly vysílače v době rozvoje AM rozhlasu, žádné topení megawattem do okolí jako v době dostatku. Plus silné vysílače maďarské rumunské, ale to asi není atraktivní nabídka. Z hlediska síly signálu by to ale mělo k funkci Algeny stačit, citlivost bude asi srovnatelná se zpraskem jménem In70, což byla parodie na superhet co taky přes den stačila na jeden místní vysílač.
Na tu režimní hrůzu aby nám ti šmejdi záklaďáci tak nějak nečerpali závadné informační zdroje si pamatuju. Po nástupu nám dali podepsat canc papíru, že bereme na vědomí zákaz individuálního koupání na vycházce a vlastní radiopřijímač. Asi to bylo v rozporu i s tehdejší bolševickou ústavou, takže to nebylo oficiálně v Řádech a s tím zákazem koupání se to spojilo jakože pro dobro vojáka. Fuj cenzoři hnusní bolševičtí předesraní.

IN70 na DV přijímal pouze Československo
na SV toho bylo víc i když ponejvíc ve večerních hodinách
dosloužil jsem ZVS 09/1988 a poměry se uvolnily asi v předtuše
blízkého státního převratu (my to nevěděli, soudruzi nejspíš ano)
lampasáci nám občas nosili rádijka na opravu a naše pozice
u armády očividně stoupla (šlo o banality - instalace
adaptéru od kalkulačky na síťovej provoz - baterky "tužky"
trvale nedostupné) no a za rok to pak bouchlo...

In70 byla nesystémová hovadina, vyráběná závodem který se v té době jinak nezabýval výrobou přijímačů, bez zájmu a bez snahy vyrobit slušný funkční "tranzistorák". Slabá mf v kombinaci s nepodařeným magnetostrikčním filtrem, krátká feritka, mizerný reproduktorek. Nevím proč ten sráč vůbec vznikl, snad pro "obohacení trhu". O deset let staršímu germaniáku T58 z Pardubic se nemohl podívat ani do prdele.
Lampasáci projevovali (na rozdíl od tehdy ještě mladého kádra Petra Páji...) malou ideovou pevnost taky v tom, že dávali bastličům vyrábět předzesilovače na Hoher Bogen, ale ten papírový zákaz vlastnictví rádia na vojně trval.
Vůbec to byli většinou odporní onuce, pak sebou po plyši mrskli a v roce 93 na cvičení už podplukovníci nosili k uniformě adidasky, na hlavě ragbyovou čepičku a chlastali colu z automatu na rotě. Tenhle druh flexibility nemusím.

Crifodo píše:In70 byla nesystémová hovadina, vyráběná závodem který se v té době jinak nezabýval výrobou přijímačů, bez zájmu a bez snahy vyrobit slušný funkční "tranzistorák". Slabá mf v kombinaci s nepodařeným magnetostrikčním filtrem, krátká feritka, mizerný reproduktorek. Nevím proč ten sráč vůbec vznikl, snad pro "obohacení trhu". O deset let staršímu germaniáku T58 z Pardubic se nemohl podívat ani do prdele.

Já bych řekl, že pro praktické uplatnění tehdejší novinky - integráčů MAA125. Abychom se prezentovali, že Tesla "zvládla" jejich výrobu

Traduje se, že od IN70 se nečekaly nijak oslnivé parametry, hlavně, že hrál. Tento přijímač vznikl údajně proto, aby se mocným soudruhům, kteří tvrdili, že integrované obvody nepotřebujeme, ukázalo, že tudy cesta vede, byť přes primitivní (spíš sdružené, než integrované) součástky obsahující každá pouhé 3 tranzistory na čipu. Že se toho ujala Tesla dosud činná především v reléové technice, je druhá věc, protože už v roce 1958 dělali v Kolíně postupně asi tři verze tranzistoráku T-58.
Stejně tak, jako mocní soudruzi dříve neshledávali účelným vyrábět tranzistory, protože "je přece nikdo nepotřebuje" a ještě dříve polovodiče, protože "nám Sovětský svaz dodá dostatek mědi na celovodiče", i v tomto případě bylo potřeba především předvést, že to naopak potřebujeme nezdržovat. Ovšem jakkoli chytrá hlava ne vždy vydržela mluvit do špalku dubového nepřetržitě, občas to chtělo aspoň pauzu a počkat na výměnu špalku, což vývoj elektroniky u nás neuvěřitelně zdržovalo...

Obzvlášť pokud ten dubovej špalek byl dutej tak, že duněl aniž by naň bylo potřeba sebemíň zaklepat ...

Hill píše: Tento přijímač vznikl údajně proto, aby se mocným soudruhům, kteří tvrdili, že integrované obvody nepotřebujeme, ukázalo, že tudy cesta vede

Podle dobových informací dělala T58 Tesla Pardubice, na plošňáku (tradičně) z plošnospojovny Přelouč, ale to je celkem fuk.
Kolín sice dělal releovou techniku, ovšem toho skrčka In70 splácalo oddělení palubní techniky, které mělo rozhodně na víc (mj. letecké radiostanice a radiokompasy), proč vznikl tento ošizený potrat, se už těžko zjistí. Jestli Rožnov ponoukal výrobní závody k viditelnému uplatnění IO, byl to hodně blbý počin a hodně blbý důvod. Kdyby ze stejné doby udělala třeba Metra elektronický měřák s diferákem MBA145, byla by to bomba. Když už slušná spotřebka, tak jen o rok mladší "MAO"0403, místo neohrabaných poruchových GD komplementárů. Za další tři roky už to stejně frčelo, MAA661, 723, 550, pak operáky...
Je fakt, že když soudruzi nahoře kecají firmám do výroby a vývoje a směrnicujou, stojí to vždycky za pěkný hovno, předevčírem i dneska.

Mě na tom přijímači zaujal spíš ten magnetistrikční filtr - samotnýho by mě zajímalo, jak vypadal zevnitř.

Artaban001 píše:Mě na tom přijímači zaujal spíš ten magnetistrikční filtr - samotnýho by mě zajímalo, jak vypadal zevnitř.

Přijímač s magnetostrikčním filtrem byl jako konstrukce v nějakém amáru ze sedumdesátých let. Myslím, že tam byl i nějaký popis funkce.
Základní popis je tady:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektrome ... 3%AD_filtr

Popis filtru včetně parametrů je v AR3/67 str. 72.

Podobnou kuriozitou bylo rádijko Tesla Bratislava 2715B "Puk" spíš
gadžet pro reklamní účely, škoda že jen AM-SV dneska není problém
FM vložit do nejmenšího mobilu...jo, dneska.

Jenomže Kono, to "mobilový" FM včetně ladění, demodulace i dekódování stereo je dneska výhradně softwarová záležitost - SDR. S běžným přímozešilujícím, zpětnovazebním nebo superhetovým přijímačem to nemá vůbec nic společnýho...

Zdravím chlapi! Tak som vyskúšal zapojiť verziu Algeny z knihy Od krystalky k modelum s tranzistory. Zapojenie je trocha odlišné od verzia z ABC ale funguje tak isto, dokonca sa mi zdá aj stabilnejšie. Zatial len na kontaktnom poli, uvidim ako sa bude chovať na plošáku, a či sa to vôbec do tej dvojitej krabičky aj vojde...