Tesla SM261 a SP210 (upraven název)

[sinclair]

V originálním provedení jsou přece použitý samomazný bronzový pouzdra. Zjistěte si, co to vůbec znamená!
Čím a jak chcete trvale, spolehlivě domazávat přestružené bronzové pouzdro /tj. se zaslepenými póry, v kterých bývá mazivo/, aby se za pár hodin provozu nezadřelo?
Plácáte tu takový hovadiny, že to snad není ani možný. Takovej diletantismus.

EDIT:
Tam, kde to bylo důležitý z hlediska radiální házivosti/vůle, což tónová hřídel se setrvačníkem nepochybně je, se v případě cívkových strojů dodávalo zpočátku několik tolerancí pouzder.
Každopádně bylo zakázáno samomazná bronzová pouzdra jakkoli upravovat, tím méně přestružovat. Samomazná bronzová futra jsou ovšem vyrobena ze spékané, nikoli obyčejné bronzi a ona "samomaznost" je vytvořena právě pórovitým povrchem díry pro hřídel a póry jsou naplněny speciálním, trvanlivým mazivem s přídavkem grafitu.
Vy vážně chcete vyrobit futro z obyčejné bronzi, setrvačník bez vyvážení z duralu a to vše s běžnou "soustružnickou" přesností?

Jestli teda můžu poradit - nechcete-li z těch SMek takhle vyrobit něco se zvukem a kolísáním flašinetu, tak se na tohle vyprdněte. Raději si sežeňte originál mechaniky s dobrým setrvákem i pouzdrem.

Takhle zachraňovat rozpadlý vraky je od Vás sice pěkné, nicméně na to jdete úplně špatně. Kromě toho: přístrojů s těmito mechanikami je doposud jako plev a nikdo to ani moc nechce, protože jsou to nesmírně složitý a překombinovaný orloje - podobně jako třeba 820A.
Je to bohužel daň za to, že lidi z Přelouče nesměli při konstrukci použít moderní IO, co používaly i horší firmy, než byla Přelouč. Daň za to, že museli použít stávající součástkovou základnu s tolerancemi běžně 10%. anebo prostě dělat z toho, co zásobovači zrovna sehnali.
Je taky dobrý si uvědomit, že ty stroje jsou vlastně konstrukčně o pět let starší, než ten nejstarší vyrobený kus.
Jak známo, výroba tu běžela podle pětiletých plánů a hromadná výroba čehokoliv se plánovala v jedné pětiletce, ale běžela až v té následující.
Chci tím říct, že na to, abyste ty mašiny srovnali do latě, třeba srovnali do rozumné tolerance průběhy korekcí záznamových i snímacích zesilovačů, nutně musíte vyměnit poměrně hodně pasivních prvků za jiné, s menší tolerancí. Ve výrobě tam naprali to, co měli s tím, že "nějak to hrát bude a skoro nikdo to nepozná".

Můj bratranec z Ostravy, v regionu velmi známý a renomovaný, bohužel téměř slepý ladič pian a klavírů, vybaven absolutním sluchem, zakoupil 820A a SM261.
Podle mě to prostě neměl dělat, za své prachy si mohl v pohodě koupit něco mnohem dokonalejšího v Tuzexu. Ale to si můžu leda tak myslet, navíc jsem věděl, že je to prostě patriot. Začínal jako ještě maldík s první verzí B43, kterou mu tehdy někdo místní opravdu vyšperkoval, já to tehdy ještě neuměl.
S reklamacemi v opravně pochopitelně nepochodil stylem "dyť to normálně hraje, tak co vám vadí?", tak jsem to holt nakonec odesral já zhruba měsícem každodenní práce. Po práci v opravně, samozřejmě.
To obnášelo např. i výběr hlav ALPS z mnoha desítek kusů, abych podle měřicí kazety trefil nějakou, která má oba systémy v jedné rovině kolmosti. Běžně tomu tak není a při nastavování kolmosti se pak hledá "kompromis", což samozřejmě takovému člověku musí vadit.
Člověk s absolutním sluchem, navíc téměř slepý, prostě slyší úplně jinak. Je hrozně těžké to vůbec pochopit, jak to slyší on - a pochopit, že mu prostě bytostně vadí 3dB rozdíl ve zdvihu hloubek snímacího zesilovače, takového člověka prostě neošidíte. Běžný posluchač bez podobných schopností ty 3dB rozdílu na 3180us ani nezaregistruje - jemu to rve uši...
Tenkrát jsem si s tou 820A a hlavně SM261 doslova hrábnul na dno svých možností a schopností, abych oba přístroje dostal do stavu, aby to on mohl v klidu poslouchat.

Z té doby si pamatuju a vím, že úchylky se mohou sice někdy i odečítat, ale při trošce smůly i sčítat. Výsledek pak není k poslouchání ani pro normálního smrtelníka. Zvláště pak tehdy, je-li tónový hřídel tak tenký, jako v kazetových magnetofonech.

[alf]

Pokud jsem to dobře pochopil tak byla řeč o pouzdru které je mezi setrvačníkem a hřídelí kde nedochazí k žádnému pohybu protože je hřídel nalisovaná v pouzdtu a pouzdro do setrvačníku.

[ronoda]

To mosazné futro tam je pouze z důvodu, že do zetalu vyvrtat přesnou díru malého průměru je problém, každá tavba je jiná. Tak to v hromadné výrobě vyřešili tim mosazným futrem.

[sinclair]

Setrvačník chcete vyvážit jak?
Fakt si troufáte trefit souose a kolmo tónový hřídel se setrvačníkem na pět tisícovek, jak je to z výroby? Jinak si koledujete o rychlé tremolo jak prase a to podle mě nemá smysl dělat, pokud to nepůjde poslouchat.

[workhard]

Na soustruhu to trefí bez problémů, pokud tedy nemají nějaký z 2WV.

[alf]

sinclaire strašně rád bych chtěl sehnat tento slušnej setrvačník abych ho jen vyměnil a šel dál.Nedaří se mi nic bernyho najít tak jdu touto cestou která asi nebude uplně správná.Původně jsem chtěl vyměnit jen par kondů,to ale nemá smysl když nebude setrvačník.

[ronoda]

sinclair***ve vší úctě k tvým znalostem v elektro, tak máš zkreslené představy o strojařině. Setrvačník soustružený celoobvodově z duralu bude kvalitnější než originál. Troufám si tvrdit, že vyvažování nebude potřeba, nebo bude naprosto minimální a na fukčnosti se neprojeví. Nebudou tam dva nedostatky co byly při výrobě. 1- zetal místo duralu, 2- bude obrobena i tenká plocha co drží věnec setrvačníku. Už jsem to popisoval tady.
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... 8ky#998877

[sinclair]

Z nějakého záhadného důvodu jsou ve všech československých magnetofonech setrvačníky buď ocelové, nebo zetalové - nikdy duralové.
Dokonce i u kazetového průkopníka A3, různých těch Bluesů, Startů, Uranů a Plut byly setrváky z těchto materiálů, nejčastěji tedy z Fe.
Suverénně nejrozšířenější řada B4 má setrvák ocelový.
Vlastně si ani nepamatuju náš magnetofon, který by měl setrvačník duralový. Pamatuju si jenom zhruba stejně vážící, ale mosazné, vyvažované setrváky některých japonských strojů, co ale byly vybaveny precizní regulací motoru.
Na Vašem místě bych vůbec nespoléhal na to, že to kolísání s lehkým setrvákem z duralu a nepříliš dobrým, polským motorem nikdo nepozná.
Fungovat to samozřejmě bude, otázka ale zní jak a zda výsledek stojí za tu námahu.
Kromě toho prostě nevěřím tomu, že by na spoustě těch různých Bazošů a Sbazarů nešla za pár korun koupit SP210 s dobrým setrvákem.

[ronoda]

Z nějakého záhadného důvodu jsou ve všech československých magnetofonech setrvačníky buď ocelové, nebo zetalové - nikdy duralové...

Důvod není vůbec záhadný ale zcela prostý, v socialismu se nedostávalo duralu (hliník+ měď) a na nákup ze světa nebyly pro spotřebku uvolněny prostředky.
(Ale na vojenskou výrobu měla Tesla dostatek jak duralu tak měďi)

[sinclair]

To je docela slušný žvást.
Za socialismu, už od první poloviny 70.let tady byl spíš přebytek hliníku a jeho slitin.
Čeho se nedostávalo, tak byla měď díky tomu, co se dělo v Chile, prakticky ihned po zastřelení spřáteleného bolševika Allenda a převzetí vlády i hospodářství Pinochetem. Ten totiž vyžadoval platby za měděnou rudu, nebo finální měď v dolarech, což si zdejší režim nemohl dovolit.
Jen pro průmyslové, investiční a vojenské účely se používala o něco horší měď, dodaná ze SSSR, kterou bylo nutné pro elektrovodné účely ještě elektrolyticky přečistit.
Bylo tomu tak celou druhou polovinu 70.let a prakticky celá 80.léta, neboť místní bolševik z podstaty odmítal s Pinochetem komunikovat.
Proto se i v běžných, domovních elektroinstalacích měď nahrazovala hliníkem a běžně v obchodě šlo koupit v mědi tak maximálně dvojlinku YH 2x0,75, nic silnějšího. Dokonce i stínění kabeláží přístrojů se nahrazovalo hliníkem, je to dobře vidět v některých svazcích z řady B4 a další spotřebky té doby, mám v hliníku třeba jednu verzi Mono 50.
Hliníku tu byly tři prdele a Žiar nad Hronom, jako největší hliníkárna, toho chrlil v různých formách celé vlaky.

[fredis]

Je to tak. Ronoda je volaaký zmetěný .

[sinclair]

Já vím. Bohužel disponuju neselektivní pamětí, což je spíš handicap, než výhoda. Protože pamatovat si některé špatné věci je fakt na hovno..

[xsc]

Je to tak. Ronoda je volaaký zmetěný .

Není zmatený. Dural je hliník + měď. No a ta měď, jak je správně popsáno, nebyla. A dural byl potřeba pro armádu... Hliníku samotného bylo opravdu dost, bauxit se těží v Maďarsku.

[ronoda]

xsc*** Díky, konečně je tady někdo v obraze

[Habesan]

o něco horší měď, dodaná ze SSSR, kterou bylo nutné pro elektrovodné účely ještě elektrolyticky přečistit.

Pokud je mi známo, dělá se to s veškerou mědí pro elektrovodné účely.
Buď to udělá dodavatel, nebo odběratel, a asi se to promítne v ceně.
(Já jen, aby si to někdo "málo informovaný" nevyložil špatně.)